Budování inteligentní infrastruktury: obce v Česku nejsou připravené

5. 10. 2017 | Zdroj: Obchodní komora

Koncepty smart city s digitálními řešeními představují šanci, jak vyřešit rostoucí problémy aglomerací, ale i venkova, který stále více trpí nedostatečným pokrytím službami. Rozvoj firem zaměřených na tento sektor však brzdí nepřipravenost obcí a měst.

Průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ukázal, že většina českých měst a obcí (64 %) ale dosud nemá žádnou chytrou strategii. Zároveň je pro 7 z 10 měst a obcí smart city relevantním tématem pro rozvoj. ČNOPK průzkum provedla v rámci svého TopTématu Inteligentní infrastruktura a zúčastnilo se ho 120 měst a obcí.

„Pro zemi zaměřenou na budoucnost je enormně důležité, aby celoplošně využila potenciál chytrých řešení, a to pro hospodářský vývoj a pro zvýšení kvality života obyvatel,“ vysvětluje Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.

Při realizaci chytrých projektů se ale rozevírají „infrastrukturální nůžky“ mezi městy a vesnicemi. Jen 2 z 10 malých obcí v některé oblasti zavedly chytré řešení, oproti tomu u měst to jsou tři čtvrtiny. Pro 67 % malých obcí je téma smart city nové a zabývají se jím méně než rok. Navíc jen 5 % z nich má odpovědnou osobu nebo koordinátora, který toto téma dále rozvíjí. U měst je to skoro 60 %.

Podle průzkumu obce s méně než 1000 a města s 10 000 a více obyvateli sledují zaváděním chytrých řešení stejné cíle: zvýšení kvality života občanů, snížení nákladů a zapojení obyvatel do lokálních plánovacích a rozhodovacích procesů. „Spektrum možností spojených s digitálními řešeními je ale mnohem širší. Pro malé obce se nabízejí řešení v oblastech veřejná správa, zásobování potravinami a zdravotnictví, v aglomeracích mohou vyřešit dopravní a bezpečnostní problémy,“ dodává Bernard Bauer.

Současné nebo plánované chytré projekty se zaměřují především na informační systémy pro občany a infrastrukturu IKT, bezpečnost ve veřejném prostoru, chytré osvětlení a energie, dopravní systémy nebo open government. Témata jako telemedicína nebo carsharing mají podle průzkumu v současnosti jen malou roli. Největší překážkou pro zavádění chytrých řešení jsou chybějící finanční prostředky (70 %). Pro 4 z 10 měst a obcí představují velký problém chybějící know-how nebo personální kapacity či chybějící celkový koncept a vysoká míra byrokracie.

Kromě finanční podpory (67 %) by městům a obcím pomohly tyto překážky překonat také best practice nebo pilotní projekty (59 %), výměna zkušeností s jinými městy a obcemi (54 %) nebo podpora státu a veřejné správy (52 %). Hlavními kooperačními partnery při zavádění chytrých řešení jsou kromě dalších měst a ministerstev především firmy. To tvrdí téměř jedna třetina respondentů.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek