Brexit: Odpovědi na nejčastější dotazy k dopadům na ČR a tuzemské firmy

29. 8. 2016 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dne 23. června proběhlo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska referendum o setrvání země v EU. A Britové rozhodli jednoznačně: Odcházíme. Jaké budou dopady takzvaného Brexitu na české podnikatele, kteří přímo s Brity obchodují, ale i na další české exportéry a výrobce a jak se změní EU a její vztah s Brity?

Brexit v otázkách a odpovědích

Otázky jsou průběžně doplňovány dle dotazů podnikatelů zaslaných na BREXIT linku.
Odpovědi připravují odborní pracovníci MPO, MZV a dalších institucí a agentur České republiky.

 

Kdy nastane viditelná změna v podmínkách obchodování a Velká Británie skutečně opustí vnitřní trh EU?

Brexit bude ještě dlouho pouze výsledkem vnitřní politické debaty ve Velké Británii. Skutečný proces vystoupení Velké Británie z EU započne teprve ve chvíli, kdy vláda Velké Británie oficiálně oznámí svůj záměr EU opustit a vyjedná s ní dohodu o vystoupení. To by se mělo stát do dvou let po takovém oznámení, jehož termín však dosud není zcela jasný. Oproti původním očekáváním, že k oznámení dojde do konce roku 2016, se v tuto chvíli zdá pravděpodobnější, že tak Velká Británie učiní až v roce 2017. Následně bude stanoven časový rozvrh tohoto složitého procesu.

Co se změní v obchodování s Velkou Británií jejím odchodem z EU?

Nové podmínky vzájemného obchodu mezi EU a Velkou Británií můžeme nyní jen předjímat, protože budou předmětem dalších jednání. Oproti současnosti, kdy je Velká Británie plnohodnotným členem EU, lze však očekávat růst překážek ve vzájemném obchodě, jejichž míru v tuto chvíli nelze přesně určit.

Uspořádání obchodních vztahů se Švýcarskem a Norskem, dalšími privilegovanými partnery EU, napovídá, že může dojít k zavedení některých netarifních překážek. Těmi jsou například zpřísnění hraničních kontrol, ztížené vysílání pracovníků do zahraničí nebo zavedení pravidla o určení původu dováženého zboží. Vyloučit nelze ani růst celních tarifů ve vybraných hospodářských sektorech. Protože Velká Británie již nebude členem EU, dojde do jisté míry k rozchodu tržní regulace mezi oběma celky. Česká vláda nicméně učiní maximum pro to, aby odchod Velké Británie z EU postihl vzájemné obchodní vztahy mezi oběma celky co nejméně.


Mají se české firmy i nadále zajímat o možnosti vývozu do Velké Británie?

Nepochybně ano. Trh Velké Británie vykazuje nadprůměrnou rostoucí tendenci a pozice českých produktů – včetně aut značky Škoda — je stále příznivěji vnímána ve většině tržních segmentů Velké Británie. Země má vysoce rozvinutou infrastrukturu, bankovní systém a v mnoha směrech garantuje vyšší úroveň technologie i obsluhy trhu, než je tomu v průměru v EU. Velké Británie je rovněž tradičně vývozcem do zemí bývalého britského impéria a v mnoha směrech jediným obchodním kanálem, kudy je možno do těchto zemí naši vývozní produkci umístit. Ne nadarmo se postavení Velké Británie dostalo do popředí zájmu mnoha českých vývozních firem.

Co se již stalo v přímé souvislosti s Brexitem a v jeho důsledku?

Ve Velké Británii v důsledku referenda došlo k obměně vlády a Velká Británie se vzdala očekávané role předsednické země EU v roce 2018. Došlo k prvním předběžným jednáním představitelů Velké Británie a EU se závěrem, že se celý proces bude odehrávat v řádu několika let.


Změní se nějak fungování vnitřního trhu EU?

Samotné fungování vnitřního trhu EU se odchodem Velké Británie z EU zásadně nezmění a jeho regulace bude sledovat dosavadní vývoj. EU nicméně přijde o silného zastánce hlubší tržní integrace a otevřených obchodních vztahů EU se zbytkem světa. Může tak posílit vliv států, které se k ideji hlubšího vnitřního trhu deklaratorně hlásí, ale v praxi prosazují protekcionismus uvnitř EU i vůči okolnímu světu.

ČR podporuje co nejužší udržení Velké Británie ve vnitřním trhu. V tomto smyslu se česká vláda bude pokoušet přesvědčit britskou stranu, aby vedle volného pohybu kapitálu, zboží a služeb plně přijala také princip volného pohybu osob jako nedílnou součást vzájemných hospodářských vztahů. To by mělo nejen zajistit vzájemnou otevřenost pracovních trhů, ale také zamezit růstu překážek typu zvýšených hraničních kontrol a celkového zpřísnění podmínek přeshraničního styku mezi EU a Velkou Británií. Česká strana bude zdůrazňovat, že princip volného pohybu služeb je nerealizovatelný bez umožnění volného pohybu osob včetně směrnic týkajících se vysílání pracovníků do zahraničí a uznávání jejich kvalifikací napříč vnitřním trhem.

Velké očekávání možných změn také vyvolává oblast finančních a pojišťovacích služeb s vysokým převisem poskytovaných služeb britských bank, či londýnské burzy (zlato, komodity) na trhu EU a rostoucí regulatorní oblastí ECB, kterou lze ovšem přirozeně celkem snadno překonat založením příslušných poboček ve státech EU, jak to známe i z ČR na příkladech amerických, čínských a ruských bank. Nutno dodat, že většina bank SRN, Itálie či Francie plní řádově hůře veškeré zátěžové testy ECB, než finanční domy z UK, které mají navíc výrazně vyšší a dlouhodobější angažovanost v USA, Číně, Indii atd. Nakonec i při vysoké zadluženosti a schodku státního rozpočtu UK je řádově britská libra jednoznačně v komfortnějším postavení než samotné euro v éře maximálního kvantitativního uvolňování a trvalé dotace a záchranných balíčků rozpočtu Řecka a dalších zemí EU.

Lze ovšem také předpokládat na britské straně změkčení řady evropských standardů, což může teoreticky vyvolat potíže při dovozu zboží do ČR, opět ovšem spíše v oblastech zpracovaných zemědělských výrobků, ochrany teritoriálních označení apod. Soudě podle stávající skladby vzájemné obchodní výměny bude možný dopad Brexitu pro české firmy v rozmezí statistické chyby, tj. do 1%.

V oblasti obchodní politiky vyvolá Brexit řadu změn zakotvení Evropského společenství ve světové ekonomice, v rámci WTO a postavení v dalších mezinárodních institucích či ve vztahu ke klíčovým obchodním partnerům – např. Číně či Indii ve smyslu předpokládatelného snížení váhy a objemu netarifních opatření – kvót, proporčně k podílu dovozu či vývozu na obratu obchodu s příslušným trhem s preferenčním režimem. Tato oblast bude nejspíše nejprve strategicky vymezena do konce roku 2016 a posléze několik let jednána v prostředí WTO a dalších celků.

Ostatně není vyloučen přechod Velké Británie do struktury ESVO, jehož je Velká Británie zakládající člen (1961), což by jednání urychlila a usnadnila, jakkoliv díky konkurenčnímu postavení, zejména v otázce rybolovu, se tomu zřejmě budou státy jako Norsko a Island spíše bránit. V globálním kontextu nejspíše BREXIT obě strany – tj. jak Velká Británie, tak i vnitřní trh EU celkově o něco oslabí, na celkové soudy je ovšem stále bez znalosti další strategické linie EU, Velké Británie a reakce dalších uvedených subjektů příliš brzy.

zpět na začátek

BREXIT linka 800 133 331 (Zelená linka pro export)

Zelená linka pro export MPOPracovníci zelené linky pro export Vám poradí i s dopady Brexitu!
Volejte bezplatné telefonní číslo v pracovní dny od 9 do 17 hodin,
před a po je Vám k dispozici záznamník.
Dotazy lze zasílat i emailem na export@mpo.cz nebo info@czechtrade.cz.

Podnikatelům je rovněž k dispozici Klientské centrum pro export
telefonní číslo: 224 907 576 nebo e-mail: kcexport@businessinfo.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek