Brněnský veletrh: v hlavní roli stroje

11. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ostrý souboj robotů se odehraje na brněnském výstavišti v rámci nejvýznamnějšího průmyslového veletrhu ve střední Evropě na začátku října 2016. Letošního ročníku se zúčastní kolem 1600 vystavovatelů a 80 tisíc návštěvníků. Měl by tak být největší za posledních pět let.

Návštěvníci uvidí například nejsilnějšího robota na světě FANUC Czech, který unese 2,3 tuny.  Svého největšího robota, který manipuluje s tunovým břemenem, představí také společnost ABB. Naopak robota s kolibří hmotností přiveze do Brna společnost Comau. Racer 3 díky hliníkové konstrukci váží pouze 30 kilogramů a tak může montovat, manipulovat nebo obsluhovat stroje třeba ze stropu.

Inovace chystané na letošní ročník se samozřejmě netýkají jen robotů. Svoji technologií řezání oceli s pomocí vodního paprsku, který je čtyřikrát rychlejší než zvuk, uvede na veletrhu společnost Flow. S jednoduchou, ale účinnou metodou pro zvýšení bezpečnosti práce přichází firma Portwest. Ta představí revoluční, průsvitnou helmu řešící problém s periferním viděním.

Ve znamení Číny

Zřejmě nejvýznamnější novinkou letošního ročníku veletrhu bude účast Číny jako partnerské země. Nejlidnatější země světa se představí v oficiálním „Pavilonu Číny“ v hale A1, kde se budou prezentovat například společnosti Aviation Industry Corporation of China, China Machinery Engineering Corporation nebo Shanghai Electric. Kromě toho se malé a střední firmy z provincie Zhejiang představí v pavilonu H.

Celková výstavní plocha Číny je plánována na 2700 až 3000 metrů čtverečních, prezentovat se přitom bude na 150 tamních vystavovatelů a dalších spolupracujících subjektů.  V takovém rozsahu se čínské firmy na veletrhu ve střední Evropě budou účastnit vůbec poprvé, dosud byly podobně zastoupeny hlavně především na průmyslovém veletrhu v Hannoveru.

Na domácím hřišti

Pro české společnosti je brněnský veletrh tradičně klíčovou událostí. Obor je totiž páteří celé tuzemské ekonomiky. Česko je s podílem 47,3 procenta na podnikové ekonomice nejprůmyslovější zemí Evropy, následované Maďarskem se 45,9 procenta a Polskem se 45 procenty. Naopak u nejvyspělejších zemí západní Evropy mají výrazně silnější pozici služby a průmysl zaujímá menší podíl, 14,4 procenta v případě Velké Británie, 24,8 procent ve Velké Británii a 26,4 procenta ve Francii.

„Průmysl má v tuzemsku tradici, naše země už v 19. století patřila mezi přední průmyslové oblasti Evropy. Růst ekonomiky a životní úrovně obyvatelstva vede k tomu, že jsou obyvatelé vyspělých zemí nad rámec zajištění základní životní úrovně schopni nakupovat služby ve větší míře, než je tomu v rozvíjejících se ekonomikách. Tento vývoj probíhá i v České republice. Je pozvolný, stejně jako je v řadě dalších odvětví, v zemědělství nebo i v samotném průmyslu, snižován podíl lidské práce a narůstá automatizace,“ říká Jan Linhart, partner KPMG ČR.

Průmysl pomohl přežít krizi

Podle něho je možné očekávat, že s nástupem Průmyslu 4.0 dojde k dalšímu urychlení tohoto vývoje a část stávajících pracovníků průmyslových firem najde uplatnění v sektoru služeb. „Vysoký podíl průmyslu je v současné fázi rozvoje ekonomiky jednoznačně pozitivní, ve fázi ekonomického růstu umožní rychlý rozvoj terciální sféry. V době ekonomické krize bylo patrné, že při oslabení průmyslové výroby právě na sektor služeb dopadla zhoršená ekonomická situace obyvatel nejvíc. Proto je silný průmysl předpokladem dalšího rozvoje služeb,“ zdůrazňuje Jan Linhart.

„Strojírenství stále zůstává mezi hlavními odvětvími tuzemského průmyslu. Díky své tradici má nadále schopnost konkurovat na zahraničních trzích, i když konkurence je vysoká. Kromě velkých investičních celků a finálních produktů je trendem interdisciplinarita oborů, tedy strojírenství spojené se systémy komunikace, elektronikou a podobně,“ navazuje Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Nápady k nezaplacení

Svoji pozici na globálním trhu si tuzemské firmy drží i díky neustálým inovacím. „Naším cílem není jen pouhý prodej komponent, ale následně i zajištění jejich servisu. Snažíme se vymyslet technická řešení podle zvláštních požadavků klientů. Současně se zabýváme i výrobou armatur a elektrických pohonů a náš vývoz bychom chtěli rozšířit i o tuto komoditu," říká Jan Bulíček, výkonný ředitel společnosti ZPA Pečky, která se zabývá například výrobou elektropohonů.

V rámci českého strojírenství v posledních letech dominuje výroba automobilů a elektroniky. Zatímco první z nich je v Česku tradičním odvětvím, a navazuje na prvorepublikovou slávu značek Škoda, Tatra, Praga či Aero, elektronika v českém strojírenství zazářila až v posledních letech.  

„Rozvoj elektroniky souvisí se dvěma trendy. Jedním z nich je celkový masivní rozvoj tohoto odvětví, které v krátkém čase potřebovalo celosvětově vybudovat značné výrobní kapacity. Druhým jsou relativně nízké náklady na nekvalifikovanou pracovní sílu, které v minulosti přivedly do České republiky řadu investic v tomto oboru. To však není pouze doménou České republiky, podobné investice přicházely i do okolních zemí, převážně ze strany asijských výrobců, kteří potřebovali vybudovat konkurenceschopnou výrobní základnu pro Evropu,“ porovnává Jan Linhart.

Porosteme, čekají firmy

Tuzemské strojírenské firmy přitom očekávají, že se jim bude dařit i v příštím roce. Zatímco pro letošek očekávají růst kolem 2,7 procenta, příští rok pak o 2,5 procenta. Strojírenský sektor v letošním i příštím roce opět poroste. Podle Jiřího Vacka, ředitele analytické společnosti CEEC Research, která výzkum mezi českými podniky prováděla, jsou přitom optimističtější malé a střední firmy, jejichž ředitelé očekávají letos růst o 2,9 procenta.

„Podle našich předpokladů očekáváme ve strojírenském sektoru další pozitivní růst, což je dáno makroekonomickou situací ve světě a v našem regionu. Na druhou stranu ale existuje po celém světě spousta rizikových faktorů, které mohou tento růst ovlivnit. Pokud se ale nic zásadního a nepředvídatelného nestane, můžeme se těšit na další zlepšování české ekonomiky, a zejména strojírenství,“ vysvětluje Petr Novák, výkonný ředitel Koyo Bearings Česká republika.

Pozitivní vývoj může souviset i s určitým vystřízlivěním ze situace v Číně, která již není pro některé firmy levnou výrobní základnou zajišťující potřebnou kvalitu. „Domníváme se, že v nejbližších letech dojde k převodu výrobních kapacit z Číny na území Evropy, aby byla zajištěna vyšší kvalita a preciznost výrobků evropských výrobců a rovněž také dodržování bezpečnostních a environmentálních evropských norem ve výrobním procesu. V neposlední řadě také díky vyšší kvalifikaci pracovní síly,“ konstatuje Janusz Pindur, finanční ředitel Šroubárny Kyjov. Podle svých slov očekává růst v sektoru z důvodu rozvoje automobilového průmyslu a železnic.

Nejsou lidi

Překážkou pro další růst je pro české firmy především současná situace na trhu práce. „Největší problém pociťujeme s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců pro výrobu, stejně tak i zaměstnanců s dostatečnou znalostí cizích jazyků a ‚technickým‘ vzděláním. Ke zlepšení by hodně přispěla větší spolupráce výrobních závodů a univerzit, pro zvýšení kvalifikace studentů a získání relevantních zkušeností z reálného života,“ říká Michal Richter, ředitel Metalliset Group.

„Problém v dnešní době bohužel nastává při přehřátí ekonomiky, což je dáno zejména nedostatkem pracovní síly. Naše společnost očekává v následujících letech růst až dvacet procent ročně, přičemž musíme velice složitě a nákladně přizpůsobovat náborovou politiku reálné situaci na trhu práce,“ doplňuje Petr Novák.

Většina strojírenských firem chce v příštích měsících zajistit růst především navýšením objemu zakázek a expanzí do zahraničí. Naopak jen minimum společností plánuje navýšit výnosy zvýšením cen svých produktů nebo expanzí do nových segmentů strojírenství mimo oblast svého současného působení.  

Jak se dělí strojírenství

Těžké strojírenství – Zabezpečuje vybavení pro klíčové hospodářské podniky jako hutě, doly či továrny. Je charakteristické velkou spotřebou materiálu, energií a zdrojů.

Střední strojírenství – Produkuje obráběcí stroje pro obrábění a tváření a lisování, tedy výrobní prostředky pro většinu provozů lehkého průmyslu. Jeho součástí jsou i zemědělské stroje nebo výroba dopravních prostředků, tedy automobilů, motocyklů, lodí, lokomotiv či letadel.

Lehké strojírenství  – Zahrnuje obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku. Hlavním znakem lehkého průmyslu je masová výroba s minimální potřebou kvalifikované pracovní síly.

Přesné strojírenství – Spojuje obory optiky, jemné mechaniky, výrobu měřicích přístrojů či speciálních zařízení pro zdravotnické a jiné účely. Je založený na propojení s vědeckým výzkumem a vývojem.

Investiční strojírenství – Specializuje se na výrobu celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl. Realizační společnost využívá širokou síť dodavatelů a realizuje kompletní dílo na klíč.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek