Bosna a Hercegovina: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Obecně lze konstatovat, že české zboží odpovídá jak kvalitou tak cenou místním potřebám. Jistou nekvantifikovatelnou komparativní výhodou pro zboží české provenience je pokračující afinita všech zdejších etnik k České republice obecně, potažmo k jejím produktům. Tento jev přešel do BA prostředí ještě z dob existence SFRJ, možná však již i z dřívějších dob.

BA představuje dlouhodobě silně dovozní trh. Trvale proto existují možnosti pro český export. Mezi obory, ve kterých se podařilo českým exportérům prosadit, a které byly identifikovány jako perspektivní, patří:

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 3602 - Výbušniny připravené ne   práškové výmětné

HS 3603 - Zápalnice bleskovice   roznětky rozbušky apod

 

HS 8602 - Lokomotivy lokotraktory   ostatní tendry

Energetický průmysl

HS 8402 - Generátory pro výrobu   páry vodní a jiné

HS 8403 - Kotle k ústřednímu   topení jiné

HS 8406 – Turbíny na páru vodní

HS 8413 - Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

HS 8415 - Stroje přístroje   klimatizační

HS 8501 - Motory elektrické   generátory

HS 8504 - Transformátory el měniče   statické induktory

HS 8507 - Akumulátory elektrické   vč separátorů

 

Elektrotechnika

HS 8517 - Přístroje   telefonní,ost,přístroje pro vysílání,příjem hlasu,dat jn

HS 8528 - Monitory,projektory bez   TV;přijímače televizní

Vodohospodářství, odpadní průmysl

HS 8402 - Generátory pro výrobu   páry vodní a jiné

HS 8421 - Odstředivky přístroje k   filtrování čištění

Automobilová doprava

HS 8701 - Traktory

HS 8703 - Auta os aj vozidla   motorová pro přepravu osob

Služby

CPA 42.00 - Inženýrské stavby a   jejich výstavba

 

Perspektivní obory pro investice

BA není a pravděpodobně v několika nejbližších letech nebude ekonomicky zcela stabilizovanou zemí. Rekonstrukce hospodářství postupuje pomaleji, než se očekávalo, a to i přes proreformní kurz současné vlády.

Provázanost politických struktur s hospodářskou sférou je všudypřítomným úkazem, přetrvávajícím ještě z dob tzv. jugoslávského socialismu. Korupce a nepotismus dosahují velkých rozměrů, na což poukazují i četní mezinárodní představitelé a mezinárodní organizace. Stále se zvyšuje podíl obyvatel, zejména v řadách mladých lidí, kteří pro sebe v BA nevidí perspektivu. Nedostatek specialistů (kteří v průběhu války odešli a pravděpodobně se nehodlají vrátit) je zvláště citlivý v průmyslových oborech.

Venkov se postupně vylidňuje a zemědělství, až na nepatrné výjimky, upadá. Proces odminování bude probíhat ještě dlouhou řadu let, kvůli nedostatku financí, korupci a neprofesionálnímu vedení.

Z hlediska ČR se jako nejperspektivnější oblasti pro případné investice jeví energetika, telekomunikace, těžební průmysl, účast na výstavbě dopravní infrastruktury, dřevozpracující průmysl, komunální vybavenost – skládky odpadů, obecně ekologická zařízení, čističky odpadních vod. ČR má v mnoha oborech v BA tradici, na kterou je možno navázat.

Celostátní Agentura pro podporu zahraničních investic Bosny a Hercegoviny FIPA (Foreign Investement Promotion Agency of Bosnia and Herzegovina) – www.fipa.gov.ba – doporučuje a prosazuje ve styku s potenciálními investory jako atraktivní tyto oblasti podnikání:

  • autosoučástky
  • turistika
  • zemědělství a (navazující) potravinářský (zpracovatelský) průmysl
  • informační technologie
  • dřevařský průmysl
  • infrastruktura
  • kovoprůmysl
  • energetika

Perspektivní obory pro český export

Název

Zdůvodnění

Automobilový průmysl Automobily patří k významným dovozním položkám v Bosně a Hercegovině. Aktuálně tvoří 16 % z celkového českého vývozu do Bosny a Hercegoviny. Očekáváme, že poptávka po českých osobních automobilech v následujících letech poroste. Obliba české automobilové značky je velmi silná zejména v Bosně. České automobily mají v posledních několika letech největší podíl z prodejů nových vozů (cca 20 %). V Hercegovině začal před třemi lety působit nový distributor, který intenzivně pracuje na zvýšení prodeje vozů i v této části země. Jedná se o tradiční sektor se zajímavým potenciálem do budoucna.
Důlní, těžební a ropný průmysl Na území Bosny a Hercegoviny se nachází hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Těží se rovněž kamenná sůl, kamenné uhlí, lignit a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Probíhá také průzkum ložisek zemního plynu a ropy. Existuje reálná poptávka těžebních a energetických společností po průmyslových výbušninách, důlních strojích a zařízeních, tažných lokomotivách, kotlech apod.
Elektrotechnika Telekomunikační trh byl v posledních letech liberalizován, čímž se vytvořil regulatorní rámec podle standardů EU. S tím, jak se zvýšil počet firem na trhu, zvýšila se i konkurence, která způsobila pokles cen na straně jedné a růst počtu zákazníků na straně druhé. Služby poskytované prostřednictvím mobilních operátorů se rychle zkvalitňují a začínají generovat dominantní část jejich příjmů. Současný systém 2,5G je postupně nahrazován systémy 3G/4G. Bosna a Hercegovina je téměř 100% závislá na transferu technologií a know-how z vyspělejších zemí včetně České republiky. Vývoz telekomunikační techniky z ČR do Bosny a Hercegoviny zaznamenal v uplynulých 5 letech dynamický růst z 8 mil. Kč. v roce 2009 na 110 mil. Kč v roce 2015. Uživatelů mobilních telefonů přibylo za poslední 4 roky o 7 % na současných 91 % populace. Velká část, zejména mladších, uživatelů mobilních telefonů obměňuje mobilní přístroje každé dva až tři roky. Potenciál mají telefonní přístroje včetně telefonů pro mobilní sítě nebo jiné bezdrátové sítě taky ostatní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlasu.
Energetický průmysl Do roku 2020 jsou vládou naplánované velké investice (v řádu stovek mil. EUR) do obnovy elektrické přenosové soustavy (Elektroprijenos). Státní energetické firmy (Elektroprivreda BiH, Elektroprivreda Republike Srpske a Elektroprivreda HZ HB) plánují v následujících letech investovat 2-3 miliardy EUR do sanace zastaralých tepelných a vodních elektráren a do výstavby nových. Největší prioritou je výstavba bloku 7 TE Tuzla, bloku 8 v TE Kakanj, bloku 1 v TE Banovići. Investice do každé z těchto elektráren se pohybují mezi 600 až 900 mil. EUR. V roce 2016 se očekává vypsání tendru na výstavbu TE Gacko II. Elektroprivreda BiH plánuje dále výstavbu 8 nových vodních elektráren a kaskády malých elektráren na Neretvě. Republika srbská v Bosně a Hercegovině začala pracovat na svém záměru vybudovat kaskádu vodních elektráren na řece Drině. Vše směřuje ke splnění cíle vlády Bosny a Hercegoviny, kterým je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě na 40 % do roku 2020. Energetické společnosti jsou také provozovateli většiny uhelných dolů. Bosna a Hercegovina je čistým vývozcem elektrické energie a její rozpočty jsou na příjmech z vývozu el. energie závislé. Většina firem z tohoto sektoru jsou státní podniky do velké míry závislé na státním rozpočtu.
Služby Bosna a Hercegovina realizuje výstavbu jediného dálničního koridoru spojujícího sever a jih země (celkem 340 km), za poslední 4 roky bylo zprovozněno přes 70 km dálnic v hodnotě 1,2 mld. EUR. Je možné navázat na dosavadní reference českých firem z realizovaných zakázek výstavby silnic, tunelů a mostů v Bosně a Hercegovině. Tento sektor skýtá velmi zajímavé šance pro větší české stavební firmy, z nichž některé jsou zde již dobře etablovány. Výstavba dálničních, ale i modernizace železničních, koridorů je prioritou všech hlavních politických stran a jsou na ni vyčleněny finanční prostředky v řádu mld. EUR. Ambiciózní plán má za cíl postavit dálnici do roku 2022. Zbývá proto postavit ještě přes 200 km dálnice v náročném terénu, přičemž hodnota stavebních prací se odhaduje na 3-4 mld. EUR.
Vodohospodářství, odpadní průmysl, životní prostředí Vzhledem ke značnému výrobnímu potenciálu pro dřevní štěpku a pelety (a v souvislosti s vysokými cenami plynu a nerozvinutou plynovodní infrastrukturou) začínají být v Bosně a Hercegovině velmi populární kotle na biomasu (výroba tepla, elektrické energie). Během několika let očekáváme značný boom kotlů na biomasu, zvláště pokud se podaří vytvořit funkční trh s dřevěným palivem a schválit příslušnou legislativu. V rámci rozvojových projektů a IPA projektů dochází v některých městech Bosny a Hercegoviny k projektování nových ČOV, k renovaci stávajících ČOV a budování kanalizačních a odpadních sítí. Projekty na výstavbu ČOV a odpadové infrastruktury jsou v současné době téměř plně závislé na prostředcích ze zahraniční rozvojové pomoci (bilaterální projekty, IPA II). S postupnou integrací Bosny a Hercegoviny do EU a přejímáním acquis porostou nároky na výstavbu ČOV ve městech i na vesnicích. Dnes je v celé zemi jen několik málo fungujících ČOV. Do budoucna proto spatřujeme pro jejich výstavbu velký potenciál.

Aktuální sektorové příležitosti pro Bosnu a Hercegovinu

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Privatizace:

Privatizace v BA se vyznačuje značným stupněm decentralizace. Obě entity BA mají vlastní privatizační agentury (+ Distrikt Brčko); ve FBA navíc existuje 10 privatizačních agentur na kantonální úrovni, což brání efektivnímu a transparentnímu řízení privatizačního procesu.

V Bosně a Hercegovině tak probíhají paralelně tři vzájemně nekoordinované privatizační procesy; v každé ze dvou entit samostatně podle vlastního zákona (i „zákonitostí“), a též v Distriktu Brčko.

Celkem bylo privatizováno cca 60 % malých a středních státních firem a cca 30 % velkých státních podniků. Neexistuje koordinace účastníků privatizace, nabídka privatizovaných firem není konkurenční. Pouze cca 10 % privatizovaných firem bylo prodáno zahraničnímu kapitálu. Mnoho z privatizovaných podniků bylo novými vlastníky vytunelováno (hovoří se až o 45 % privatizovaných podniků, číslo ale může být i vyšší). Při privatizaci stát zavazuje investora k udržení zaměstnanosti na min. stejné úrovni, což je ve většině případů neudržitelné z hlediska vysokých provozních nákladů a ztráty konkurenceschopnosti.

Privatizační projekty v FBiH je možné sledovat na stránce AFP.

Informaci o stavu privatizace v RS v BA lze nalézt na: www.rsprivatizacija.com. Pro eventuální české zájemce o investice do RS v BA při jejich rozhodování pomohou pravidelně zveřejňované tzv. Ekonomické monitory na webových stránkách Investiční a rozvojové banky RS.

Mezinárodní společenství výrazně přispělo ke zlepšení fungování BA a k odstranění těch bariér, které bránily investicím a legálním podnikatelským aktivitám. Většina podnikatelů se však pohybuje v mikroekonomické sféře. To znamená, že jejich problémy spočívají v administrativních těžkostech při nabývání potřebných dokumentů od řady státních institucí, v jednáních se soudy, v překonávání překážek při dovozu zboží a proclívání, v obtížném hledání odpovídajících bankovních služeb a v problematické orientaci ve složitém systému kontrol a nařízení a poplatků, které se navíc liší dle entit, kantonů a municipalit.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Zastupitelský úřad Sarajevo od roku 2015 organizuje v rámci projektu ekonomické diplomacie, financovaného MZV ČR, účast na mezinárodním energetickém veletrhu ENERGA v Tuzle. K účasti se mohou přihlásit české firmy z energetického sektoru, které mají zájem o vytvoření nových či rozšíření stávajících obchodních aktivit v Bosně a Hercegovině.  

Místo konání: Tuzla, Bosna a Hercegovina
Termín konání: 7. - 9. června 2016

Veletržní sektory: energetika, dobývací technika, ekologická zařízení (kotle na biomasu)

Pro více informací piště na commerce_sarajevo@mzv.cz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: