Brazílie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Na základě nabyté zkušenosti s obchodem a trhem v Brazílii nelze očekávat navázání obchodního spojení pouze zasláním elektronické nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o zdejší trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být neustále na trhu fyzicky přítomen. Nejvhodnější způsob prvního kontaktu s teritoriem je návštěva specializovaného veletrhu, a těch se v Brazílii každoročně konají stovky. Osobní účast často umožňuje nejen načerpání informací přímo v terénu, ale i kontakt s konkurencí či získání osobní zkušenosti. Jelikož náklady firmy na účast nejsou zanedbatelné, nabízí se českým firmám výhod poskytovaných státem při organizaci společných českých oficiálních účastí na oborových mezinárodních veletrzích a výstavách, při jejichž financování se kombinují prostředky ze státního rozpočtu a z fondů EU. 

Možností je též využít nabídky na účast na oborovém veletrhu v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie – v posledních letech byla takto organizována účast např. na veletrhu technologií životního prostředí FIMAI, veletrh zaměřený na železniční sektor Negócios nos Trilhos, Mecánica (strojírenství), Feimafe (strojírenství), Hospitalar (nemocniční přístroje a technika), LAAD (obranný průmysl) ad. 

Doporučuje se též kontaktovat některou specializovanou konzultantskou společnost. Existují společnosti zabývající se průzkumem brazilského trhu, poradenskou a zprostředkovatelskou činností, dovozem a vývozem z Brazílie, asistencí při účasti na veletrzích a výstavách. Při vyhledání obchodních partnerů v Brazílii má náš úřad pozitivní zkušenosti se službami firmy BARRALMJORGE Consultores Associados (brasilia@barralmjorge.com.br a saopaulo@barralmjorge.com.br). Jako konzultanty můžeme doporučit též honorární konzuly ČR v Brazílii, dr.Odilona Borgese (vitoria@honorary.mzv.cz) a Raimunda Vianu (rvconsultoria@rvconsultoria.com). 

Může vám poradit i kancelář agentury CzechTrade, která sídlí v obchodním centru Latinské Ameriky, Sao Paulu (CT SP). Agentura CT SP poskytuje českým zájemcům o vstup na brazilské trhy celou škálu informací, od přehledů fungování daných trhů, přes specializované sektorové průzkumy trhu, nalezení místní a zahraniční konkurence a potenciálních partnerů, doporučení oborového veletrhu a organizace účasti na veletrhu až po osobní asistenci při jednáních, doporučení místních agentů a specializovaných služeb či další služby šité firmám na míru. Výhodou spolupráce s kanceláří CT SP je domácí – české – prostředí, možnost poskytnutí zázemí v kanceláři a detailní znalost místního prostředí. V případě zájmu kontaktujte Marka Zmrzlíka (marek.zmrzlik@czechtrade.cz, sao.paulo@czechtrade.cz).

Jak Vám může CzechTrade pomoci? 

  • průzkum trhu – konkurence, potenciální klienti a poptávka, dovozní bariéry, simulace celního zatížení
  • vyhledávání a selekce potenciálních obchodních partnerů na základě Vašich požadavků
  • budování dlouhodobého vztahu s brazilskými partnery, business development
  • další poradenství a služby dle individuálních potřeb: kontakt a součinnost s místními institucemi; překonávání dovozních bariér, zastoupení při jednáních, atd.
  • Dovoz a prodej zboží může uskutečňovat jakýkoliv subjekt, který je zaregistrován jako dovozní organizace, tj. musí mít brazilskou dovozní licenci, tzv. RADAR. Dle povahy obchodního případu lze užívat různé metody průniku na trh:-  zprostředkovatelskou službu / tradingovou firmu, (např. Vega:  a další lze nalézt na webových stránkách) - importní firmu,přímý prodej konečnému uživateli (pakliže finální klient vlastní dovozní licenci, případně si najme importní / tradingovou firmu). Tento vstup je zřejmě nejlevnější, protože eliminuje platby dalších zprostředkovatelů, ale v absolutním objemu jsou však často pro české vývozce efektivnější předchozí možnosti, jelikož dovozci a tradingové společnosti mají dobré napojení na distribuční kanály a mohou zprostředkovat obchod pro větší počet konečných klientů.

Brazilský zástupce

Podmínky pro vedení prodejních zástupců na brazilském trhu upravuje zákon č. 4886 z r. 1965 a jeho úprava, zákon č.8420 z r. 1992. Zákony právně upravují vztah mezi výrobcem a prodejcem a jsou specifické pro místní prostředí. Spolupráce s místním zástupcem je velice rozšířenou formou průniku na trh zejména u zboží, které má větší počet zákazníků. Brazilské podniky (zejména státní) zpravidla vyžadují, aby měl dodavatel místního zástupce, se kterým pak komunikují. Jednacím jazykem je pak výhradně portugalština. Požadavek na místního zástupce se objevuje pravidelně v soutěžních podmínkách, v nabídce musí být doloženo jeho jmenování a oprávnění jednat za dodavatele. Činnost zástupce znalého místních podmínek je velmi důležitá pro doplnění informací o potřebném technickém vybavení, přizpůsobení výrobků brazilským normám a homologačnímu procesu a vysvětlení řady právních, obchodních a technických požadavků vypsaných tendrů. Vzhledem ke komplexnosti a nepřehlednosti legislativy je místní zástupce v některých případech téměř nezbytností pro úspěšné absolvování celního řízení a výpočtu daní souvisejících s dovozem, potažmo konečné prodejní ceny. Mimo to je přítomnost kvalitního zástupce v teritoriu jedním z předpokladů pro získání kvalitních informací o trhu, včetně udržování stálého kontaktu se zákazníky.

Zde doplňujeme, že bez fyzické přítomnosti v Brazílii a bez znalosti jazyka a místního prostředí je vyřízení jakýchkoli formalit a rozvíjení obchodních aktivit v BFR téměř vyloučené. Zároveň je velice důležité být s místním zástupcem v častém kontaktu a komunikaci.

V souvislosti s uzavřením smlouvy s místním zástupcem je nutné vzít v úvahu místní zvyklosti, podle kterých není žádná dohoda závazná v následujících případech:

  • jestliže nejsou definovány přesné podmínky
  • když není vymezena lhůta pro trvání zastoupení
  • když dodavatel ukončí smlouvu se zástupcem a do šesti měsíců uzavře smlouvu novou
  • když dodavatel ukončí smlouvu v případě možnosti uzavření smlouvy pro něj výhodnější (snaha o ochranu místních zástupců)

Osobní přítomnost, portugalština

Mezi faktory, které výrazně ovlivňují úspěšnost prodeje, patří kromě ceny, jakosti, obalu a serióznosti zejména osobní přítomnost při úvodních jednáních a schopnost vést jednání v portugalštině. Dalšími faktory, které ovlivňují úspěch na brazilském trhu, jsou účasti na výstavních akcích, vhodná forma propagace a především trvalá přítomnost na trhu. V tomto bodě Vám může být nápomocna agentura CzechTrade, která má bohaté zkušenosti s organizováním českých účastí na brazilských veletrzích.

Na co jsou české firmy upozorňovány je též potřeba neustálé komunikace – s brazilskými partnery je třeba vést neustálý dialog, aktivně je oslovovat, dbát i na neformální setkání. Jestliže intenzívní kontakt ze strany zahraničních firem není, mohou si to Brazilci vysvětlovat jako nedostatek zájmu. Buďte tedy aktivní a komunikujte!

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Brazilští dovozci dlouhodobě vyvíjejí úsilí o zjednodušení a urychlení celní deklarace v zemi. Celní procedura je v porovnání s ostatními zeměmi, kde se odbavení počítá na hodiny, kalkulována ve dnech a v případě přístavu to může být i 10 dnů. Přitom náklady na celní a přístavní poplatky jsou až o 50% vyšší, než je ve světě obvyklé a v případě kontejnerů jsou dokonce násobkem nákladů v evropských přístavech. Náklady na jiný druh přepravy zboží jsou však ještě vyšší, ať už se jedná o dopravu silniční či leteckou. Dovozy podléhají celnímu režimu, který je dán celním sazebníkem MERCOSULu – Tarifa Externa Comum (TEC). Proklamovanou snahou administrativy je cla postupně snižovat, nicméně realitou zůstává existence značného celního rozpětí; některé druhy zboží podléhají poplatkům až 85 %. Například při dovozu strojírenských výrobků do státu São Paulo činí běžné dovozní clo 18 %, které se navyšuje o dalších 5 % daně z průmyslových výrobků. Pokud by se však jednalo o dovoz např. krátkých zbraní nebo loveckých pušek, je tato celní sazba 21,5% a navazující daň z průmyslových výrobků 45 %. V některých případech se tak zboží z dovozu vlivem cel, daní a dalších poplatků prodraží až čtyřnásobně v porovnání s cenou na bázi FOB.

Základní daňové zatížení při dovozu do BFR

Za hlavní dovozní daně a poplatky lze považovat následující:

Daň z příjmu: II - Imposto de Importação 

Jedná se o dovozní clo (federální daň), které se většinou pohybuje v rozmezí od 0 do 20 %; Klasifikace zboží a celní tarify jsou uvedeny ve společném celním sazebníku zemí MERCOSULu – TEC (Tarifa Externa Comum). Aktuální verze celního sazebníku TEC v portugalštině je k dispozici ke stažení.

Daň z průmyslových výrobků:  IPI - Imposto sobre Produtos Industrializados

Jedná se o federální spotřební daň vybíranou z hodnoty výrobků z domácí produkce a za průmyslové výrobky dovážené nebo vyvážené nebo pocházející ze zóny volného obchodu.

Její sazby nejsou pevné, diferenciace je odlišná podle důležitosti a potřeby výrobku na brazilském trhu.

Běžná výše daně se pohybuje mezi 0 až 20 %. Některé typy výrobků jsou zatíženy nulovou daní (např. potraviny), zatímco nejvyšší sazba je uvedena v současnosti u dovážených tabákových výrobků (330 %).

Výše IPI pro jednotlivé položky celního sazebníku (rozděleno na menší soubory podle kapitol celního sazebníku) 

Daň z oběhu průmyslového zboží:

ICMS - Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços 

Jde o daň z oběhu průmyslového zboží a z poskytování služeb (týká se telekomunikací, meziměstské dopravy a dopravy mezi státy federace). Daň ve výši 7 – 18 % vybírají jednotlivé státy federace na základě federálního zákona, přičemž sazba se liší stát od státu.

Dále se při tvorbě prodejních cen musí brát v úvahu tyto „sociální" příspěvky (daně):

  • Program sociální integrace: PIS/PASEP - Programa de Integração Social – výpočet 1,65 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS 
  • Sociální finanční příspěvek: COFINS - Contribuição Financeira Social – výpočet 7,6 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS 

Obě tyto položky se odepisují z příjmové daně. Výběr příspěvků směřuje ze zákona do oblasti zdravotnictví, poskytování sociální péče a služeb apod.

Restrikce, licence, povolení

Dovozní a vývozní transakce podléhají v Brazílii kontrole Komory zahraničního obchodu (Secretaria de Comércio Exterior, SECEX), agentury Ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu (MDIC). Brazilští vývozci a dovozci  se musejí u SECEX registrovat. U zboží, které nepodléhá zvláštním restrikcím, se dovozci mohou přímo spojit s elektronickým  systémem řízení obchodu, Siscomex. Dále, jak již bylo uvedeno v kapitole č. 3, musí být dovozní subjekt zaregistrován jako dovozní organizace, tj. musí mít brazilskou dovozní licenci, tzv. RADAR.

Brazilské úřady však mohou zavést celou řadu dalších pravidel, dovozních licencí a anti-dumpingových opatření. Mnohé dovozní položky tak nespadají jen pod automatický licenční systém Siscomex, ale vyžadují předchozí povolení a/nebo též inspekce. V současnosti zhruba 40% všech dovozních položek vyžaduje dovozní licence. Mezi takové zboží patří např. výrobky živočišného původu, ropné výrobky, plyn, lidská krev a výrobky z ní, léčiva, zbraně a munice, jaderný materiál, petrochemický materiál, herbicidy, pesticidy.  K získání licencí a certifikátů pro takové zboží je nutno se obrátit na příslušné úřady, kterými jsou: Ministerstvo zemědělství (MAPA), Brazilský ústav životního prostředí a přírodních obnovitelných zdrojů (IBAMA), Národní úřad pro sanitární dohled (ANVISA), Národní ropná agentura (ANP), Ministerstvo rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu (MDIC) aj.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřizování kanceláří, reprezentací a společných podniků se řídí brazilským právem pro zahraniční investice (zákony č. 4131 z r. 1962, č. 55762 z r. 1965 a č. 8383 z r. 1991). V Obchodním zákoníku je definováno několik forem společných podniků a smíšených společností, ve kterých může účast zahraničního kapitálu dosáhnout výše 100 %. Omezení v tomto případě zákon prakticky nezná, ale ve skutečnosti je každý takový záměr velmi pečlivě sledován a při plánované rozsáhlejší investici je vhodné projednat projekt s vedením více států federace, které jsou vždy připraveny nabídnout značné úlevy v rámci podpory investice ve svém teritoriu.

Při zřizování společného podniku se jedná nejčastěji o založení:

  • společnosti s ručením omezeným (Limitada - Ltda.)
  • akciové společnosti (Sociedade Anônima – S.A.)
  • veřejné obchodní společnosti (Sociedade em Nome Coletivo)
  • komanditní společnosti (Sociedade em Contade Participação)
  • konsorcia (Consórcio)

V každém z těchto případů se doporučuje použít k založení společnosti služeb místních právních kanceláří nebo samostatných právníků, kteří mají přehled o specifikách místního trhu a mohou českým firmám poradit.  Můžeme doporučit: Lorena e Advogados Associados, Paulo Roberto Murray Advogados nebo South Partner.

Kvalitními zdroji informací jsou publikace:

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)  

V zájmu rozvoje domácí ekonomiky brazilská vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílem zainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné. Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upravován podle zákona č. 4131 z r. 1962 (novelizovaného r.1965) a dále zákonem č. 8383 z r. 1991. Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojním vybavení a technologii pro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečního poplatku ze zahraniční směny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majetek náležející jednotlivcům nebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí. V současnost láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která (i přes určitý pokles zejména v krizovém roku 2009) patří mezi nejvyšší na světě. Reálná úroková míra se odvíjí od tzv. základní úrokové míry ekonomiky (SELIC), která představuje v současnosti 12 %.

Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblasti země. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let.

Do stejných projektů mohou podniky investovat i prostředky, které by jinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 % vykázaného zisku bez daňového zatížení.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Základ úspěchu podnikatelských aktivit na brazilském trhu spočívá v připravenosti a porozumění obchodnímu prostředí se všemi jeho specifiky. 

Průzkum trhu 

Průzkum trhu provádí jak brazilské firmy (např. Brazil Global Net), tak kancelář CzechTrade v São Paulu (která v tomto ohledu nabízí rozsáhlé státem dotované individuální služby) nebo specializované zahraniční společnosti (například Noerr, atd.). Jejich služby jsou však poměrně finančně náročné. Minimálně lze doporučit před rozhodnutím o vstupu na brazilský trh zjistit, zda daný produkt na trhu existuje a za jakou se prodává cenu. 

Účast na veletrhu

Návštěva specializovaného veletrhu je nejvhodnějším způsobem prvního kontaktu s teritoriem. Bez něj nelze očekávat navázání obchodního spojení, např. pouze zasláním elektronické nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o zdejší trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být neustále na trhu fyzicky přítomen. Specializovaný veletrh je vynikající příležitostí, ale účast na něm je nutné efektivně připravit.

Mezi časté chyby, kterých se zahraniční podniky při účasti na veletrhu dopouští, patří:

  • absence prezentačních materiálů v portugalském jazyce (panely, katalogy, aj.),
  • absence tlumočníka na veletržním stánku         
  • absence skutečného stroje, produktu či pouhého modelu (je- li to ve finančních kapacitách vystavovatele).

Je nutno dodat, že je potřeba veškeré cenné kontakty z veletrhů nadále rozvíjet. Jestliže firma na úspěšná setkání z veletrhu nenaváže další komunikací a rozvíjením spolupráce, je investice do veletrhu promarněnou příležitostí.

Propagace a reklama 

Obecně lze doporučit spolupráci s ekonomickým úsekem ZÚ, CzechTrade, MPO, Hospodářskou komorou ČR, atd., které v těchto záležitostech mají mnohaleté zkušenosti (např. katalogové výstavy, inzerce ve vybraných publikacích, prezentace na vybraných akcích atd.). Kladné zkušenosti jsou především z výstav se státní účastí ČR, kde plocha české expozice bývá větší a český výstavní prostor tak nezanikne v konkurenci s ostatními. Reklama v médiích s ohledem na velikost a finanční možnosti našich podniků není častým propagačním kanálem. Brazílie bezesporu patří mezi státy s vysokými náklady na jakoukoliv propagační činnost. Velmi vhodné jsou  prezentační katalogy připravené pro výstavy a veletrhy, s úvodní částí věnovanou historii společnosti a závěrečnou pasáží věnovanou mezinárodním referencím. Katalogy se doporučuje vypracovat pokud možno v portugalštině, případně v angličtině. Španělština není doporučována z toho důvodu, že u brazilských partnerů vyvolává dojem neexkluzivity a zaměnitelnosti s ostatními trhy Latinské Ameriky.

Branding produktu a strategie uvedení výrobku na trh 

Níže uvedené informace jsou obecného rázu. Pro odpovídající druh výrobků/ služby typ je třeba samozřejmě rozlišit typ marketingové kampaně.

Základní fakta:  

Značka je pro brazilského spotřebitele významným rozhodovacím faktorem, zvláště s rychle rostoucí střední třídou (asi 90 miliónů spotřebitelů). Většina studií se shoduje, že přenesení „hotové značky“ v případě Brazílie nikdy příliš nefungovalo. Výrobek by se měl v oblasti  brandingu a při uvedení na trh získat „brazilskou příchuť“.  Osvědčeným receptem je tradice známých značek obohacená o místní inovaci – tedy zohlednění brazilských vlastností jako je rodinný život, štěstí, brazilská příroda či topografie, optimismus nebo pocit hrdosti na to být Brazilcem (srov. např. kampaň na whisky „Keep walking Brazil“).

Mediální trh v Brazílii je značně konzervativní. Při zadávání inzerce je třeba se spoléhat na reklamní agentury. Největší vlastník médií Globo kontroluje asi 75% reklamního trhu. Velkoplošná venkovní inzerce je značně regulována, v některých státech federace i zakázána. 

Velký potenciál má digitální marketing výrobků a služeb, který je navíc cenově efektivní. Brazilec má v průměru 231 přátel na síti (Facebook, Orkut), což je více než globální průměr. Mobilní digitální zařízení (chytré telefony, tablety) jsou také velmi důležitým marketingovým nástrojem. Pro mnohé Brazilce nově vznikající střední třídy jsou tyto přístroje jediným spojením s webem a sociálními médii (nemají laptopy nebo PC).     

Při uvádění výrobku na trh je třeba počítat s rozdílem mezi jednotlivými brazilskými makroregiony (J, JV, SZ, SV, S): každý z nich má odlišné socio-ekonomický i kulturní profil – např. pro prodej výrobku/služby musíme aplikovat jinou strategii v kosmopolitním São Paulo (k dispozici více médii, možnost použit např. zahraniční hudbu/ globální prvky), naproti tomu na S nebo SV Brazílie může být klíčová správná identifikace nejvýznamnější lokální radiové stanice. 

Uvedení a pronikání dané značky na brazilský trh je často dlouhodobým procesem. 

Doporučení:

  • při vytváření brandingu a marketingové strategie brát do úvahy velikost teritoria (složité distribuční kanály), jazykovou barieru, kulturní rozdíly a obtížnou tvorbu cen.
  • využívat digitální média a mobilní technologie
  • zvážit při brandingu i v marketingových strategiích propojení s brazilskou realitou, využít události spojené s Brazílií 
  • nezapomínat na rozdíl mezi jednotlivými regiony a spolupracovat s místními partnery (ať už agenturami nebo s jednotlivci z oboru) – pouhé přenesení, českého, německého atd. modelu nemusí vůbec fungovat.
  • zvážit spolupráci s již etablovanými značkami tam, kde je to možné.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

K nejvýznamnějším mezinárodním výstavám a veletrhům v BFR patří s roční či dvouletou periodicitou následující akce:

Strojírenství

  • MECÂNICA - Mezinárodní veletrh strojírenských výrobků
  • FEIMAFE - Mezinárodní veletrh strojírenského zařízení

Letecký průmysl

  • EXPO AERO BRASIL

Železniční průmysl

  • NT Expo

Těžební průmysl

  • EXPOSIBRAM - Mezinárodní veletrh těžařství a těžebního průmyslu

Zemědělství

  • VIV - AMERICA LATINA - Mezinárodní výstava chovu hospodářských zvířat
  • FEIRA DO PARANÁ - Mezinárodní výstava zemědělských strojů a zařízení

Potraviny a nápoje

  • FISPAL - Mezinárodní potravinářská výstava a obalové techniky
  • FISPAL TECHNOLOGIA - Mezinárodní výstava balicích zařízení
  • TECNOBEBIDA - Mezinárodní výstava nápojů a výrobní technologie

Automobilové díly a autopříslušenství

  • SALÃO RIO MECPEÇAS - Mezinárodní veletrh náhradních dílů, doplňků a služeb pro automobilový průmysl
  • TRANSTEC - Mezinárodní výstava technologií pro automobilový průmysl
  • AUTOPARTS - Veletrh dílů, zařízení a služeb

Obranný průmysl

  • LAAD - Veletrh vojenské techniky

Petrochemický průmysl

  •  RIO OIL & GAS

Životní prostředí

  • FITMA AQUATECH - Mezinárodní výstava technologie pro životní prostředí
  • FIMAI - Mezinárodní veletrh průmyslu životního prostředí a udržitelnosti

Hotelová a restaurační zařízení

  • EQUIPOTEL - Mezinárodní výstava zařízení a služeb pro hotely a restaurace

Stavební výroba

  • FEHAB ANAMACO - Mezinárodní veletrh stavebních materiálů
  • STONE SOUTH AMERICA - Mezinárodní veletrh ornamentální žuly a mramoru

Obuvnický průmysl

  • FIMEC - Mezinárodní výstava obuvnických strojů a komponentů pro obuv
  • FRANCAL - Mezinárodní výstava strojů a obuvi
  • COUROMODA - Mezinárodní veletrh výrobků z kůže a obuvi

Elektropřístroje, výroba elektrické energie

  • ELETRON SUL - Veletrh elektrotechnického průmyslu
  • FIE ELÉTRICA - Mezinárodní výstava energetiky a automatizace výroby

Nemocniční zařízení

  • HOSPITALAR - Mezinárodní výstava zdravotnických výrobků, zařízení a služeb
  • FCE PHARMA - Mezinárodní výstava farmaceutického průmyslu

Přehled o veletrzích a výstavách konaných v BFR včetně odkazů přímo na webové stránky pořádajících veletržních správ či samotných veletrhů lze získat na stránkách Svazu brazilských vystavovatelů.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

BFR je členem WIPO, signatářem dohody TRIPS a její systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví lze považovat za standardní. Stejně tak je ale v této oblasti standardním úkazem porušování domácí legislativy i mezinárodních závazků země. Nejrozšířenějším je prodej a užívání nelegálního software a nelegální prodej hudebních nahrávek a filmů, jejichž nabídka bývá na všech větších tržištích nebývale široká.

V souvislosti s ochranou práv duševního vlastnictví nebyly v posledních letech zaznamenány žádné oficiální stížnosti českých subjektů, které by odrážely poškození jejich zájmů. Nicméně vzhledem k tomu, že v BFR jsou poměrně populární do portugalštiny lokalizované softwarové programy české provenience (antiviry), je nanejvýš pravděpodobné, že se mohutně rozšířené pirátství dotýká i výrobců software z ČR.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Ústava v článku 37, odstavec XXI, řeší režim zadávání veřejných zakázek ustanovením, podle kterého veškeré práce, služby, nákupy a prodeje státu, jeho institucí a jejich poboček (na federální, státní nebo místní úrovni) musí být provedeny formou veřejné soutěže za podmínek, které budou pro všechny přihlášené strany rovnocenné. Každý kontrakt musí také obsahovat způsob platby v takové formě, jak to bylo v návrhu přihlášené strany uvedeno. K provádění tohoto ustanovení ústavy byl r. 1993 schválen federální zákon č. 8666 o provádění veřejných soutěží, který dále rozvádí všeobecné podmínky soutěží, jejich kategorie, vedení, rozhodování a uzavření kontraktu s vítězem soutěže. Pro přihlášení se do soutěže je vhodné využívat místních zástupců, kteří mají o podmínkách soutěží detailní znalost.

Podmínky k registraci společností, které mají zájem se zúčastnit konkurzů pravidelně vyhlašovaných městy a státy federace, jsou uváděny v oficiálních denících těchto států. Tendrů se mohou často častnit pouze brazilské právní subjekty. Z pohledu ČR tuto podmínku splňují společnosti Pragotec, Centroprojekt do Brasil a Seko Brasil.

Tendry vypisované státními podniky a institucemi bývají z obchodního hlediska velice atraktivní, jedná se o dodávky zboží jak pro civilní sektor, tak pro záchranné, represivní a ochranné složky měst nebo jednotlivých států. Veřejné zakázky jsou publikovány na webových stránkách vlád jednotlivých států (např. stát Rio de Janeiro, stát São Paulo apod.), či federálních ministerstev (např. ministerstvo dopravy, ministerstvo zemědělství apod.); stejně jako v případě příslušných státních institucích (např. ANEEL - národní agentura pro elektrickou energii). Informace jsou zpravidla v subkapitolách licitações - soutěže, popř. obras públicas - veřejné práce.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Zákon o státní arbitráži z r. 1992 reguluje způsob urovnávání obchodních sporů a současně vysvětluje přístup soudu k právním rozhodnutím o arbitráži vydaným v zahraničí. Domácí arbitrážní spory se navíc ještě řídí Občanským zákoníkem. Přesto není zvykem k tomuto způsobu narovnání používat brazilské soudy, a to zejména proto, že arbitrážní rozhodnutí se týká pouze prokázaných škod a druhá strana nemá možnost reklamovat např. nedodržení závazků. Doporučuje se proto zahrnout do obchodní smlouvy ustanovení o řešení případného sporu u mezinárodních soudních dvorů, nebo u soudní instance v třetí zemi.

Kromě obvyklých rizik je třeba vzít v úvahu specifické podmínky BFR, zejména její rozlohu a rozdílnou úroveň industrializace jednotlivých států federace. Vyplatí se počítat se značným úrokovým zatížením, je třeba také sledovat pohyb směnného kursu domácí měny. Z pohledu zahraničního podnikatelského subjektu je jedním z největších problémů množství, komplexnost a nepřehlednost legislativy upravující dílčí problematiky. Stav nezaměstnanosti, úroveň vzdělání, odbornost pracovníků a schopnost komunikace převážně pouze v portugalštině jsou další významné, často limitující faktory.

Dlouhé platební lhůty, postupné splátky a trvalý dohled Centrální banky, která dohlíží na mnohé operace, patří mezi faktory, které mnohým exportérům a importérům ztěžují přístup na brazilský trh. Vzhledem k časté neznalosti místního prostředí je doporučováno zajištění platby akreditivem, což je však mnohdy velmi nákladné, zvláště při dlouhých platebních lhůtách. Doporučuje se využívat služeb místního zástupce.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Čeští podnikatelé se mohou v Brazílii setkat s celou řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí. Oficiálním jazykem Brazílie je portugalština, která je v obchodních jednáních upřednostňována, přestože mnoho obchodníků ovládá částečně angličtinu. Drobné chyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se portugalštině. Toto však není vhodné při jednání na vyšší úrovni, kdy je radno použít služeb tlumočníka. V hlavním městě Brasília je vzhledem ke koncentraci orgánů státní správy nejužívanějším druhým jazykem angličtina, v některých částech států na jihu země (São Paulo, Paraná, Santa Catarina, Rio Grande do Sul) je v možné se domluvit německy a v příhraničních oblastech je běžná znalost španělštiny.

Zvýšený důraz by měl být kladen na přípravu rozhovoru s obchodním partnerem, která může do jisté míry předurčit úspěch či neúspěch vlastního obchodního jednání. Velmi příznivě působí, pokud je alespoň část propagační dokumentace připravena v portugalštině. Pokud je nutno zvolit jiný jazyk, rozhodně působí lépe angličtina, než případné použití španělské verze. Na předem domluvenou schůzku je vhodné dostavit se včas, i když se většinou toleruje pozdější příchod o 10 až 15 minut. Pro obchodní jednání je vhodný oblek, bílá košile (na nižší úrovni i s krátkým rukávem) s vázankou. V oblasti Amazonie je košile s krátkým rukávem běžná i bez saka a vázanky.

Obchodního partnera je obvyklé oslovovat křestním jménem (např. Senhor Martin, Senhora Maria), popřípadě s funkcí, kterou zastává. Je to dáno tím, že příjmení jsou mnohočetná a častokrát obtížně vyslovitelná. Pokud jednání není příliš formální, není neobvyklé, že Brazilci přechází do specifické formy tykání (tvar „você“), mnohdy záleží na věku, povaze či původu obchodního partnera. Po úvodním představení dochází k výměně vizitek, které mohou být i v angličtině, nejlépe však dvojjazyčné (v portugalštině a v angličtině). Akademické a vědecké hodnosti se na vizitkách nepoužívají.

Samotná jednání jsou pak vedena spíše zdrženlivě, Brazilci upřednostňují dlouhodobé kontakty, zejména s cizinci. Postup jednání je více založen na osobním kontaktu a může se tak jevit poněkud pomalejší, než je tomu například v případě jednání s partnery evropskými. K jednání je mnohdy přistupováno zdánlivě lehkovážně, což však nepředstavuje lenost či nezájem. Nezbytnou vlastností českého obchodníka tak musí být trpělivost, protože Brazilci jsou neochotní se rozhodovat, čímž se jednání prodlužují.

Kontrakty je nutno formulovat co nejpodrobněji a vždy písemně, na ústní dohody nelze spoléhat. Jedním z předpokladů úspěchu na brazilském trhu je umění respektovat skutečnost, že Brazilci rádi řeší obchodní otázky během posezení u pracovního oběda či večeře, svou roli tedy hraje také etiketa. Jednání spojené s dobrým jídlem a pitím obvykle probíhají ve velmi uvolněné atmosféře. Pozvání do rodiny nebývá obvyklé; pokud k němu dojde, jedná se o projev zvláštních sympatií a důvěry. V takovém případě je nanejvýš vhodné přinést malou pozornost pro hostitelku.

Vzhledem k relativně volné pracovní době lze doporučit jako nejvhodnější hodinu pro obchodní schůzku interval mezi desátou hodinou dopolední a polednem, případně odpoledne po patnácté hodině. V této souvislosti je při plánování obchodní cesty vhodné si ověřit, zda na daný termín nepřipadá nějaký celostátní či místní svátek. Zcela nevhodnou dobou pro obchodní cesty je období kolem Vánoc, Nového roku, Karnevalu (ten se koná po dobu čtyř nocí a tří dnů před Popeleční středou) a Velikonoc (slaví se Velký pátek a Boží hod velikonoční). Vzhledem k období prázdnin a dovolených mezi Novým rokem a Karnevalem lze jen doporučit zohlednění této skutečnosti při plánování obchodních cest do Brazílie.

Při vstupu na brazilský trh je třeba mít na zřeteli, že je nutno přizpůsobit marketing tak, aby vyhovoval specifikám brazilského trhu a spotřebitelů. Brazílie je zemí kontinentálních rozměrů s poměrně rozmanitou strukturou obyvatelstva a do značné míry odlišnými regiony. Je tedy vhodné předem si stanovit, na jakou oblast svoji akvizici soustředíme. Důležitým faktorem, se kterým musí český podnikatel při snaze o průnik na brazilský trh počítat, je korupce, která v závislosti na povaze obchodního případu, místním partnerovi a regionu může nabývat mnoha různých forem.

Brazílie je velkým, dynamicky se rozvíjejícím a nenasyceným trhem, který skýtá mnoho exportních příležitostí. Otázka jejich využití je ovšem složitější záležitostí, protože velice mnoho záleží na schopnostech a možnostech jednotlivých firem přizpůsobit se brazilskému trhu, jeho potřebám, odlišnostem brazilského obchodně-podnikatelského prostředí, které do značné míry nutí přizpůsobit svou exportní strategii a rozhodování. Velmi důležitým faktorem, spíše však podmínkou, je přímý kontakt s brazilským trhem, protože bez osobního kontaktu s brazilskými obchodními partnery je téměř nemožné udržet efektivní, dlouhodobé a dynamicky se vyvíjející obchodní vztahy.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Od roku 2005 je v platnosti bilaterální dohoda mezi ČR a Brazílií o částečném zrušení vízové povinnosti. Na jejím základě mohou držitelé českých cestovních pasů vstupovat na území Brazílie a přechodně zde pobývat po dobu do 90 dnů, nebude-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Pro držitele diplomatických a služebních pasů ČR byla vízová povinnost zrušena již v r. 1991.

Pro vstup do země brazilské orgány vyžadují platnost cestovního dokladu minimálně šest měsíců, v některých případech mohou dále požadovat předložení zpáteční letenky, prokázání dostatečných finančních prostředků (kreditní karta, výpis z účtu), platné cestovní pojištění, hotelovou rezervaci apod. Brazilské orgány u cestujících, přijíždějících z evropských zemí, nevyžadují mezinárodní očkovací průkaz. Mohou jej však požadovat u cestujících, kteří do země přijíždějí ze sousedních latinskoamerických zemí amazonské oblasti. Při cestách do oblasti Amazonky a vnitrozemí je rozhodně doporučeno očkování proti žluté zimnici. Čeští lékaři dále doporučují očkování proti hepatitidě (žloutence) typu A a B. Běžní návštěvníci Brazílie se však mohou setkat i v městských aglomeracích s tropickými onemocněními, proti nimž není žádné očkování (horečka dengue, malárie). Tato situace panuje zejména v letních měsících, což na jižní polokouli znamená leden–březen.

V Brazílii neexistují omezení dovozu peněz, nicméně je třeba deklarovat částky přesahující 10 000 USD. Český cestovatel při vstupu nemusí prokazovat, že má dostatek prostředků k zajištění pobytu v zemi. Pokud jde o celní předpisy ohledně dováženého zboží osobní potřeby, každý cestovatel musí deklarovat pouze předměty v hodnotě vyšší než 10 000 USD.

Brazílie je země s relativně vysokou úrovní kriminality, kterou způsobují značné sociální rozdíly. Kriminalita se soustřeďuje do městských aglomerací a zde především do chudinských čtvrtí, tzv. favel. Cizinec je svým vzhledem a vystupováním lehce odlišitelný od místního obyvatelstva a stává se snadným terčem pouliční kriminality. Doporučuje se ponechávat cestovní doklad na hotelu a v ulicích měst se pohybovat pouze s jeho kopií a omezeným množstvím finančních prostředků. Při loupežném přepadení se nedoporučuje klást jakýkoli odpor. Svou pouliční kriminalitou je vyhlášené Rio de Janeiro, byť v poslední době se bezpečnost v jeho turistických částech zlepšila. Zhoršuje se situace naopak v São Paulu. Přímořská turistická letoviska jsou považována za bezpečná. Během období dešťů dochází v různých oblastech ke zvýšenému výskytu komárů typu Aedes egypti, kteří přenášejí horečku dengue, chicungunha a zika. Lokálně dochází také ke vzniku ohnisek žluté zimnice.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR je možné, pokud český státní příslušník obdrží od brazilského Ministerstva práce Ministério de Trabalho e Emprego, přechodné nebo trvalé pracovní povolení, které je zároveň podmínkou pro udělení přechodného nebo trvalého víza. K obstarání takového povolení je vhodné využít služeb místního agenta (despachante), který vyřídí veškeré potřebné dokumenty. Veškeré dokumenty, které brazilská strana bude k takovému řízení požadovat a které byly vydány v zemi původu pracovníka, musí být legalizovány brazilským zastupitelským úřadem v dané zemi. Pro doplňující informace je možno kontaktovat Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v Praze.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Nelze doporučit pro jakékoliv lékařské ošetření státní zdravotnická zařízení. Soukromá zdravotnická zařízení ve větších městech jsou na dobré profesionální a hygienické úrovni. Pacient je vždy povinen zaplatit toto ošetření bezprostředně na místě a po návratu do ČR žádat o refundaci u pojišťovny, u které sjednal zdravotní pojištění pro cesty a pobyt v zahraničí. Soukromé nemocnice požadují při hospitalizaci záruku zaplacení (např. předložení mezinárodní platební karty nebo složení peněžní hotovosti).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: