Bulharsku pomohli turisté i evropské fondy



Bulharsko je nejchudší zemí Evropské unie. Tento fakt v sobě zároveň (za podmínky dobrého vládnutí a kvalitních zákonů) skrývá významný potenciál dalšího rozvoje. Problémem je ale nastavení příslušných ekonomických politik a celého mechanismu fungování státní administrativy, legislativy, vymahatelnosti práva a dalších nezbytných předpokladů tak, aby byl potenciál optimálně a dlouhodobě využit.

Výraznou roli přitom v případě zemí, jako je Bulharsko, sehrává financování z fondů Evropské unie a její kohezní politika. Bulharské hospodářství v posledních letech vykazuje stabilitu makroekonomických údajů. Růst HDP dosáhl v roce 2015 úrovně 3,6 procenta, což je nejvíc za poslední roky. Letos by růst měl dosáhnout zhruba tří procent. Bulharská měna je dlouhodobě pevně vázána na euro, což s sebou zároveň nese nutnost dodržování nízké úrovně rozpočtových deficitů. To se zemi daří a letos se dokonce pravděpodobně dočká rozpočtového přebytku, bude to do ale značné míry způsobeno nedodržením plánovaných (hlavně investičních) výdajů, což další růst produkční kapacity i HDP rozhodně nepodpoří.

Díky bezpečnosti má Bulharsko rekordní návštěvu turistů

Ke zvýšení rozpočtových příjmů letos výrazně napomohla i dobrá turistická sezona. Změna preferencí turistů v mnoha zemích Evropy vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v některých destinacích nakonec přinesla Bulharsku nejvyšší počet turistů v historii. Výrazně se na tom podíleli i turisté z České republiky, která stabilně patří mezi pět zemí s největším počtem návštěvníků Bulharska v rámci letní sezony na mořském pobřeží, stabilní je ale i zájem českých turistů o bulharské hory.

Cestovní ruch se více než deseti procenty podílí na výkonu bulharské ekonomiky. Slibná budoucnost tohoto odvětví, které ale vyžaduje nezbytné investice do infrastruktury v mnoha oblastech a střediscích zejména ve vnitrozemí, otevírá příležitosti i jiným oborům včetně stavebnictví a produkce stavebních materiálů a technologií, v nichž se mohou úspěšně uplatnit české firmy.

Měna lev je pevně vázána na euro

Na období let 2014 až 2020 má být do Bulharska alokováno až devět miliard eur z fondů Evropské unie. Peníze se mají přednostně investovat ve strategických odvětvích, především v infrastruktuře, vědě, vzdělávání, inovacích a v rozvoji znalostní ekonomiky. I když tento objem prostředků byl zemi přidělen předtím, než se objevil problém brexitu se všemi jeho doprovodnými dopady včetně ohrožení celkových rozpočtových zdrojů EU, přesto zcela jednoznačně platí, že tyto peníze budou mít pro další rozvoj země zásadní význam.

V delším časovém horizontu je však třeba vnímat bulharskou ekonomiku také z pohledu rizikových stránek. Růst ekonomiky stále více závisí na výdajích státu a vnějších faktorech, jako je globální ekonomická konjunktura, zejména v Evropské unii. Významně ho ovlivňuje rovněž vývoj kurzu eura vůči dolaru (při pevné vazbě místní měny na euro) a svou roli sehrávají nízké ceny ropy.

Velkou část úbytku obyvatel v posledních 10 letech od vstupu země do EU
představuje emigrace do vyspělých západních zemí.

V potaz musíme brát také skutečnost, že hospodářského růstu Bulharsko v předešlých dvou letech z velké části dosáhlo intenzivním čerpáním evropských fondů ze závěru programového období 2007 až 2013. V roce 2015 se čerpání meziročně zvýšilo o jednu miliardu eur a evropské prostředky představovaly v rámci veřejných výdajů u příslušných projektů čtyřnásobek podílu bulharského státního rozpočtu (tedy 20 procent proti 80 procentům).

Přitom ještě v roce 2011 byl podíl státního rozpočtu ve stejném pohledu vyšší než příspěvek fondů EU. Současný poměr naznačuje, že vlastní státní výdaje bulharské vlády tvoří u příslušných projektů pouze nezbytné minimum, stanovené pravidly čerpání fondů EU. Pro bulharskou ekonomiku tedy bude důležité, aby dokázala využít evropské financování pro pozdější zdravý růst převážně z vlastních zdrojů.

V tomto smyslu se zdá být pozitivním letošní vývoj, kdy při sníženém přílivu prostředků z EU (náběh nového finančního období) podává bulharská ekonomika nad očekávání dobrý výkon. Ve třetím čtvrtletí 2016 dokonce měla po Rumunsku druhý nejvyšší růst v rámci zemí EU. Ekonomové vidí příčinu zejména ve zvýšené vnitřní spotřebě, která souvisí se zlepšením situace na trhu práce, i ve výrazném zvyšování mezd a sociálních plateb v posledních letech.

Dlouhodobým rizikem pro ekonomiku je nedostatek zahraničních investic. Setrvalým problémem, ztěžujícím podnikání v zemi, je také velká korupce a špatně fungující soudní systém. Oba tyto faktory odrazují investory již dlouhodobě a k uspokojující nápravě zatím nedochází. Proto zůstává v platnosti mechanismus aplikovaný Evropskou komisí při vstupu Bulharska do unie v roce 2007. Jde o CVM (Cooperation and Verification Mechanism), který dohlíží na nezbytné reformy zejména v oblastech justice a vnitra.

Populace klesá z deseti milionů na sedm

Podobně jako v Česku začíná být i v Bulharsku výrazně pociťován nedostatek pracovní síly. I když je zde nezaměstnanost o několik procentních bodů vyšší než v České republice, začíná zaměstnávání narážet na limity zejména v oblasti kvalifikace a vzdělání potenciálních nových zaměstnanců (domácích vlastníků, a o to více případných podniků vybudovaných zahraničními investory). V neposlední řadě se na trhu práce odráží negativní demografický vývoj.

V roce 1989 dosahoval počet obyvatel Bulharska téměř 10 milionů, přičemž dnes se blíží (seshora) k sedmi milionům. Velkou část úbytku v posledních 10 letech od vstupu země do EU představuje emigrace do vyspělých západních zemí, která se často týká i kvalifikovaných a mladých lidí.

Na výkonu bulharské ekonomiky se negativně podepisují i období politické nestability. Naposled tomu tak bylo v letech 2013 až 2014, kdy země zažila dvoje předčasné parlamentní volby. Nyní se situace politické nestability na určitou dobu zopakuje. Vláda podala demisi a hrozí konání předčasných parlamentních voleb na jaře 2017.

Česká transformace je pro Bulharsko vzorem

Česká republika je pro Bulharsko přitažlivá jak z pohledu úspěšných demokratických společenských změn po roce 1989, tak i s ohledem na vývoj ekonomiky a dosaženou životní úroveň obyvatel. Průměrná mzda v ČR se blíží 27 500 korun, v Bulharsku je v přepočtu zhruba poloviční. Ještě větší rozdíl je v oblasti vyplácených důchodů, které jsou v Bulharsku nesrovnatelně nižší (V ČR je průměr zhruba 11 400 korun, v Bulharsku v přepočtu méně než pět tisíc korun).

Tyto rozdíly jsou dány mimo jiné odlišným přístupem k daňovému systému. Sazby v Bulharsku jsou u daní z příjmů obyvatelstva i z příjmu korporací sjednoceny na úrovni 10 procent a jsou „ploché“, tedy stejné pro všechny příjmové skupiny. To ale logicky vede k vytváření citelně nižších rozpočtových zdrojů, jichž se pak nedostává právě i pro vyšší růst důchodů. Pro srovnání stačí uvést výši rozpočtových příjmů v Bulharsku. Na letošní rok předepsané rozpočtové příjmy jsou zhruba 33 miliard leva, což v prostém kurzovém přepočtu činí asi 460 miliard korun. Proti tomu rozpočet ČR byl 1181 miliard korun.

Případná změna bulharského daňového systému zatím ale není na programu. Prosazovat ji v současnosti opět začali levicoví socialisté, nemají ale zatím na to dostatečnou sílu. Případné zavedení progresivního zdanění je zde obecně pociťováno jako levicové opatření, které by odrazovalo zahraniční investory. Dosud vládnoucí strana GERB Bojka Borisova jej v žádném případě nepodpoří.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Jaroslav Kamas, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Sofii. Foto: ver0nicka / Shutterstock.com.