Burundi: Ekonomická charakteristika země

3. 10. 2007

© Zastupitelský úřad Nairobi (Keňa)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Burundi je agrární země, zemědělství se podílí na tvorbě HDP téměř jednou polovinou. Hospodářství země je v každém ohledu poznamenáno dlouholetou občanskou válkou i sankcemi v letech 1996–99. Po jejich zrušení vláda za asistence SB formulovala přechodnou hospodářskou strategii, jejíž cílem je stabilizace ekonomiky, zastavení růstu chudoby a vytvoření podmínek pro oživení hospodářství.

Po soustavně klesajícím HDP v období 1993–2000 (s výjimkou roku 1998), během kterého HDP poklesl celkem o více než 30 %, dosahoval v letech 2001/2002 jeho přírůstek již kladných hodnot (avšak v r. 2003 opět poklesl). Pro uplynulý rok 2004 Světová banka odhaduje růst na 5,4 %. Obnovení růstu bylo odrazem zvýšené výkonnosti zemědělství a zlepšenou dostupností zahraniční měny díky donorské pomoci. Burundi ovšem zůstává s HDP USD 110 na obyv. celosvětově jednou z nejchudších zemí vůbec; aby bylo v r. 2015 dosaženo úrovně 1993 nesměl by růst HDP klesnout pod 5 %.

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP (mil. USD, dle Světové banky - SB)
20022003200420052006
719670664801908
HDP skutečný přírůstek (%, dle SB)
20022003200420052006
3,6- 1,24,80,95,1
HDP na obyvatele (USD, metoda Atlas, dle SB)
20022003200420052006
1008391106118
Míra inflace (%, dle SB)
20022003200420052006
3,810,78,413,42,8

Míra nezaměstnanosti – neudává se

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmysl se omezuje na zpracování zemědělské produkce, dále v menší míře na výrobu nápojů, cigaret, spotřebního zboží, textilu a stavebních materiálů. Od r. 1993 a zejména po sankcích v letech 1996–99 výroba vykazovala neustálý pokles. Růst byl obnoven teprve v r. 2001. Nadále se negativně projevuje zejména slabá domácí poptávka. Dle SB je v zemi pouze sto podniků, v rámci kterých pouze 45 zaměstnává více než 50 osob.

V zemi jsou potenciální ložiska ropy, niklu a mědi, avšak nejistá vnitropolitická situace v zemi brání realizaci potřebných investic. Stav se může zásadním způsobem změnit pouze stabilizací politické scény.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Údaje nejsou k dispozici.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství produkuje 50 % HDP a zaměstnává 90 % pracovní síly (z převážné většiny se jedná o samoživitele). Hlavními plodinami pro domácí spotřebu jsou banány, brambory, maniok (kasava), luštěniny a kukuřice. Výroba měla od devadesátých let minulého století klesající tendenci; tato byla navíc v posledních letech umocněna nedostatečnými dešti. Pro vývoz se pěstuje káva (70 % z celkového objemu vývozu země), cukr, čaj a bavlna. Sektor kávy je největším podnikem ve státních rukou; dosavadní snahy o přilákání investorů však vzhledem k vnitropolitické situaci byly málo úspěšné.

Na jezeře Tanganika se částečně provozuje rybolov; oblast však bývá z bezpečnostních důvodů pravidelně uzavírána.

zpět na začátek

4.6. Služby

Burundská centrální banka byla vzhledem k mezinárodní izolaci země nucena poskytovat své vládě značné půjčky; stejně tak zmírnila přísná pravidla dohledu nad komerčními bankami. V zemi působí několik komerčních bank a v Bujumbuře je sídlo Eastern and Southern Africa Trade and Development Bank.

Dříve nepříliš významný, ale přesto existující cestovní ruch, byl ovšem občanskou válkou zcela zlikvidován.

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

V zemi je 5 000 km silnic, z toho 370 km s pevným povrchem. Železnice neexistuje. Hlavní obchodní trasy vedou k přístavům na východním pobřeží kontinentu: keňské Mombasy a tanzanského Dar es Salaamu. Letecké spojení je většinou s tranzitem v Nairobi - Kenya Airways létají do Bujumbury 5x týdně.

Hustota pevné telefonní sítě je jedna z nejnižších na světě; rozšiřuje se mobilní spojení.

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Burundi je příjemcem rozvojové pomoci. Mezi hlavní donory patří EU a bilaterálně některé evropské státy.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: