Bosna a Hercegovina: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Obecně lze konstatovat, že české zboží odpovídá jak kvalitou tak cenou místním potřebám. Jistou nekvantifikovatelnou komparativní výhodou pro zboží české provenience je pokračující afinita všech zdejších etnik k České republice obecně, potažmo k jejím produktům. Tento jev přešel do BA prostředí ještě z dob existence SFRJ, možná však již i z dřívějších dob.

BA představuje dlouhodobě silně dovozní trh. Trvale proto existují možnosti pro český export. Mezi obory, které byly identifikovány jako perspektivní, patří:

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 3602 Připravené výbušniny, jiné než prachové výmetné slože

HS 3603 Zápalnice; bleskovice; roznětky nebo rozbušky; zažehovače; elektrické rozbušky

HS 8428 Ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

HS 8429 Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8431 Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj. 

HS 8602 Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

Energetický průmysl

HS 8402 Parní kotle zvané "na přehřátou vodu"

HS 8403 Kotle k ústřednímu vytápění, jiné než parní kotle 

HS 8404 Pomocná zařízení pro použití s kotli; kondenzátory pro parní pohonné jednotky 

HS 8406 Parní turbíny

HS 8410 Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8413 Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8415 Stroje přístroje klimatizační

HS 8429 Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8501 Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8504 Transformátory, el měniče statické induktory

HS 8507 Elektrické akumulátory, včetně separátorů

Vodohospodářský a odpadní průmysl

HS 3917 Trouby, trubky, hadice, příslušenství z plastů

HS 8413 Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny 

HS 8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.

HS 8421 Odstředivky, odstředivé ždímačky; stroje k filtrování, čištění kapalin nebo plynů

HS 8481 Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj. 

HS 9031 Měřicí nebo kontrolní přístroje, projektory na kontrolu profilů

Nábytkářský průmysl

 

HS 8302 Úchytky, kování ap. výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím apod.

HS 8465 Obráběcí stroje pro opracování dřeva, korku, kostí ap. 

HS 8208 Nože a řezné čepele pro stroje nebo mechanická zařízení

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 8417 Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí

HS 8418 Chladničky, mrazničky aj. chladicí, mrazicí zařízení, čerpadla tepelná

HS 8419 Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty

HS 8425 Kladkostroje a zdvihací zařízení, jiné než skipové výtahy; navijáky a vrátky; zdviháky 

HS 8434 Dojicí stroje a mlékárenské stroje a zařízení 

HS 8436 Ost. stroje pro zemědělství, lesnictví, včelařství ap., umělé líhně 

HS 8438 Stroje pro přípravu, výrobu potravin nebo nápojů 

HS 8701 Traktory a tahače 

Zábava a volný čas

HS 9506 Výrobky a potřeby pro cvičení, gymnastiku aj. sporty

HS 6101, 6201 Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) 

HS 6102, 6202 Dámské nebo dívčí kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) 

HS 6116 Prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované 

HS 6402 Ost. obuv se zevní podešví a svrškem z kaučuku nebo plastů 

HS 8428 Ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení 

Stroje a zařízení pro infrastrukturu zimních sportovišť – zimní haly, lyžařské resorty

 

 

Perspektivní obory pro investice

BA není a pravděpodobně v několika nejbližších letech nebude ekonomicky zcela stabilizovanou zemí. Rekonstrukce hospodářství postupuje pomaleji, než se očekávalo, a to i přes proreformní kurz současné vlády a silnou podporu ze strany EU.

Provázanost politických struktur s hospodářskou sférou je všudypřítomným úkazem, přetrvávajícím ještě z dob tzv. jugoslávského socialismu. Korupce a nepotismus dosahují velkých rozměrů, na což poukazují i četní mezinárodní představitelé a mezinárodní organizace. Stále se zvyšuje podíl obyvatel, zejména v řadách mladých lidí, kteří pro sebe v BA nevidí budoucnost. Nedostatek specialistů (kteří v průběhu války odešli a pravděpodobně se nehodlají vrátit) je zvláště citlivý v průmyslových oborech.

Venkov se postupně vylidňuje a zemědělství, až na výjimky, upadá. Proces odminování bude probíhat ještě dlouhou řadu let, kvůli nedostatku financí, korupci a chybám v řízení.

Z hlediska ČR se jako nejperspektivnější oblasti pro případné investice jeví energetika, telekomunikace, těžební průmysl, účast na výstavbě dopravní infrastruktury, dřevozpracující průmysl, komunální vybavenost – skládky odpadů, obecně ekologická zařízení, čističky odpadních vod. ČR má v mnoha oborech v BA tradici, na kterou je možné navázat.

Celostátní Agentura pro podporu zahraničních investic Bosny a Hercegoviny FIPA (Foreign Investement Promotion Agency of Bosnia and Herzegovina) – www.fipa.gov.ba – doporučuje a prosazuje ve styku s potenciálními investory jako atraktivní tyto oblasti podnikání:

  • autosoučástky
  • turistika
  • zemědělství a (navazující) potravinářský (zpracovatelský) průmysl
  • informační technologie
  • dřevařský průmysl
  • infrastruktura
  • kovoprůmysl
  • energetika

Perspektivní obory pro český export

Název

Zdůvodnění

Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžba nerostných surovin je prováděna zejména státními společnostmi, které jsou (v případě těžby uhlí) aktivní i v energetickém sektoru. Technologické i strojové vybavení těchto společností je z velké části zastaralé a nevyhovující. Doly nutně potřebují nové těžební stroje, dopravní zařízení a moderní systémy řízení, které sníží náklady a zvýší bezpečnost práce např. pro těžbu hnědého uhlí, jenž je z hlediska objemu nejdůležitější komoditou (v r.2017 se vytěžilo 13,5 mil. t, odhadované zásoby jsou 680 mil. t). Zamýšlený intenzívní průzkum  ložisek zemního plynu a ropy může generovat  reálnou poptávku  průzkumných společností po expertních službách a do budoucna těžebních společností po těžařských zařízeních, důlních strojích a zařízeních, tažných lokomotivách, průmyslových výbušninách apod.

Díky růstu spotřeby ropné produkce se navyšují i dovozy ropných derivátů (v r.2016 meziročně o 20%) a to zejména ze sousedních zemí – Chorvatska, Maďarska a Srbska. Dovozy je pokryto 65% celkové spotřeby, která ročně činí 1,65 mil. tun.

Energetický průmysl

Výroba elektrické energie činila v r. 2016 rekordních 16 509 GWh a vykázala tak více jak 14% meziroční růst. Produkce elektřiny značně přesahuje domácí spotřebu. Země je na prvním místě v regionu západního Balkánu z hlediska vývozu elektřiny. Tepelné elektrárny se podílejí na energetickém mixu z 60%, zbytek je tvořen vodními elektrárnami a jen nepatrným zastoupením dalších zdrojů. Energetická infrastruktura (s výjimkou nových produkčních kapacit z obnovitelných zdrojů energie) je zastaralá a nevyhovující po stránce technické, bezpečnostní i po stránce energetické účinnosti. Uhelné elektrárny jsou na samé hranici životnosti a s předpokládanou čínskou účastí se má realizovat výstavba nových bloků elektráren v Tuzle, Gacku a případně v Bánoviči. Státní energetické připravují řadu projektů výstaveb vodních elektráren. Municipality, ale i soukromé společnosti, plánují realizaci výstaveb produkčních zdrojů elektřiny i tepla z biomasy, převážně dřevní. Velké rozvojové možnosti se přisuzují využití zemědělské biomasy pro energetické účely. Vše směřuje k dlouhodobému udržení cíle vlády, kterým je 40% podíl obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu. Projekty se však realizují ze zdrojů zahraničních investorů, donorů či prostřednictvím zvýhodněných půjček od mezinárodních finančních institucí. Příležitostí pro uplatnění českých firem jsou subdodávky pro výstavby či modernizace tepelných i vodních elektráren a díky zkušenosti z projektů realizovaných v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce i dodávky zařízení a technologií pro získání a využití biomasy v energetice.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

V posledních několika letech začaly vznikat plány na výstavbu čističek odpadních vod (ČOV) a kanalizací jak pro větší města, tak i pro menší obce a vesnice. Některé z těchto projektů se úspěšně realizovaly, např. ČOV Sarajevo, ČOV Konjic, ČOV Ljubuški a další. Mnoho projektů je v realizaci – např. Mostar, Bijeljina, Bosanski Petrovac, Bihać, Široki Brijeg, Čitluk atd. Obvykle se jedná o tendry v hodnotě 1 – 15 mil. EUR, podle velikosti ČOV a navazující kanalizace. Financování obvykle zajišťuje EBRD, Světová banka, EU nebo zahraniční donoři včetně České rozvojové agentury. S postupnou integrací Bosny a Hercegoviny do EU a přejímáním acquis se očekává, že porostou nároky na výstavbu ČOV i v dalších městech a vesnicích. Vzhledem k malému počtu dobře fungujících ČOV spatřujeme pro české společnosti potenciál pro zapojení do realizací těchto projektů. Nejvíce efektivní je asi model spolupráce s místním partnerem, který je schopen zajistit stavební práce a zejména získat obchodní zakázku.

Nábytkářský průmysl

Těžba dřeva a dřevozpracující průmysl se řadí mezi jedny z nejdůležitějších odvětví výrobního sektoru díky 350 mil. EUR ročního exportu, tedy 8% vývozu Bosny a Hercegoviny. Nejedná se jen o prodej pouhé kulatiny či stavebního řeziva. Více jak třetinu hodnoty tvoří vývoz nábytku, jehož výroba má v Bosně a Hercegovině tradici i značný růstový potenciál. Místní výrobci realizují své prodeje v různých cenových segmentech – od produkce pro nadnárodní prodejní řetězce až po zakázkovou výrobu pro luxusní designové prodejny na trzích s vysokou kupní silou. Rostoucí poptávka po místní produkci vyžaduje rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit prostřednictvím nákupů strojů a technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva – dřevoobráběcí stroje, pily, frézky, hoblovky, sušárny, lisy, stroje na laminování a dýhování, apod.

Lesy pokrývají 50% území Bosny a Hercegoviny, avšak samotná těžba především ve státních podnicích, které obhospodařují 80% lesních ploch, je málo efektivní. Podniky k zajištění potřebného růstu těžby potřebují moderní techniku – zejména manipulační a dopravní zařízení do obtížného terénu.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Domácí spotřeba potravin je ze sedmdesáti procent zabezpečena dovozem. Značný potenciál rozvoje je především v živočišné výrobě, která se podílí čtyřmi pětinami na celkové zemědělské produkci. Zvýšení efektivity provozů se neobejde bez zásadní změny existujícího modelu chovu, který je založen na velkém množství hospodářských jednotek – domácností a malých farem. Zaměření na větší provozy umožní farmářům snížit jednotkové náklady na pořízení nutného vybavení, jako jsou dojící zařízení, chladící zásobníky, zařízení pro přepravu a manipulaci s močůvkou a pevnými hnojivy a také automatická ventilační a krmící zařízení. Mlékárny a masokombináty musí prioritně investovat do předčističek odpadních vod, likvidace pevných odpadů a modernizací porážkových a balících linek. Ne méně zajímavým tématem pro angažování českých firem v Bosně a Hercegovině může být využití bioplynu vznikajícího v zemědělském prostředí pro výrobu elektrické energie a tepla.

Zábava a volný čas 

V souvislosti s konáním zimního Evropského olympijského festivalu mládeže, který se uskuteční v Sarajevu v únoru r.2019, se očekává další stimul rozvoje zimního sportu u místní veřejnosti. Obyvatelé hlavního města mohou využívat dvě největší lyžařská střediska v zemi, Jahorinu a Bjelašnici, díky relativní blízkosti i k nočnímu lyžování. Střediska pomalu investují do svého rozvoje, zdaleka však nejsou využity nabízené možnosti. Zájem o lední hokej či krasobruslení je limitován absolutním nedostatkem ledových ploch. V Sarajevu jsou tak během zimní sezóny k dispozici pouze dvě kluziště. Maloobchodní nabídka lyžařských potřeb a oblečení je omezená. S růstem zájmu o sjezdové či běžkové lyžování či o snowboard se dá předpokládat i růst poptávky. To je šance pro české výrobce sportovního náčiní či oblečení, ale i pro firmy, které se mohou podílet na budování nezbytné infrastruktury zimních sportovišť. 

 

 

Aktuální sektorové příležitosti pro Bosnu a Hercegovinu

Oborové příležitosti pro BA a další země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Privatizace:

Privatizace v BA se vyznačuje značným stupněm decentralizace. Obě entity BA mají vlastní privatizační agentury (+ Distrikt Brčko); ve FBA navíc existuje 10 privatizačních agentur na kantonální úrovni, což brání efektivnímu a transparentnímu řízení privatizačního procesu.

V Bosně a Hercegovině tak probíhají paralelně tři vzájemně nekoordinované privatizační procesy; v každé ze dvou entit samostatně podle vlastního zákona (i „zákonitostí“), a též v Distriktu Brčko.

Celkem bylo privatizováno cca 60 % malých a středních státních firem a cca 30 % velkých státních podniků. Neexistuje koordinace účastníků privatizace, nabídka privatizovaných firem není konkurenční. Pouze cca 10 % privatizovaných firem bylo prodáno zahraničnímu kapitálu. Mnoho z privatizovaných podniků bylo novými vlastníky vytunelováno (hovoří se až o 45 % privatizovaných podniků, číslo ale může být i vyšší). Při privatizaci stát zavazuje investora k udržení zaměstnanosti na min. stejné úrovni, což je ve většině případů neudržitelné z hlediska vysokých provozních nákladů a ztráty konkurenceschopnosti.

Privatizační projekty v FBiH je možné sledovat na stránce Agencije za privatizaciju FBA.

Informaci o stavu privatizace v RS v BA lze nalézt na stránce Investiční a rozvojové banky RS.

Mezinárodní společenství výrazně přispělo ke zlepšení fungování BA a k odstranění těch bariér, které bránily investicím a legálním podnikatelským aktivitám. Většina podnikatelů se však pohybuje v mikroekonomické sféře. To znamená, že jejich problémy spočívají v administrativních těžkostech při nabývání potřebných dokumentů od řady státních institucí, v jednáních se soudy, v překonávání překážek při dovozu zboží a proclívání, v obtížném hledání odpovídajících bankovních služeb a v problematické orientaci ve složitém systému kontrol a nařízení a poplatků, které se navíc liší dle entit, kantonů a municipalit.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu každoročně pořádá propagační akce pro české firmy s nejrůznějším zaměřením v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR. V letech 2015 - 2016 organizoval účast na mezinárodním energetickém veletrhu ENERGA v Tuzle (v roce 2016 byla ČR s 21 českými firmami dokonce zemí partnerem).

V první polovině r. 2017 proběhla úspěšná série čtyř prezentačních seminářů v Mostaru, Sarajevu, Tuzle a Banja Luce o čističkách odpadních vod a na podzim incomingová mise do ČR zaměřená na dřevozpracující průmysl.

V dubnu r. 2018 navštívila početná skupina bosensko-hercegovských podnikatelů ČR s cílem obeznámení se s českými technologiemi pro zpracování a využití různých forem biomasy. V červnu Velvyslanectví opět podpoří účastníky veletrhu ENERGA konaném v Sarajevu.

Pro více informací o aktuálních akcích pište na commerce_sarajevo@mzv.cz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: