Brazilská ekonomika: Na obzoru žádné dobré zprávy

2. 9. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Brazílie se po euforii posledních let probouzí do drsného vystřízlivění. Padá do recese, zahraničním firmám navíc stále ztěžují cestu do nejlidnatější jihoamerické země vysoká cla a další bariéry. Oživit ekonomiku mají nové programy na rozvoj infrastruktury.

Když byla před pouhými čtyřmi roky Brazílie prohlášena šestou největší ekonomikou světa a její symbol, Kristus Spasitel, byl ve světových médiích zobrazován, jak dynamicky vzlétá do oblak, kdo by si tehdy pomyslel, že jeho let skončí tak brzy pádem natvrdo?

Zatímco v roce 2010 dosáhl růst brazilského HDP 7,5 %, Brazílie byla v módě a vzorem pro krizí se zmítající ekonomiky rozvinutých zemí, o tři roky později už brazilský růst dosáhl jen skromných 2,7 %. Loni byl dokonce nulový a pro letošní rok se má brazilská ekonomika smrsknout až o 2 %.

Jak se to vlastně stalo? Na vině jsou jak vnější, tak vnitřní důvody. Mezi ty vnější neboli globální faktory patří pokles světových cen komodit, světová hospodářská krize předchozích let, zbrzdění růstu Číny.

Mezi vnitřní příčiny lze řadit nevyváženou makroekonomickou politiku, zastaralou infrastrukturu, přebujelou byrokracii, státní zásahy do ekonomiky, ochranářská opatření a v důsledku toho ztrátu konkurenceschopnosti. A když se k tomu všemu přičtou ještě dopady skandálu kolem zakázek státní ropné společnosti Petrobras a dalších vzájemně propojených korupčních afér, ekonomické situaci to k růstu a ozdravění nepřidá.

Vrchol přišel v roce 2011

Grafy obchodu České republiky s BrazíliíPro český export a obchodní příležitosti českých firem to rozhodně nejsou dobré zprávy, a to i přesto, že Brazílie je pro Českou republiku tradičním obchodním partnerem a Česko a české zboží stále mají v Brazílii dobré jméno. Již v 70. letech minulého století tehdejší československé firmy vybudovaly v Brazílii rozsáhlé termoelektrické a energetické komplexy a cementárny.

Za vysoce kvalitní a cenově přijatelné jsou považovány české strojírenské výrobky. Oblíbené je tradičně české sklo a pivo.

Od roku 2000 český export do Brazílie vzrostl téměř desetkrát a své rekordní výše dosáhl v roce 2011, kdy představoval plných 440 milionů dolarů. Od té doby ale tento výsledek nebyl překonán. Mohou za to vedle velké konkurence především silná ochrana domácího brazilského trhu, vysoká tarifní i další ochranářská opatření, restriktivní dovozní opatření, složitý daňový systém a licenční politika, korupční prostředí i antidumpingová řízení jako další z nástrojů ochrany nekonkurenceschopné domácí výroby.

Při vstupu na brazilský trh je proto zapotřebí počítat s dlouhodobým úsilím a s vyšší počáteční investicí. Potřebná je neustálá fyzická přítomnost na trhu a navázání spolupráce s místním zástupcem či firmou. Zdlouhavé a nákladné bývá vyřízení náležitostí případného založení firmy, zisk případných certifikací či licencí.

Lze říci, že mnohem větší naději na úspěch mohou mít velké firmy, ideálně ty, které mají zájem rovněž o výrobní spolupráci. Právě touto formou se lze vyhnout těm největším daňovým a celním zatížením, která v některých případech klasického dovozu mohou dosahovat i 100 %.

Neznamená to však, že by středně velké české firmy nemohly být v Brazílii úspěšné. Příkladem je třeba firma Linet, která se postupně stala hlavním dodavatelem sofistikovaných nemocničních lůžek v Brazílii, a do brazilského sektoru zdravotnictví začínají významně pronikat i další české firmy.

Hlavními perspektivními obory ekonomické spolupráce jsou na základě letos vydané mapy sektorových příležitostí strojírenství, vodohospodářství a udržitelný rozvoj, letecký průmysl, energetika, agroprůmysl či lesnictví.

Půllitr piva za 170 korun

Specifické místo zaujímá automobilový průmysl, v němž je nejperspektivnější dovoz autodílů, byť i ten je problematický pro velkou ochranu místního trhu. Nejčastěji se dovozy uskutečňují v rámci koncernů, jako je skupina VW.

Brazilská vláda se ale snaží spíše produkci přivést do země, což usnadňuje různými kontroverzními programy. Jde například o program Inovar Auto, v jehož rámci se upouští od daňového zatížení firem z důvodu dostatečného objemu domácího podílu výroby. Přímý dovoz českých škodovek není možný kvůli politice skupiny VW.

V případě dovozu tradičního českého luxusního zboží (český křišťál, v Brazílii se sem řadí i pivo) je největší překážkou opět ochrana domácího trhu a vysoká dovozní cla. Například půl litru lahvového českého budvaru, v Česku prodávaného za zhruba 20 korun, stojí v brazilském supermarketu 20 až 25 reálů, tedy v přepočtu až více než 170 korun!

Možností by opět mohlo být přivedení výroby přímo do Brazílie, což skýtá šance například pro malé pivovary.

Vláda šetří, objednávky škrtá armáda i vědci

Mimořádně dynamicky se rozvíjí spolupráce v obranném průmyslu. Lze říci, že vlajkovou lodí je velmi úspěšná spolupráce Aera Vodochody s třetím největším světovým výrobcem letadel, firmou Embraer. Aero se podílí na výrobě vojenského nákladního letounu KC 390. Koncem loňského roku byl tento stroj oficiálně představen a nyní už má za sebou první zkušební lety a další testy.

Další firmy z oblasti navázaly spolupráci během letošního Veletrhu obranného průmyslu LAAD 2015. Zároveň je však třeba přiznat, že několikaletou konjunkturu spolupráce obou zemí v této oblasti komplikuje zmíněná současná krize brazilské ekonomiky. V jejím důsledku vláda nastartovala rozsáhlý program reforem, fiskálních úspor a rozpočtových škrtů.

S těmi se teď potýkají úplně všechna brazilská odvětví a resorty, včetně obrany. Ta si například letos musí vystačit s rozpočtem o třetinu nižším než loni. To znamená, že po odečtení mandatorních výdajů na běžné fungování, udržení chodu jejích institucí a vyplacení personálu už jí nezbývají téměř žádné zdroje na modernizaci a další akvizice, některé z nich i dlouhodobě plánované. Modifikují se teď také například již dříve sjednané smlouvy týkající se obřích nákupů, nájmu a splácení stíhaček Gripen.

Ze stejných rozpočtových důvodů na brazilské straně Česká republika též nadále čeká například na spuštění druhé vlny brazilského programu stipendií v zahraničí Věda bez hranic, do kterého se zapojila už loni podpisem memoranda a od něhož si rovněž lze slibovat posílení vzájemných vztahů včetně ekonomické spolupráce.

Šancí je plán na nové dopravní stavby

Obtíže při efektivnějším dobývání brazilského trhu tu však objektivně existují nejen kvůli zhoršení brazilské hospodářské kondice, ale též na české straně. Důvodem je slabší podpora českých subjektů, například na specializovaných výstavách a veletrzích, především kvůli nedostatku peněz na prezentaci, a to i přesto, že Brazílie je prioritní zemí v podpoře exportu. Ze strany české podnikatelské sféry je také překážkou vnímání Brazílie jako daleké země a pracného trhu, neznalost jazyka a teritoria.

Pro mnohé české firmy je prostě příliš riskantní a nejisté vydávat se na zkušenou do Brazílie, když mají svůj odbyt zajištěn, byť s nižším ziskem, třeba v sousedním Německu. A tak se ani nelze divit, že zatímco před vyhlášením strategie diverzifikace českého zahraničního obchodu činil vývoz do Evropské unie 80 procent z celku, nyní, tři roky poté, to je dokonce 83 procent.

Není sporu o tom, že Brazílie a její hospodářství procházejí komplikovaným obdobím. Trend poklesu cen komodit na světových trzích a základních surovin, které tvoří největší část brazilského vývozu, se v následujících měsících nejspíše nezvrátí.

V nejbližším období, než se brazilská ekonomika opět odrazí ode dna, lze čekat její ještě hlubší propad. Přesto bude pro svět i pro český export nadále atraktivní.

Brazilská vláda už nastartovala řadu nutných reforem k záchraně ekonomiky a snaží se přilákat investice pomocí programů koncesí, respektive privatizací. Jeden takový významný balík koncesí – program investic do infrastruktury – oznámila počátkem června. V jeho rámci má být v nejbližších letech napumpováno téměř 200 miliard reálů do modernizace železnic, silničních komunikací, přístavů a letišť.

Cíl je jasný: zefektivnit a zlevnit především výrobu a dopravu úrody, surovin a komodit z vnitrozemí do přístavů. Vláda se snaží si rozdělit náklady na financování infrastrukturních projektů se soukromým sektorem. A šance se naskýtají i pro české firmy, byť vzhledem k obřím rozsahům jednotlivých projektů ne v roli hlavního realizátora, ale jistě například jako důležitého subdodavatele.

Příležitosti pro české firmy

Zdravotnictví

V Brazílii je přes 6800 nemocnic. Z toho 70 % je soukromých a 30 % veřejných. Celkové výdaje na zdravotnictví tvoří devět procent brazilského HDP. Plných 94 % podniků tohoto sektoru v Brazílii jsou zahraniční firmy. Podle některých zdrojů je až 80 % veškerých produktů používaných v brazilských nemocnicích importováno. Agentura CzechTrade pravidelně spolupřipravuje českou účast na klíčovém veletrhu Hospitalar.

Těžební průmysl

Očekávané investice do tohoto sektoru v období 2012–2016 by se měly vyšplhat až na 75 miliard dolarů. V Brazílii se těží 55 druhů nerostných surovin, přičemž globálním hráčem je Brazílie zejména v těžbě niobu, železné rudy, manganu, tantalu, grafitu a bauxitu. Důraz je kladen na železnou rudu, do roku 2016 má vzrůst její produkce o 122 %. Projekty v těžbě ropy a plynu jsou naopak zpomaleny kvůli současným problémům firmy Petrobras.

Energetika

České firmy se na brazilském trhu dobře etablovaly a výhled budoucího vývoje zůstává optimistický. Velmi podporované jsou v Brazílii zelené energie. Země má jednu z nejčistších energetických matic světa, zhruba 80 % energie pochází z vodních elektráren. Poslední dobou se těší výrazné podpoře větrné elektrárny a fotovoltaické zdroje. Plánují se investice i do nových tepelných elektráren. Z obnovitelných zdrojů pochází polovina energetické spotřeby a do roku 2020 by měl tento podíl ještě o 10 % stoupnout.

Environmentální technologie

Šance jsou ve zpracování vody a tuhých odpadů a v obnovitelných zdrojích energie. Až 90 % tuhého odpadu je sice zajištěno na skládkách, ale ty neodpovídají pravidlům a škodí životnímu prostředí. Distribuce pitné vody trpí velkými ztrátami (až 35 %). Celkem 34 milionů Brazilců (to je téměř pětina populace) je bez rozvodu pitné vody. Polovina populace nemá přístup k systému kanalizace. Pouhých 38 % tekutého odpadu je zpracováváno čističkami odpadních vod.

ICT technologie

Elektronické produkty tvoří přes desetinu českého vývozu, a ačkoli domácí spotřeba v Brazílii klesá, její potenciál je stále velký. Brazílie je pátým největším trhem telekomunikací a předpokládá se růst sedm procent ročně. Zajímavým segmentem je i oblast správy dat. Cloudové služby a aplikace získávají v poslední době v Brazílii na popularitě i na významu.

V zemi obecně dramaticky roste využíti internetu a s ním spojených služeb e-commerce. Zde je pár čísel: Jde o druhý největší růst sektoru ITC na světě, obor tvoří už 4,4 % brazilského HDP. Brazílie je třetí v rozšíření vysokorychlostního připojení v rámci Latinské Ameriky. V roce 2013 byly příjmy z prodeje cloudových řešení 328,8 milionu dolarů. V roce 2017 je odhad 1,1 miliardy dolarů. Brazílie se stala loni desátým největším trhem dle objemu elektronického obchodování v maloobchodu.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Filip Kanda, ekonomický diplomat, ZÚ ČR v Brasilii.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek