Bulharsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Sofii (Bulharsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Infrastruktura pro prodej a distribuci zboží se postupně zlepšuje. Sítě supermarketů a hypermarketů se kromě hlavního města Sofie a krajských měst rozšiřují i do menších měst okresního významu, i když prozatím většina obchodů v menších městech je ve vlastnictví malých podnikatelů a jejich nabídka zboží a služeb je na nižší úrovni. Bulharské distribuční sítě (např. Verde, Fantastiko, CBA, Doverie Brico, Piccadilly) působí zpravidla pouze lokálně a nehrají dominantní úlohu na trhu.

Ze zahraničních prodejních sítí zde působí hypermarket  - METRO Cash&Carry, který má 13 prodejen v Sofii, Plovdivu, Varně, Burgasu, Ruse, Staré Zagoře, Blagoevgradu, Veliko Tarnovu, Plevenu a dalších městech. Od počátku roku 2009 působí na bulharském trhu francouzský Carrefour, jeho přítomnost je ale spíše na ústupu a je otázkou, zda se z BG nestáhne podobně jako před mnoha lety z ČR. Z dalších zahraničních řetězců lze jmenovat BILLA Heute, Kaufland, Lidl a HIT. V září 2011 byla otevřena první prodejna IKEA v Bulharsku. Nábytkový řetězec vstoupil na bulharský trh prostřednictvím franšízy se společností House Market S.A. vlastnící obchodní řetězec IKEA v Řecku. Na bulharském trhu se taktéž etabloval řetězec drogerií „dm" (Vidim, Jambol, Plovdiv). V segmentu elektroniky působí na místním trhu tři bulharské řetězce: Technopolis, Technomarket a Densi. Z hobbymarketů je na místním trhu přítomen Praktiker, Mr. Bricolage (francouzsko-bulharský), turecký Praktis a Baumax (Plovdiv, Stara Zagora, Sofie). V r. 2012 vstoupil na bulharský trh také Bauhaus (Sofie). V roce 2009 pronikly na bulharský trh diskontní řetězce Penny Market, Plus a Lidl, ale hned počátkem roku 2010 Plus prodal všech svých 23 prodejen v Bulharsku řetězci Lidl.

Slovinský ratailový řetězec Mercator zajišťující prodeje rychloobrátkového zboží, který se v roce 2009 poprvé etabloval na bulharském trhu prostřednictvím svého prvního hypermarketu ve městě Stara Zagora, dále expanduje mj. i prostřednictvím prodejen pod obchodní značkou Roda, které slučují prvky maloobchodu a cash and carry. V prosinci 2010 byla v Sofii otevřena první prodejna srbského řetězce Tempo (Delta Maxi). Značka Delta však byla v červenci 2011 prodána Delhaize Group Belgie.

Na trhu s pohonnými hmotami působí v Bulharsku v současné době několik sítí čerpacích stanic společností Shell, OMV, LukOil a dalších řeckých a bulharských firem. Odděleně jsou zde rozšířeny též sítě čerpacích stanic plynu. Z ekonomických důvodů je na plynový pohon přebudována značná část osobních automobilů v Bulharsku, odhadem 20-30%, z toho významná většina na pohon LPG. Jednotný platební systém petrokaret není zatím v Bulharsku rozšířen. U renomovaných distributorů pohonných hmot je možné platit mezinárodními kreditními kartami VISA, MC atd., někteří distributoři nabízejí vlastní kreditní karty určené k nákupu pohonných hmot a služeb (např. Shell a OMV).

Distribuce

Expanze zahraničních řetězců obchodujících s rychloobrátkovým, černým a bílým zbožím, v jejímž důsledku v průběhu let 2009 až 2010 poměrně výrazně vzrostl nejenom počet prodejen v celém Bulharsku, ale rovněž se rozšířilo spektrum nabízených produktů, vedla k prosazení nového distribučního modelu založeného na upřednostňování výstavby vlastních logistických center před využíváním služeb externích logistických firem.

Nejvíce se k modelu vlastních logistických platforem přiklonily řetězce Billa, Kaufland, Penny Market, Lidl a Technopolis. Jejich centrální logistické základny jsou situovány převážně v dosahu hlavního města Sofie poblíž klíčových dopravních tepen, a to dálnice Trakija (E 80) spojující Sofii s Plovdivem a dálnici Hemus (E 772) směrem na Varnu. Oblíbeným místem pro budování takovýchto center se staly pozemky poblíž městečka Elin Pelin nacházejícího se necelých 30 km východně od hlavního města v dosahu obou zmíněných dálničních tahů. Dalšími výhodnými místy pro umísťování logistických center jsou průmyslové zóny v okolí Plovdivu, kde se kromě jiných nachází logistická platforma řetězce Kaufland, která je svou plochou 67 tis. m² zatím největším centrem svého druhu v Bulharsku.

Duální distribuční model (tj. vlastní logistickou infrastrukturu v kombinaci s využitím služeb jiných logistických firem) uplatňují místní řetězce Fantastiko a Piccadilly. Uvedený model je pro tyto řetězce výhodnější především z toho důvodu, že oba provozují především sítě menších prodejen typu cornershop nebo convenient store. Nicméně Picadilly v současnosti staví vlastní logistické centrum v průmyslovém parku Sofia East.

Třetí logistický model je využíván řetězci, jež nemají k dispozici vlastní logistická centra. Jedná se zejména o francouzský Carrefour, který pro vstup na bulharský trh zvolil strategii situování svých prodejen do velkých obchodních center typu mall. Carrefour je tak jediným velkým zahraničním řetězcem v Bulharsku bez vlastního logistického střediska. Kromě posledně zmíněného zahraničního provozovatele prodejen využívají obdobný logistický model i bulharský řetězec Promarket a lotyšský T-market.

Obchodní řetězce jsou obecně jedním z největších uživatelů logistických ploch v Bulharsku. Výše popsaná tendence preferování investic do výstavby vlastních logistických center před pronajímáním již vybudovaných objektů vede k poklesu cen nájmů předmětných ploch. Průměrná výše nájmu ploch v průmyslových parcích v Sofii se pohybuje kolem 4 eur/m² měsíčně, přičemž v ostatních městech kolísá mezi 1,5-3,0 eur/m² měsíčně. V důsledku uvedeného dochází k útlumu investic do objektů tohoto typu, což alespoň po určitou dobu způsobí vyrovnání poptávky a nabídky a tudíž i stabilizaci cen jejich pronájmu.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Celní řízení při dovozu zboží do BG

  1. Uvedení zboží do celního oběhu v BG – uvedení zboží do celního oběhu/dozoru se uskutečňuje za podmínky, že zboží bylo uvedeno do oběhu na celním skladu na území BG.
  2. Deklarace před celními orgány  BG – deklarace zboží se uskutečňuje osobou, která ho uvedla do celního oběhu v BG.
  3. Manifestace zboží – uskutečňuje se podáním, tzv. "celním manifestem" ihned po deklaraci zboží celním orgánům BG. Manifestaci lze uskutečnit i obchodním či dalším dokladem, pokud obsahuie veškeré údaje, dle kterých lze zboží identifikovat. Toto řízení se týká zboží, které bylo přepraveno v tranzitním režimu.  
  4. Určení celního statusu zboží – kategorizace zboží jako místní, cizí či dočasné skladované.
  5. Získání celního určení – cizí a místní zboží, předložené celním orgánům, získává celní určení v těchto podobách: uvedení zboží do celního režimu, dovoz zboží do zóny volného obchodu či volného skladu, reexportování, zničení zboží, ponechání ve prospěch státu. Do momentu získání celního určení je zboží v režimu dočasné skladované.
  6. Prohlášení – zboží, které bylo uvedeno do celního režimu, lze prohlásit.
  7. Kontrola zboží a dokladů – důkladně bývají kontrolovány: dovozní prohlášení, tranzitní doklad – karnet TIR, mezinárodní faktura, nákladní list, certifikáty.
  8. Vyměření cla – všemi druhům zboží, které je dovezeno do BG se vyměřuje clo.
  9. Zabezpečení celního závazku – opatření, kterým se stát prevenčně snaží minimalizovat celní úniky.
  10. Umoření celního závazku - na základě čl. 212, odst. 1. Zákona o celnicích, celní závazek na dovezené zboží lze umořit.
  11. Zjištění celního deliktu.
  12. Odvolání se proti rozhodnutí celních orgánů.

Další informace.

Doklady ke zboží, přepravovanému nákladním autem:

  • potvrzení o exportu
  • exportní faktura
  • jednotní registrační doklad – celní prohlášení
  • TIR-karnet
  • CMR – nákladní list

Další informace.

Aktuální vyhlášky o kvótách zboží, které je exportováno z ČR do BG lze stáhnout na webových stránkách.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Reprezentace - zahraniční zastoupení

Registrace zastoupení (reprezentační kanceláře) zahraniční firmy se provádí u Bulharské obchodně-průmyslové komory v Sofii v souladu se Zákonem o podpoře investic. Doba potřebná pro registraci zahraničního zastoupení se pohybuje v rozmezí 1 až 3 dnů.

Za účelem registrace se předkládají následující dokumenty:

  • žádost o registraci kanceláře (žádost a instrukce k vyplnění je možné najít na webové stránce),
  • registrace firmy v České republice (výpis z obchodního rejstříku),
  • oficiální zmocnění pro osobu pověřenou jednat za firmu,
  • prohlášení vedení společnosti o zřízení reprezentační kanceláře v Bulharsku,
  • originální nebo ověřená plná moc zmocňující osobu k registraci a vedení reprezentační kanceláře v Bulharsku s určením rozsahu pravomocí,
  • ověřený podpisový vzor osoby zastupující společnost v Bulhrasku,
  • potvrzení o úhradě poplatku za registraci reprezentační kanceláře (100 EUR) v hotovosti nebo převodem na účet BCCI,
  • vyplněná registrační karta v Bulharské obchodně-průmyslové komoře (BCCI). 

Kontakt: Bulgarian Chamber of Commerce and Industry, Parchevitch Street 42, Sofia, tel.: +359 2 9878884, 9811632, fax: +359 2 9873209, e-mail: repres@bcci.bg, www.bcci.bg.

Pobočka

Právnické osoby registrované v zahraničí, příp. zahraniční podnikatelé (fyzické osoby) mohou v Bulharsku registrovat pobočku své firmy. Pobočka není podle bulharského právního řádu právnickou osobou, musí však vést účetnictví nezávislé na mateřském podniku a nezávisle sestavovat rozvahu a výsledovku, tj. vlastní nezávislou účetní uzávěrku. Pro založení pobočky není nutný základní kapitál. Registrace pobočky zahraničních právnických osob se provádí u Registrační agentury v souladu s bulharským Obchodním zákoníkem.

Společný podnik

V souladu s bulharským obchodním zákoníkem mohou mít společné podniky formu jakékoliv obchodní společnosti (akciová společnost, s.r.o., komanditní společnost, veřejná obchodní společnost apod.), která může být v souladu s tímto zákonem v Bulharsku založena.  Kompetentní institucí pro registraci společného podniku je Agentura pro registrace a jí podřízený Obchodní rejstřík.

Při registraci společného podniku se k jednotné formulářové žádosti přikládají:

  • notářsky ověřena společenská smlouva
  • podpisové vzory statutárních zástupců společného podniku
  • zakládací listina podniku registrovaná v Obchodním rejstříku
  • příslušné koncese v případě, že společný podnik provádí koncesované činnosti 

Podrobné informace ohledně registrace společného podniku v Bulharsku lze získat na internetových stránkách. Zahraniční společnosti mohou využít rovněž služby státní agentury InvestBulgaria.

Investiční legislativa

Bulharská investiční legislativa se řídí podle principu rovnosti bulharských a cizích subjektů. Vykazování obchodní činnosti na území BG nevyžaduje povinnou obchodní registraci kromě určitých sektorů, ve kterých funguje licenční režim. Zároveň s tím neexistuje žádné omezení, co se týče rozměru cizího podílu v bulharských společnostech, vykazujících hospodářskou činnost. Zákony, které upravují obchodní činnost cizích objektů na bulharském území, jsou Obchodní zákoník a Zákon o cizincích.

Druhy společností v BG

  • Společnost s ručeným omezeným
  • Akciová společnost
  • Veřejná obchodní společnost
  • Komanditní společnost
  • Komanditní akciová společnost

Nezávisle na st. příslušnosti svých zakladatelů, veškeré společnosti, registrované v BG se vnímají jako bulharské právnické osoby, které se zakládají a fungují dle platné bulharské legislativy. Cizí podíl na kapitálu v bulharské společnosti smí být až 100%. Zřízené společnosti se stávají svéprávnými osobami v okamžiku jejich zapsání do Obchodního rejstříku u Agentury vpisů. Podle bulharské legislativy neexistují žádná omezení, aby cizinci zastávali funkci jednatel společnosti.

Registrace společnosti cizí osobou z EU - EOOD (s.r.o. o jedné osobě) a OOD (s.r.o.)

Při registraci společnosti fyzickou osobou stačí, aby ta měla u sebe doklad totožnosti. Osobní údaje z dokladu se zapisují do registrační evidence. Doklady se vyhotovují v bulharštině vč. ověřeného překladu do příslušného mateřského jazyka cizí osoby. Doklady jsou shodné s těmi, určené pro bulharské osoby.

Registrace společnosti cizí právnickou osobou z EU

Při registraci společnosti právnickou osobou je potřeba mít:

  • výpis z OR o aktuálním stavu cizí společnosti, která má podíl v bulharské společnosti
  • rozhodnutí společníků či akcionářů cizí společnosti, že souhlasí se zřízením nové společnosti a že oprávnili určitou osobu, aby za ně jednala vč. podrobně popsaných pravomocí oprávněné osoby: registrovat společnosti, podepisovat doklady, založit bankovní účet atd.

 Poplatky za registraci OOD či EOOD cizí osobou: 

  • Poplatky za registraci nové společnosti jsou shodné pro bulharské a cizí občany – 160 BGN.
  • Bankovní poplatky na zřízení účtu začínají od 28 BGN.
  • Další náklad, který se týká cizích občanů, je překlad dokladů do jejích mateřského jazyka /v případě, že osoba neumí bulharsky/.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejvyužívanějšími reklamními médii jsou především HSP, tj. televize (státní i soukromé kanály), rozhlas a tisk (deníky 24 Časa, Dnevnik, Kapital, Monitor, Standart, Sega, týdeník Ikonomičeski život), včetně regionálních a odborných deníků. Cenové poměry a reklamní metody odpovídají podmínkám v České republice. Rozšířené je rovněž využívání reklamních poutačů (billboardů), direct mailingu, prezentací a také internetové reklamy.

Účinnou příležitost pro propagaci výrobků na bulharském trhu stále představuje účast na mezinárodních veletrzích a výstavách (viz kapitola Kalendář akcí 5.2.).

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno na standardní úrovni v souladu s pravidly EU. S reálným stavem ochrany, s prosazováním např. autorských práv a s reálnou jurisdikcí v této oblasti zatím nejsou výrazné zkušenosti. Mezi instituce, zodpovědné v Bulharsku za průmyslové vlastnictví, copyrights a související práva patří:

Platné právní normy na ochranu duševního vlastnictví

  • Zákon o ochraně konkurence, Státní věstník (SV), č. 39, 1991
  • Zákon o patentech a registraci užitkových modelů (SV č. 64/2006, v platnosti od 9.11.2006)
  • Zákon o ochraně nových odrůd rostlin a plemen zvířat, SV, č. 84, 1996
  • Zákon o průmyslovém designu, SV, č. 81, 1999
  • Zákon o značkách a geografických označeních, SV, č. 81, 14. 9. 1999
  • Zákon o topologii a integrálních schématech, SV, č. 81, 1999
  • Zákon o geneticky modifikovaných organizmech, SV, č. 27, 2005
  • Zákon o copyrightu a souvisejících práv, SV, č. 56, 1993

 Ochrana průmyslových vzorů v teritoriu EU

 Pro ochranu průmyslových vzorů na teritoriu EU byl vytvořen institut průmyslového vzoru Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství založilo dvě formy vzoru Společenství: nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství. Obě formy mají účinnost na celém jednotném (nedílném) teritoriu EU, tj. v rozsahu spojeného teritoria 27 členských států EU. (Je možné se setkat s tím, že se namísto oficiálního termínu „průmyslový vzor Společenství“ používá termín „komunitární vzor“ nebo „komunitární design“.)

Spory týkající se ochranných známek Společenství musí být vedeny před soudy pro ochranné známky Společenství.

Každý členský stát musí určit na svém území co nejnižší počet soudů pro ochranné známky Společenství první a druhé instance. V ČR plní úlohu soudu první instance Městský soud v Praze a soudem druhého stupně (odvolacím) je Nejvyšší soud v Brně.

Soudy pro ochranné známky Společenství mají výlučnou pravomoc:

  • ve věcech všech žalob pro porušení a - připouští-li to národní právo - pro hrozící porušení ochranné známky Společenství;
  • ve věcech žalob na určení, že nedochází k porušení, připouští-li je národní právo;
  • ve věcech žalob na přiměřenou náhradu za jednání následující po zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství, které bylo kvalifikováno jako porušení práv;
  • ve věcech protinávrhů na zrušení nebo prohlášení ochranné známky Společenství neplatnou.

 Zrušení práv majitele ochranné známky Společenství může provést: 

  • OHIM, a to na základě návrhu, který může podat každá právnická nebo fyzická osoba; OHIM = Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu a sídlí v Alicante, Španělsko
  • nebo soud pro ochranné známky Společenství na základě protinávrhu ve sporu z porušení. 

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Agentura pro veřejné zakázky zveřejňuje aktuální tendry v angličtině.

Proces veřejných zakázek v BG je nadále poměrně často netransparentní.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodních sporů

V případě sporu při plnění obchodních dohod lze dosáhnout jeho řešení za pomoci Bulharské obchodní a průmyslové komory v Sofii, u které působí i Mezinárodní obchodní arbitráž se statutem, který odpovídá mezinárodním požadavkům. Jeho činnost je upravena Zákonem o mezinárodní obchodní arbitráži. Bulharská obchodní a průmyslová komora nabízí ve všech otázkách zahraničněobchodního režimu kompetentní pomoc.

V případě sporů se může zahraniční investor obrátit na státní úřady kompetentní ve věci dozoru nad dodržováním zákonných podmínek a rovnocenného přístupu jako je například Komise pro cenné papíry a finanční trhy, Kontrolní úřad, Komise pro ochranu konkurence apod. V březnu 2000 Bulharsko podepsalo Konvenci o vyřizování mezinárodních investičních sporů. Uvedená konvence vyřizuje spory vzniklé mezi zahraničními investory a státy, do kterých vložili finanční prostředky.

Rizika místního trhu

V případě větších investic do již existujících podniků, zejména v souvislosti s následnou restrukturalizací a zefektivňováním výrobních procesů a z toho vyplývajícím propouštěním zaměstnanců mohou české společnosti očekávat jistá rizika.

Zde zahraniční investoři mnohdy narážejí na odpor odborových organizací podněcujících stávkové pohotovosti zaměstnanců a využívají mediálních prostředků k nátlakovým akcím. Problémem nadále zůstává nedostatečná praktická implementace legislativy EU, nižší kvalita infrastruktury, pomalé soudnictví, byrokracie a s tím spojená korupce.

Česká republika a Bulharsko jsou součástí jednotného evropského trhu. Obě země mají podobné zahraničněpolitické cíle. Za tohoto stavu neexistují v zásadě žádné závažné překážky pro další rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce. Brzdícími faktory pro větší expanzi českého exportu a investic však mohou být:

  • problémy s vymahatelností práva
  • nedostatek rozpočtových prostředků na realizaci infrastrukturních projektů
  • korupce a kriminalita vč. projevů organizovaného zločinu v ekonomické sféře
  • nižší koupěschopnost obyvatelstva
  • důraz na cenový faktor (preference zboží s nízkou cenou bez ohledu na jeho původ)
  • méně rozvinutý sektor služeb a obchodu
  • rostoucí konkurence západních firem, asijských exportérů a místních výrobců

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úředním jazykem je bulharština. V oblastech obývaných etnickými Turky je tolerováno užívání turečtiny i v úředním styku, zákon to však neupravuje. Z cizích jazyků je nejčastěji používána angličtina a ruština.

Státní svátek:

  • 3. březen Osvobození od osmanské nadvlády (1879)

Oficiální svátky:

  • 1. leden – Nový rok
  • Velikonoce (pravoslavné) - datum se každý rok pohybuje v souladu s ortodoxním církevním kalendářem
  • 1. květen – Svátek práce
  • 6. květen – Den sv. Jiří (Georgiov den), svátek bulharské armády
  • 24. květen – Den slovanského písemnictví
  • 6. září – Den sjednocení (1885)
  • 22. září – Den nezávislosti BG (1908)
  • 1. listopad – Den vůdců národního obrození
  • 25. – 26. prosinec – Vánoce

Všechny uvedené svátky jsou dny pracovního volna.

Časový posun: GMT + 2 hodiny, SEČ + 1 hodina

Pracovní doba:

  • obvykle 09:00–17:30

Prodejní doba:

  • od 8:00 (resp. 10:00) do 20:00
  • většina prodejen je otevřena i o víkendu

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Od 1. 1. 2007 je v Bulharsku uplatňován volný pohyb občanů EU. Vstup a pobyt občanů EU v Bulharsku je upraven Zákonem o vstupu a pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Pokud občan EU hodlá v Bulharsku pobývat déle než 3 měsíce, je povinen se dostavit na oddělení migrační policie v místě pobytu (v Sofii je možné se dostavit přímo na Ředitelství „Migrace“ při Policejním ředitelství Ministerstva vnitra) a požádat o potvrzení o přechodném pobytu. Potvrzení se dle zákona vydává v tentýž den na dobu max. 5 let dle účelu pobytu. Pro získání zmíněného potvrzení musí občan EU doložit alespoň jeden z následujících dokladů: pracovní smlouvu (v případě zaměstnaneckého poměru), potvrzení školského zařízení (v případě studia), zdravotní pojištění a dostatečné množství peněžních prostředků.

Do Bulharska se cestuje na platný cestovní pas ČR, jehož platnost by měla pokrývat minimálně dobu potřebnou pro pobyt v Bulharsku a cestu zpět do ČR. Od 1. 1. 2007 je možné cestovat do Bulharska i na platný občanský průkaz ČR obsahující strojově čitelnou zónu (tyto průkazy jsou vydávány od druhé poloviny roku 2000).

V případě Bulharska nelze jednoznačně rozlišovat geografické části země, v nichž by bylo riziko pobytu pro cizince vyšší nebo nižší. Obecně z pohledu bezpečnosti turistů může větší rizika přinášet individuální turistika, a to zejména cestování osobními automobily. Proto lze v případě individuální turistiky automobilem, příp. autobusem doporučit vyvarovat se jízdy za tmy a zvlášť se nedoporučuje přespávat v automobilu na nehlídaných místech. Pro parkování se vyplatí využívat hlídaná nebo hotelová parkoviště. Při zastavení u čerpacích stanic nenechávat automobily bez dozoru a umístit je na dobře viditelné místo. Zvláštní ostražitost se doporučuje při nenadálém propíchnutí kola automobilu a téměř okamžité „nezištné“ nabídce pomoci ze strany „náhodně kolemjdoucích“ cizích lidí. V těchto případech většinou díky odlákání pozornosti dochází ke krádežím peněz a osobních dokladů z auta. Policisté nejsou oprávněni pokutovat cizince na místě blokovou pokutou, placení pokuty se má uskutečňovat na přepážkách regionálních stanovišť dopravní policie. Policista se musí prokázat služebním průkazem s fotografií, jménem a hodností.

Při výměně valut se doporučuje dbát rovněž zvýšené ostražitosti, věnovat pozornost vývěsním tabulím směnných kurzů před směnárnou a uvnitř směnárny a nenaletět na „výhodné“ kurzy, kdy zákazník obdrží za prodávané valuty v konečném důsledku částku mnohem nižší než předpokládá, jelikož si nevšimne jiného (nevýhodného) kurzu na stvrzence o výměně valut, kterou podepisuje před vyplacením nakupované domácí měny. K velmi četným podvodům tohoto druhu docházelo v průběhu letních měsíců v mořských letoviscích (zejména v Primorsku).

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. 1. 2007 je umožněn volný pohyb občanů EU do Bulharska a občané ČR nepotřebují pro výkon práce v Bulharsku pracovní povolení. V případě vysílání pracovníků mateřské (české) firmy do Bulharska je potřeba tuto skutečnost notifikovat u Národní agentury pro zaměstnanost a v případech kdy doba vyslání přesáhne 183 dní i u Národní agentury pro příjmy (finanční úřad). Pro notifikaci u Národní agentury pro příjmy se používají formuláře E 101 a E 102. V případě, že občan ČR začne v Bulharsku pracovat, musí přispívat do místního systému sociálního zabezpečení a získá tudíž právo na veškeré výhody ze systému vyplývající.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Cizinci, kteří mají stejná práva jak bulharští občané (tj. získali potvrzení o přechodném pobytu) mají právo na bezplatný přístup do místní zdravotní péče, ale zároveň s tím jsou povinni odvádět zdravotní pojištění na základě právních předpisů v aktuálním znění. Můžou si vybrat praktického lékaře (GP – general practicionar) a praktického dentistu. Protože Češi jsou občany členského státu EU a jsou zdravotně pojištěni v ČR, nejsou povinni pojišťovat se v BG. V případě, že potřebují zdravotnickou péči, předkládají evropský průkaz zdravotního pojištění. Další informace.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: