Bulharsko: Zahraniční obchod a investice

13. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Sofii (Bulharsko)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 v mil. EUR

2012

2013

2014

2015

2015

vývoz

20 792              

               22 200               22 106              22 265             22 643

dovoz

  24 386               

               24 535               25 009              24 150             24 433

saldo

-3 594                

               -2 335                -2 903              -1 885

            - 1 790

Zdroj

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Bulharska jsou od r. 2007 členské státy EU. V roce 2016 vzrostl bulharský vývoz do zemí EU o 7,2 % a dovoz o 2,4 %. Země EU se podílely na obchodní bilanci BG hodnotou 67 %. BG má nadále záporné saldo v obchodě s ČS EU, to se však již někoílik let snižuje. Největšími partnery ve vývozu i dovozu jsou DE, IT a RO, dále též GR, FR, BE a ES.

 

Table 3
Exports, imports and trade balance by groups of countries and main partner countries1 of Bulgaria in 2015 and 2016
Countries and  groups of countries Exports - FOB Imports - CIF Trade balance - FOB/CIF
2015 2016 Change compared to the same period of the previous year - % 2015 2016 Change compared to the same period of the previous year - % 2015 2016
Million BGN Million BGN Million BGN
Total 44949,5 46110,3 2,6 51549,0 51027,9 -1,0 -6599,5 -4917,6
EU 29049,4 31153,1 7,2 33157,2 33938,5 2,4 -4107,8 -2785,4
Austria 804,0 897,1 11,6 1389,9 1412,2 1,6 -585,9 -515,1
Belgium 1658,0 1264,0 -23,8 1186,5 1188,4 0,2 471,5 75,6
Croatia 187,1 218,8 16,9 116,5 122,9 5,5 70,6 95,9
Cyprus 299,5 160,4 -46,4 79,6 57,9 -27,3 219,9 102,5
Czech Republic 769,8 787,1 2,2 1095,2 1086,8 -0,8 -325,4 -299,7
Denmark 245,5 283,4 15,4 243,6 233,9 -4,0 1,9 49,5
Estonia 40,7 42,7 4,9 22,8 32,3 41,7 17,9 10,4
Finland 117,4 80,8 -31,2 118,4 132,1 11,6 -1,0 -51,3
France 1908,8 2079,5 8,9 1629,8 1611,3 -1,1 279,0 468,2
Germany 5659,6 6285,7 11,1 6640,6 6694,2 0,8 -981,0 -408,5
Greece 2954,7 3227,8 9,2 2479,7 2461,0 -0,8 475,0 766,8
Hungary 685,4 764,1 11,5 1909,4 1950,7 2,2 -1224,0 -1186,6
Ireland 58,5 66,5 13,7 159,1 192,1 20,7 -100,6 -125,6
Italy 4180,2 4244,6 1,5 3902,5 4043,6 3,6 277,7 201,0
Latvia 50,0 53,5 7,0 56,4 69,2 22,7 -6,4 -15,7
Lithuania 97,4 112,0 15,0 86,1 99,4 15,4 11,3 12,6
Luxembourg 10,6 12,0 13,2 155,9 170,8 9,6 -145,3 -158,8
Malta 100,9 81,2 -19,5 19,8 33,5 69,2 81,1 47,7
Netherlands 1057,1 1248,4 18,1 1727,3 1868,5 8,2 -670,2 -620,1
Poland 1035,0 1145,7 10,7 1608,7 2066,0 28,4 -573,7 -920,3
Portugal 185,2 200,7 8,4 109,2 93,3 -14,6 76,0 107,4
Romania 3691,8 4046,9 9,6 3494,3 3545,7 1,5 197,5 501,2
Slovakia 330,7 321,8 -2,7 741,0 686,6 -7,3 -410,3 -364,8
Slovenia 360,7 386,6 7,2 341,3 396,1 16,1 19,4 -9,5
Spain 1038,3 1295,8 24,8 2362,9 1989,5 -15,8 -1324,6 -693,7
Sweden 297,3 355,4 19,5 318,0 322,7 1,5 -20,7 32,7
United Kingdom 1146,4 1160,1 1,2 942,4 1174,0 24,6 204,0 -13,9
Not specified 78,8 330,5 319,4 220,3 203,8 -7,5 -141,5 126,7
Non EU countries 15900,1 14957,2 -5,9 18391,8 17089,4 -7,1 -2491,7 -2132,2
CIS3 1431,1 1018,4 -28,8 7308,1 5599,1 -23,4 -5877,0 -4580,7
of which:                
Kazakhstan 42,9 29,8 -30,5 48,8 33,4 -31,6 -5,9 -3,6
Russian Federation 783,6 672,9 -14,1 6201,9 4559,5 -26,5 -5418,3 -3886,6
Ukraine 313,9 144,8 -53,9 916,2 801,3 -12,5 -602,3 -656,5
OECD4 5466,7 4943,4 -9,6 4576,3 4755,3 3,9 890,4 188,1
of which:                
Canada 80,9 68,1 -15,8 54,6 92,3 69,0 26,3 -24,2
Israel 189,2 146,0 -22,8 73,3 97,8 33,4 115,9 48,2
Japan 75,7 71,3 -5,8 165,3 185,0 11,9 -89,6 -113,7
Korea, Republic of 104,4 137,7 31,9 165,6 217,4 31,3 -61,2 -79,7
Turkey 3923,8 3694,2 -5,9 2924,9 3173,6 8,5 998,9 520,6
United States  718,2 570,4 -20,6 474,7 404,3 -14,8 243,5 166,1
EFTA5 224,2 159,6 -28,8 413,5 426,1 3,0 -189,3 -266,5
of which:                
 Norway 47,4 27,1 -42,8 32,6 45,3 39,0 14,8 -18,2
 Switzerland 174,7 131,1 -25,0 377,3 377,4 0,0 -202,6 -246,3
Countries not included                
in the upper groups                
Albania 111,6 104,0 -6,8 38,0 29,9 -21,3 73,6 74,1
Bosnia and Herzegovina 118,1 133,8 13,3 58,9 80,8 37,2 59,2 53,0
Brazil 45,4 44,1 -2,9 59,3 50,2 -15,3 -13,9 -6,1
China 1049,5 850,5 -19,0 1894,6 2026,9 7,0 -845,1 -1176,4
Egypt 738,3 551,8 -25,3 201,4 700,9 248,0 536,9 -149,1
Former Yugoslav Republic of Macedonia 754,6 770,7 2,1 507,7 479,8 -5,5 246,9 290,9
Georgia 316,4 325,1 2,7 446,9 279,9 -37,4 -130,5 45,2
India   109,9 141,6 28,8 275,5 238,9 -13,3 -165,6 -97,3
Indonesia 99,1 51,6 -47,9 72,0 70,9 -1,5 27,1 -19,3
Iran, Islamic Republic of 244,5 133,5 -45,4 28,1 48,7 73,3 216,4 84,8
Peru 5,9 10,6 79,7 40,9 45,8 12,0 -35,0 -35,2
Serbia  820,0 765,7 -6,6 696,8 744,0 6,8 123,2 21,7
Singapore 664,5 361,7 -45,6 54,7 54,7 0,0 609,8 307,0
South Africa 109,4 125,7 14,9 24,4 35,6 45,9 85,0 90,1
Syrian Arab Republic 46,2 35,0 -24,2 14,7 1,7 -88,4 31,5 33,3
Taiwan 41,4 33,4 -19,3 216,4 218,3 0,9 -175,0 -184,9
United Arab Emirates 416,7 433,3 4,0 138,2 41,9 -69,7 278,5 391,4
Viet Nam 70,7 164,4 132,5 89,3 79,1 -11,4 -18,6 85,3
1 Partner country:
- In case of exports (or dispatches) is the country (or Member State) of final destination of the goods
- In case of imports (or arrivals) is the country (or Member State) of consignment of the goods.
2 Data are preliminary as of 13-th March 2017.
3 CIS includes: Azerbaijan; Armenia; Belarus; Kazakhstan; Kyrgyz, Republic; Moldova, Republic of; Russian Federation; Tajikistan; Turkmenistan; Uzbekistan and Ukraine.
4 OECD includes: Australia; Virgin Islands (US); United States; Iceland; Canada; Mexico; New Zealand;  Norway; Korea, Republic of ; Turkey; Switzerland; Japan; Israel and Chile.
5 EFTA includes:  Norway; Switzerland; Iceland and Liechtenstein.

 

Zdroj

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

Table 4
 Exports, imports and trade balance of Bulgaria by sections of SITC, rev.4 in 2015 and 2016
Sections by SITC Exports - FOB Imports - CIF Trade balance - FOB/CIF
2015 2016 Change compared to the same period of the previous year - % 2015 2016 Change compared to the same period of the previous year - % 2015 2016
Million BGN Million BGN Million BGN
Total 44949,5 46110,3 2,6 51549,0 51027,9 -1,0 -6599,5 -4917,6
   of which EU 29049,4 31153,1 7,2 33157,2 33938,5 2,4 -4107,8 -2785,4
Food and live animals 4857,3 5242,3 7,9 3980,9 4144,1 4,1 876,4 1098,2
   of which EU 3260,5 3745,9 14,9 3184,3 3314,3 4,1 76,2 431,6
Beverages and tobacco 823,9 790,1 -4,1 733,0 784,4 7,0 90,9 5,7
   of which EU 288,2 368,3 27,8 585,1 639,7 9,3 -296,9 -271,4
Crude materials, inedible (except fuel) 2953,8 3157,7 6,9 4230,3 3607,2 -14,7 -1276,5 -449,5
   of which EU 1850,8 2117,2 14,4 2453,2 2087,5 -14,9 -602,4 29,7
Mineral fuel, lubricants and related materials 4859,5 4271,0 -12,1 8042,6 6349,8 -21,0 -3183,1 -2078,8
   of which EU 1388,3 1197,2 -13,8 1448,9 1336,9 -7,7 -60,6 -139,7
Animals and vegetable oils, fats and waxes 471,7 480,8 1,9 177,9 181,7 2,1 293,8 299,1
   of which EU 323,1 314,2 -2,8 122,2 132,1 8,1 200,9 182,1
Chemical and related products n.e.c. 4437,3 4651,8 4,8 7238,4 7605,9 5,1 -2801,1 -2954,1
   of which EU 2576,5 3140,1 21,9 5533,0 6004,0 8,5 -2956,5 -2863,9
Manufactured goods classified chiefly by material 9968,6 9361,4 -6,1 8722,6 9161,1 5,0 1246,0 200,3
   of which EU 6859,5 6606,8 -3,7 5458,3 5825,5 6,7 1401,2 781,3
Machinery and transport equipment 9400,8 9794,4 4,2 14006,2 14297,4 2,1 -4605,4 -4503,0
   of which EU 6891,9 7381,8 7,1 11136,3 11102,8 -0,3 -4244,4 -3721,0
Miscellaneous manufactured articles 7058,2 8239,3 16,7 4137,9 4597,5 11,1 2920,3 3641,8
   of which EU 5522,7 6195,0 12,2 2986,9 3242,6 8,6 2535,8 2952,4
Commodities and transactions n.e.c. 118,4 121,5 2,6 279,2 298,8 7,0 -160,8 -177,3
   of which EU 87,9 86,6 -1,5 249,0 253,1 1,6 -161,1 -166,5
1 Data are preliminary as of 13-th March 2017.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

VT parky:

V současné době vzniká první VT park v BG. SOFIA TECH PARK AD je ve 100% vlastnictví bulharského státu. Hlavním cílem společnosti je realizace projektů, které mají vytvářet příznivé investiční klima pro rozvoj výzkumné, inovační a technologické kapacity BG. Za tímto účelem bude SOFIA TECH PARK spolupracovat se soukromými a veřejnými partnery. Partneři společnosti SOFIA TECH PARK jsou: Sofijská univerzita Sv. Kliment Ochridsky, UNSS (Univerzita národního a světového hospodářství), BAN (Bulharská akademie věd), Sofijská technická univerzita, Industriální cluster Elektromobili. V rámci následujících 3 let bude uvedena do provozu vědecká infrastruktura v hodnotě přes 20 mil. BGN k podpoře bulharského inovačního byznysu a bude postaveno cca 40 000 m2 využitelné plochy budov.  

V BG existuje 6 svobodných zón – Vidin, Ruse, Burgas, Svilengrad, Plovdiv a Dragoman. Všechny byly založeny státem a získaly od něj pozemky a infrastrukturu. Se vstupem Bulharska do EU a přijetím nové daňové legislativy (zejména pokud jde o DPH) však tyto zóny ztratily svůj původní smysl.

  1. Zóna volného obchodu ve Svilengradě u hranice s Tureckem má hlavní výhodu v blízkosti s trhy z Blízkého, Středního a Dálného východu.
  2. Zóna volného obchodu ve Vidinu. Díky poloze na Dunaji a relativně dobré dopravní dostupnosti směrem do Evropy (most přes Dunaj do Rumunska) je tato zóna jednou z nejúspěšnějších. 
  3. Zóna volného obchodu v Ruse
  4. Zóna volného obchodu v Burgasu zahrnuje tři terminály – "suchozemský přístav" - překladiště, free zone BDŽ (bulharské dráhy) a letiště. Hlavní činnost, která se na území zóny provádí, je skladování a expedice zboží, určeného pro import, export a reexport. Její výhodou je, že disponuje vícero druhy dopravy – suchozemskou, vzdušní i mořskou.
  5. Zóna volného obchodu v Plovdivu. Geografická poloha, dobré dopravní spojení se západní Evropou a Blízkým východem, mezinárodní letiště a každoroční mezinárodní veletrh jsou hlavními výhodami. trade@freezone.bg, www.freezone.bg
  6. Zóna volného obchodu v Dragomanu je nejméně rozvinutá.

Zdroj

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

 

Period2010201120122013201420152016
Debt instruments (FDI) -73.3 522.4 601.0 30.3 426.5 -73.9 -272.0
Equity and investment fund shares/units         734.4 2,608.7 973.8
Equity and investment fund shares/units - other than reinvestment of earnings 1,688.7 1,127.6 1,087.0 1,228.7 313.5 1,668.4 634.9
Equity and investment fund shares/units - reinvestment of earnings -445.7 -173.7 -367.1 124.8 420.9 940.2 338.9
Total financial assets/liabilities 1,169.7 1,476.3 1,320.9 1,383.7 1,160.9 2,534.8 701.7

Zdroj: www.bnb.bg

 

 

Odvětvová struktura:

Dlouhodobě převládají investice do oblasti obchodu, finančních služeb, stavby a pronájmu nemovitostí, finančního zprostředkovatelství. Dalšími sektory jsou: doprava, výroba a distribuce energií a vody, zpracovatelský průmysl.

Teritoriální struktura:

Dlouhodobě nejvýznamnějším investorem je NL, za ním bez velkých rozdílů jsou seřazeni AT, DE, UK, CH, HU, GR, RU, LU. CZ se pohybuje na začátku druhé desítky největších investorů (celkově). Web: www.investbg.government.bg

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směru sever-jih, tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákovou, i pokud se jedná o investice do turistického ruchu, a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích.

Členství v EU formálně zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic; reálně však zahraniční investice čelí různým problémům – od pozdního vracení DPH za exportní produkci, přes regulatorní a politický tlak až po justici někdy zaujatě konající v soudních sporech ve prospěch domácích subjektů, ať již soukromých či státních. Klíčovým faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla lepšící se makroekonomická stabilita v zemi a zejména fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board", což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v první polovině devadesátých let minulého století. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně do úrovně 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné - rovněž desetiprocentní - daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % při investicích v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: