Bosna a Hercegovina: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

Obsah neuveden

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance bilaterálního obchodu

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Vývoz z ČR

117 945

108 213

104 967

112 326

127 328 

Dovoz do ČR

55 334

75 987

87 675

65 254

63 129 

Obrat

173 279

184 196

192 642

177 580

190 457 

Saldo

+ 62 611

+ 32 231

+ 17 292

+ 47 072

+ 64 199 

údaje v tis. EUR
zdroj ČSÚ

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Ve struktuře vývozu z ČR v roce 2016 dominovaly následující položky: 

 

 

Kód zboží (HS)

Název zboží

Stat. hodnota EUR(tis.)

1

8703

Auta os aj vozidla motorová pro přepravu osob

35 596

2

8530

Přístroje elektrické pro řízení dopravy

4 710

3

8471

Stroje automat zprac dat jednotky snímače ap

3 755

4

7409

Desky plechy pásy měděné o síle nad 0,15 mm

3 683

5

2106

Přípravky potravinové jn

2 974

6

2701

Uhlí černé brikety bulety ap z uhlí černého

2 888

7

5903

Textilie impregnované povrstvené ap plasty

2 659

8

7308

Konstrukce části desky tyče aj z železa oceli

2 581

9

3917

Trouby trubky hadice příslušenství z plastů

2 358

10

8517

Přístroje telefonní,ost.přístroje pro vysílání,příjem hlasu,dat jn

2 181

 

 

 

Ve struktuře dovozu do ČR v roce 2016 dominovaly následující položky:  

 

 

Kód zboží (HS)

Název zboží

Stat. hodnota EUR(tis.)

1

2836

Uhličitany peroxouhličitany apod

11 881

2

8708

Části součásti vozidel motor osob aj traktorů

5 423

3

8548

Části elektrických strojů přístrojů jn

4 486

4

2601

Rudy železné koncentráty výpražky kyzové

3 465

5

2716

Energie elektrická

2 835

6

2842

Soli kyselin peroxokyselin anorganické ostat

2 592

7

6403

Obuv se svrškem z usně

2 469

8

7601

Hliník surový (neopracovaný)

2 445

9

8421

Odstředivky přístroje k filtrování čištění

1 993

10

9503

Tříkolky,kolob.;kočárky pro panenky;panenky;hračky ost;modely;puzzle

1 854

 

 

  

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb s BA:

Statistika platební bilance ČNB dle států pro vzájemnou výměnu ČR-BA uvádí následující hodnoty pro rok 2016:

  • Kredit pro ČR: 424 mil. Kč
  • Debet pro ČR: 273 mil. Kč
  • Saldo: 151 mil. Kč

Zdroj: ČNB

Struktura exportu služeb, nejvíce vyvážené služby (2016):

Název položky  vývoz v tis. Kč  
Stavební práce v zahraničí 151 859
Silniční nákladní doprava   69 671
Silniční doprava 19 258
Letecká nákladní doprava 18 585
Licenční poplatky - audiovizuální     8 987
Služby zemědělské a lesnické 9 753

 

Struktura importu služeb, nejvíce dovážené služby (2016):

Název položky                             dovoz v tis. Kč   
Inženýrské služby 125 698
Stavební práce v zahraničí 41 806
Opravy a údržba 31 921
Silniční nákladní doprava 23 874
Reklamní služby a průzkum trhu 19 317
Železniční nákladní doprava 7 564

 

 

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Českých investic v BA je málo s ohledem na rizika, kerá z podnikání v BA plynou. Rovněž dosavadní české zkušenosti, nejen v BA , ale obecně na Balkáně, nejsou nejlepší (viz níže zkušenosti ČEZ).

 

Zmařená investice ČEZ

Dne 4. 12. 2006 podepsali premiér Republiky srbské a generální ředitel ČEZ a.s. Společné prohlášení o investici, na základě kterého měl ČEZ během pěti let rekonstruovat uhelnou elektrárnu Gacko I., postavit novou elektrárnu Gacko II. s instalovaným výkonem 660 MW a rozšířit uhelný důl. Společně se srbskou energetickou společností ERS (ČEZ vlastnil v projektu 51 procent)  chtěl investovat 1,4 miliardy eur. Mělo se tehdy jednat o největší jednotlivou zahraniční investici na území BA od roku 1992. Projekt ale zkrachoval. S ohledem na neplnění závazků ze strany partnera ČEZ firmy Elektroprivreda Republike Srpske (ERS), který nepřevedl majetkový podíl v RiTE (Rudnici i termoelektrarna Gacko) do společného podniku NERS (Nove Elektrarne Republike Srpske) a nesplnil další dohodnuté kroky, využil ČEZ svého opčního práva a prodal svůj podíl v NERS. Celá záležitost byla od roku 2009 řešena, podle podmínek smlouvy, Mezinárodním arbitrážním soudem ve Vídni. ČEZ se domáhal 50 milionů EUR za ušlý zisk, utrpěnou škodu a hodnotu svého podílu. To vše původně od vlády Republiky srbské v Bosně a Hercegovině a společností MH ERS a RiTE Gacko. Mezitím ale byla v roce 2011 rozhodnutím arbitrážního soudu Republika srbská v Bosně a Hercegovině z řízení vyloučena. V září 2014 byla arbitráž ukončena, ČEZ by měl dostat od ERS 7,5 mil. EUR.

 

Společnost OHL ŽS a.s., vstoupila do společnosti Remont Pruga, d.d. Sarajevo odkupem 51% podílu v podniku. Podpisem smlouvy s Agenturou pro privatizaci FBA se OHL ŽS Brno zavázala k dalším investicím do podniku s cílem zkvalitnění prací na modernizaci a rekonstrukci železničních tratí v BA. V současné době však společnost není v této oblasti, mj. i vzhledem k rozpočtovým omezením entitních železničních společností, příliš aktivní. Aktivity společnosti se od roku 2012 zaměřují hlavně na výstavbu dálničního koridoru 5c a další infrastrukturní projekty.

 

Česká firma Segretina s.r.o. založila v prvním čtvrtletí 2016 v bosenském městě Bratunac společnost BHS Power, která bude vyrábět pelety z dřevního odpadu. Investice činí cca 3,5 mil EUR, počet zaměstnanců má dosáhnout asi 25-30 osob.

 

Začátkem roku 2017 podepsla firma Tenza a.s. smlouvu s městem Zvornik o modernizaci tří plynových kotelen. Projekt je financován jako PPP s tím, že česká strana prakticky všechny náklady bude financovat z českého úvěru.

 

V obou entitách BA působí menší počet firem, které jsou dceřinými společnostmi subjektů registrovaných v ČR. Jde o společnost GeoTest a.s., Brno, zabývající se geologickým inženýrstvím, která  má svoji dceřinou společnost v Sarajevu. Společnost PRO.MED.CS s.r.o. prostřednictvím vlastního zastoupení v Sarajevu vyváží do BA léčiva. Česko-bosenská společnost BHsystem PLUS d.o.o. Živinice (Bluetherm s.r.o.) se zabývá vývozem kotlů a jejich zařízení na biomasu. Firma Swan d.o.o. Sarajevo zastupuje firmu Preciosa a prodává křišťálové sklo ve svých prodejnách v Sarajevu a v dalších BA městech.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Dne 22. 5. 1998 byla podepsána první bilaterální obchodní dohoda mezi ČR a BA. Dohoda vstoupila v platnost 11. 10. 2001 a byla zveřejněna ve Sbírce zákonů BA a Sbírce mezinárodních smluv ČR. Její obsah se však stal neslučitelný se závazky ČR vůči EU, a proto byla její platnost ukončena dohodou stran k 1. 5. 2004. Platnost dalších smluvních dokumentů byla ukončena z téhož důvodu k 1. 5. 2004. Týká se to:

  • Ujednání o spolupráci při odhalování případů porušování celních a devizových předpisů mezi ČSSR a SFRJ ze dne 12. 11. 1976 (dohodou stran)
  • Obchodní a plavební smlouva mezi Republikou Československou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 14. 11. 1928 (dohodou stran)
  • Ujednání o poštovních a telekomunikačních službách mezi ČSSR a SFRJ ze dne 24. 10. 1975 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)
  • Dodatkové dohody ze dne 10. 4. 1948 k výše zmíněné Obchodní a plavební smlouvě z 14. 11. 1928 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)
  • Dohody mezi vládou ČSR a vládou FLRJ o spolupráci ve veterinární oblasti ze dne 21. 6. 1957 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)
  • Dohody mezi Československou socialistickou republikou a vládou Socialistické republiky Jugoslávie o spolupráci na úseku veterinárním ze dne 16. 6. 1965 (jednostrannou výpovědí ze strany ČR)

V únoru a březnu 2007 proběhla v Praze a Sarajevu dvě kola expertních jednání o sukcesi do smluv uzavřených právními předchůdci ČR a BA v letech 1936–1992. Platnost dvaceti smluv byla sukcesí potvrzena, u šesti smluv byla jejich platnost sukcesí ukončena a u deseti smluvních dokumentů bylo oboustranně konstatováno, že již byla jejich platnost ukončena dříve dohodou stran, nebo byly oboustranně považovány za ukončené splněním, nebo byly lokalizovány mimo dnešní území ČR a BA, případně že nešlo stricto sensu o mezinárodní smlouvy.

Platné smlouvy (v ekonomické oblasti):

  • Dohoda mezi ČR a BA o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla podepsána v Praze 22. 11. 2007. Dohoda vstoupila v platnosti dne 12. 5. 2010.
  • Protokol o dodatku k Dohodě o podpoře a ochraně investic byl podepsán 17. 4. 2002 v Sarajevu. Protokol vstoupil v platnost 3. 6. 2010. Původní Dohoda o podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost na základě vzájemné notifikace dne 30. 5. 2004.
  • Dohoda o spolupráci mezi ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zahraničního obchodu a ekonomických vzthů BaH (podepsaná v Praze dne 18.3.2010, vstup v platnost dne 10.11.2010).
  • Smlouva mezi BA a ČR o mezinárodní silniční dopravě byla podepsána dne 22. 5. 2013 v Lipsku. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. 6. 2015. Smlouvy vytváří komplexní rámec pro provozování mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravy.

Sjednávané smlouvy:

  • Od dubna 2011 probíhají jednání o Smlouvě o sociálním zabezpečení. V současné době se jednání nachází v závěrečné fázi. Očekává se parafování protokolů a podpis dohody v průběhu roku 2017.
  • BA strana vyjádřila také zájem uzavřít novou dohodu o spolupráci v celních otázkách.
  • Rovněž se uvažuje o nové dohodě o spolupráci v rostlinolékařské oblasti a v oblasti veterinární, avšak příprava jednání na expertní úrovni se zpožďuje jednak pro nevyjasněnost kompetencí na BA straně, jednak i proto, že probíhá příprava regulace těchto oblastí na úrovni EU. 
  • Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů BA projevilo zájem (v dubnu 2015) sjednat meziresortní dohodu o spolupráci v oblasti zemědělství s Ministerstvem zemědělství ČR.

Česká strana (MF ČR) se rovněž snaží řešit problém dluhu z dob bývalé SFRJ, zatím ovšem neúspěšně.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Spolupráce České republiky, resp. bývalého Československa, s tehdejší Republikou Bosna a Hercegovina byla započata bezprostředně po vyhlášení nezávislosti BA v roce 1992, kdy s ní tehdejší ČSFR navázala diplomatické styky. V době války v letech 1992 až 1995 na území BA působily české nevládní organizace (Člověk v Tísni, Caritas atd.), které zajišťovaly humanitární pomoc. Diplomatické zastoupení ČR v BA bylo v Sarajevu otevřeno  na začátku roku 1996. Oficiální rámec získala česká poválečná pomoc BA na základě Usnesení vlády ČR č. 765 z 21. 7. 1999, které prostřednictvím vydání státních dluhopisů alokovalo celkem 2 mld. Kč na financování řešení důsledků kosovské krize v jihovýchodní Evropě. Na základě tohoto usnesení byly do gesce pěti resortních ministerstev ČR (Ministerstvo obrany/MO, Ministerstvo vnitra/MV, Ministerstvo zahraničních věcí/MZV, Ministerstvo průmyslu a obchodu/MPO a Ministerstvo zemědělství/MZe) převedeny finanční prostředky určené na realizaci definovaných programových okruhů. V BA byly v rámci prostředků získaných z těchto tzv. „kosovských dluhopisů“ na základě příslušných resortních pravidel a směrnic implementovány sektorové programy schvalované vždy usnesením vlády ČR.

Rekapitulujeme-li rozvojovou spolupráci ČR s BA v tomto období, pak v letech 1997–2000 se zaměřila především na poválečnou obnovu a v následujícím období 2000–2005 směřovaly projekty zejména do obnovy a rozvoje důlního průmyslu a energetiky.

Již od roku 2006 dochází ke změnám v systému ZRS, a to jak metodicky, tak v teritoriální orientaci. Vláda ČR definovala svým usnesením č. 302 ze dne 31. 3. 2004 Bosnu a Hercegovinu jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci.

V letech 2006–2010 bylo v rámci rozvojové spolupráce průměrně poskytováno BA cca 2 mil. EUR ročně. Z toho 65 % připadlo na výrobní sektory, 20 % na sociální infrastrukturu a služby, 15 % na hospodářskou infrastrukturu a služby a 5 mil. CZK bylo věnováno na ochranu životního prostředí. Hlavní pozornost byla přitom věnována oblastem energetiky, zemědělství, životního prostředí, dopravní infrastruktury a zdravotnictví.

Zařazení BA mezi prioritní země ZRS bylo potvrzeno rovněž v Koncepci ZRS na období 2010–2017 (schválena usnesením vlády č. 366 ze dne 24. 5. 2010), která řadí BA mezi pět prioritních zemí ZRS ČR z následujících důvodů:

  • potřebnost rozvojové spolupráce
  • dlouholetá tradice silných hospodářských, politických a kulturních vazeb mezi českými zeměmi a SFRJ (BA)
  • tradice rozvojové spolupráce s ČR
  • význam hospodářského a sociálního rozvoje Bosny a Hercegoviny pro stabilizaci regionu jihovýchodní Evropy
  • vysoký potenciál vedlejších přínosů rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů).

Na základě zmíněné Koncepce jsou projekty v BA soustředěny na oblasti zemědělství, zásobování vodou a sanitace, energetiky, zdravotnictví (do konce roku 2013), veřejné správy a občanské společnosti. Důraz je kladen na předávání zkušeností a poskytování pomoci při tvorbě kapacit pro přístupová jednání a následné členství v EU, přizpůsobování legislativy a technickou pomoc. Finanční rámec by měl být obdobný jako v předchozích letech, v závislosti na celkové sumě prostředků na ZRS. Od roku 2010 jsou v rámci transformace ZRS v ČR rozvojové projekty centrálně řízeny MZV ČR. Od roku 2012 po zrušení výjimek pro tři ministerstva (MV, PMO, MF) převzalo MZV kompletní řízení ZRS ČR s tím, že tato ministerstva předkládají MZV ČR své roční návrhy ke schválení a následně (po schválení) je sama realizují.

ZRS ČR s BA se odvíjí na základě bilaterálního Programu ZRS ČR s BA , který byl schválen v r. 2011, a v praxi má v současnosti čtyři různé podoby:

  • projekty tzv. „velké“ rozvojové spolupráce (komplexnější víceleté projekty, jejichž koordinátorem je Česká rozvojová agentura)
  • tzv. malé lokální projekty (jednoleté projekty menších rozvojových intervencí, o jejichž výběru rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí ČR)
  • tzv. transformační projekty (jedno- i víceleté projekty, realizované v rámci programu Transition, který koordinuje Odbor lidských práv a transformační politiky Ministerstva zahraničních věcí ČR)
  • stipendijní programy (zprostředkování bezplatného vysokoškolského studia v České republice pro občany BA)
  • Od roku 2014 byl zaveden program na podporu českých firem (B2B, studie proveditelnosti)

Celkově je prostřednictvím výše uvedených forem s Bosnou a Hercegovinou realizována rozvojová spolupráce v hodnotě cca 2,5–3 mil. EUR ročně. V roce 2016 se jednalo o 74 mil. Kč.

Česká republika je v rámci Bosny a Hercegoviny vnímána jako významný a stabilní partner rozvojové spolupráce, jehož přínos je vnímán především v rovině kulturně-historické blízkosti, zkušenosti s úspěšnou společensko-ekonomickou transformací a procesem integrace do EU.

 

V současné době se připravuje nová koncepce ZRS ČR (pro období 2018 - 2023).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: