Brusel chce zásadně měnit pravidla u pracovních smluv

26. 3. 2018 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Evropská komise plánuje nahradit doposud fungující směrnici o písemné formě pracovního kontraktu. Nová pravidla ale firmám přitíží.

Zatímco v USA jdou cestou snížení regulací a „America first“, Evropská unie svými ustanoveními mnohdy členským státům podmínky naopak ztěžuje. Komise sice loni v listopadu proklamativně přijala nezávaznou dohodu s názvem Evropský pilíř sociálních práv, která respektuje například princip subsidiarity, podle něhož se rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům, legislativní návrhy spojované s naplněním této dohody jdou však opačným směrem.

Příkladem může být balíček opatření na podporu soukromého a pracovního života s rozšířenou úpravou bývalé směrnice o rodičovské dovolené či Akční plán EU 2017, který proti nerovnému odměňování opět bojuje kvótami a zpřísňuje nefinanční reporting. Vrcholem je pak nový návrh, který by měl nahradit směrnici 91/533/ES o písemné formě pracovního kontraktu. Komise si od něj slibuje transparentní pracovní podmínky v EU, ovšem s nepředvídatelnými dopady na zaměstnavatele.

Informací o podmínkách práce přibude

Nahrazení zmíněné směrnice směrnicí novou odporuje principu účelné regulace. Dosavadní norma totiž všechny cíle splňuje, a jak se píše ve zprávě REFIT (Program pro účelnost a účinnost právních předpisů), „má svou přidanou hodnotu a je i nadále pokládána za významnou součást sociálního acquis“.

Návrh zásadně mění charakter a účel původní směrnice informovat zaměstnance o základních pracovních podmínkách. Kupříkladu chce Evropská komise zavést jednotnou definici pojmu „pracovník“. Tímto krokem ovšem znemožňuje různorodost národní praxe a ve spojení s dalšími navrženými definicemi (referenční hodiny a dny, proměnný a neproměnný rozvrh pracovní doby) přináší velkou právní nejistotu.

Problematický návrh nové směrnice o pracovních smlouvách zásadně mění charakter písemných informací o základních pracovních podmínkách zaměstnance.

Revidovaná směrnice rozšiřuje i informační povinnosti – ať už jde o údaje o rozvržení pracovní doby, nebo informace o minimální době pro uvědomění pracovníka o zahájení úkolu. Do problematiky pracovních smluv zavádí i nová práva, jako je například paralelní zaměstnávání, minimální předvídatelnost práce nebo odborná příprava. Komise přitvrzuje i v oblasti ustanovení o právní domněnce a mechanismu včasného varování, když chce zavést správní sankce.

EU nemyslí na přidružené náklady

Náklady spojené s novou či přepracovanou smlouvou EK vyčíslila v průměru na 39 eur pro velké podniky a 53 eur pro ostatní firmy. Podceňuje ovšem nepřímé náklady, nutné k adaptaci podniků na nové požadavky. Hodnocení dopadů vágně konstatuje, že „zaměstnavatelé sice možná ztratí určitou drobnou část flexibility, ale budou mít prospěch z větší stability hospodářské soutěže a právní jistoty.“ Dopady směrnice nyní analyzují jak zaměstnavatelské organizace, tak členské státy EU. Z výše uvedeného lze však silně pochybovat o tom, že návrh Komise v předložené podobě je schopen naplnit své cíle.

Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky SPEKTRUM. Autor článku: Vladimíra Drbalová, poradkyně prezidenta a generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek