Brazílie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Přehled zahraničního obchodu BFR (v mil. USD)
 

vývoz

dovoz

saldo

2011

256 040

226 243

29 797

2012

242 580

223 149

19 431

2013

242 178

239 617

2 561

2014

225 101

229 031

-3 930

2015

191 115

171 498

19 617

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejdůležitějším obchodním partnerem Brazílie je Čína, která v posledních letech předstihla Spojené státy, a jako celek Evropská unie. Klíčová je orientace na sousedy sdružené v uskupení Mercosul a pak spolupráce v uskupení BRICS.  

Ve brazilských vývozech zaujímá vysokou příčku v tabulce příjemců Nizozemsko, což je dáno tím, že brazilské zdroje jsou schopny registrovat většinou jen vstupní přístav a nikoli skutečnou konečnou destinaci. Brazilské statistiky naopak neuvádějí mezi svými obchodními partnery EU jako celek. Pokud by tak činily, tak by EU jako celek byla největším dovozcem i vývozcem zboží do Brazílie (přibližně 19%)   

Čísla brazilského zahraničního obchodu významně poukazují na závislost země na vývozu komodit a prvotních surovin. Právě ty ve vývozech do Číny naprosto převažují, zatímco ve vývozech do USA je vyšší podíl výrobků s přidanou hodnotou. A i zde ale platí, že v budoucím vývoji nejvýznamnější roli zřejmě sehraje globální hospodářská situace, konkrétně pak pohyb světových cen surovin. Např. pád ceny železné rudy v posledních měsících způsobil nižší brazilský zisk z jejího vývozu do Číny, a v důsledku pak Brazílii předběhlo Rusko v žebříčku pro Čínu nejdůležitějších obchodních partnerů.   

 

obchodní bilance

vývozy (%)

dovozy (%)

Čína

18,7

17,9

Spojené státy

12,7

15,6

Argentina

6,7

6,0

Nizozemsko

5,2

1,4 

Německo

2,7

6,1

Japonsko

                                   2,5

3,2

Chile

                                   2,1

2

Indie                                    1,9                      2,5
Mexiko                                                 1,9                      2,5
Itálie                                    1,7                      2,7

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR), SECEX

 

Podíl jednotlivých států na vývozu BFR v roce 2014

stát federace

podíl na vývozu (%)

stát

podíl na vývozu (=)

Sao Paulo

23,25

Ceará

0,59

Minas Gerais

13,81

Amazonas

0,44

Rio Grande do Sul

10,36

Rondonia

0,43

Rio de Janeiro

8,78

Alagoas

0,31

Paraná

7,53

Tocantins

0,29

Pará

6,55

Amapá

0,17

Mato Grosso

6,53

Distrito Federal

0,11

Espírito Santo

4,50

Rio Grande do Norte

0,10

Bahia

4,17

Paraíba

0,08

Santa Catarina

3,59

Piauí

0,07

Goiás

2,91

Sergipe

0,03

Mato Grosso do Sul

2,91

Acre

0

Maranhao

0,97

Roraima

0

Pernambuco

0,82

CELKEM

100

Zdroj: SECEX

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Podle komodit Brazílie v uplynulém roce vyvezla nejvíce sójových bobů, 14,03%, dále železné rudy, 13,23%, ropy a ropných výrobků, maso drůbežího a hovězího, kávy, cukru, kukuřice a dalších surovin. U zemědělské výroby je též třeba dodat, že v mnohých velkých oblastech Brazílie, v některých případech celých států, převládá výroba téměř monokulturní, či bi-kulturní. V případě kukuřice přitom jde téměř výlučně o geneticky modifikovanou plodinu.     

Vývoz BFR dle hlavních komodit r. 2015
 

2014 (podíl %)

2015 (podíl %)

sojové boby

13,68

14,03

železná ruda

12,51

13,23

ropa a ropné výrobky

10,96

6,16

maso a masné výrobky

7,02

5,70

cukr a cukrová třina

4,57

3,9

papír a celulóza

3,04

2,92

káva

                                      2,68

2,91

kukuřice

                                      1,72

2,58

letadla

                                      1,52

2,11

Zdroj: SECEX a MDIC

Brazílie je 1.světovým vývozcem cukru a alkoholu, kávy, pomerančového džusu, sojových bobů, hovězího masa, kuřecího masa a tabáku, a 2.světovým vývozcem železné rudy a kukuřice.

V teritoriálním hodnocení se v regionu brazilského jihovýchodu produkuje 85% brazilské kávy a 64% cukru a alkoholu. V regionu brazilského jihu se produkuje 66% brazilského vepřového a 60% drůbežího masa a 37% zrn (převážně sója a kukuřice). V regionu brazilského středozápadu se produkuje 41% brazilských zrn a 36% brazilského hovězího masa.

Hlavními komoditami brazilského dovozu jsou: paliva a mazadla (19,1%), průmyslové stroje (14,9%), elektrická a elektronická zařízení (11,8%), osobní automobily (9,4%), organické a anorganické chemikálie (5,5%), hnojiva (3,7%), plasty a plastové výrobky (3,7%), železo, ocel a jejich výrobky (3,3%), farmaceutické výrobky (3,1%), optická zařízení (3,0%), guma a gumové výrobky (2,1%), obiloviny a mlýnské výrobky (2%), letadla a jejich části (1,6%), textil (1,2%), měď a měděné výrobky (1%). 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V BFR je celkem osm zón volného obchodu. Nejvýznamnější z nich je Zona Franca de Manaus (ZFM), která se rozkládá na území států Amazonas, Acre, Roraima a Rondônia. Ostatní zóny volného obchodu leží v pohraničních oblastech Amazonie. Jsou jimi: Macapá - Santana ve státě Amapá, Tabatinga ve státě Amazonas u hranic s Peru, Guajará - Mirim ve státě Rondônia u hranic s Bolívií, Bonfim a Paracaíma ve státě Roraima, Brasiléia - Epitacilândia a Cruzeiro do Sul ve státě Acre.

ZFM, která se rozkládá na ploše o rozloze 10 tis. km 2, a z jejíž výhod profitují firmy a obyvatelé na čtvrtině rozlohy BFR, byla zřízena nejprve jen pro volný dovoz zboží do přístavu Manaus (zákon č. 3.173 z r. 1957) a teprve r. 1967 byla zákonem č. 288 komplexně ustavena pro obchodní, průmyslovou a zemědělskou činnost. Spadá pod Ministerstvo plánování, rozpočtu a správy a je řízena federální vládní instituci  SUFRAMA (www.suframa.gov.br). V ZFM nyní působí cca 500 podniků, které přímo zaměstnávají 90 tisíc lidí (a několikanásobně více nepřímo).

Podobná daňová politika jako v ZFM je uplatňována i v oblasti zvané Západní Amazonie, tj. rovněž zde nejsou vybírány dovozní cla a daně dovážené zboží, které se dále používá pro místní spotřebu nebo průmyslový rozvoj. Jedná se zejména o suroviny a díly strojů k výrobě finálního výrobku na místě realizovaného nebo vyvezeného na ostatní území federace, případně exportovaného do jiných zemí.

V posledních letech se v Brazílii rozrůstají rovněž tzv. incubátory podniků a teechnologické parky, které jsou zaměřeny na podporu inovačního podnikání, vývoje inovačních myšlenek a technologií. Nabízejí kvalitní infrastrukturu a manažerskou, odbornou i konzultační podporu. Již v roce 2011 v Brazílii existovalo 384 takových subjektů, ve kterých působilo 2.640 podniků. Technologické parky i jejich Vědecko technologické instituce zaměřené na podporu aplikovaného výzkumu od nanotechnologií až po letectví či vesmírné technologie působí především na státních úrovních. Více na www.anproteg.org.br.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice za r. 2015 byly 75 mld. USD (zdroj: Banco central), neboli 4,27% HDP, což je stále o něco výše, než bylo dosaženo v roce 2011, rok po rekordním růstu brazilského HDP (v roce 2010 byl růst HDP 7,5%), což je do jisté míry pozitivním překvapením v kontextu současné stagnace brazilské ekonomiky. Jde o robustní objem, který potvrzuje prvenství země v přitažlivosti pro zahraniční kapitál v regionu. Samozřejmě je třeba vzít úvahu, že část těchto investic byla plánovaná už v minulých letech, tedy v době slibného brazilského ekonomického růstu. Současně ale zájem zahraničních investorů přitahuje skutečnost, že Brazílie i přes současné těžkosti je stále velmi stabilní demokracií a její hospodářství stojí na solidních základech. Potvrzuje se, že zahraniční investoři nehledí jen na okamžitý ekonomický růst, ale též obecně na velikost a sílu daného trhu   

Největším investorem byla ČLR. V dlouhodobém horizontu se v BFR dosud uplatňoval zejména americký kapitál, dále Lucembursko, Nizozemí, USA, Japonsko a Francie. Významná část investic přichází i z tzv. daňových rájů, jako např. Kajmanské ostrovy, Bermudy a Bahamy. Největší část investic směřuje do finančních, maloobchodních a poradenských služeb, v oblasti průmyslu se jedná zejména o metalurgii, potravinářství, petrochemii, automobilový průmysl, kosmetický průmysl a v poslední době též IT, v primárním sektoru pak o těžbu kovových nerostů.

Ke vstupu na brazilský trh bývají využívány různé strategie. V mnoha sektorech, včetně potravinářského a elektrotechnického, zakoupily zahraniční firmy místní provozovatele s existujícími značkami, což umožňuje okamžitý přístup k distribučním sítím a podílu na trhu. Jiné společnosti založily společné podniky s místními partnery, kteří mohou investorům nabídnout zejména dobrou znalost trhu. Na druhé straně v odvětvích bez místních společností (zejména v automobilovém průmyslu) museli investoři začínat "na zelené louce".

V poslední době je patrná snaha jednotlivých států federace předhánět se v nabídce co nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. Fiskální výhody ale obyčejně nemohou zcela nahradit mnohdy chybějící kvalitní pracovní sílu, komunikační a distribuční síť, strategickou lokalizaci apod. Zároveň lze konstatovat, že opakovaná osobní jednání i v dnešní době globálních komunikačních technologií jsou při obchodování a investování v BFR nezbytnou podmínkou úspěchu.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V zájmu rozvoje domácí ekonomiky vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílem zainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné.

Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upravován podle zákona č. 4131 z r. 1962 (novelizovaného r. 1965) a dále zákonem č. 8383 z r. 1991. Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojním vybavení a technologii pro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečního poplatku ze zahraniční směny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majetek náležející jednotlivcům nebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí. Všechny dále uvedené druhy transakcí zahraničního kapitálu musí být registrovány Centrální bankou, pokud mají sloužit, v důsledku vytvořeného zisku, jako podklad pro žádost o povolení převodu zahraniční měny z Brazílie:

  • zahraniční kapitál, který vstoupil do země jako přímý majetek nebo jako nepřímý kapitál (půjčka)
  • reinvestice hospodářského výsledku včetně zisku společnosti, která má sídlo v Brazílii a je součástí nebo afilací zahraniční společnosti nebo jednotlivce
  • převod uskutečněný do jiných zemí z důvodů repatriací nebo návratu majetku jako zisku, dividend, úroků, amortizace, honorářů, plateb za technickou pomoc nebo jakékoliv jiné druhy plateb související s převodem jmění ze země
  • změny související s úpravou hodnoty akcií společnosti

Pokud zahraniční společnost, která má sídlo mimo území BFR, neprovede registraci převodu zahraniční měny, bude Centrální banka považovat převod za investici provedenou v domácí měně a nebude dále garantovat této společnosti zpětný převod peněz do zahraničí. Jakákoliv zahraniční investice musí být registrována Centrální bankou do třiceti dní. Stejně tak jakákoliv reinvestice zisku společnosti má měsíční lhůtu k registraci od okamžiku, kdy se objeví v účetních knihách společnosti. Registrace zahraničního majetku je prováděna v měně státu jeho původu. V registraci se uvádí jak hodnota zahraniční měny, tak současná hodnota v BRL.

Brazilský Kongres schválil v roce 1995 ústavní dodatky zamezující dělení na zahraniční a domácí kapitál. Článek 171 brazilské federální ústavy rozlišoval mezi brazilskými společnostmi kontrolovanými brazilskými subjekty a firmami ovládanými cizinci. Kromě toho měl domácí kapitál přednost před zahraničním kapitálem v případě zakázek pro veřejnou správu. Tato preference byla odstraněna 6. ústavním dodatkem z 15. srpna. 1995, který zajišťuje rovné právní podmínky všem společnostem založeným podle brazilských zákonů, bez ohledu na původ jejich kapitálu. Privatizační zákon (článek 12 zákona č. 9491 z r. 1997) umožňuje cizincům získat celých 100 % privatizovaného majetku, není-li v konkrétních případech stanovena nižší procentní sazba. Další ústavní dodatky otevřely zahraničnímu kapitálu oblasti ropného a těžebního průmyslu, telekomunikací, energetiky a veřejné dopravy. Konkrétně jde o 9. dodatek z r. 1995, jenž umožnil státu najímat soukromé společnosti v oblasti těžby, průzkumu a zpracování ropy, ropných derivátů a zemního plynu, čímž byl ukončen 44 let trvající státní monopol. Některá omezení ovšem přetrvávají u vlastnictví pozemků a podniků v pohraničních oblastech.

Jakékoliv zařízení, které vstupuje na území BFR jako zahraniční kapitál, podléhá odhadu prováděnému institucí SECEX, a to v zájmu vyloučení nadhodnocení ceny vloženého zařízení a získání autorizace pro jeho vstup do země. Pro stanovení hodnoty odvodů ze zahraničních investic je vhodné seznámit se se seznamem států, se kterými má Brazílie uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění (ČR mezi tyto země patří).

Vysoká hodnota přímých zahraničních investic a aktivní zájem o fúze, případně skoupení kontrolního balíku akcí ze strany zahraničních investorů, svědčí o zájmu, kterému se brazilské hospodářství v zahraničí těší. Zahraniční investoři pronikají na brazilský trh prostřednictvím všech typů investičních praktik. V posledních letech zahraniční investoři přistoupili od dříve užívaného skupování minoritních podílů v brazilských společnostech ke skupování podílů majoritních, často však kupují i přímo celé podniky.

V současnosti láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která (i přes určitý pokles zejména v krizovém roku 2009) patří mezi nejvyšší na světě. Reálná úroková míra se odvíjí od tzv. základní úrokové míry ekonomiky (SELIC), která představuje v současnosti 11,25 % (listopad 2014). Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblasti země. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Do stejných projektů mohou podniky investovat i prostředky, které by jinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 % vykázaného zisku bez daňového zatížení.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: