Bosna a Hercegovina: Zahraniční obchod a investice

16. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013 

2014

2015

2016 

2017 

Vývoz z BA (mld. EUR)

4,4 

4,6

4,7

5,0 

5,8 

Dovoz do BA (mld. EUR)

7,6 

8,1

7,9

8,3 

9,4 

Obrat (mld. EUR)

12,0 

12,7

12,6

13,3 

15,2 

Saldo (mld. EUR)

-3,2 

-3,5

-3,2

-3,3 

-3,6 

Pokrytí D/V (v %)

57,9 

61,0

59,5

60,1 

61,7 

Zdroj: Statistický úřad BA

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU je nejvýznamnější obchodní partner BA s 61,08% podílem na importech (5,7 mld. EUR) a s 71,16% podílu na vývozech (4,1 mld. EUR).

Z hlediska teritoriální struktury vývozu si i v roce 2017 udrželo první místo Německo s objemem vývozu 818 mil. EUR (meziročně +7,9%), následovaly  Chorvatsko, Itálie a Slovinsko.

Teritoriální struktura dovozu v roce 2017 byla přibližně stejná jako v roce 2016. Nejvíce se dováželo z Německa, Chorvatska a Itálie.

Největší obchodní partneři BA z hlediska vývozu v letech 2014 - 2017 (v mil. EUR)

Země

2014

2015

2016

2017

Německo

709

735

764

818

Itálie

616

625 585 620

Chorvatsko

503

485

522

657 

Slovinsko

364

390

421

499

Zdroj: MOFTER BA (Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů)

Největší obchodní partneři BA z hlediska dovozu v letech 2014 - 2017 (v mil. EUR)

Země

2014

2015

2016

2017

Chorvatsko

925

836

809

937

Německo

934

960

990

1078

Itálie

826

879

980

1057

Slovinsko

365

374

416

468

Zdroj: MOFTER BA (Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu BA v roce 2017

V komoditní struktuře vývozu v roce 2017 dominovaly dřevo papír a nábytek, stroje, zařízení a kotle, rudy kovů a výrobky z kovů a kůže, textil a výrobky z nich. Rozhodující dovozní komoditní skupinou byly stroje, elektrická zařízení, kotle, osobní automobily, zemědělské a potravinářské výrobky, chemické a farmaceutické výrobky, guma, plasty, kůže textil a výrobky z nich.

BA vývoz (nomenklatura HS):

Největší podíl na celkovém exportu měla, stejně jako v minulých letech, tarifní skupina HS 9401 Sedadla (jedná se o sedadla pro automobilový průmysl) a HS 4407 Dřevěné výrobky.

BA dovoz (nomenklatura HS):

Největší podíl na importu připadl na HS 2710 Oleje minerální a z nerostů živičných ne surové a HS 8703 Auta osobní a jiná vozidla motorová pro přepravu osob.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Dne 19. 12. 2006 podepsali v Bukurešti zástupci 10 států jihovýchodní Evropy (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Černé Hory, Chorvatska, Kosova (UNMIK), Makedonie, Moldavska, Rumunska a Srbska) novou Smlouvu o vytvoření Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Ta původně vznikla jako dohoda o volném obchodu mezi Československem, Polskem a Maďarskem v roce 1992. Po příslušných ratifikačních procesech, které skončily k 1. 5. 2007, nahradila jak současnou CEFTA, tak i síť 31 bilaterálních dohod o volném obchodu uzavřených mezi státy regionu. BL, RO a HR uskupení CEFTA opustily v okamžiku, kdy se staly plnoprávnými členskými státy EU. Nyní má CEFTA sedm členů (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Makedonie, Moldavsko a Srbsko).

Smlouva ruší technické bariéry pro dovoz a vývoz zboží a značně redukuje administrativu včetně procesu certifikace zboží. Pro případné spory o jejím uplatňování stanoví Smlouva obligatorní smírčí a posléze rozhodčí řízení, což bilaterální smlouvy o volném obchodu většinou postrádaly. Smlouva představuje trh s téměř 30 miliony obyvatel a plnou liberalizaci nejméně 90 % sortimentu.

Bezcelní průmyslové zóny jsou součástí celního prostoru BA, kde zboží do nich uložené se nepovažuje za dovezené, pokud není uvolněno do volného oběhu a nepodléhá jiným celním procedurám ani jiné manipulaci, než jaká je stanovena v příslušné celní legislativě. Bezcelní zóny se nacházejí v městských lokalitách Vogošča, Visoko, Bijeljina a Mostar.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle údajů Centrální banky BA dosáhly přímé zahraniční investice za rok 2017 hodnoty 270 mil. EUR , což znamenalo růst o cca 15 % oproti roku 2016. V roce 2014 došlo naopak k meziročnímu nárůstu přímých zahraničních investic (FDI) o 88 % na 424 mil. EUR. Podle údajů Světové banky došlo k masivnímu propadu FDI s nástupem globální ekonomické a finanční krize v roce 2008. FDI spadly z 1330 mil. EUR v roce 2007 na 680 mil. EUR v roce 2008 a nízká investiční aktivita pokračovala i v dalších letech: r. 2009 - 180 mil. EUR, r. 2010 - 307 mil. EUR, r. 2011 - 355 mil. EUR, r. 2012 - 273 mil. EUR, r. 2013 - 214 mil. EUR, r. 2014 - 424 mil. EUR a r. 2015 - 305 mil. EUR. Podle dostupných údajů Centrální banky BA přišlo do země od května 1994 do prosince 2017 celkem 6 800 mil. EUR zahraničních investic.

Celkový útlum přílivu FDI do BA v posledních letech způsobil na jedné straně hospodářský útlum klíčových evropských zemí/investorů, ale zejména složitá a nepříznivá politicko-ekonomická situace v BA.

Teritoriální struktura investic

Z hlediska agregátních investic je, od roku 1994, stále největším zahraničním investorem v zemi Rakousko následované SrbskemChorvatskem a Německem. BA v přílivu FDI zaostává za všemi sousedními zeměmi, zejména pak za Chorvatskem a Srbskem, kam zahraniční investoři vkládají řádově o stovky milionů EUR ročně více.

Odvětvová struktura investic

  • Zpracovatelský průmysl 35 %
  • Bankovnictví 23 %
  • Telekomunikace 13 %
  • Obchod 10 %
  • Realitní sektor 5 %

Ačkoliv státní instituce v BA neustále deklarují snahy o zlepšení obchodního a tržního prostředí s cílem zvýšit příliv FDI, konkrétní výsledky těchto deklarací jsou zatím málo patrné. Na zvýšený příliv FDI do země by měl pozitivní vliv pokrok BA na cestě do EU nebo NATO. Doba, kdy zahraniční investoři vkládali svůj kapitál do BA více méně ze sentimentálních či humanitárních důvodů po válce, je nenávratně pryč. V současné době je otázka přílivu FDI čistě otázkou kalkulace investorů a příznivého tržního a obchodního prostředí. V tomto ohledu si bohužel BA stojí ve srovnání, nejenom se zeměmi západní a střední Evropy, ale bohužel i zeměmi západního Balkánu špatně.

Agentura pro podporu zahraničních investic Bosny a Hercegoviny (FIPA) od začátku roku 2016 zveřejňuje na svém webu www.fipa.gov.ba několik desítek investičních příležitostí v tzv. Databázi investičních projektů, jejichž hlavní výhodou je, že jsou detailně zpracované a „vlastněné“ místními firmami či organizacemi. Nabízené projekty jsou rozděleny do osmi velkých sektorů, pokrývajících oblasti jako je zemědělství, energetika, cestovní ruch, kovozpracovatelský průmysl apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Jedním ze základních předpokladů pro výraznější vstup zahraničního kapitálu bylo přijetí Zákona o zahraničních investicích. Přestože tento zákon patřil od začátku ke zdůrazňovaným prioritám, díky politickým neshodám se jej ve společných institucích dlouho nedařilo prosadit. Protože neexistence tohoto zákona by vážně ohrožovala další rekonstrukci země, Vysoký představitel C. Westendorp rozhodl 11. 3. 1998 o jeho zavedení na základě svých zvláštních pravomocí. Zákon vstoupil v platnost uveřejněním ve Sbírce zákonů BA (Službeni glasnik BA) č. 4/98 dne 20. 3. 1998.

Zákon je velmi liberální a zaručuje zahraničním investorům v podstatě stejné podmínky jako domácím. Zaručen je volný transfer kapitálu v kterékoli valutě, zahraniční investice jsou osvobozeny od cla, daňové sazby jsou stejné jako pro domácí investory, umožněno je zaměstnávání zahraničních pracovníků apod. Jediné omezení se týká podniků, vyrábějících nebo obchodujících se zbraněmi, municí, výbušninami pro vojenské využití, vojenským zařízením a veřejným informováním, kde nesmí zahraniční podíl přesáhnout 49 %. Jednotlivé investice musí být registrovány jak u celostátních, tak u entitních orgánů.

Investiční pobídky se liší na úrovni státu, entit a Distriktu Brčko. Zahrnují bezcelní dovoz strojů a zařízení (základní kapitál firmy), pětileté daňové prázdniny pro investice nad 30 mil. EUR, zrychlené odpisy investičního zařízení, finanční podpora při tvorbě pracovních míst atd. (více lze nalézt na webových stránkách státní Agentury pro podporu zahraničních investic FIPA)

Překážkou pro rychlejší příliv zahraničního kapitálu do BA je politická nestabilita, malý a roztříštěný trh, nejednotný a nepřehledný právní řád, slabá vymahatelnost práva a rozšířená korupce.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: