Bosna a Hercegovina: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011

2012

2013 

2014

2015

Vývoz z BA

4,3

4,2

4,4 

4,6

4,7

Dovoz do BA

7,8

7,6

7,6 

8,1

7,9

Obrat

12,1

11,8

12,0 

12,7

12,6

Saldo

-3,5

-3,4

-3,2 

-3,5

-3,2

Pokrytí D/V (v %)

53,0

54,8

57,9 

61,0

59,5

údaje v mld. EUR

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury vývozu v roce 2015 si i nadále udrželo první místo Německo s objemem vývozu 735 mil. EUR, následovaly  Itálie (625 mil. EUR), Chorvatsko (485 mil. EUR), Srbsko (418 mil. EUR), Slovinsko (390 mil. EUR) a Rakousko (385 mil. EUR).

Teritoriální struktura dovozu v roce 2015 byla přibližně stejná jako v roce 2014. Nejvíce se dováželo z Chorvatska (1 247 mil. EUR), dále ze Srbska (1093 mil. EUR), Německa (824 mil. EUR) a Itálie (762 mil. EUR).

Největší obchodní partneři BA z hlediska vývozu v letech 2013 - 2015 (v mil. EUR)

Země

2013

2014

2015

Německo

692

709

735

Itálie

515

616

 625

Chorvatsko

627

503

485

Srbsko

417

435

418

Slovinsko

356

364

390

Zdroj: Úřad pro nepřímé zdanění

Největší obchodní partneři BA z hlediska dovozu v letech 2013 - 2015 (v mil. EUR)

Země

2013

2014

2015

Chorvatsko

1378

1328

1247

Srbsko

923

1029

1093

Německo

743

795

824

Itálie

650

737

762

Slovinsko

683

688

743

Zdroj: Úřad pro nepřímé zdanění

Postavení k EU:

V roce 2015 se zvýšily vývozy z BA do zemí EU o 2,1 % na 3,36 mld. EUR, což činilo 71,1 % celkového vývozu země (71,9 % v roce 2014); dovozy ze zemí EU se zvýšily o 1,1 % na 5,41 mld. EUR a představovaly 68,5 %  veškerých importů do BA (66,1 % v roce 2014). Z deseti největších obchodních partnerů BA je 7 zemí z EU. Přebytek obchodu byl zaznamenán u Slovenska, Španělska, Lucemburska a Estonska.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu BA v roce 2015

V komoditní struktuře vývozu v roce 2015 dominovaly rudy kovů a výrobky z kovů, následovala skupina železná ruda a kovy, dřevo papír a nábytek a minerální paliva a stroje, zařízení a kotle. Rozhodující dovozní komoditní skupinou byla minerální paliva, uhlí, plyn, nafta, stroje, elektrická zařízení a kotle, sektor zemědělství a potraviny a chemické a farmaceutické výrobky.

BA vývoz:

Rudy, kovy a kovové výrobky, dřevo, papír a nábytek, minerální paliva a el. energie strojírenství, kotle, el. zařízení, kůže, textil a jejich výrobky, chemické výrobky atd.

Komodity s největším podílem na vývozu z BA jsou sedadla do automobilů, surový hliník, obuv a dřevo pro stavební průmysl.

BA dovoz:

Minerální paliva a el. energie, kovy a výrobky z kovů, textilní vlákna, přístroje, mechanická zařízení a kotle, zemědělské výrobky, chemické výrobky, kaučuk, guma, plasty a automobily.

Nejvýznamnějšími komoditami dováženými do BA jsou ropné produkty a osobní automobily.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Dne 19. 12. 2006 podepsali v Bukurešti zástupci 10 států jihovýchodní Evropy (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Černé Hory, Chorvatska, Kosova (UNMIK), Makedonie, Moldavska, Rumunska a Srbska) novou Smlouvu o vytvoření Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Ta původně vznikla jako dohoda o volném obchodu mezi Československem, Polskem a Maďarskem v roce 1992. Po příslušných ratifikačních procesech, které skončily k 1. 5. 2007, nahradila jak současnou CEFTA, tak i síť 31 bilaterálních dohod o volném obchodu uzavřených mezi státy regionu. BL, RO a HR uskupení CEFTA opustily v okamžiku, kdy se staly plnoprávnými členskými státy EU. Nyní má CEFTA sedm členů (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Makedonie, Moldavsko a Srbsko).

Smlouva ruší technické bariéry pro dovoz a vývoz zboží a značně redukuje administrativu včetně procesu certifikace zboží. Pro případné spory o jejím uplatňování stanoví Smlouva obligatorní smírčí a posléze rozhodčí řízení, což bilaterální smlouvy o volném obchodu většinou postrádaly. Smlouva představuje trh s téměř 30 miliony obyvatel a plnou liberalizaci nejméně 90 % sortimentu.

Bezcelní průmyslové zóny jsou součástí celního prostoru BA, kde zboží do nich uložené se nepovažuje za dovezené, pokud není uvolněno do volného oběhu a nepodléhá jiným celním procedurám ani jiné manipulaci, než jaká je stanovena v příslušné celní legislativě. Bezcelní zóny se nacházejí v městských lokalitách Vogošča, Visoko, Bijeljina a Mostar.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle údajů Centrální banky BA dosáhly přímé zahraniční investice za rok 2015 hodnoty 305 mil. EUR. To znamená propad o cca 30 % oproti roku 2014. V roce 2014 došlo naopak k meziročnímu nárůstu přímých zahraničních investic (FDI) o 88 % na 424 mil. EUR. Podle údajů Světové banky došlo k masivnímu propadu FDI s nástupem globální ekonomické a finanční krize v roce 2008. FDI spadly z 1330 mil. EUR v roce 2007 na 680 mil. EUR v roce 2008 a nízká investiční aktivita pokračovala i v dalších letech: r. 2009 – 180 mil. EUR, r. 2010 – 307 mil. EUR, r. 2011 - 355 mil. EUR, r. 2012 - 273 mil. EUR, r. 2013 - 214 mil. EUR a r. 2014 – 424 mil. EUR. Podle dostupných údajů Centrální banky BA přišlo do země od května 1994 do prosince 2015 celkem 6 285 mil. EUR zahraničních investic.

Celkový útlum přílivu FDI do BA v posledních letech způsobil na jedné straně hospodářský útlum klíčových evropských zemí/investorů, ale zejména složitá politicko-ekonomická situace v BA.

Teritoriální struktura investic

Z hlediska agregátních investic je, od roku 1994, stále největším zahraničním investorem v zemi Rakousko následované SrbskemChorvatskem a Německem. BA v přílivu FDI zaostává za všemi sousedními zeměmi, zejména pak za Chorvatskem a Srbskem, kam zahraniční investoři vkládají řádově o stovky milionů EUR ročně více.

Odvětvová struktura investic

  • Zpracovatelský průmysl 32 %
  • Bankovnictví 22 %
  • Telekomunikace 15 %
  • Obchod 11 %
  • Realitní sektor 5 %

Ačkoliv státní instituce BA neustále deklarují snahy o zlepšení obchodního a tržního prostředí s cílem zvýšit příliv FDI, konkrétní výsledky těchto deklarací jsou zatím málo patrné. Na zvýšený příliv FDI do země by měl pozitivní vliv pokrok BA na cestě do EU nebo NATO. Doba, kdy zahraniční investoři vkládali svůj kapitál do BA více méně ze sentimentálních či humanitárních důvodů po válce, je nenávratně pryč. V současné době je otázka přílivu FDI čistě otázkou kalkulace investorů a příznivého tržního a obchodního prostředí. V tomto ohledu si bohužel BA stojí ve srovnání, nejenom se zeměmi západní a střední Evropy, ale bohužel i zeměmi západního Balkánu špatně.

Agentura pro podporu zahraničních investic Bosny a Hercegoviny (FIPA) od začátku roku 2016 zveřejňuje na svém webu www.fipa.gov.ba několik desítek investičních příležitostí v tzv. Databázi investičních projektů, jejichž hlavní výhodou je, že jsou detailně zpracované a „vlastněné“ místními firmami či organizacemi. Nabízené projekty jsou rozděleny do osmi velkých sektorů, pokrývajících oblasti jako je zemědělství, energetika, cestovní ruch, kovozpracovatelský průmysl apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Jedním ze základních předpokladů pro výraznější vstup zahraničního kapitálu bylo přijetí Zákona o zahraničních investicích. Přestože tento zákon patřil od začátku ke zdůrazňovaným prioritám, díky politickým neshodám se jej ve společných institucích dlouho nedařilo prosadit. Protože neexistence tohoto zákona by vážně ohrožovala další rekonstrukci země, Vysoký představitel C. Westendorp rozhodl 11. 3. 1998 o jeho zavedení na základě svých zvláštních pravomocí. Zákon vstoupil v platnost uveřejněním ve Sbírce zákonů BA (Službeni glasnik BA) č. 4/98 dne 20. 3. 1998.

Zákon je velmi liberální a zaručuje zahraničním investorům v podstatě stejné podmínky jako domácím. Zaručen je volný transfer kapitálu v kterékoli valutě, zahraniční investice jsou osvobozeny od cla, daňové sazby jsou stejné jako pro domácí investory, umožněno je zaměstnávání zahraničních pracovníků apod. Jediné omezení se týká podniků, vyrábějících nebo obchodujících se zbraněmi, municí, výbušninami pro vojenské využití, vojenským zařízením a veřejným informováním, kde nesmí zahraniční podíl přesáhnout 49 %. Jednotlivé investice musí být registrovány jak u celostátních, tak u entitních orgánů.

Investiční pobídky se liší na úrovni státu, entit a Distriktu Brčko. Zahrnují pětileté daňové prázdniny pro investice nad 30 mil. EUR, zrychlené odpisy investičního zařízení, finanční podpora při tvorbě pracovních míst atd. (více lze nalézt na webových stránkách státní Agentury pro podporu zahraničních investic FIPA)

Překážkou pro rychlejší příliv zahraničního kapitálu do BA je politická nestabilita, malý a roztříštěný trh, nejednotný a nepřehledný právní řád, slabá vymahatelnost práva a rozšířená korupce.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: