Bosna a Hercegovina: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Obecně lze konstatovat, že české zboží odpovídá jak kvalitou tak cenou místním potřebám. Jistou nekvantifikovatelnou komparativní výhodou pro zboží české provenience je pokračující afinita všech zdejších etnik k České republice obecně, potažmo k jejím produktům. Tento jev přešel do BA prostředí ještě z dob existence SFRJ, možná však již i z dřívějších dob.

BA představuje dlouhodobě silně dovozní trh. Trvale proto existují možnosti pro český export. Mezi obory, ve kterých se podařilo českým exportérům prosadit, a které byly identifikovány jako perspektivní, patří:

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 3602 Výbušniny připravené ne práškové výmětné

HS 3603 Zápalnice bleskovice roznětky rozbušky apod

HS 8428 Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací a vykládací zařízení

 HS 8429 Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem

HS 8602 Lokomotivy lokotraktory ostatní tendry

Energetický průmysl

HS 8402 Parní kotle

HS 8406 Turbíny na páru vodní

HS 8410 Vodní turbíny, vodní kola a regulátory

HS 8413 Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

HS 8415 Stroje přístroje klimatizační

HS 8429 Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem

HS 8501 Motory elektrické generátory

HS 8504 Transformátory el měniče statické induktory

HS 8507 Akumulátory elektrické vč separátorů

Vodohospodářský a odpadní průmysl

3917 Trouby trubky hadice příslušenství z plastů

8413 Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

 

8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap

HS 8421 Odstředivky přístroje k filtrování čištění

HS 8481 Kohouty ventily aj pro potrubí kotle vany aj

 

HS 9031 Stroje přístroje nástroje měřící kontrolní jn

Automobilový průmysl

HS 8701 Traktory

HS 8703 Auta os aj vozidla motorová pro přepravu osob

Železniční a kolejová doprava

HS 8606 Vagóny nákladní pro žel aj dopravu kolejovou

 

HS 8607 Části součásti vozidel žel aj dopravy kolej

 

HS 8608 Materiál kolejový svrškový přístr návěstní ap

Stavební průmysl

HS 5407 Tkaniny z příze z hedvábí syntetického

HS 6908 Dlaždice obkládačky ap keramické glazované

 

HS 7213 Tyče pruty z železa oceli neleg válc za tepla

 

HS 7214 Tyče pruty jiné z železa oceli nelegované

 

HS 7216 Úhelníky tvarovky ap z železa oceli nelegovan

 

HS 7217 Dráty z železa oceli nelegované

 

HS 7308 Konstrukce části desky tyče aj z železa oceli

HS 7318 Šrouby vruty matice podložky aj z železa ocel

HS 7409 Desky plechy pásy měděné o síle nad 0,15 mm

HS 8429 Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem

HS 8547 Části izolační pro stroje el trubky izolační

 

 

Perspektivní obory pro investice

BA není a pravděpodobně v několika nejbližších letech nebude ekonomicky zcela stabilizovanou zemí. Rekonstrukce hospodářství postupuje pomaleji, než se očekávalo, a to i přes proreformní kurz současné vlády a silnou podporu ze strany EU.

Provázanost politických struktur s hospodářskou sférou je všudypřítomným úkazem, přetrvávajícím ještě z dob tzv. jugoslávského socialismu. Korupce a nepotismus dosahují velkých rozměrů, na což poukazují i četní mezinárodní představitelé a mezinárodní organizace. Stále se zvyšuje podíl obyvatel, zejména v řadách mladých lidí, kteří pro sebe v BA nevidí budoucnost. Nedostatek specialistů (kteří v průběhu války odešli a pravděpodobně se nehodlají vrátit) je zvláště citlivý v průmyslových oborech.

Venkov se postupně vylidňuje a zemědělství, až na výjimky, upadá. Proces odminování bude probíhat ještě dlouhou řadu let, kvůli nedostatku financí, korupci a chybám v řízení.

Z hlediska ČR se jako nejperspektivnější oblasti pro případné investice jeví energetika, telekomunikace, těžební průmysl, účast na výstavbě dopravní infrastruktury, dřevozpracující průmysl, komunální vybavenost – skládky odpadů, obecně ekologická zařízení, čističky odpadních vod. ČR má v mnoha oborech v BA tradici, na kterou je možné navázat.

Celostátní Agentura pro podporu zahraničních investic Bosny a Hercegoviny FIPA (Foreign Investement Promotion Agency of Bosnia and Herzegovina) – www.fipa.gov.ba – doporučuje a prosazuje ve styku s potenciálními investory jako atraktivní tyto oblasti podnikání:

  • autosoučástky
  • turistika
  • zemědělství a (navazující) potravinářský (zpracovatelský) průmysl
  • informační technologie
  • dřevařský průmysl
  • infrastruktura
  • kovoprůmysl
  • energetika

Perspektivní obory pro český export

Název

Zdůvodnění

Automobilový průmysl

Podle expertů se rok 2016 stal přelomovým rokem, kdy se zastavil pokles prodejů osobních automobilů, který trval od roku 2008, a začala expanze. V letech 2016 – 2020 se očekává růst prodejů nových vozů o 10 – 15 % ročně. V uplynulých čtyřech letech se vývoz osobních automobilů z ČR do BA zvyšoval exponenciálně. Vývozu v roce 2013 - 15 mil. EUR, v roce 2014 – 17 mil. EUR, v roce 2015 – 26 mil. EUR a v roce 2016 - 36 mil. EUR. Tento trend, by se mohl v následujících letech ještě zvýraznit. Zatímco v roce 2014 tvořil export automobilů 16 % z celkového českého vývozu do Bosny a Hercegoviny, v roce 2016 to již bylo více než 28 %. Obliba české automobilové značky je velmi silná zejména v Bosně. České automobily mají v posledních několika letech největší podíl z prodejů nových vozů (cca 20 %).

Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžební společnosti jsou většinou ve státním vlastnictví a kvůli nedostatečným investicím v minulých 20 letech je jejich technologické i strojové vybavení zastaralé a nevyhovující. Doly potřebují nutně nové těžební stroje, dopravní zařízení a moderní systémy řízení, které sníží náklady a zvýší bezpečnost práce. Na území Bosny a Hercegoviny se nachází hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Z hlediska objemu těžby je ale nejdůležitější hnědé uhlí (geologické rezervy se odhadují na 684 mil. tun). Dále se těží kamenná sůl, lignit a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Probíhá také průzkum ložisek zemního plynu a ropy. Existuje reálná poptávka těžebních společností po důlních strojích a zařízeních, tažných lokomotivách, průmyslových výbušninách apod.

Energetický průmysl

Energetická infrastruktura ve všech oblastech (s výjimkou obnovitelných zdrojů energie a nedávno modernizovaných rafinérií ropy) je zastaralá a nevyhovující po stránce technické, bezpečnostní ani po stránce energetické účinnosti. Uhelné elektrárny jsou na samé hranici životnosti a je nutná výstavba nových moderních bloků. Státní energetické firmy (Elektroprivreda BiH, Elektroprivreda Republike Srpske a Elektroprivreda HZ HB) mají v plánu investovat 2-3 miliardy EUR do sanace zastaralých tepelných a vodních elektráren a do výstavby nových. Největší prioritou je výstavba bloku 7 TE Tuzla, který bude největší poválečnou investicí v Bosně a Hercegovině v hodnotě 722 mil. EUR, přípravné práce začnou na jaře 2017. Dále se jedná o blok 8 v TE Kakanj a blok 1 v TE Banovići. Investice do každé z těchto elektráren se pohybují okolo cca 600 mil. EUR. Koncem roku 2016 nebo v roce 2017 se očekává vypsání tendru na výstavbu TE Gacko II. Elektroprivreda BiH plánuje dále výstavbu 8 nových vodních elektráren a kaskády malých elektráren na Neretvě. Republika srbská v Bosně a Hercegovině začala pracovat na svém záměru vybudovat kaskádu vodních elektráren na řece Drině. Vše směřuje ke splnění cíle vlády Bosny a Hercegoviny, kterým je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě na 40 % do roku 2020.

Teplárny ze 70. a 80. let 20. století jsou většinou neefektivní a jejich provoz drahý. V plánu je vybudovat 40 nových energeticky účinnějších tepláren s kogeneračními jednotkami na dřevní biomasu v hodnotě 150 mil. EUR. Plány na výstavbu obnovitelných zdrojů energie v letech 2017 - 2019 počítají s výstavbou 15 malých vodních elektráren s výkonem 24 MW a v hodnotě 104 mil. EUR. V uplynulých dvou letech bylo postaveno 12 těchto elektráren o instalovaném výkonu 16 MW.

V roce 2015 byl schválen Dlouholetý plán rozvoje infrastruktury přenosové sítě (2015-2024), který předpokládá posílení existujících a stavbu nových objektů přenosové sítě (transformační stanice, vedení vysokého napětí, interkonektory, rekonstrukce vysokonapěťových a středněnapěťových zařízení) v hodnotě přesahující 420 mil. EUR. Tyto plány jsou v souladu s budoucí spotřebou, rozvojem výroby i s rozvojem těchto systémů v sousedních zemích.

Železniční a kolejová doprava

Bosna a Hercegovina má zastaralou železniční infrastrukturu a zastaralý vozový park, které je třeba modernizovat. Modernizace se týká celé páteřní železniční trati vedoucí podél budovaného panevropského dálničního koridoru Vc. Celostátní Rámcová dopravní strategie pro období 2016 – 2030, schválená v červenci 2016, umožní mj. čerpat finanční prostředky z fondů EU a dalších finančních institucí. EU přislíbila v rámci rozvoje interkonektivity v regionu západního Balkánu 1 mld. EUR do roku 2020.

Vodohospodářství, odpadní průmysl, životní prostředí

V posledních několika letech začaly vznikat plány na výstavbu čističek odpadních vod a kanalizací, a to jak pro větší města, tak i pro menší obce a vesnice. Některé z těchto projektů se úspěšně realizovaly, např. ČOV Sarajevo, ČOV Konjic, ČOV Ljubuški a další. Mnoho projektů je v realizaci např. Mostar, Bijeljina, Bosanski Petrovac, Bihać, Široki Brijeg, Čitluk atd. Obvykle se jedná o tendry v hodnotě 1 – 15 mil. EUR, podle velikosti ČOV a navazující kanalizace. Financování obvykle zajišťuje EBRD, Světová banka, EU nebo zahraniční donoři včetně České rozvojové agentury. S postupnou integrací Bosny a Hercegoviny do EU a přejímáním acquis se očekává, že porostou nároky na výstavbu ČOV i v dalších městech a vesnicích. Vzhledem k malému počtu dobře fungujících ČOV spatřujeme do budoucna pro jejich výstavbu velký potenciál.

 

Stavební průmysl

 

Dopravní strategie pro roky 2016 – 2030, schválená v červenci 2016, odstranila poslední překážku, která dosud bránila Bosně a Hercegovině čerpat finanční prostředky z fondů EU. Podle Ministerstva dopravy a komunikací jsou aktuálně k dispozici finanční prostředky ve výši 130 mil. EUR k okamžitému použití na výstavbu silniční infrastruktury. Dalších 71 mil. EUR poskytne EBRD (úvěrová dohoda byla podepsaná v červenci 2016) na opravu silnic poškozených povodněmi z roku 2014. Zmíněná strategie stanovuje základní priority rozvoje v oblasti dopravní infrastruktury v Bosně a Hercegovině, přičemž nejdůležitější infrastrukturní stavbou je dálniční koridor Vc spojující sever a jih země (celkem 340 km) a tvořící součást panevropské dálnice spojující Budapešť s chorvatským přístavem Ploče. Zatím bylo zprovozněno cca 90 km této dálnice za 1,8 mld. EUR. Aktuálně má Bosna a Hercegovina k dispozici 934 mil. EUR od mezinárodních finančních institucí. Do roku 2020 má za cíl postavit dalších 84 km dálnice.

 

 

Aktuální sektorové příležitosti pro Bosnu a Hercegovinu

Oborové příležitosti pro BA a další země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Privatizace:

Privatizace v BA se vyznačuje značným stupněm decentralizace. Obě entity BA mají vlastní privatizační agentury (+ Distrikt Brčko); ve FBA navíc existuje 10 privatizačních agentur na kantonální úrovni, což brání efektivnímu a transparentnímu řízení privatizačního procesu.

V Bosně a Hercegovině tak probíhají paralelně tři vzájemně nekoordinované privatizační procesy; v každé ze dvou entit samostatně podle vlastního zákona (i „zákonitostí“), a též v Distriktu Brčko.

Celkem bylo privatizováno cca 60 % malých a středních státních firem a cca 30 % velkých státních podniků. Neexistuje koordinace účastníků privatizace, nabídka privatizovaných firem není konkurenční. Pouze cca 10 % privatizovaných firem bylo prodáno zahraničnímu kapitálu. Mnoho z privatizovaných podniků bylo novými vlastníky vytunelováno (hovoří se až o 45 % privatizovaných podniků, číslo ale může být i vyšší). Při privatizaci stát zavazuje investora k udržení zaměstnanosti na min. stejné úrovni, což je ve většině případů neudržitelné z hlediska vysokých provozních nákladů a ztráty konkurenceschopnosti.

Privatizační projekty v FBiH je možné sledovat na stránce Agencije za privatizaciju FBA.

Informaci o stavu privatizace v RS v BA lze nalézt na stránce Investiční a rozvojové banky RS.

Mezinárodní společenství výrazně přispělo ke zlepšení fungování BA a k odstranění těch bariér, které bránily investicím a legálním podnikatelským aktivitám. Většina podnikatelů se však pohybuje v mikroekonomické sféře. To znamená, že jejich problémy spočívají v administrativních těžkostech při nabývání potřebných dokumentů od řady státních institucí, v jednáních se soudy, v překonávání překážek při dovozu zboží a proclívání, v obtížném hledání odpovídajících bankovních služeb a v problematické orientaci ve složitém systému kontrol a nařízení a poplatků, které se navíc liší dle entit, kantonů a municipalit.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Zastupitelský úřad Sarajevo každoročně pořádá propagační akce pro české firmy s nejrůznějším zaměřením, a to v rámci oficiálních projektů na podporu ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR. V letech 2015 - 2016 organizoval účast na mezinárodním energetickém veletrhu ENERGA v Tuzle (v roce 2016 byla ČR s 21 českými firmami dokonce zemí partnerem).

V roce 2017 proběhla úspěšná série čtyř prezentačních seminářů v Mostaru, Sarajevu, Tuzle a Banja Luce o čističkách odpadních vod.

Pro více informací o aktuálních akcích pište na commerce_sarajevo@mzv.cz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: