Brazílie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

8. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Brasília

Chtějí-li se české podniky prosadit v Brazílii, musí k zemi, její kultuře a obchodním zvyklostem, přistupovat s respektem a pokorou. Různorodost a nekonečná pestrost Brazílie se projevuje ve všech oblastech, včetně obchodu a souvisejících služeb. V Brazílii najdeme jak velmi vyspělé oblasti, které snesou plné srovnání s nejrozvinutějšími státy světa, tak i místa, která budí dojem, že zde ekonomický vývoj ustrnul v dobách dávno minulých. Proto je Brazílie zemí, jejíž trh je nutno zpravidla zpracovávat na regionální bázi, vždy s ohledem na reálné podmínky v konkrétním místě.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Tak jako v případě mnohých jiných vzdálených (a to nejen geograficky) zemí, není ani Brazílie zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním elektronické nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o brazilský trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen.

 

Mezi nejvhodnější způsoby navázání úvodních kontaktů s teritoriem bezesporu patří návštěva specializovaných veletrhů, kterých se v Brazílii, zejména v São Paulo, každoročně konají stovky a jejichž význam mnohdy přesahuje samotnou zemi, protože se jedná o největší akce svého druhu v rámci celého jiho- nebo dokonce latinskoamerického subkontinentu. Osobní účast umožňuje nejen získání základních informací o trhu a případné konkurenci, ale i velmi přínosný kontakt s mísatelskou mentalitou a zvyklostmi.

 

Vzhledem k tomu, že náklady českých firem na účast na veletrzích v Brazílii nejsou zanedbatelné, mají firmy možnost využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie při organizaci společných českých oficiálních účastí na oborových mezinárodních veletrzích apod.

 

Českým podnikům lze kdokoliv doporučit konzultace s ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Brasília, Generálním konzulátem ČR v São Paulo či zahraniční kanceláří agentury CzechTrade v São Paulo. Pokud české firmy rozvíjejí své aktivity v různých regionech Brazílie, mohou je průběžně kontultovat či požádat o asistenci rovněž honorární konzuláty ČR v zemi.

 

 

Místní zástupce


Podmínky pro vedení prodejních zástupců na brazilském trhu upravuje zákon č. 4886 z r. 1965 a jeho úprava, zákon č. 8420 z r. 1992. Zákony právně upravují vztah mezi výrobcem a prodejcem a jsou specifické pro místní prostředí. Spolupráce s místním zástupcem je velice rozšířenou formou průniku na trh zejména u zboží, které má větší počet zákazníků. Brazilské podniky (zejména státní) zpravidla vyžadují, aby měl dodavatel místního zástupce, se kterým pak komunikují. Jednacím jazykem je pak výhradně portugalština. Požadavek na místního zástupce se objevuje pravidelně v soutěžních podmínkách, v nabídce musí být doloženo jeho jmenování a oprávnění jednat za dodavatele. Činnost zástupce znalého místních podmínek je velmi důležitá pro doplnění informací o potřebném technickém vybavení, přizpůsobení výrobků brazilským normám a homologačnímu procesu a vysvětlení řady právních, obchodních a technických požadavků vypsaných tendrů. Vzhledem ke komplexnosti a nepřehlednosti legislativy je místní zástupce v některých případech téměř nezbytností pro úspěšné absolvování celního řízení a výpočtu daní souvisejících s dovozem, potažmo konečné prodejní ceny. Mimoto je přítomnost kvalitního zástupce v teritoriu jedním z předpokladů pro získání kvalitních informací o trhu, včetně udržování stálého kontaktu se zákazníky.

 

Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že bez fyzické přítomnosti v Brazílii, bez znalosti jazyka a místního prostředí je vyřízení jakýchkoli formalit a rozvíjení obchodních aktivit v zemi téměř vyloučeno. Zároveň je velice důležité být s místním zástupcem v častém kontaktu.

V souvislosti s uzavřením smlouvy s místním zástupcem je nutné vzít v úvahu místní zvyklosti, podle kterých není žádná dohoda závazná v následujících případech:

  • jestliže nejsou definovány přesné podmínky
  • když není vymezena lhůta pro trvání zastoupení
  • když dodavatel ukončí smlouvu se zástupcem a do šesti měsíců uzavře smlouvu novou
  • když dodavatel ukončí smlouvu v případě možnosti uzavření smlouvy pro něj výhodnější (snaha o ochranu místních zástupců)


Osobní přítomnost, portugalština


Mezi faktory, které výrazně ovlivňují úspěšnost prodeje, patří kromě ceny, kvality a obalu zejména osobní přítomnost při úvodních jednáních a schopnost vést jednání v portugalštině (přímo a nebo s tlumočníkem). Pokud není možno jednat v portugalštině, doporučuje se spíše angličtina před španělštinou, nicméně vše záleží na předchozí dohodě obou stran.

 

Brazilští partneři mají potřebu časté komunikace, které je vhodné vyhovět. Kulturní zvyklosti velí udržovat i občasná neformální setkání. Jestliže intenzivní kontakt ze strany zahraničních firem není, mohou si to brazilští partneři vysvětlovat jako nedostatek zájmu.

 

V každém případě lze před zahájením jednání s brazilskými partnery doporučit seznámení se s obchodními zvyklostmi v Brazílii. Mnoho užitečných informací v tomto směru je volně k dispozici na internetu.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR je možné, pokud český státní příslušník obdrží od brazilského Ministerstva práce - Ministério de Trabalho e Emprego - přechodné nebo trvalé pracovní povolení, které je zároveň podmínkou pro udělení přechodného nebo trvalého víza. K obstarání takového povolení je vhodné využít služeb místního agenta (despachante), který vyřídí veškeré potřebné dokumenty. Veškeré dokumenty, které brazilská strana bude k takovému řízení požadovat a které byly vydány v zemi původu pracovníka, musí být legalizovány brazilským zastupitelským úřadem v ČR. Pro doplňující informace je možno kontaktovat Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v Praze.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Naprosto nutnou podmínkou při cestách do Brazílie je předchozí sjednání kvalitního cestovního pojištění s dostatečnými limity. 

 

V případě nutnosti lékařského ošetření nelze doporučit využití státních zdravotnických zařízení. Soukromá zdravotnická zařízení ve větších městech jsou na dobré profesionální a hygienické úrovni. Pacient je vždy povinen zaplatit toto ošetření bezprostředně na místě a následně žádat refundaci u pojišťovny, u které si sjednal zdravotní pojištění pro cesty a pobyt v zahraničí. Soukromé nemocnice požadují při hospitalizaci záruku zaplacení (např. předložení mezinárodní platební karty nebo složení peněžní hotovosti).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Charakteristickým znakem exportu do Brazílie je ne vždy zcela jednoduchá celní procedura, kterou musí jménem dovozce ze zákona vykonávat celní deklarant (despachante aduaneiro) s licencí. Celní procedura je v porovnání s ostatními zeměmi, kde se odbavení počítá na hodiny, kalkulována v mnohem delších časových jednotkách, přičemž v případě, že dovozce není schopen dodat všechny požadované dokumenty, se může protáhnout i na mnoho týdnů. Zároveň náklady na celní a přístavní poplatky jsou až o 50 % vyšší, než je ve světě obvyklé a v případě kontejnerů jsou dokonce násobkem nákladů v evropských přístavech. Náklady na jiný druh přepravy zboží jsou však ještě vyšší, ať už se jedná o dopravu silniční či leteckou. Dovozy podléhají celnímu režimu, který je dán celním sazebníkem integračního seskupení Mercosul – Tarifa Externa Comum (TEC).

Proklamovanou snahou administrativy je cla postupně snižovat, nicméně realitou zůstává existence značného celního rozpětí; některé druhy zboží podléhají poplatkům až 85 %. Například při dovozu strojírenských výrobků do státu São Paulo činí běžné dovozní clo 18 %, které se navyšuje o dalších 5 % daně z průmyslových výrobků. Pokud by se však jednalo o dovoz např. krátkých zbraní nebo loveckých pušek, je tato celní sazba 21,5% a navazující daň z průmyslových výrobků 45 %. V některých případech se tak zboží z dovozu vlivem cel, daní a dalších poplatků prodraží až čtyřnásobně v porovnání s cenou na bázi FOB.


Základní daňové zatížení při dovozu do BFR


Za hlavní dovozní daně a poplatky lze považovat následující:

Daň z dovozu - Imposto de Importação (II) - Jedná se o dovozní clo (federální daň), které se většinou pohybuje v rozmezí od 0 do 20 %. Klasifikace zboží a celní tarify jsou uvedeny ve společném celním sazebníku TEC.

Daň z průmyslových výrobků - Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI) - Jedná se o federální spotřební daň vybíranou z hodnoty výrobků z domácí produkce a za průmyslové výrobky dovážené nebo vyvážené nebo pocházející ze zóny volného obchodu. Její sazby nejsou pevné, diferenciace je odlišná podle důležitosti a potřeby výrobku na brazilském trhu.

Běžná výše daně se pohybuje mezi 0 až 20 %. Některé typy výrobků jsou zatíženy nulovou daní (např. potraviny), zatímco nejvyšší sazba je uvedena v současnosti u dovážených tabákových výrobků (330 %). Aktuální sazby IPI pro rok 2017 jsou k dispozici ke stažení zde

Daň z oběhu průmyslového zboží - Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS) - Jde o daň z oběhu průmyslového zboží a z poskytování služeb (telekomunikací, meziměstské dopravy a dopravy mezi státy federace). Daň ve výši 7 – 18 % vybírají jednotlivé státy federace na základě federálního zákona, přičemž sazba se liší stát od státu.

Dále se při tvorbě prodejních cen musí brát v úvahu tyto „sociální" příspěvky (daně):

  • Program sociální integrace: PIS/PASEP - Programa de Integração Social – výpočet 1,65 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS 
  • Sociální finanční příspěvek: COFINS - Contribuição Financeira Social – výpočet 7,6 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS 

Obě tyto položky se odepisují z příjmové daně. Výběr příspěvků směřuje ze zákona do oblasti zdravotnictví, poskytování sociální péče a služeb apod.

 

Dovozní a vývozní transakce podléhají v Brazílii kontrole Komory zahraničního obchodu (Secretaria de Comércio Exterior, SECEX), agentury Ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu (MDIC). Brazilští vývozci a dovozci  se musejí u SECEX registrovat. U zboží, které nepodléhá zvláštním restrikcím, se dovozci mohou přímo spojit s elektronickým systémem řízení obchodu, Siscomex. Dále, jak již bylo uvedeno v kapitole č. 3, musí být dovozní subjekt zaregistrován jako dovozní organizace, tj. musí mít brazilskou dovozní licenci, tzv. RADAR.


Brazilské úřady však mohou zavést celou řadu dalších pravidel, dovozních licencí a anti-dumpingových opatření. Mnohé dovozní položky tak nespadají jen pod automatický licenční systém Siscomex, ale vyžadují předchozí povolení a/nebo též inspekce. V současnosti zhruba 40 % všech dovozních položek vyžaduje dovozní licence. Mezi takové zboží patří např. výrobky živočišného původu, ropné výrobky, plyn, lidská krev a výrobky z ní, léčiva, zbraně a munice, jaderný materiál, petrochemický materiál, herbicidy, pesticidy. K získání licencí a certifikátů pro takové zboží je nutno se obrátit na příslušné úřady, kterými jsou: Ministerstvo zemědělství (MAPA), Brazilský ústav životního prostředí a přírodních obnovitelných zdrojů (IBAMA), Národní úřad pro sanitární dohled (ANVISA), Národní ropná agentura (ANP), Ministerstvo rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu (MDIC) aj.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřizování kanceláří, reprezentací a společných podniků se řídí brazilským právem pro zahraniční investice (zákony č. 4131 z r. 1962, č. 55762 z r. 1965 a č. 8383 z r. 1991). V Obchodním zákoníku je definováno několik forem společných podniků a smíšených společností, ve kterých může účast zahraničního kapitálu dosáhnout výše 100 %. Omezení v tomto případě zákon prakticky nezná, ale ve skutečnosti je každý takový záměr velmi pečlivě sledován a při plánované rozsáhlejší investici je vhodné projednat projekt s vedením více států federace, které jsou mnohdy připraveny nabídnout značné úlevy v rámci podpory investic v dotčeném regionu.

Při zřizování společného podniku se jedná nejčastěji o založení:

  • společnosti s ručením omezeným (Limitada - Ltda.)
  • akciové společnosti (Sociedade Anônima – S.A.)
  • veřejné obchodní společnosti (Sociedade em Nome Coletivo)
  • komanditní společnosti (Sociedade em Contade Participação)
  • konsorcia (Consórcio)

V každém z těchto případů se doporučuje použít k založení společnosti služeb místních právních kanceláří nebo samostatných právníků, kteří mají přehled o specifikách místního trhu a mohou českým firmám poradit. V případě potřeby může vhodnou advokátní kancelář doporučit Velvyslanectví ČR v Brasília či Generální konzulát ČR v São Paulo. 

 

Využít lze i další kvalitní zdroje informací:

Doing Business 2017 - Brazil (World Bank Group)

Brazilian Official Guide on Investment Opportunities - 2016

 

 

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)  


V zájmu rozvoje domácí ekonomiky brazilská vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílem zainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné. Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upraven zákonem č. 4131 z r. 1962 a dále zákonem č. 8383 z r. 1991. Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojním vybavení a technologii pro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečního poplatku ze zahraniční směny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majetek náležející jednotlivcům nebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí. V současnost láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která (i přes určitý pokles zejména v krizovém roku 2009) patří mezi nejvyšší na světě. Reálná úroková míra se odvíjí od tzv. základní úrokové míry ekonomiky (SELIC), která představuje v současnosti (k 31. 5. 2017) 10,25 %.


Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblasti země. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Do stejných projektů mohou podniky investovat i prostředky, které by jinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 % vykázaného zisku bez daňového zatížení.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Základ úspěchu podnikatelských aktivit na brazilském trhu spočívá v připravenosti a porozumění místnímu obchodnímu prostředí se všemi jeho specifiky. 

 

Propagace a reklama 

Zejména v počáteční fázi pronikání na brazilský trh lze českým firmám doporučit účast na některé z akcí podpořené z prostředků na podporu ekonomické diplomacie. V praxi může jít o účast na českém stánku na některém mezinárodním veletrhu, firemní prezentace v teritoriu, účast na podnikatelské misi apod. V této souvislosti je doporučeno disponovat vhodnými katalogy připravenými pro výstavy a veletrhy, s úvodní částí věnovanou historii společnosti a závěrečnou pasáží věnovanou mezinárodním referencím. Katalogy se doporučuje vypracovat pokud možno v portugalštině, případně v angličtině. Španělština není doporučována z toho důvodu, že u brazilských partnerů vyvolává dojem neexkluzivity a zaměnitelnosti s ostatními trhy Latinské Ameriky.
Reklama v médiích není s ohledem na velikost trhu a finanční možnosti českých podniků nejvhodnějším propagačním kanálem.

 

V Brazílii, stejně jako v mnoha jiných zemích, je stále více populární reklama na internetu, včetně aktivního působení inzerentů na sociálních sítích. Zásadní roli přitom hrají mobilní zařízení (zejména telefony), neboť se v mnoha případech jedná o jediné přístroje, kterými se Brazilci připojují k internetu a na sociální sítě (nevlastní PC či notebooky).

 

Branding produktu a strategie uvedení výrobku na trh 

Značka je pro brazilského spotřebitele významným rozhodovacím faktorem, zvláště s rychle rostoucí střední třídou (přes 100 miliónů spotřebitelů). Většina studií se shoduje, že přenesení „hotové značky“ v případě Brazílie nikdy příliš nefungovalo. Výrobek by proto měl v oblasti brandingu a při uvedení na trh získat „brazilskou příchuť“.  Osvědčeným receptem je tradice známých značek obohacená o místní inovaci – tedy zohlednění brazilských vlastností jako je rodinný život, štěstí, brazilská příroda či topografie, optimismus nebo pocit hrdosti na to být Brazilcem. Je však nutno dávat pozor na v zahraničí vžité stereotypy o Brazílii ("země fotbalu, karnevalu a kávy"), které mohou při nevhodném marketingovém zpracování působit spíše kontraproduktivně.

 

Mediální trh v Brazílii je značně konzervativní. Při zadávání inzerce je nutno spoléhat na reklamní agentury. Největší mediální skupina Globo kontroluje asi 75% reklamního trhu. Velkoplošná venkovní inzerce je značně regulována, v některých státech federace i zakázána.

 

Při uvádění výrobku na trh je nutno počítat s velkými rozdíly mezi jednotlivými brazilskými regiony, kdy každý má zpravidla značně odlišný socio-ekonomický i kulturní profil. Například pro prodej výrobku/služby je nutno aplikovat jinou strategii v kosmopolitním São Paulo (k dispozici násobně více druhů a množství médii, možnost použit např. zahraniční hudbu/globální prvky atd.) než na Severu či Severovýchodě země, kde může být klíčem k úspěchu identifikace nejvýznamnější lokální rozhlasové stanice. 

 

Hlavní doporučení:

  • při vytváření brandingu a marketingové strategie vzít v úvahu velikost teritoria (složité distribuční kanály), jazykovou barieru, kulturní rozdíly a obtížnou tvorbu cen
  • využívat digitální média a mobilní technologie
  • zvážit propojení s brazilskou realitou, využít události spojených s Brazílií 
  • nezapomínat na rozdíl mezi jednotlivými regiony a spolupracovat s místními partnery (ať už agenturami či jednotlivci); pouhé přenesení českého, německého či jiného v zahraničí úspěšného modelu nebude v Brazílii zpravidla fungovat
  • zvážit spolupráci s již etablovanými značkami tam, kde je to možné
  • využít zkušeností jiných českých firem přítomných na brazilském trhu


Významné veletrhy a výstavy konané v Brazílii

 

Níže jsou uvedeny nejvýznamnější veletrhy dle jednotlivých sektorů.

  • Zemědělství
    AGRISHOW, Mezinárodní veletrh zemědělské technologie
    Ribeirao Preto, SP, www.agrishow.com.br

    PET SOUTH AMERICA, Mezinárodní veletrh domácích zvířat a zvěrolékařství
    São Paulo, SP, www.nm-brasil.com.br
  • Potravinářství
    EXPOVINIS BRASIL, Mezinárodní veletrh vína
    São Paulo, SP, www.exponor.com.br
     
  • Krása & kosmetika
    BEAUTY FAIR, Latinsko-americký veletrh kosmetiky
    São Paulo, SP, www.beautyfair.com.br
     
  • Hračky & hobby
    FEIARTE – EDICAO PARANÁ, Mezinárodní veletrh řemeslných výrobků
    Curitiba, PR, www.feiartepr.com.br
     
  • Obrana
    LAAD – Latin America Defence and Security, největší veletrh obranných a bezpečnostních technologií v Latinské Americe
    Rio de Janeiro, RJ, www.laadexpo.com
  • Hoteliérství
    EQUIPOTEL, Mezinárodní veletrh s produkty pro hotely, byty a restaurace
    São Paulo, SP, www.equipotel.com.br
     
  • Strojírenství
    Mecânica, Mezinárodní strojírenský veletrh
    São Paulo, SP, www.mecanica.com.br
     
  • Sklářství
    GLASS SOUTH AMERICA, Mezinárodní veletrh sklářského průmyslu
    São Paulo, SP, www.nm-brasil.com.br
     
  • Stavebnictví
    FEICON BATIMAT, Mezinárodní veletrh stavebního průmyslu
    São Paulo, SP, www.feicon.com.br

    EXPOLUX, Mezinárodní veletrh osvětlení
    São Paulo, SP, www.expolux.com.br
  • Zdravotnictví, farmacie
    HOSPITALAR, Mezinárodní veletrh produktů, vybavení, služeb a technologií pro nemocnice, laboratoře a lékárny
    São Paulo, SP, www.hospitalar.com.br

    FCE PHARMA, Mezinárodní  výstava technologií pro farmaceutický průmysl
    São Paulo, SP, www.nm-brasil.com.br
     
  • Životní prostředí
    FIMAI, Mezinárodní veletrh životního prostředí a udržitelnosti
    São Paulo, SP, www.fimai.com.br

    AMBIENTAL EXPO, Mezinárodní veletrh vybavení a řešení pro životní prostředí
    São Paulo, SP, www.ambientalexpo.com.br
     
  • Móda, textilní průmysl
    COUROMODA, Mezinárodní festival obuvi, sportovních potřeb a kožených výrobků
    São Paulo, SP, www.couromoda.com.br

    FRANCAL, Mezinárodní festival módy, obuvi a doplňků
    São Paulo, SP, www.feirafrancal.com.br
     
  • Nábytek, dekorace, potřeby pro domácnost
    HOUSE & GIFT FAIR SOUTH AMERICA, Mezinárodní veletrh potřeb pro domácnost
    São Paulo, SP, www.grafitefeiras.com.br
     
  • Autosoučástky
    AUTOMEC PESADOS & COMERCIAIS, Mezinárodní veletrh autodílů, vybavení a technologií v automobilovém průmyslu
    São Paulo, SP, www.automecpesados.com.br

    PNEUSHOW – RECAUFAIR, Mezinárodní veletrh pneumatik a příslušenství
    São Paulo, SP, www.pneushow.com.br

Přehled o veletrzích a výstavách konaných v Brazílii včetně odkazů na webové stránky pořádajících veletržních správ či samotných veletrhů lze získat na stránkách Svazu brazilských vystavovatelů.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Brazílie je členem WIPO, signatářem dohody TRIPS a její systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví lze považovat za standardní. Přesto však je v této oblasti standardním úkazem porušování domácí legislativy i mezinárodních závazků země. Velmi rozšířený je prodej a užívání nelegálního software a nelegální prodej hudebních nahrávek a filmů, jejichž nabídka bývá na všech větších tržištích nebývale široká. Dochází také k mnoha případům falšování světových oděvních značek.

 

V souvislosti s ochranou práv duševního vlastnictví nebyly v posledních letech zaznamenány žádné oficiální stížnosti českých subjektů, které by odrážely poškození jejich zájmů.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Ústava v článku 37, odstavec XXI, řeší režim zadávání veřejných zakázek ustanovením, podle kterého veškeré práce, služby, nákupy a prodeje státu, jeho institucí a jejich poboček (na federální, státní nebo místní úrovni) musí být provedeny formou veřejné soutěže za podmínek, které budou pro všechny přihlášené strany rovnocenné. Každý kontrakt musí také obsahovat způsob platby v takové formě, jak to bylo v návrhu přihlášené strany uvedeno. K provádění tohoto ustanovení ústavy byl r. 1993 schválen federální zákon č. 8666 o provádění veřejných soutěží, který dále rozvádí všeobecné podmínky soutěží, jejich kategorie, vedení, rozhodování a uzavření kontraktu s vítězem soutěže. Pro přihlášení se do soutěže je vhodné využívat místních zástupců, kteří mají o podmínkách soutěží detailní znalost.

Podmínky k registraci společností, které mají zájem se zúčastnit výběrových řízení pravidelně vyhlašovaných městy a státy federace, jsou uváděny v oficiálních denících těchto států. Tendrů se mohou často častnit pouze brazilské právní subjekty. Z pohledu ČR tuto podmínku splňuje řada společností, které jsou již etablovány v Brazílii (viz kapitola 4.4).

 

Tendry vypisované státními podniky a institucemi bývají z obchodního hlediska velice atraktivní. Jedná se mnohdy o dodávky zboží jak pro civilní sektor, tak pro záchranné, represivní a ochranné složky měst nebo jednotlivých států. Veřejné zakázky jsou publikovány na webových stránkách vlád jednotlivých států (např. stát Rio de Janeiro, stát São Paulo apod.), či federálních ministerstev (např. ministerstvo dopravy, ministerstvo zemědělství apod.), případně příslušných státních agentur (např. ANEEL - národní agentura pro elektrickou energii). Příslušné informace jsou zpravidla v subkapitolách licitações - soutěže, popř. obras públicas - veřejné práce.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Zákon o státní arbitráži z r. 1992 reguluje způsob urovnávání obchodních sporů a současně vysvětluje přístup soudu k právním rozhodnutím o arbitráži vydaným v zahraničí. Domácí arbitrážní spory se navíc ještě řídí Občanským zákoníkem. Přesto není zvykem k tomuto způsobu narovnání používat brazilské soudy, a to zejména proto, že arbitrážní rozhodnutí se týká pouze prokázaných škod a druhá strana nemá možnost reklamovat např. nedodržení závazků. Doporučuje se proto zahrnout do obchodní smlouvy ustanovení o řešení případného sporu u mezinárodních soudních dvorů nebo u soudní instance v třetí zemi.

Obecně lze konstatovat, že soudní spory vedené před brazilskými soudy jsou velice zdlouhavé; není výjimkou, že prvoinstanční rozsudek je vydán např. i 10 let po podání žaloby.

 

Kromě obvyklých rizik je nutno vzít v úvahu specifické podmínky Brazílie, zejména její rozlohu a rozdílnou úroveň industrializace jednotlivých států federace. Vyplatí se počítat se značným úrokovým zatížením, je nutno sledovat pohyb směnného kurzu domácí měny apod. Z pohledu zahraničního podnikatelského subjektu je jedním z největších problémů množství, komplexnost a nepřehlednost legislativy upravující dílčí problematiky. Stav nezaměstnanosti, úroveň vzdělání, odbornost pracovníků a schopnost komunikace převážně pouze v portugalštině jsou další významné, často limitující faktory.

Dlouhé platební lhůty, postupné splátky a trvalý dohled Centrální banky, která dohlíží na mnohé operace, patří mezi faktory, které mnohým exportérům a importérům ztěžují přístup na brazilský trh. Vzhledem k časté neznalosti místního prostředí je doporučováno zajištění platby akreditivem, což je však mnohdy velmi nákladné, zvláště při dlouhých platebních lhůtách.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Čeští podnikatelé se mohou v Brazílii setkat s celou řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí. Oficiálním jazykem Brazílie je portugalština, která je v obchodních jednáních jednoznačně upřednostňována, přestože někteří obchodníci částečně ovládají i angličtinu, případně španělštinu. Drobné chyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se portugalštině. Při jednáních na vyšší úrovn je však doporučeno využít služeb tlumočníka. V hlavním městě Brasília je vzhledem ke koncentraci orgánů státní správy nejužívanějším druhým jazykem angličtina, v některých částech států na jihu země (São Paulo, Paraná, Santa Catarina, Rio Grande do Sul) je v možné se domluvit německy a v příhraničních oblastech je běžná znalost španělštiny.

Zvýšený důraz by měl být kladen na přípravu rozhovoru s obchodním partnerem, která může do jisté míry předurčit úspěch či neúspěch vlastního obchodního jednání. Velmi příznivě působí, pokud je alespoň část propagační dokumentace připravena v portugalštině. Pokud je nutno zvolit jiný jazyk, rozhodně působí lépe angličtina, než případné použití španělské verze materiálů. Na předem domluvenou schůzku je vhodné dostavit se včas, i když se většinou toleruje pozdější příchod o 10 až 15 minut.

Pro obchodní jednání je vhodný oblek a společenská košile (na nižší úrovni i s krátkým rukávem) s kravatou, její používání však postupně ustupuje. V oblasti Amazonie je košile s krátkým rukávem běžná i bez saka a vázanky.

Obchodního partnera je obvyklé oslovovat křestním jménem, případně s doplněním funkce, kterou zastává. Je to dáno tím, že příjmení jsou mnohočetná a častokrát obtížně vyslovitelná. Pokud jednání není příliš formální, není neobvyklé, že Brazilci přecházejí do specifické formy tykání (tvar „você“), mnohdy záleží na věku, povaze či původu obchodního partnera. Po úvodním představení dochází k výměně vizitek. Akademické a vědecké tituly se na vizitkách zpravidla nepoužívají.

Samotná jednání jsou vedena spíše zdrženlivě, Brazilci upřednostňují dlouhodobé kontakty. Postup jednání je více založen na osobním kontaktu a může se tak jevit poněkud pomalejší, než je tomu například v případě jednání s partnery evropskými. K jednání je mnohdy přistupováno zdánlivě lehkovážně, což však nepředstavuje lenost či nezájem. Nezbytnou vlastností českého obchodníka tak musí být trpělivost, protože Brazilci zpravidla nejsou nakloněni rychlému rozhodování, čímž se jednání prodlužují. Kontrakty je nutno formulovat co nejpodrobněji a vždy písemně, na ústní dohody nelze spoléhat. 

Jedním z předpokladů úspěchu na brazilském trhu je respektování skutečnosti, že Brazilci rádi řeší obchodní otázky během posezení u pracovního oběda či večeře, svou roli tedy hraje také etiketa. Jednání spojené s dobrým jídlem a pitím obvykle probíhají ve velmi uvolněné atmosféře. Pozvání do rodiny nebývá, zejména na počátku, příliš obvyklé; pokud k němu dojde, jedná se o projev zvláštních sympatií a důvěry. V takovém případě je nanejvýš vhodné přinést malou pozornost pro hostitele.

Vzhledem k relativně volné pracovní době lze doporučit jako nejvhodnější hodinu pro obchodní schůzku interval mezi desátou hodinou dopolední a polednem, případně odpoledne po patnácté hodině. V této souvislosti je při plánování obchodní cesty vhodné si ověřit, zda na daný termín nepřipadá nějaký celostátní či místní svátek. Zcela nevhodnou dobou pro obchodní cesty je období kolem Vánoc, Nového roku, Karnevalu (ten se koná po dobu čtyř nocí a tří dnů před Popeleční středou) a Velikonoc (slaví se Velký pátek a Boží hod velikonoční). Vzhledem k období prázdnin a dovolených mezi Novým rokem a Karnevalem lze jen doporučit zohlednění této skutečnosti při plánování obchodních cest do Brazílie.

Důležitým faktorem, se kterým se český podnikatel může při snaze o průnik na brazilský trh setkat, je korupce, která v závislosti na povaze obchodního případu, místním partnerovi a regionu může nabýt mnoha různých forem.

Brazílie je velkým, dynamicky se rozvíjejícím a nenasyceným trhem, který skýtá mnoho exportních příležitostí. Otázka jejich využití je ovšem složitější záležitostí, protože hodně záleží na schopnostech a možnostech jednotlivých firem přizpůsobit se brazilskému trhu, jeho potřebám, odlišnostem brazilského obchodně-podnikatelského prostředí, které je do značné míry nutí přizpůsobit svou exportní strategii a rozhodování. Velmi důležitým faktorem, spíše však podmínkou, je přímý kontakt s brazilským trhem, protože bez osobního kontaktu s brazilskými obchodními partnery je téměř nemožné udržet efektivní, dlouhodobé a dynamicky se vyvíjející obchodní vztahy.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Od roku 2005 je v platnosti bilaterální dohoda mezi ČR a Brazílií o částečném zrušení vízové povinnosti. Na jejím základě mohou držitelé českých cestovních pasů vstupovat na území Brazílie a přechodně zde pobývat po dobu do 90 dnů, nebude-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Pro držitele diplomatických a služebních pasů ČR byla vízová povinnost zrušena již v r. 1991.

Pro vstup do země brazilské orgány vyžadují platnost cestovního dokladu minimálně šest měsíců, v některých případech mohou dále požadovat předložení zpáteční letenky, prokázání dostatečných finančních prostředků (kreditní karta, výpis z účtu), platné cestovní pojištění, hotelovou rezervaci apod. Brazilské orgány u cestujících přijíždějících z evropských zemí nevyžadují mezinárodní očkovací průkaz. Mohou jej však požadovat u cestujících, kteří do země přijíždějí ze sousedních latinskoamerických zemí amazonské oblasti. Při cestách do oblasti Amazonky a vnitrozemí je rozhodně doporučeno očkování proti žluté zimnici. Čeští lékaři dále doporučují očkování proti hepatitidě (žloutence) typu A a B. Běžní návštěvníci Brazílie se však mohou setkat i v městských aglomeracích s tropickými onemocněními přenášených komáry, proti kterým neexistuje žádné očkování (horečka dengue, zika, chicungunya). Tato situace panuje zejména v letních měsících, což v brazilských podmínkách představuje období prosinec až březen.

V Brazílii neexistují omezení dovozu peněz, nicméně je nutno deklarovat částky přesahující 10 000 USD. Český cestovatel při vstupu nemusí prokazovat, že má dostatek prostředků k zajištění pobytu v zemi. Pokud jde o celní předpisy ohledně dováženého zboží osobní potřeby, každý cestovatel musí deklarovat pouze předměty v hodnotě vyšší než 10 000 USD.

Brazílie je země s relativně vysokou úrovní kriminality, která je soustředěna zejména do městských aglomerací a zde především do chudinských čtvrtí, tzv. favel. Cizinec je svým vzhledem a vystupováním lehce odlišitelný od místního obyvatelstva a stává se snadným terčem pouliční kriminality. Doporučuje se proto ponechávat cestovní doklad v hotelu a v ulicích měst se pohybovat pouze s jeho kopií a omezeným množstvím finančních prostředků. V případě loupežného přepadení se doporučuje zachovat klid a neklást jakýkoliv odpor. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: