Budoucnost ICT v České republice

16. 7. 2015 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Kapitoly článku

ČR přes vládní proklamace dosud nemá společné zastřešení digitální agendy. Svaz vyzývá k ukončení „digitálního bezvládí“ ve jménu růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Na rozvoj ICT v českých podnicích je z fondů EU vyčleněno pro období let 2014-2020 celkem asi 20 miliard korun z OP PIK, další operační programy řeší elektronizaci státnísprávy a samosprávy, vzdělávání a jiné otázky. Má ale ČR skutečně jasno, čeho chce v oblasti rozvoje ICT dosáhnout a co by mělo být cílem, kterého má být dosaženo po vyčerpání těchto evropských peněz? A kdo má za rozvoj ICT vlastně odpovědnost?

Informační a komunikační technologie se v dnešní době prolínají všemi oblastmi lidské činnosti a jsou nedílně spojené s moderní civilizací – neexistuje snad člověk, který by se s nimi v každodenním životě nepotkával: jsou součástí jakéhokoli zpracování údajů, využívají se ve výrobních procesech, při komunikaci i při řízení státu. Právě v té poslední oblasti se však ČR nemá příliš čím chlubit: ačkoli v letech nedávno minulých se ministerstvo vnitra honosilo novými projekty v oblasti eGovernmentu jako datové schránky a CzechPOINT, bohužel nová mezinárodní srovnání hovoří spíše v neprospěch efektivity této snahy o elektronizaci státní správy.

V měření prostřednictvím tzv. DESI indexu – tedy v evropském srovnání míry rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, jehož výsledky publikovala Evropská komise na počátku roku 2015 – spadá totiž ČR pod průměr celé EU na 17. místo a v měřítku „Digitální veřejné služby" je dokonce na žalostném 25. místě z evropské osmadvacítky, kam si od loňska pohoršila ještě o dvě příčky. Skóre ČR naopak zachraňuje v kategorii „Integrace digitálních technologií", kde je nyní na 7. místě, na něž od roku 2014 poskočila o tři příčky vzhůru.

Chybí „pan Digitál"

Kde je třeba hledat příčiny propadu v oblasti digitalizace státní správy a eGovermentu? Odpověď Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je jasná a komunikujeme ji, kudy chodíme: digitální agenda v ČR nemá jasného „vlastníka", Česko nemá svého „pana Digitála" – ministra či jiného vysokého úředníka, který by koordinoval roli všech ostatních ministerstev, která mají zcela samozřejmě nějakou větší či menší část digitální agendy ve svém portfoliu.

Na jednáních, jichž se SP ČR účastní, tak nespokojeně sledujeme, že ministerstvo vnitra řeší eGovernment, ministerstvo průmyslu a obchodu sítě a digitalizaci průmyslu, Sekce pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády oblast digitální ekonomiky, ministerstvo kultury autorská práva v digitálním prostředí, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy digitální vzdělávání a Národní bezpečnostní úřad kybernetickou bezpečnost. Každý z těchto ústředních orgánů státní správy pak chrlí legislativní materiály i strategie, které jsou poplatné jejich resortnímu uvažování, a to bez jakékoli vzájemné koordinace či dokonce povědomí o tom, že tutéž záležitost řeší vedlejší resort - nebo, v extrémních případech, vedlejší dveře téhož resortu.

Strategií máme dost

ČR má aktuálně přes 30 národních strategií, politik a akčních plánů, které se věnují digitální agendě a které v převážné většině případů nemají žádné vzájemné vazby ani hierarchii. A co hůře – jsou jen napsány, ale s jejich naplňováním jsme obvykle „na štíru". V této situaci lze jen nostalgicky vzpomenout roli někdejšího ministerstva informatiky, které před svým zrušením v roce 2007 de facto předběhlo svou dobu, protože masivní rozvoj ICT ve všech vrstvách společnosti nastal teprve po jeho zániku.

SP ČR je s touto situací nespokojen a v zájmu konzistentního a koordinovaného rozvoje ICT v ČR a jeho využívání ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomikyopakovaně žádal vládu o identifikaci jednotného gestora nad ICT mezi členy vlády. Ačkoli premiér avizoval, že touto osobou se má stát ministr vnitra, ministr Milan Chovanecstále se svými úředníky řeší pouze oblast eGovernmentu a informačních systémů veřejné správy, přičemž ostatní oblasti „digitálna" si žijí na jiných resortech svým vlastním životem.

Jiskrou naděje je pro nás v tomto „digitálním bezvládí" role státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, který se v rámci přípravy reakce ČR na Strategii Jednotného digitálního trhu, publikovanou Evropskou komisí na počátku května, ujal aktivně role koordinátora přípravy Akčního plánu pro digitální agendu, který by měl vymezit směřování ČR v digitální oblasti na příštích několik (desítek) měsíců. Vzhledem k tomu, že gesce nad ICT v rámci vlády není spolehlivě určena, máme však obavu, aby koordinační snahy státního tajemníka neměly život komety, která jednou jasně zazářila, ale pak by zmizela a už by o ní nikdo neslyšel.

Digitální Česko

Samostatnou kapitolou je pak strategie Digitální Česko, do které byly svého času vkládány velké naděje, jež se však nenaplnily: ministerstvo průmyslu a obchodu se nechopilo ambice zpracovat zastřešující národní digitální strategii pro ČR a zcela rezignovalo na komplexní pojetí agendy. Digitální Česko se tak věnuje ve své verzi z roku 2013 zejména rozvoji sítí, zcela absentuje např. část věnovaná cloud computingu či správě velkých dat a s nimi spojených datových toků. Za uplynulé dva roky strategie navíc zastarala a její aktualizace leží na stole vlády od jejího loňského nástupu k moci – bohužel se jí však dosud nikdo aktivně neujal.

Už nyní také víme, že zpráva ministerstva průmyslu a obchodu o implementaci Digitálního Česka 2.0, která aktuálně vzniká, nebude rozhodně pozitivním čtením, neboť řada opatření zůstala jen na papíře. A nyní se dostáváme opět k řešení nastolené otázky: pokud nemá ČR jasno v osobě koordinátora rozvoje ICT, pokud existuje celá řada roztříštěných, více či méně zastaralých a vzájemně neprovázaných vládních strategií, které navíc ještě v řadě případů nejsou naplňovány, jak země hodlá efektivně vyčerpat evropské prostředky, které jsou v operačních programech vyčleněny na rozvoj ICT – ať už ve státní, firemní, či občanské sféře?

Nemáme jasný směr

Bohužel ani tady SP ČR není poslem dobrých zpráv: máme za to, že opět, stejně jako v minulém období 2007-2013, hrozí nehospodárné vynakládání prostředků a jejichvyplýtvání na projekty, které nemají přidanou hodnotu ani šanci na dlouhodobou životaschopnost. Pokud rozvoj ICT není strategicky řízen, nemohou být ani smysluplně využityprostředky určené na realizaci projektů – vždy se budou schvalovat jen „ad hoc" iniciativy, které, byť početné, nemohou v součtu vést k rozvoji konkurenceschopnosti ČR, protože nemají jednotný směr, vektor, který by měl zdejší ICT vznášet vzhůru. Dokud se vláda k této skutečnosti nepostaví čelem, nemáme příliš šancí na to, abychom uspěli v konkurenci dravých, sebevědomých a zejména strategicky řízených států jako jsou Pobaltské republiky či státy Skandinávie.

Na závěr tohoto neradostného čtení bychom proto rádi vládě za SP ČR vzkázali: Prosíme, postavte se k aktuálnímu digitálnímu bezvládí v ČR čelem a vážně se jím začněte zabývat, jinak budeme nesmyslně mrhat prostředky, které nám na rozvoj ICT věnuje EU, a o posunu v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti si budeme moci nechat jen zdát.

Převzato z časopisu Spektrum. Autorka: Tereza Šamanová, Sekce mezinárodních vztahů SP ČR, tsamanova@spcr.cz

 

Milena Jabůrková: Chybí nám vládní vize digitální budoucnosti

Digitální technologie se rychle vyvíjejí, je tedy potřeba vytvořit rámec, který bude inovace podporovat a ne jim bránit, říká Milena Jabůrková, nová členka představenstva Svazu zodpovědná za oblast ICT.

Jste novou členkou představenstva SP ČR s gescí pro ICT. Jak vnímáte tuto svou novou pozici a jaké jsou Vaše priority?
Milena JabůrkováSvé poslání vnímám jako podporu a prosazování digitální agendy a zvyšování povědomí o jejím významu pro náš průmysl, pro celkový rozvoj našeho hospodářství i pro naši schopnost uspět regionálně či globálně v tvrdé konkurenci. Informační a komunikační technologie jsou pouze jedním z nástrojů digitální agendy a musí tak být také chápány.

Za prioritní považuji pokračovat v započaté práci mého předchůdce Ivana Vrzala, který expertní tým pro ICT vybudoval a dále jej rozšiřoval. Potřebujeme znát názory a potřeby jak zástupců klíčových asociací a významných hráčů v digitálních oblastech průmyslu, tak i těch, kterým mají digitální technologie sloužit.

Našim partnerům z řad vlády, akademické sféry či zástupcům zaměstnanců chceme nabídnout expertní pohled na rizika, problémy a příležitosti digitální oblasti napříč sektory průmyslu i z pohledu různých typů podniků či obchodních modelů. Srdečně zvu každého člena Svazu, který má o tuto oblast zájem, aby se k nám připojil.

Nejdůležitějším cílem našeho snažení bude přesvědčit vládu, že je třeba mít nějakou vizi o digitální budoucnosti ČR o tom, jak využít digitální technologie pro rozvoj podnikání, nové investice či služby občanům. Hlavní prioritou pak bude navázat funkční spolupráci a partnerství s vládou v této oblastí a dosáhnout jmenování hlavního gestora, který bude v rámci vlády ČR odpovídat za digitální agendu, její tvorbu, koordinaci, aktualizaci i implementaci.

Digitální agenda je totiž v ČR resortně, tematicky i organizačně roztříštěna. Konzultační mechanismy jsou nepřehledné, nefunkční a postrádají vzájemné synergie. Důsledkem tohoto stavu je, že podnikatelská sféra je z tvorby digitální agendy vyloučena. Neodpovědný přístup vlády znamená, že je pošfkozována schopnost ČR a jejího průmyslu konkurovat na evropském i globálním trhu.

Kromě koncepčních témat se soustředíme na připomínkování legislativy – mohu jmenovat například stavební zákon a jeho zatím chybějící digitální dimenzi, nařízení k ochraně dat či směrnici o kybernetické bezpečnosti, které budou mít na podnikatelskou sféru vážný dopad.

Na které otázky by se pod Vaším vedením měl SP ČR v oblasti digitální agendy zaměřit v nadcházejícím období?
Kromě výše uvedených témat je to bezpochyby Průmysl 4.0. Číslice 4 odkazuje na 4. průmyslovou revoluci. Tou je právě digitalizace průmyslu spočívající budování „chytrých“ továren, které fungují na bázi konceptu internetu věcí, internetu služeb a kyberneticko-fyzikálních systémů. Tento koncept přejala Evropská unie z Německa, kde vznikl. Panuje názor (a já se s ním ztotožňuji), že toto je cesta k obnově konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Nejdůležitějším úkolem Svazu je téma 4. průmyslové revoluce popularizovat jak mezi členskými firmami, tak vůči vládě̌, která prozatím ani v této oblasti jasnou strategii nemá. Svaz se musí také podílet na tvorbě české verze konceptu Průmyslu 4.0, který bude šitý na míru potřebám našich firem.

První důležité kroky se již udělaly: ve spolupráci Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou byl proveden průzkum, jak je tato oblast vnímána členskými firmami. Jeho výsledky byly publikovány ve Spektru a jsou k nalezení i na webových stránkách Svazu. Ve spolupráci s Úřadem vlády se bude pořádat série seminářů, jejichž cílem bude získat pro tuto myšlenku zejména členské firmy, tématu se budeme věnovat i v rámci Strojírenského veletrhu.

Evropská komise je v posledním období velmi aktivní v oblasti publikace strategických materiálů i předkládání konkrétních legislativních návrhů v oblasti digitalizace a podpory digitální ekonomiky, pod vedením Jeana-Clauda Junckera v ní zasedají hned tři eurokomisaři s portfoliem pro jistou část digitální agendy. Jak tyto skutečnosti reflektuje česká vláda?
Nejdůležitější je pro nás Strategie vytvoření jednotného digitálního trhu, která má odstranit překážky přeshraničnímu obchodování on-line. Česká vláda tento stav reflektovala velmi dobře díky Tomáši Prouzovi, státnímu tajemníkovi pro evropské záležitosti, který má evropskou dimenzi digitální agendy na starosti.

Pan Prouza této oblasti rozumí, asi proto, že sám patří do generace takzvaných digital natives a je si vědom, že není možné vytvořit jednotný digitální trh v Evropské unii ani vybudovat Digitální Česko bez úzké spolupráce s těmi, kdo digitální technologie vytvářejí a užívají – zástupců průmyslu.

Svaz snahu o vytvoření jednotného digitálního trhu vítá – důležitost, jakou Evropská komise digitální agendě připisuje, by mohla být pro naši vládu inspirací. Samozřejmě Strategie obsahuje i záměry, které je třeba bedlivě sledovat. Digitální technologie se rychle vyvíjejí, je tedy potřeba vytvořit rámec, který bude inovace podporovat a ne jim bránit.

Převzato z časopisu Spektrum. Autor článku: Tereza Šamanová, Sekce mezinárodních vztahů SP ČR

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek