Bulharsko: Zahraniční obchod a investice

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Sofii (Bulharsko)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 v mil. EUR

2013

2014

2015

2016

2017

vývoz

21 217,8

                         21 026,3                          21 919,4                          23 103,6                          25 754,3

dovoz

  24  150,5

                         23 802,9                          24 541,8                          24 088,0                          27 828,5

saldo

-2 932,7

                         -2 776,6                           -2 622,4                           -984,4

                          -2 074,2

 

Zdroj: Bulharská národní banka, www.bnb.bg

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Bulharska jsou od r. 2007 členské státy EU. V roce 2017 vzrostl bulharský vývoz do zemí EU o 10,8 % (34 518,7 mil. BGN) a dovoz o 11,2 % (37 794,7 mil. BGN). Země EU se podílely na ZO BG přibližně 65% (o cca 2% více ve vývozu, než v dovozu). BG má nadále záporné saldo v obchodě s ČS EU, to se však již několik let snižuje (- 3 276,0 mil. BGN). Největšími partnery ve vývozu jsou Německo, Itálie, Rumunsko, Řecko, Belgie a Francouzsko, které tvoří 67,5 % vývozu do členských zemí EU. Největší dovozci do BG v roce 2017 jsou Německo, Itálie, Rumunsko, Španělsko a Řecko.

 

Největší dovozci do BG v rámci EU

 (mil. BGN)

  2013 2014 2015 2016 2017
Německo  5463,9  6284,1 6640,6 6694,1 7243,7
Itálie  3758,1  3600,3 3902,5 4049,5 4289,6
Rumunsko  3365,1  3489,1 3494,3 3548,7 4172,5
Španělsko  2630,8  2459,4 2362,9 2031,1 3107,8
Řecko  2807,4  2614,9 2479,7 2462,4 2606,4

 

Zdroj: NSI BG

 

Největší dovozci do BG z třetích zemí

 (mil. BGN)

  2013 2014 2015 2016 2017
Rusko  9353,2  7751,2 6201,9 4570,0 6051,1
Turecko  2953,9  2871,4 2924,9 3179,5 3728,3
Čína  1500,3  1691,9 1894,6 2034,9 2168,6
Srbsko  514,2  589,8 696,8 761,7 1183,9
Egypt  117,5  300,3 201,4 709,7 1094,2

 

Zdroj: NSI BG

 

Největší vývoz z BG do zemí EU

(mil. BGN)

  2013 2014 2015 2016 2017
Německo 5361,6 5193,1 5659,6 6291,2 7025,2
Itálie 1006,7 3875,1 4180,2 4254,3 4326,7
Rumunsko 3364,1 3419,0 3691,8 4048,3 4261,1
Řecko 3023,7 2898,0 2954,7 3228,4 3359,0
Belgie 1256,9 1766,9 1658,0 1264,5 2184,3

 Zdroj: NSI BG

 

Největší vývoz z BG do třetích zemí

(mil. BGN)

  2013 2014 2015 2016 2017
Turecko 3919,8 4061,5 3923,8 3694,9 4064,1
Rusko 1140,0 1030,4 783,6 765,3 1398,6
Čína 1273,7 1043,2 1049,5 914,5 1246,1
Srbsko 729,3 711,4 820,0 743,4 920,2
Makedonie 687,3 701,7 754,6 769,1 798,7

Zdroj: NIS BG

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

Struktura dovozu v roce 2017: stroje a zařízení (28 %), chemické výrobky (16 %), paliva (14 %), potraviny, zvířata a rostliny (10,4 %), kovy (10,3 %), oblečení a textil (7,3 %), suroviny (6,3 %), dřevo a nábytek (3,3 %) ad.

Struktura vývozu v roce 2017: stroje a zařízení (23 %), kovy (18 %), potraviny, zvířata a rostliny (15 %), chemické výrobky (11 %), oblečení a textil (9 %), paliva (8 %), dřevo a nabýtek (5 %).

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

První VT park v BG SOFIA TECH PARK AD je ve 100% vlastnictví bulharského státu. Hlavním cílem společnosti je realizace projektů, které mají vytvářet příznivé investiční klima pro rozvoj výzkumné, inovační a technologické kapacity BG. Za tímto účelem SOFIA TECH PARK spolupracuje se soukromými a veřejnými partnery.

 

Kontakty:

Sofia Tech Park JSC
111, Tsarigradsko Shose Blvd.

Laboratory Building, 2nd floor
Sofia 1784, Bulgaria

E-mail: office@sofiatech.bg
Phone: +359 889 900 603
Fax: +359 2 447 28 98

 

V BG existuije Státní společnost Indrustriální zóny, jejímž vlastníkem je Ministerstvo energetiky BG. Společnost se zaměřuje na projektování a rozvoj průmyslových a industrialných zón, řízení industrialních parků a technologických středisek, přičemž poskytuje i další služby pro investory. Společnost operuje průmyslové zóny ve městech Varna, RuseVidinSvilengrad, ekonomickou zónu Sofie-Božurište a industriální a logistický park v Burgasu. V roce 2018 by měly být vybudovány průmyslové zóny v KarlovuTeliši (Pleven) a Varně (Západ).

 

Kontakty:

National company industrial zones

1, Angel Kanchev Str.
1000 Sofia, Bulgaria
+359 2 8902 902
+359 2 9871 684 (fax)
www.industrialzones.bg | www.nciz.bg
office@nciz.bg

 

Nejvýznamnější průmyslová zóna s řadou provozů zahraničních firem se nachází u města Plovdiv - Trakija ekonomická zóna a Plovdiv Free Zone.

 

V Bulharsku existuje celkem 67 průmyslových zón a parků, jejíchž seznam je k dispozici zde: http://www.bcci.bg/zones/.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2013 2014 2015 2016 2017

PZI

(mil. EUR)

1,383.7 1,160.9 2,475.9 1,079.7 950.1

Zdroj: BNB BG

 

Odvětvová struktura:

Dlouhodobě převládají investice do oblasti obchodu, finančních služeb, stavby a pronájmu nemovitostí, finančního zprostředkovatelství. Dalšími sektory jsou: doprava, výroba a distribuce energií a vody, zpracovatelský průmysl.

Teritoriální struktura:

Dlouhodobě nejvýznamnějším investorem je NL (jde ale většinou o cizí firmy registrované v NL), za ním bez velkých rozdílů jsou seřazeni AT, DE, UK, CH, HU, GR, RU, LU. CZ se pohybuje na začátku druhé desítky největších investorů (celkově). 

Mezi největšími investory v BG patří Solvay, AES, Lukoil, Lufthansa Technik Gmbh., Schneider Electric, Yazaki, Carlsberg, Witte Automotive, Siemens, Cronospan, Microsoft, Hewlett Packard, SAP, Nestle, Kraft Foods.

V roce 2018 investiční projekty realizovaly Witte Automotive, Coca Cola Hellenic, Panda Cooperation, Experian Bulgaria, Amilum Bulgaria, Biovet, Kastamonu Bulgaria ad.

 

Zdroj: InvestBulgaria Agency

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směru sever-jih, tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákavou, i pokud se jedná o investice do turistického ruchu, a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích. (Některá střediska na pobřeží - zejména Nesebar-Sluneční pobřeží, ale i Bansko jako horské středisko, jsou dnes již "přeinvestovány" a nelze předpokládat jejich další výraznější rozvoj v tomto směru).

Členství v EU formálně zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic; reálně však zahraniční investice čelí různým problémům – od pozdního vracení DPH za exportní produkci, přes regulatorní a politický tlak až po justici někdy zaujatě konající v soudních sporech ve prospěch domácích subjektů, ať již soukromých či státních. Klíčovým pozitivním faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla naopak lepšící se makroekonomická stabilita v zemi a zejména fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board", což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v první polovině devadesátých let minulého století. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně do úrovně 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné - rovněž desetiprocentní - daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % při investicích v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: