Cena ve stavebnictví stále rozhoduje

25. 1. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jen desetina českých stavebních společností je ochotna v současné době přijmout ztrátovou zakázku. Přitom ještě loni tuto možnost připouštělo 42 procent firem..

Průzkum analytické společnosti CEEC Research ukazuje velmi významný posun a odklon českých stavbařů od dumpingových cen. Odlišná situace zůstává jen u velkých stavebních společností, kde probíhá tvrdý konkurenční boj zejména v oblasti velkých infrastrukturních projektů. 

Ztrátovou zakázku je mezi nejsilnějšími firmami v oboru ochotna přijmout zhruba pětina společností, konkrétně 18 procent, mezi podniky v oblasti inženýrského stavitelství, kam patří především budování silnic a železnic, pak 26 procent firem. 

Za kolik? 

„Na trhu vidíme růst cen jak stavebních materiálů, tak i stavebních prací způsobený zejména růstem mezd. Důvodem je zejména rostoucí poptávka po stavebních pracích a naopak nedostatek kapacit. Je pravda, že tento trend vidíme zatím jenom v pozemním stavitelství. Trend růstu cen stavebních materiálů a prací bude pokračovat i v roce příštím,“ potvrzuje současný vývoj Michal Mejstřík, ekonom, profesor Univerzity Karlovy.

To společně s rostoucí poptávkou ve stavebnictví tlačí ceny stavebních prací a materiálů nahoru. Problém je ale stále v oblasti inženýrského stavitelství, kde stát a další veřejní zadavatelé v drtivé většině případů výběrová řízení zaměřují na nejnižší cenu. 

„Myslím si, že situace je stále stejná, cena je ve většině případů zkrátka rozhodující. Na druhé straně se objevují zejména mezi developery požadavky na kvalitu, environmentální certifikaci a výkonnost stavebních materiálů, které výrazně zlepšují různé parametry staveb. Zde cena není a ani nemůže být rozhodující. Těší mě, že takových soutěží ze strany developerů přibývá,“ říká Tomáš Rosák, předseda představenstva Saint-Gobain Construction Products CZ.

Chybí odvaha

Přestože nový zákon o zadávání veřejných zakázkách dal zadavatelům větší prostor klást větší důraz na reference a další kvalitativní ukazatele, zatím toho příliš nevyužívají. 

„Situace se příliš nemění. Stále se nejvíce soutěží pouze na cenu. Soutěžení na jiné parametry je dnes o odvaze jednotlivých investorů. Legislativa by se měla změnit směrem k nařízení soutěžit na jiná kritéria než jen na cenu,“ vyzývá k dalším úpravám pravidel Andrej Peňák, jednatel společnosti AVJ-Stavby.

Podle šéfů stavebních firem je právě v této oblasti zřetelný rozdíl mezi zadavateli zakázek ze soukromé a veřejné sféry. „Cena bývá rozhodujícím kritériem zejména u veřejných zakázek. Soukromí investoři jsou často o mnoho prozíravější a vedle ceny se rozhodují i podle referencí a dalších hledisek, které lépe odrážejí kvalitu dodavatele stavební práce,“ porovnává Karel Branda, ředitel společnosti Trigema Building. 

Především u inženýrských staveb nezaznamenala posun k lepšímu v oblasti výběrových řízení ani jedna stavební společnost. Naopak. Špatného příkladu státu, krajů či měst podle nich následují i některé privátní firmy. 

„Bohužel se jednokriteriální hodnocení šíří z veřejného sektoru i do sektoru soukromých investorů navzdory známé pravdě, že nejnižší nabídka nebývá nejvýhodnější. Ne nadarmo se například v Německu nejnižší a nejvyšší nabídky z výběrových řízení vylučují,“ říká Miloš Horňák, výrobní ředitel společnosti PS Brno. 

Hlídat kvalitu a vícepráce

Podle některých stavebních společností přitom soutěžení na nejnižší cenu samo o osobě není špatné. Musí však podle nich být zajištěno, aby vítězná firma pak nemohla snižovat rozsah a kvalitu odvedené práce nebo v průběhu zakázky vysoutěženou cenu postupně navyšovat pomocí víceprací. To zatím veřejní zadavatelé ohlídat neumějí. 

„Základním kritériem by měla být cena, která je ale stanovena na základě podrobné prováděcí dokumentace, která neumožňuje či nevytváří prostor pro navýšení uvedené ceny a zaručuje kvalitní provedení stavby včetně veškerých záruk. Což je hlavní problém,“ konstatuje Vladimír Lang, jednatel společnosti Investav CZ.

Stavebníci nemají proč jásat

Českému stavebnictví se v roce 2017 dařilo. V porovnání s jinými sektory ekonomiky však rozhodně neoslňovalo.

I když stavebnictví má za sebou úspěšný rok, důvod jásat nemá. Oproti ostatním segmentům průmyslu rostlo pomaleji, navíc v posledních měsících roku 2017 neudrželo tempo růstu ze začátku roku a postupně růst zpomalovalo. Stavební produkce v listopadu reálně meziročně stoupla o 1,9 procenta, což je však v porovnání s předchozím měsícem pouze poloviční růst. 

Do záporných čísel se dostala bytová výstavba. V předposledním loňském měsíci zahájily stavební firmy podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 3,1 procenta méně bytů. Pokud se podíváme pouze na bytové domy, byl propad zahájené výstavby dokonce více než čtyřicetiprocentní, konkrétně 40,3 procenta.

Rozporuplné předpovědi

I při nevalných výsledcích za loňský rok přitom ekonomové letos stavebnictví předpovídají spíše horší výsledky. „Zdá se, že na trhu s byty dochází k ochlazení. Developeři se snaží více bytů dokončovat než zahajovat. Ceny nemovitostí se podle nás utrhly ze řetězu a v Praze už máme pěknou bublinu,“ říká hlavní analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Za celý rok 2017 podle nás vzrostlo stavebnictví o 2,5procenta. V roce 2018 očekáváme zpomalení růstu k 1,5 procenta. Svou roli sehraje hospodářský cyklus, rekordní ceny nemovitostí, vyšší úrokové sazby a horší dostupnost hypoték,“ dodává Vladimír Pikora. 

Někteří ekonomové jsou optimističtější. Vycházejí z nárůstu stavebních povolení v posledních měsících roku 2017. Ta by měla přinést vyšší počet realizovaných stavebních projektů v letošním roce. „Orientační hodnota stavebních povolení rostla v říjnu i listopadu meziročně o víc než polovinu. O zlepšení se zasloužily v převážné míře inženýrské stavby, jichž bylo od poloviny roku povoleno skoro za 60 miliard korun, tedy o 35 miliard víc než ve stejném období roku 2016,“ porovnává Pavel Sobíšek, hlavní ekonom české UniCredit Bank, a dodává: „Otázkou samozřejmě zůstává, jak rychle se podaří uvést povolené stavby do fáze realizace, ale aspoň některé, dlouho odkládané stavby se spustily již v samém závěru loňského roku.“ 

Stavebnictví v číslech

  • Stavební produkce +1,9 %
  • Vydaná stavební povolení -4,7 % 
  • Hodnota stavebních povolení +51,0 %
  • Zahájené byty -3,1 %
  • Dokončené byty  +4,6 % 

Zdroj: ČSÚ, údaje za listopad 2017, meziroční porovnání


Propadák jménem Praha

„ČSÚ uvádí, že se v listopadu zahájila stavba celkem 2594 nových bytů, drtivá většina se však začala stavět v regionech mimo hlavní město. V Praze se v jedenáctém měsíci roku začalo stavět pouhých 88 nových bytů, z toho jen 14 v bytových domech. Nejvíce nových bytů začaly stavební firmy stavět ve Středočeském kraji, jen v listopadu jich bylo 774,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol. Podle jeho slov se od začátku roku 2017 jen ve středních Čechách začalo stavět takřka šest tisíc (5962) nových bytů, což je skoro dvojnásobek toho, co v hlavním městě, kde to bylo pouze 3171 zahájených nových bytů. Prahu předstihl i Jihomoravský kraj s 3711 zahájenými byty.

Také podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma české UniCredit Bank, jeden z největších problémů pro stavebnictví představuje Praha: „Ač je nejdůležitějším regionem Česka z hlediska tvorby HDP, vykazuje podíl na nově povolených stavbách v Česku za loňských 11 měsíců jen osm procent, a v infrastruktuře dokonce jen tři procenta.“ 

Ve městě, kde denně stojí dlouhé kolony kvůli nedokončenému pražskému i městskému okruhu ukazují podobná čísla na naprosté selhání místních politiků. 

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek