Budoucnost energetiky je v decentralizaci

20. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů i zvyšující se počet samovýrobců energie zcela mění podobu energetického sektoru. Tradiční energetika stagnuje. Bude sice ještě dlouho nepostradatelná, ale už nyní se musí přizpůsobit novým trendům.

Pojem decentralizovaná energetika lze vyložit tak, že tato energetika produkuje elektřinu a teplo tam, kde je to možné, způsobem, který má vysokou účinnost a lokalizován je blízko místa spotřeby. Použitých technologií a druhů paliva je přitom velké množství, například kogenerace s instalovaným výkonem od jednoho kilowattu, využívat lze nejrůznější motory a turbíny a mikroturbíny, vyvíjejí se nové palivové články.

Decentralizace znamená, že by se přešlo z několika málo zdrojů s velkou výrobní kapacitou na velké množství malých zdrojů s malou výrobní kapacitou, které by ale v součtu nahradily zdroje velké. Jako diverzifikaci označujeme v této souvislosti přechod ze dvou dnešních hlavních zdrojů energie (jádro a uhlí) na využívání většího spektra různých zdrojů obnovitelné energie, jako je geotermální či větrná energie, sluneční kolektory, fotovoltaické články a bioplynové stanice a nejrůznější využití biomasy.

Velké firmy se musejí přizpůsobit

Všechny velké energetické firmy proto už zařadily do svého portfolia jak obnovitelné zdroje, tak nejrůznější podoby decentralizovaných energetických systémů. I když decentralizovaná energetika přinese nové postupy a funkce, bude potřebovat služby, které mohou zůstat doménou velkých zavedených firem. Už proto, že do nich bude třeba investovat velké prostředky, vstupovat do perspektivních malých firem a podpořit vše dostatečně silným marketingem.

Mnoho dnešních spotřebitelů má být v budoucnu zároveň výrobci elektřiny a jedině chytré sítě a jejich řízení mohou zajistit stabilitu vyrovnané produkce a spotřeby. Tyto sítě ale musí někdo vybudovat, programovat, udržovat a řídit. Velké firmy, jako je E.ON, ČEZ či RWE, již mají ve svých strategiích začleněno směřování k decentralizované energetice, založené na decentralizovaných domácích zdrojích a chytrých sítích.

Vytvářejí nové dceřiné společnosti zaměřené na tuto oblast, nakupují malé firmy, které mají perspektivní know-how. „Moderní energetika směřuje k decentrální výrobě. Elektřina se bude vyrábět ve větším počtu menších jednotek, lidé budou částečně samovýrobci. Tomu se budou muset přizpůsobit další technologie. Budou se používat systémy pro skladování energie. Výrazně se změní distribuční soustava.

Spotřebitelé ji budou chtít do jisté míry samostatně, komfortně a nezávisle řídit," konstatoval Daniel Beneš, šéf společnosti ČEZ. Zároveň nastínil svou představu s tím, že domácnosti budou vybaveny mikrokogenerační jednotkou velikosti pračky, která bude vyrábět elektřinu, teplo a chlad a bude propojená s fotovoltaickým panelem. Domácnosti budou mít i zařízení na skladování energie, případně geotermální vrt.

Stát stranou nechce ani Pražská energetika (PRE). „Chystáme rozvoj decentralizovaných řešení, chceme se více podílet na projektech na bázi plynu a obnovitelných zdrojů. Velký potenciál vidíme zejména v okrajových částech hlavního města se zástavbou rodinných domů," uvedl pro magazín Energie mluvčí PRE Petr Holubec. „Naším cílem je nabídnout zákazníkovi taková řešení, která mu umožní jak ušetřit peníze, tak přispět k ochraně přírody," sdělil pro stejný zdroj mluvčí skupiny E.ON Česká republika Vladimír Vácha.

Skladování elektřiny

Postupná decentralizace energetiky si vyžádá i technologie pro skladování energie. Nepůjde přitom jen o schopnost skladovat menší množství energie na kratší dobu v bateriích, ale také možnost ukládat energii na dlouhou dobu prostřednictvím vodíku a syntetického zemního plynu. Bateriové systémy umožní skladování elektrické energie nejen velkým energetickým společnostem, ale i domácnostem.

Nejvíce se nyní mluví o společnosti Tesla, která by za rok měla začít vyrábět miliony lithium-iontových baterií. Společnost miliardáře Elona Muska se chce soustředit na baterie pro elektromobily a jednotlivé domácnosti. Podobné záměry mají ale i další, například automobilka Daimler. Jinou cestou se vydala švýcarská společnost Alevo, která se specializuje na baterie s vyšší kapacitou pro skladování elektřiny přímo na úrovni elektrické sítě, takzvané síťové banky, gridbanks.

Kontejnery plné akumulátorů by mohly stát poblíž větrných nebo solárních elektráren. Většina firem se spoléhá na lithium-iontové baterie. Existují ovšem i projekty s jinými druhy akumulátorů: olověnými, obsahujícími kyselinou sírovou a známými z autobaterií, sodík-sírovými nebo nikl-kadmiovými. Ty déle vydrží a lépe snášejí vybíjecí a nabíjecí cykly.

Bateriové celky pro domácnosti

Baterie mohou radikálně změnit hospodaření s elektrickou energií i u běžných spotřebitelů. Jen fotovoltaika je schopna zajišťovat každé domácnosti 20 až 30 procent celoroční spotřeby elektřiny. Jestliže se do hry zapojí baterie, stoupne tento podíl lehce až na 50 procent. Namísto dodávání laciné energie do sítě v čase nízké poptávky budou moci majitelé solárních panelů s přebytečnou elektřinou obchodovat a dodávat ji těm domácnostem, jejichž spotřeba je momentálně vyšší než
jejich výrobní kapacita.

Německá společnost Sonnen, v níž má podíl i česká společnost ČEZ, instalovala už své výrobky do zhruba 10 tisíc domovů a do dalších asi 7,5 tisíce rezidenčních jednotek. V Německu je možné na bateriové články získat až 30procentní dotaci. Základní bateriová jednotka firmy Sonnen stojí 3600 eur. Německá Agentura pro obchod a průmysl odhaduje, že po celé zemi se v posledních 25 letech instalovalo kolem 1,5 milionu solárních elektráren.

Celková kapacita dosahuje přibližně 38 gigawattů a většina těchto elektráren se nachází na střechách větších obytných celků. Ale jen malá část z nich využívá baterie. Agentura zároveň počítá s tím, že roční instalace systémů, kde budou propojeny fotovoltaické články s bateriemi, by mohla do roku 2018 dosáhnout počtu 100 tisíc.
Rozmach je ale podmíněný tím, že pořizovací náklady baterií razantně poklesnou a jejich kapacita výrazně naroste.

Lithium-železo-fosfátové baterie, které umějí uchovat elektřinu vyrobenou ze slunce, vyvinula i plzeňská firma NetPro. Vývoj systému s baterií trval přes rok a stál desítky milionů. Vybavení průměrně velkého rodinného domu má vyjít zhruba na 400 tisíc korun, lze dostat stotisícovou dotaci. Návratnost se tak pohybuje kolem osmi let. Baterie má vydržet 15 až 20 let.

Převzato z přílohy deníku e15 Energetika, autor: Alena Adámková

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek