Bosna a Hercegovina: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

16. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance bilaterálního obchodu

 

2013

2014

2015

2016 

2017 

Vývoz z ČR

108 213

104 967

112 326

127 328 

143 225 

Dovoz do ČR

75 987

87 675

65 254

63 129 

88 411 

Obrat

184 196

192 642

177 580

190 457 

231 636 

Saldo

+ 32 231

+ 17 292

+ 47 072

+ 64 199 

+54 814 

Údaje v tis. EUR. Zdroj ČSÚ

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Ve struktuře vývozu z ČR v roce 2017 dominovaly následující položky:

 

Kód zboží (HS)

Název zboží

Stat. hodnota EUR(tis.)

1

8703

Auta os aj vozidla motorová pro přepravu osob

27 284

2

2701

Uhlí černé brikety bulety ap z uhlí černého

11 020

3

2710

Oleje minerální a z ner živičných ne surové

7 008

4

2106

Přípravky potravinové jn

4 302

5

 7409

Desky plechy pásy měděné o síle nad 0,15 mm

4 300

6

8471

Stroje automat zprac dat jednotky snímače ap

3 690

7

2716

Energie elektrická

3 050

8

5903

Textilie impregnované povrstvené ap plasty

2 637

9

8421

Odstředivky přístroje k filtrování čištění

2 546

10

3917

Trouby trubky hadice příslušenství z plastů

2 314

Ve struktuře dovozu do ČR v roce 2017 dominovaly následující položky:

 

Kód zboží (HS)

Název zboží

Stat. hodnota EUR(tis.)

1

2716

Energie elektrická

29 988

2

2836

Uhličitany peroxouhličitany apod

11 099

3

8708

Části součásti vozidel motor osob aj traktorů

6 612

4

8548

Odpad a zbytky galvanických článků, baterií

3 995

5

6403

Obuv se svrškem z usně

3 068

6

9401

Sedadla (jiná než 9402), proměnitelná lůžka 

2 531

7

5903

Textilie impregnované povrstvené ap plasty

2 400

8

2842

Soli kyselin peroxokyselin anorganické ostat

2 187

9

8421

Odstředivky přístroje k filtrování čištění

1 994

10

7306

Trouby profily ap duté jiné z železa oceli

1 770

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb s BA:

Statistika platební bilance ČNB dle států pro vzájemnou výměnu ČR-BA uvádí následující hodnoty pro rok 2017:

  • Kredit pro ČR: 611,5 mil. Kč
  • Debet pro ČR: 130,1 mil. Kč
  • Saldo: 481,4 mil. Kč

Zdroj: ČNB

Struktura exportu služeb, nejvíce vyvážené služby (2017):
Název položky  vývoz v tis. Kč  
Stavební práce 241 700
Doprava  150 100
Cestovní ruch 149 600
Ostatní podnikatelské služby 46 300
Struktura importu služeb, nejvíce dovážené služby (2017):
Název položky                             dovoz v tis. Kč   
Doprava 49 600
Ostatní podnikatelské služby 71 300

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Českých investic v BA je málo s ohledem na rizika, kerá z podnikání v BA plynou. Dosavadní české zkušenosti nejsou nejlepší (viz níže - zmařená investice ČEZ a zkušenosti firmy OHL ŽS).

Zmařená investice ČEZ

Dne 4. 12. 2006 podepsali premiér Republiky srbské a generální ředitel ČEZ a.s. Společné prohlášení o investici, na základě kterého měl ČEZ během pěti let rekonstruovat uhelnou elektrárnu Gacko I., postavit novou elektrárnu Gacko II. s instalovaným výkonem 660 MW a rozšířit uhelný důl. Společně se srbskou energetickou společností ERS (ČEZ vlastnil v projektu 51 procent)  chtěl investovat 1,4 miliardy eur. Mělo se tehdy jednat o největší jednotlivou zahraniční investici na území BA od roku 1992. Projekt ale zkrachoval. S ohledem na neplnění závazků ze strany partnera ČEZ firmy Elektroprivreda Republike Srpske (ERS), který nepřevedl majetkový podíl v RiTE (Rudnici i termoelektrarna Gacko) do společného podniku NERS (Nove Elektrarne Republike Srpske) a nesplnil další dohodnuté kroky, využil ČEZ svého opčního práva a prodal svůj podíl v NERS. Celá záležitost byla od roku 2009 řešena, podle podmínek smlouvy, Mezinárodním arbitrážním soudem ve Vídni. ČEZ se domáhal 50 milionů EUR za ušlý zisk, utrpěnou škodu a hodnotu svého podílu. To vše původně od vlády Republiky srbské v Bosně a Hercegovině a společností MH ERS a RiTE Gacko. Mezitím ale byla v roce 2011 rozhodnutím arbitrážního soudu Republika srbská v Bosně a Hercegovině z řízení vyloučena. V září 2014 byla arbitráž ukončena, ČEZ by měl dostat od ERS 7,5 mil. EUR.

Společnost OHL ŽS a.s., vstoupila do společnosti Remont Pruga, d.d. Sarajevo odkupem 51% podílu v podniku. Podpisem smlouvy s Agenturou pro privatizaci FBA se OHL ŽS Brno zavázala k dalším investicím do podniku s cílem zkvalitnění prací na modernizaci a rekonstrukci železničních tratí v BA. V současné době však společnost není v této oblasti, mj. i vzhledem k rozpočtovým omezením entitních železničních společností, příliš aktivní. Aktivity společnosti se od roku 2012 zaměřovaly hlavně na výstavbu dálničního koridoru 5c a realizaci projektu výstavby státní věznice NAKLO. Společnost se potýkala z řadou problémů ve vztahu k výkonné i soudní moci v BA.

V obou entitách BA působí menší počet firem, které jsou dceřinými společnostmi subjektů registrovaných v ČR. Jde o společnost GeoTest a.s., Brno, zabývající se geologickým inženýrstvím, která  má svoji dceřinou společnost v Sarajevu. Společnost PRO.MED.CS s.r.o. prostřednictvím vlastního zastoupení v Sarajevu vyváží do BA léčiva. Česko-bosenská společnost BHsystem PLUS d.o.o. Živinice (Bluetherm s.r.o.) se zabývá vývozem kotlů a jejich zařízení na biomasu. Firma Swan d.o.o. Sarajevo zastupuje firmu Preciosa a prodává křišťálové sklo ve svých prodejnách v Sarajevu a v dalších BA městech.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Dne 22. 5. 1998 byla podepsána první bilaterální obchodní dohoda mezi ČR a BA. Dohoda vstoupila v platnost 11. 10. 2001 a byla zveřejněna ve Sbírce zákonů BA a Sbírce mezinárodních smluv ČR. Její obsah se však stal neslučitelný se závazky ČR vůči EU, a proto byla její platnost ukončena dohodou stran k 1. 5. 2004. Platnost dalších smluvních dokumentů byla ukončena z téhož důvodu k 1. 5. 2004. Týká se to:

  • Ujednání o spolupráci při odhalování případů porušování celních a devizových předpisů mezi ČSSR a SFRJ ze dne 12. 11. 1976 (dohodou stran)
  • Obchodní a plavební smlouva mezi Republikou Československou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 14. 11. 1928 (dohodou stran)
  • Ujednání o poštovních a telekomunikačních službách mezi ČSSR a SFRJ ze dne 24. 10. 1975 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)
  • Dodatkové dohody ze dne 10. 4. 1948 k výše zmíněné Obchodní a plavební smlouvě z 14. 11. 1928 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)
  • Dohody mezi vládou ČSR a vládou FLRJ o spolupráci ve veterinární oblasti ze dne 21. 6. 1957 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)
  • Dohody mezi Československou socialistickou republikou a vládou Socialistické republiky Jugoslávie o spolupráci na úseku veterinárním ze dne 16. 6. 1965 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)

V únoru a březnu 2007 proběhla v Praze a Sarajevu dvě kola expertních jednání o sukcesi do smluv uzavřených právními předchůdci ČR a BA v letech 1936–1992. Platnost dvaceti smluv byla sukcesí potvrzena, u šesti smluv byla jejich platnost sukcesí ukončena a u deseti smluvních dokumentů bylo oboustranně konstatováno, že již byla jejich platnost ukončena dříve dohodou stran, nebo byly oboustranně považovány za ukončené splněním, nebo byly lokalizovány mimo dnešní území ČR a BA, případně že nešlo stricto sensu o mezinárodní smlouvy.

Platné smlouvy (v ekonomické oblasti):

  • Dohoda mezi ČR a BA o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla podepsána v Praze 22. 11. 2007. Dohoda vstoupila v platnosti dne 12. 5. 2010.
  • Protokol o dodatku k Dohodě o podpoře a ochraně investic byl podepsán 17. 4. 2002 v Sarajevu. Protokol vstoupil v platnost 3. 6. 2010. Původní Dohoda o podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost na základě vzájemné notifikace dne 30. 5. 2004.
  • Dohoda o spolupráci mezi ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zahraničního obchodu a ekonomických vzthů BaH (podepsaná v Praze dne 18.3.2010, vstup v platnost dne 10.11.2010).
  • Smlouva mezi BA a ČR o mezinárodní silniční dopravě byla podepsána dne 22. 5. 2013 v Lipsku. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. 6. 2015. Smlouvy vytváří komplexní rámec pro provozování mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravy.

Sjednávané smlouvy:

  • Od dubna 2011 probíhají jednání o Smlouvě o sociálním zabezpečení. V současné době se jednání nachází v závěrečné fázi. Podpis Smlouvy a Prováděcího předpisu se očekává ve druhé polovině r. 2018
  • BA strana vyjádřila také zájem uzavřít novou dohodu o spolupráci v celních otázkách.
  • Rovněž se uvažuje o nové dohodě o spolupráci v rostlinolékařské oblasti a v oblasti veterinární, avšak příprava jednání na expertní úrovni se zpožďuje jednak pro nevyjasněnost kompetencí na BA straně, jednak i proto, že probíhá příprava regulace těchto oblastí na úrovni EU. 
  • Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů BA projevilo zájem (v dubnu 2015) sjednat meziresortní dohodu o spolupráci v oblasti zemědělství s Ministerstvem zemědělství ČR.

Česká strana (MF ČR) se rovněž snaží řešit problém dluhu z dob bývalé SFRJ, zatím ovšem neúspěšně.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Spolupráce České republiky, resp. bývalého Československa, s tehdejší Republikou Bosna a Hercegovina byla započata bezprostředně po vyhlášení nezávislosti BA v roce 1992, kdy s ní tehdejší ČSFR navázala diplomatické styky. V době války v letech 1992 až 1995 na území BA působily české nevládní organizace (Člověk v Tísni, Caritas atd.), které zajišťovaly humanitární pomoc. Diplomatické zastoupení ČR v BA bylo v Sarajevu otevřeno  na začátku roku 1996. Oficiální rámec získala česká poválečná pomoc BA na základě Usnesení vlády ČR č. 765 z 21. 7. 1999, které prostřednictvím vydání státních dluhopisů alokovalo celkem 2 mld. Kč na financování řešení důsledků kosovské krize v jihovýchodní Evropě. Na základě tohoto usnesení byly do gesce pěti resortních ministerstev ČR (Ministerstvo obrany/MO, Ministerstvo vnitra/MV, Ministerstvo zahraničních věcí/MZV, Ministerstvo průmyslu a obchodu/MPO a Ministerstvo zemědělství/MZe) převedeny finanční prostředky určené na realizaci definovaných programových okruhů. V BA byly v rámci prostředků získaných z těchto tzv. „kosovských dluhopisů“ na základě příslušných resortních pravidel a směrnic implementovány sektorové programy schvalované vždy usnesením vlády ČR.

Rekapitulujeme-li rozvojovou spolupráci ČR s BA v tomto období, pak v letech 1997–2000 se zaměřila především na poválečnou obnovu a v následujícím období 2000–2005 směřovaly projekty zejména do obnovy a rozvoje důlního průmyslu a energetiky.

Již od roku 2006 dochází ke změnám v systému ZRS, a to jak metodicky, tak v teritoriální orientaci. Vláda ČR definovala svým usnesením č. 302 ze dne 31. 3. 2004 Bosnu a Hercegovinu jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci.

V letech 2006–2010 bylo v rámci rozvojové spolupráce průměrně poskytováno BA cca 2 mil. EUR ročně. Z toho 65 % připadlo na výrobní sektory, 20 % na sociální infrastrukturu a služby, 15 % na hospodářskou infrastrukturu a služby a 5 mil. CZK bylo věnováno na ochranu životního prostředí. Hlavní pozornost byla přitom věnována oblastem energetiky, zemědělství, životního prostředí, dopravní infrastruktury a zdravotnictví.

Zařazení BA mezi prioritní země ZRS bylo potvrzeno rovněž v Koncepci ZRS na období 2010–2017 (schválena usnesením vlády č. 366 ze dne 24. 5. 2010), která řadí BA mezi pět prioritních zemí ZRS ČR z následujících důvodů:

  • potřebnost rozvojové spolupráce
  • dlouholetá tradice silných hospodářských, politických a kulturních vazeb mezi českými zeměmi a SFRJ (BA)
  • tradice rozvojové spolupráce s ČR
  • význam hospodářského a sociálního rozvoje Bosny a Hercegoviny pro stabilizaci regionu jihovýchodní Evropy
  • vysoký potenciál vedlejších přínosů rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů).

Na základě zmíněné Koncepce jsou projekty v BA soustředěny na oblasti zemědělství, zásobování vodou a sanitace, energetiky, zdravotnictví (do konce roku 2013), veřejné správy a občanské společnosti. Důraz je kladen na předávání zkušeností a poskytování pomoci při tvorbě kapacit pro přístupová jednání a následné členství v EU, přizpůsobování legislativy a technickou pomoc. Finanční rámec by měl být obdobný jako v předchozích letech, v závislosti na celkové sumě prostředků na ZRS. Od roku 2010 jsou v rámci transformace ZRS v ČR rozvojové projekty centrálně řízeny MZV ČR. Od roku 2012 po zrušení výjimek pro tři ministerstva (MV, PMO, MF) převzalo MZV kompletní řízení ZRS ČR s tím, že tato ministerstva předkládají MZV ČR své roční návrhy ke schválení a následně (po schválení) je sama realizují.

ZRS ČR s BA se odvíjí na základě bilaterálního Programu ZRS ČR s BA , který byl schválen v r. 2011, a v praxi má v současnosti čtyři různé podoby:

  • projekty tzv. „velké“ rozvojové spolupráce (komplexnější víceleté projekty, jejichž koordinátorem je Česká rozvojová agentura)
  • tzv. malé lokální projekty (jednoleté projekty menších rozvojových intervencí, o jejichž výběru rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí ČR)
  • tzv. transformační projekty (jedno- i víceleté projekty, realizované v rámci programu Transition, který koordinuje Odbor lidských práv a transformační politiky Ministerstva zahraničních věcí ČR)
  • stipendijní programy (zprostředkování bezplatného vysokoškolského studia v České republice pro občany BA)
  • Od roku 2014 byl zaveden program na podporu českých firem (B2B, studie proveditelnosti)

Celkově je prostřednictvím výše uvedených forem s Bosnou a Hercegovinou realizována rozvojová spolupráce v hodnotě cca 2,5–3 mil. EUR ročně. V roce 2016 se jednalo o 74 mil. Kč.

Česká republika je v rámci Bosny a Hercegoviny vnímána jako významný a stabilní partner rozvojové spolupráce, jehož přínos je vnímán především v rovině kulturně-historické blízkosti, zkušenosti s úspěšnou společensko-ekonomickou transformací a procesem integrace do EU.

V současné době se připravuje nová koncepce ZRS ČR (pro období 2018 - 2023).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: