Brazílie: Zahraniční obchod a investice

8. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Brasília

Brazílie je v porovnání s ČR relativně uzavřenou ekonomikou, podíl exportu na HDP dosahuje pouhých cca 12 %. Absolutní hodnoty exportu a importu jsou srovnatelné s ČR, v roce 2016 byl dovoz ČR dokonce vyšší než dovoz Brazílie. Investice jsou v důsledku vleklé ekonomické krize v útlumu. Přesto do Brazílie v roce 2016 přiteklo 70 mld. USD přímých zahraničních investic.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Přehled zahraničního obchodu BFR (v mil. USD)
 

vývoz

dovoz

saldo

2012

242 580

223 149

19 431

2013

242 178

239 617

2 561

2014

225 101

229 031

-3 930

2015

191 115

171 498

19 617

2016

185 235

137 552

47 683

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR)

 

Hospodářská krize se odráží i na poklesu brazilských vývozů a dovozů. V roce 2016 došlo k poklesu exportu o 3,5 % a importu dokonce o 20 %. Jeho výše tak byla dokonce nižší než celková hodnota českého dovozu ve stejném roce (142,1 mld. USD).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejdůležitějším obchodním partnerem Brazílie je Čína, která v posledních letech předstihla Spojené státy, a jako celek Evropská unie. Klíčová je orientace na sousedy sdružené v uskupení Mercosul a rovněž spolupráce v rámci BRICS.  

 

V brazilských vývozech zaujímá vysokou příčku v tabulce příjemců Nizozemsko, což je dáno tím, že brazilské zdroje jsou schopny registrovat většinou jen vstupní přístav a nikoli skutečnou konečnou destinaci. Brazilské statistiky naopak neuvádějí mezi svými obchodními partnery EU jako celek. Pokud by tak činily, tak by EU jako celek byla největším dovozcem i vývozcem zboží do Brazílie (přibližně 20 %).
 

Brazílie je značně závislá na vývozu komodit a primárních surovin. Právě ty ve vývozech do Číny naprosto převažují, zatímco ve vývozech do USA je větší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou. I zde ale hraje roli celková konjunktura světové ekonomiky, respektive vývoj světových cen surovin.

 

Nejvíce exportujícími brazilskými státy jsou São Paulo (23 %), Minas Gerais, Rio Grande do Sul, Rio de Janeiro a Paraná.

 

země určení / původu (v pořadí podle největších trhů)

vývoz v r. 2016 (%)

dovoz v r. 2016 (%)

Čína

18,97 16,99

USA

12,50 17,30

Argentina

7,24 6,60

Nizozemsko

5,57 1,30

Německo

2,62 6,64

Japonsko

2,49 2,59

Chile

2,20 2,10
Mexiko 2,06 2,56
Itálie 1,79 2,69
Belgie 1,75 1,10

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR), SECEX

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2016 činil podíl primárních produktů v brazilském vývozu 42,73 %, polotovarů 15,10 % a zpracovaných výrobků 39,91 %. Přehled největších vývozních položek v r. 2016 přináší tabulka níže.
 

Vývoz BFR dle hlavních komodit r. 2016
 

podíl na vývozu v r. 2016 (v %)

sojové boby a šrot

30,98

železná ruda

16,79

ropa a ropné výrobky

12,73

cukr a cukrová třina

10,46

drůbeží maso

7,51

celulóza

7,04

káva

6,12

automobily

5,90

letadla

5,42

Zdroj: SECEX a MDIC

 

Brazílie je dlouhodobě hlavním světovým vývozcem cukru a alkoholu, kávy, pomerančového džusu, sojových bobů, hovězího masa, kuřecího masa a tabáku, a 2. největším světovým vývozcem železné rudy a kukuřice.

 

***

 

V roce 2016 činil podíl primárních produktů v brazilském dovozu 10,38 %, polotovarů 4,10 % a zpracovaných výrobků 85,52 %.

 

Hlavní komodity brazilského dovozu v r. 2016: paliva a mazadla (18,5 %), průmyslové stroje (13,8 %), elektrická a elektronická zařízení (12,1 %), osobní automobily (8,1 %), organické a anorganické chemikálie (5,8 %), hnojiva (4,0 %), plasty a plastové výrobky (3,7 %), železo, ocel a jejich výrobky (3,2 %), farmaceutické výrobky (3,0 %), optická zařízení (3,0%), guma a gumové výrobky (1,9 %), obiloviny a mlýnské výrobky (1,8 %), letadla a jejich části (1,6%), textil (1,5%), měď a měděné výrobky (1,2 %). 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V BFR je celkem osm zón volného obchodu. Nejvýznamnější z nich je Zona Franca de Manaus (ZFM), která se rozkládá na území států Amazonas, Acre, Roraima a Rondônia. Ostatní zóny volného obchodu leží v pohraničních oblastech Amazonie. Jsou jimi: Macapá - Santana ve státě Amapá, Tabatinga ve státě Amazonas u hranic s Peru, Guajará - Mirim ve státě Rondônia u hranic s Bolívií, Bonfim a Paracaíma ve státě Roraima, Brasiléia - Epitacilândia a Cruzeiro do Sul ve státě Acre.

ZFM, která se rozkládá na ploše o rozloze 10 tis. km2 a z jejích výhod profitují firmy a obyvatelé na čtvrtině rozlohy BFR, byla zřízena nejprve jen pro volný dovoz zboží do přístavu Manaus (zákon č. 3.173 z r. 1957) a teprve r. 1967 byla zákonem č. 288 komplexně ustavena pro obchodní, průmyslovou a zemědělskou činnost. Spadá pod Ministerstvo plánování, rozpočtu a správy a je řízena federální vládní instituci SUFRAMA (www.suframa.gov.br). V ZFM nyní působí cca 500 podniků, které přímo zaměstnávají 90 tisíc lidí (a několikanásobně více nepřímo).

Podobná daňová politika jako v ZFM je uplatňována i v oblasti zvané Západní Amazonie, tj. rovněž zde nejsou vybírány dovozní cla a daně dovážené zboží, které se dále používá pro místní spotřebu nebo průmyslový rozvoj. Jedná se zejména o suroviny a díly strojů k výrobě finálního výrobku na místě realizovaného nebo vyvezeného na ostatní území federace, případně exportovaného do jiných zemí.

V posledních letech se v Brazílii rozrůstají rovněž tzv. inkubátory podniků a technologické parky, které jsou zaměřeny na podporu inovačního podnikání, vývoje inovačních myšlenek a technologií. Nabízejí kvalitní infrastrukturu a manažerskou, odbornou i konzultační podporu. V roce 2016 v Brazílii existovalo 369 takových subjektů, ve kterých působilo přes 5 tisíc firem. Technologické parky i jejich vědecko technologické instituce zaměřené na podporu aplikovaného výzkumu od nanotechnologií až po letectví či vesmírné technologie působí především na státních úrovních. Více na www.anprotec.org.br.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice do brazilské ekonomiky činily v r. 2016 podle Banco Central 70 mld. USD. Jde o poměrně vysoký objem, který potvrzuje, že země je pro zahraniční kapitál atraktivní i přes současné hospodářské nesnáze. Samozřejmě je nutno vzít úvahu, že část těchto investic byla plánována už v minulých letech, tedy v době slibného brazilského ekonomického růstu. Současně ale zájem zahraničních investorů přitahuje skutečnost, že Brazílie i přes současné těžkosti je stále stabilní demokracií, velkým trhem a její hospodářství stojí na solidních základech.

 

V dlouhodobém horizontu se v BFR dosud uplatňoval zejména americký kapitál, dále Čína, Lucembursko, Nizozemí, USA, Japonsko a Francie. Významná část investic přichází i z tzv. daňových rájů, jako např. Kajmanské ostrovy, Bermudy a Bahamy. Největší část investic směřuje do finančních, maloobchodních a poradenských služeb, v oblasti průmyslu se jedná zejména o metalurgii, potravinářství, petrochemii, automobilový průmysl, kosmetický průmysl a v poslední době též IT, v primárním sektoru pak o těžbu kovových nerostů.

Ke vstupu na brazilský trh bývají využívány různé strategie. V mnoha sektorech, včetně potravinářského a elektrotechnického, zakoupily zahraniční firmy místní provozovatele s existujícími značkami, což umožňuje okamžitý přístup k distribučním sítím a podílu na trhu. Jiné společnosti založily společné podniky s místními partnery, kteří mohou investorům nabídnout zejména dobrou znalost trhu. Na druhé straně v odvětvích bez místních společností (zejména v automobilovém průmyslu) museli investoři začínat "na zelené louce".

V poslední době je patrná snaha jednotlivých států federace předhánět se v nabídce co nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. Fiskální výhody ale obyčejně nemohou zcela nahradit mnohdy chybějící kvalitní pracovní sílu, komunikační a distribuční síť, strategickou lokalizaci apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V zájmu rozvoje domácí ekonomiky vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílem zainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné.

Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upraven podle zákona č. 4131 z r. 1962 (novelizovaného r. 1965) a dále zákonem č. 8383 z r. 1991. Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojním vybavení a technologii pro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečního poplatku ze zahraniční směny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majetek náležející jednotlivcům nebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí. Všechny dále uvedené druhy transakcí zahraničního kapitálu musí být registrovány Centrální bankou, pokud mají sloužit, v důsledku vytvořeného zisku, jako podklad pro žádost o povolení převodu zahraniční měny z Brazílie:

  • zahraniční kapitál, který vstoupil do země jako přímý majetek nebo jako nepřímý kapitál (půjčka)
  • reinvestice hospodářského výsledku včetně zisku společnosti, která má sídlo v Brazílii a je součástí nebo afilací zahraniční společnosti nebo jednotlivce
  • převod uskutečněný do jiných zemí z důvodů repatriací nebo návratu majetku jako zisku, dividend, úroků, amortizace, honorářů, plateb za technickou pomoc nebo jakékoliv jiné druhy plateb související s převodem jmění ze země
  • změny související s úpravou hodnoty akcií společnosti

Pokud zahraniční společnost, která má sídlo mimo území BFR, neprovede registraci převodu zahraniční měny, bude Centrální banka považovat převod za investici provedenou v domácí měně a nebude dále garantovat této společnosti zpětný převod peněz do zahraničí. Jakákoliv zahraniční investice musí být registrována Centrální bankou do třiceti dní. Stejně tak jakákoliv reinvestice zisku společnosti má měsíční lhůtu k registraci od okamžiku, kdy se objeví v účetních knihách společnosti. Registrace zahraničního majetku je prováděna v měně státu jeho původu. V registraci se uvádí jak hodnota zahraniční měny, tak současná hodnota v BRL.

 

Jakékoliv zařízení, které vstupuje na území BFR jako zahraniční kapitál, podléhá odhadu prováděnému institucí SECEX, a to v zájmu vyloučení nadhodnocení ceny vloženého zařízení a získání autorizace pro jeho vstup do země. Pro stanovení hodnoty odvodů ze zahraničních investic je vhodné seznámit se se seznamem států, se kterými má Brazílie uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění (ČR mezi tyto země patří).

Vysoká hodnota přímých zahraničních investic a aktivní zájem o fúze, případně skoupení kontrolního balíku akcí ze strany zahraničních investorů, svědčí o zájmu, kterému se brazilské hospodářství v zahraničí těší. Zahraniční investoři pronikají na brazilský trh prostřednictvím všech typů investičních praktik. V posledních letech zahraniční investoři přistoupili od dříve užívaného skupování minoritních podílů v brazilských společnostech ke skupování podílů majoritních, často však kupují i přímo celé podniky.

V současnosti láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která patří mezi nejvyšší na světě. Reálná úroková míra se odvíjí od tzv. základní úrokové míry ekonomiky (SELIC), která představuje v současnosti po opakovaném snižování sazby ze strany Výboru pro monetární politiku (COPOM) Centrální banky 11,25 % (květen 2017). Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblasti země. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Do stejných projektů mohou podniky investovat i prostředky, které by jinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 % vykázaného zisku bez daňového zatížení.

 

Další informace je možno získat na portálu RENAI, případně v průvodci Brazilian Official Guide on Investment Opportunities (ve formátu PDF).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: