Bulharsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Sofii (Bulharsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 v mil. EUR

2011

2012

2013

2014

2015

vývoz

20 097

20 792

22 200

22 106

22265

dovoz

21 942

24 386

24 535

25 009

24150

saldo

-1 845

-3 594

-2 335

-2903

-1885

Zdroj

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Bulharska jsou od r. 2007 členské státy EU. V roce 2015 vzrostl bulharský vývoz do zemí EU o 7,9 % a dovoz o 5,5 %. Země EU se podílely na obchodní bilanci BG hodnotou 67 %. BG má nadále záporné saldo v obchodě s ČS EU. Největšími partnery ve vývozu i dovozu jsou DE, IT a RO, dále též GR, FR, BE a ES.

Exports,   imports and trade balance by groups of countries and main partner countries1   of Bulgaria in 2014and 20152

                 

Countries and    groups of countries

Exports - FOB

Imports - CIF

Trade balance - FOB/CIF

2014

2015

Change compared to the same period of the previous   year - %

2014

2015

Change compared to the same period of the previous   year - %

2014

2015

Million BGN

Million BGN

Million BGN

Total

43233,5

45469,7

5,2

51097,4

51654,5

1,1

-7863,9

-6184,8

EU

26921,1

29061,2

7,9

31512,3

33235,7

5,5

-4591,2

-4174,5

Austria

741,1

804,8

8,6

1451,6

1388,0

-4,4

-710,5

-583,2

Belgium

1766,9

1669,7

-5,5

1052,4

1187,5

12,8

714,5

482,2

Croatia

182,1

187,0

2,7

88,4

116,4

31,7

93,7

70,6

Cyprus

194,0

299,8

54,5

69,2

79,6

15,0

124,8

220,2

Czech Republic

625,3

765,4

22,4

1148,5

1095,6

-4,6

-523,2

-330,2

Denmark

204,7

245,5

19,9

207,8

243,5

17,2

-3,1

2,0

Estonia

41,5

40,7

-1,9

35,5

22,8

-35,8

6,0

17,9

Finland

150,2

119,0

-20,8

94,5

118,4

25,3

55,7

0,6

France

1854,2

1909,1

3,0

1552,6

1629,7

5,0

301,6

279,4

Germany

5193,1

5658,8

9,0

6284,1

6642,8

5,7

-1091,0

-984,0

Greece

2898,0

2954,2

1,9

2614,9

2479,5

-5,2

283,1

474,7

Hungary

581,9

685,5

17,8

1725,4

1909,2

10,7

-1143,5

-1223,7

Ireland

140,3

58,5

-58,3

151,6

159,1

4,9

-11,3

-100,6

Italy

3875,1

4176,7

7,8

3600,3

3905,2

8,5

274,8

271,5

Latvia

50,3

50,0

-0,6

24,2

56,5

133,5

26,1

-6,5

Lithuania

91,1

97,4

6,9

85,1

86,1

1,2

6,0

11,3

Luxembourg

5,2

10,6

103,8

148,7

155,9

4,8

-143,5

-145,3

Malta

74,1

101,4

36,8

138,5

19,9

-85,6

-64,4

81,5

Netherlands

967,9

1056,6

9,2

1407,5

1726,5

22,7

-439,6

-669,9

Poland

888,1

1035,6

16,6

1391,7

1608,8

15,6

-503,6

-573,2

Portugal

203,8

185,2

-9,1

102,6

112,2

9,4

101,2

73,0

Romania

3419,0

3702,7

8,3

3489,1

3496,2

0,2

-70,1

206,5

Slovakia

313,9

330,8

5,4

609,4

741,5

21,7

-295,5

-410,7

Slovenia

242,2

360,4

48,8

345,8

341,2

-1,3

-103,6

19,2

Spain

904,2

1040,3

15,1

2459,4

2433,6

-1,0

-1555,2

-1393,3

Sweden

273,1

297,3

8,9

292,8

317,8

8,5

-19,7

-20,5

United   Kingdom

956,4

1147,6

20,0

868,8

942,1

8,4

87,6

205,5

Not   specified

83,4

70,6

-15,3

71,9

220,1

206,1

11,5

-149,5

Non EU   countries

16312,4

16408,5

0,6

19585,1

18418,8

-6,0

-3272,7

-2010,3

CIS3

1881,7

1516,8

-19,4

9047,1

7282,3

-19,5

-7165,4

-5765,5

of which:

 

 

 

 

 

 

 

 

Kazakhstan

67,9

46,8

-31,1

70,2

48,8

-30,5

-2,3

-2,0

Russian Federation

1030,4

775,4

-24,7

7751,2

6176,2

-20,3

-6720,8

-5400,8

Ukraine

372,3

367,2

-1,4

1038,3

916,2

-11,8

-666,0

-549,0

OECD4

5558,5

5651,5

1,7

4386,3

4596,9

4,8

1172,2

1054,6

of which:

 

 

 

 

 

 

 

 

Canada

78,0

97,3

24,7

60,7

54,5

-10,2

17,3

42,8

Israel

184,4

203,4

10,3

133,0

71,3

-46,4

51,4

132,1

Japan

55,7

78,9

41,7

164,0

165,1

0,7

-108,3

-86,2

Korea, Republic of

139,1

107,6

-22,6

159,3

165,9

4,1

-20,2

-58,3

Turkey

4061,5

3927,5

-3,3

2871,4

2929,1

2,0

1190,1

998,4

United States

607,1

742,2

22,3

546,3

472,3

-13,5

60,8

269,9

EFTA5

311,0

324,1

4,2

376,2

406,1

7,9

-65,2

-82,0

of which:

 

 

 

 

 

 

 

 

 Norway

69,8

66,6

-4,6

32,1

32,5

1,2

37,7

34,1

 Switzerland

237,7

254,7

7,2

341,9

370,1

8,2

-104,2

-115,4

Countries not included

 

 

 

 

 

 

 

 

in the upper groups

 

 

 

 

 

 

 

 

Albania

118,9

122,1

2,7

37,0

37,7

1,9

81,9

84,4

Bosnia and Herzegovina

82,5

118,4

43,5

84,8

58,4

-31,1

-2,3

60,0

Brazil

29,7

48,9

64,6

104,1

59,3

-43,0

-74,4

-10,4

China

1043,2

1077,1

3,2

1691,9

1890,1

11,7

-648,7

-813,0

Egypt

360,7

741,7

105,6

300,3

202,8

-32,5

60,4

538,9

Former Yugoslav Republic of Macedonia

701,7

758,2

8,1

523,5

511,4

-2,3

178,2

246,8

Georgia

360,5

315,7

-12,4

420,7

459,2

9,2

-60,2

-143,5

India 

95,1

122,1

28,4

224,6

275,4

22,6

-129,5

-153,3

Indonesia

54,8

108,7

98,4

64,5

71,3

10,5

-9,7

37,4

Iran, Islamic Republic of

182,8

244,7

33,9

64,4

28,1

-56,4

118,4

216,6

Peru

7,2

6,1

-15,3

50,9

44,0

-13,6

-43,7

-37,9

Serbia

711,4

820,9

15,4

589,8

692,5

17,4

121,6

128,4

Singapore

1109,6

667,5

-39,8

41,2

54,7

32,8

1068,4

612,8

South Africa

81,9

115,5

41,0

43,5

24,4

-43,9

38,4

91,1

Syrian Arab Republic

158,0

46,2

-70,8

35,4

14,7

-58,5

122,6

31,5

Taiwan

38,7

50,8

31,3

213,6

216,0

1,1

-174,9

-165,2

United Arab Emirates

529,4

429,8

-18,8

98,3

138,1

40,5

431,1

291,7

Viet Nam

36,4

75,4

107,1

100,0

88,7

-11,3

-63,6

-13,3

 

 

Zdroj

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

                                          

                                         

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

VT parky:

V současné době vzniká první VT park v BG. SOFIA TECH PARK AD je ve 100% vlastnictví bulharského státu. Hlavním cílem společnosti je realizace projektů, které mají vytvářet příznivé investiční klima pro rozvoj výzkumné, inovační a technologické kapacity BG. Za tímto účelem bude SOFIA TECH PARK spolupracovat se soukromými a veřejnými partnery. Partneři společnosti SOFIA TECH PARK jsou: Sofijská univerzita Sv. Kliment Ochridsky, UNSS (Univerzita národního a světového hospodářství), BAN (Bulharská akademie věd), Sofijská technická univerzita, Industriální cluster Elektromobili. V rámci následujících 3 let bude uvedena do provozu vědecká infrastruktura v hodnotě přes 20 mil. BGN k podpoře bulharského inovačního byznysu a bude postaveno cca 40 000 m2 využitelné plochy budov.  

V BG existuje 6 svobodných zón – Vidin, Ruse, Burgas, Svilengrad, Plovdiv a Dragoman. Všechny byly založeny státem a získaly od něj pozemky a infrastrukturu. Se vstupem Bulharska do EU a přijetím nové daňové legislativy (zejména pokud jde o DPH) však tyto zóny ztratily svůj původní smysl.

  1. Zóna volného obchodu ve Svilengradě u hranice s Tureckem má hlavní výhodu v blízkosti s trhy z Blízkého, Středního a Dálného východu.
  2. Zóna volného obchodu ve Vidinu. Díky poloze na Dunaji a relativně dobré dopravní dostupnosti směrem do Evropy (most přes Dunaj do Rumunska) je tato zóna jednou z nejúspěšnějších. 
  3. Zóna volného obchodu v Ruse
  4. Zóna volného obchodu v Burgasu zahrnuje tři terminály – "suchozemský přístav" - překladiště, free zone BDŽ (bulharské dráhy) a letiště. Hlavní činnost, která se na území zóny provádí, je skladování a expedice zboží, určeného pro import, export a reexport. Její výhodou je, že disponuje vícero druhy dopravy – suchozemskou, vzdušní i mořskou.
  5. Zóna volného obchodu v Plovdivu. Geografická poloha, dobré dopravní spojení se západní Evropou a Blízkým východem, mezinárodní letiště a každoroční mezinárodní veletrh jsou hlavními výhodami. trade@freezone.bg, www.freezone.bg
  6. Zóna volného obchodu v Dragomanu je nejméně rozvinutá.

Zdroj

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Period

2011

2012

2013

2014

2015

Total financial assets/liabilities

1476,3

1320,9

1383,7

1339,1

1593,4

Equity and investment fund shares/units - other than   reinvestment of earnings

1127,6

1087,0

1228,7

577,2

1133,8

Equity and investment fund shares/units -   reinvestment of earnings

-173,7

-367,1

124,8

167,1

644,1

Debt instruments (FDI)

522,4

601,0

30,3

594,7

-184,5

Zdroj

Odvětvová struktura:

Dlouhodobě převládají investice do oblasti obchodu, finančních služeb, stavby a pronájmu nemovitostí, finančního zprostředkovatelství. Dalšími sektory jsou: doprava, výroba a distribuce energií a vody, zpracovatelský průmysl. V roce 2015 největší podíl tvořila investice do rafinérie Lukoil v Burgasu.

Teritoriální struktura:

Dlouhodobě nejvýznamnějším investorem je NL, za ním bez velkých rozdílů jsou seřazeni AT, DE, UK, CH, HU, GR, RU, LU. CZ se pohybuje na začátku druhé desítky největších investorů (celkově). Web: www.investbg.government.bg

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směru sever-jih, tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákovou, i pokud se jedná o investice do turistického ruchu, a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích.

Členství v EU formálně zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic; reálně však zahraniční investice čelí různým problémům – od pozdního vracení DPH za exportní produkci, přes regulatorní a politický tlak až po justici někdy zaujatě konající v soudních sporech ve prospěch domácích subjektů, ať již soukromých či státních. Klíčovým faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla lepšící se makroekonomická stabilita v zemi a zejména fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board", což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v první polovině devadesátých let minulého století. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně do úrovně 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné - rovněž desetiprocentní - daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % při investicích v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: