Černá Hora: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

  

2010

2011

2012

2013 

2014

2015

Zboží

 -1 326,9

 -1 368,8

 -1 453,6

 -1 379,8

 -1376,4

 

Vývoz 

330,4

454,3

366,9

375,6

357,5

 

Dovoz

1 657,3

1 823,1

1 820,5

1 773,4

1 733,9

 

Služby

464,2 

589,2 

 612,3

 653,2

 690,3

 

Celkem

-802,8

-716,9

-776,9

-675,4

-686,0

 

Údaje jsou v mil. EUR
Zdroj: Centrální banka Černé Hory

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnější obchodní partneři Černé Hory
 

Import

 

Export

 

Obrat

Partner

mil EUR

% z celku

Partner

mil EUR

% z celku

Partner

mil EUR

% z celku

 

World

1,782

100.0

 

World

333

100.0

 

World

2,114

100.0

1

EU 28

816

45.8

1

EU 28

119

35.8

1

EU 28

935

44.2

2

Serbia

480

26.9

2

Serbia

80

24.0

2

Serbia

560

26.5

3

China

133

7.4

3

Belarus

33

9.9

3

Bosnia-Herzegovina

158

7.5

4

Bosnia-Herzegovina

127

7.1

4

Bosnia-Herzegovina

32

9.6

4

China

135

6.4

5

Turkey

36

2.0

5

Kosovo

21

6.4

5

Albania

48

2.3

6

Albania

33

1.8

6

Albania

15

4.6

6

Turkey

42

2.0

7

Japan

18

1.0

7

Turkey

6

1.7

7

Belarus

33

1.6

8

USA

15

0.9

8

Russia

4

1.2

8

Kosovo

25

1.2

9

Switzerland

13

0.7

9

Switzerland

4

1.1

9

Japan

20

1.0

10

Brazil

12

0.7

10

China

3

0.8

10

USA

16

0.8

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Černé Hory - 2015 (mil. EUR)
Import Export
Čelenění dle HS 2 Hodnota (mil €)    Čelenění dle HS 2 Hodnota (mil €)   
XVI Machinery and appliances 416,031 XVI Machinery and appliances 456,234
V Mineral products 353,165 XVII Transport equipment 295,357
VI Products of the chemical or allied in 165,489 VI Products of the chemical or allied 281,113
XVII Transport equipment 119,73 XV Base metals and articles thereof 102,769
XI Textiles and textile articles 109,425 V Mineral products 91,728
Čelenění dle SITC 1 Čelenění dle SITC 1
7 Machinery and transport equipment 535,028 7 Machinery and transport equipment 753,226
3 Mineral fuels, lubricants and related... 328,972 5 Chemicals and related prod, n.e.s. 315,927
8 Miscellaneous manufactured articles 267,496 8 Miscellaneous manufactured articles 204,364
5 Chemicals and related prod, n.e.s. 185,405 6 Manufactured goods classified chiefly... 199,419
6 Manufactured goods classified chiefly... 183,755 3 Mineral fuels, lubricants and related... 85,298

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Černá Hora je členem CEFTA. S Ruskou federací má Dohodu o zóně volného obchodu pro zboží, u něhož bylo alespoň 51% hodnoty vyrobeno v Černé Hoře. Dne 1. 5. 2010 vstoupila v platnost její Stabilizační a asociační dohoda s EU.

Svobodná celní zóna je v Černé Hoře vnímána jako jeden z nástrojů na podporu přílivu zahraničních investic. Existence těchto zón sice přispívá ke zvýšení vývozu, transferu moderní technologie i větší domácí zaměstnanosti, v praxi však nejsou příliš rozšířeny. 

Přijatý zákon o podnicích zakládaných a působících za zvláštních podmínek umožňuje zahraničním fyzickým a právnickým subjektům zakládat firmy činné v mezinárodním obchodě, ve vývozu domácích výrobků a služeb, nabízející finanční i nefinanční služby, management či poradenské a další aktivity. V zóně nesmí působit podniky s ekologicky závadnou produkcí ani vojenské firmy. 

Zboží dopravené do svobodné celní zóny je osvobozeno od 9% daně ze zisku, celních dávek i DPH. Týká se to i zboží určeného k výstavbě či udržování objektů a infrastruktury uvnitř zóny. Dovoz a vývoz v ní nepodléhá kontingentům ani jiným obchodním omezením. Zákon v zóně nelimituje kapitálové vklady ani transfer zisku a akcií. Subjekty celní zóny jsou osvobozeny od placení daně z nemovitosti. Právní jistoty uživatele jsou posíleny jeho výlukou z případného zestátnění. Za pracovníky zóny je třeba hradit 6% důchodové a invalidní pojištění a 4% zdravotní pojištění.

Jedinou operující free zónou je:

AD Luka Bar (Port of Bar Holding)
Obala 13. Jula bb
85000 Bar, Montenegro
Phone/Fax: +382 30 312 666
E - mail: lukabar@t-com.me
Web site: www.lukabar.me

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2015 hodnoty 619mil €, což byl meziroční růst o 75 %. Z atímto čílsem je potřeba vidět především rakouskou investici, která představuje cca 40% celkových FDI v tomto roce.

Největší rozmach zaznamenal příliv zahraničních investic v letech 2006-2008. V tom roce bylo v Černé Hoře registrováno 4 700 zahraničních firem. Zahraniční kapitál dominuje v Černé Hoře v pořadí velikosti z Ruska, Slovinska, Švýcarska, Lucemburska, Nizozemí, německa a Turecka. Přibližně polovina zahraničních investic je směrována na pobřeží a 44 % do Podgorice a širokého okolí. 28 % zahraničních investic směřuje do finančního sektoru, 22 % do cestovního ruchu, 14 % do stavebnictví, 11 % do služeb, 5 % do dopravy a 2 % do zemědělství.

Zatímco v letech 2006 – 2007 byl značný příliv přímých zahraničních investic (52,6 %) realizován do nemovitostí, v r. 2008 se začal výrazněji směrovat do ostatních oblastí. V roce 2012 dosáhly investice do nemovitostí 35,7 % z celkové částky, investice do podniků a bank 33,6 % mezifiremní dluh 25,6 %.

Přímé zahraniční investice za období 2011-2015
  2011 2012 2013 2014 2015
Direct investment (net) 389 104 461 591 323 879 353 940 619 274
   1. Assets -12 334 -20 760 -13 047 -20 662 -11 064
      1.1. Equity capital and reinvested earnings -24 199 -2 604 -3 546 -7 860 -10 976
      1.2. Debt instruments 11 865 -18 156 -9 501 -12 802 -88
   2. Liabilities 401 438 482 350 336 926 374 602 630 338
      2.1. Equity capital and reinvested earnings 314 980 416 623 247 955 207 535 418 779
      2.2. Debt instruments 86 458 65 728 88 971 167 067 211 559

Údaje v mil. EUR

Přímé zahraniční investice podle zemí - 2015 (mil EUR)
Země Celkový objem investic (mil EUR)
Austria         263 680,37
Netherlands           71 168,07
Russian Federation           68 906,19
Serbia           49 412,31
Switzerland           32 994,04
United Kingdom           26 191,25
Italy           23 831,33
United Arab Emirates           22 526,22
France           19 633,98
Slovenia           17 997,17
Turkey           17 198,94
Bosnia and Herzegovina           14 195,95
Germany           12 241,84
USA           11 296,98
Cyprus             9 234,80
Hungary             7 734,31
Luxembourg             7 253,24
Canada             5 109,11
Spain             4 520,95
Virgin Islands (GBR)             3 706,69
Poland             3 652,43
Latvia             3 372,86
Panama             3 242,30
Norway             3 047,63
Ukraine             3 034,01
Malta             2 178,48
Kosovo             2 062,83
Estonia             2 043,38
Monaco             2 014,71
China             1 376,24
Albania             1 290,72
Hong Kong             1 174,06
Croatia             1 121,72
Australia             1 117,51
Sweden               959,56
Bulgaria               959,05
Lebanon               927,78
Kuwait               893,44
Czech Republic               863,28
Belarus               845,04
Qatar               809,92
Israel               725,92
Belgium               701,34
Finland               652,91
Lichtenstein               516,10
Slovakia               342,52
Belize               317,10
Denmark               316,03
Lithuania               310,54
ostatní země        27 732,04
Celkem       757 435,19

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Jako největší problémy podnikání v ME bývají uváděny úvěrová nedostupnost, vysoké daně, restriktivní regulace na trhu práce, nedostatečná infrastruktura, byrokracie, slabá pracovní disciplína práceschopného obyvatelstva a jen v menší míře korupce a organizovaný zločin, jakkoli je všeobecně považována za největší problém ME.

Produktivita práce v zemi je na úrovni pouhých 30 % průměru produktivity dosahované v EU.

V zájmu přílivu zahraničních investic zúžila vláda Černé Hory dřívější investiční restrikce, umožnila transfer/repatriaci zisku a dividend a poskytla četné investiční záruky. Za tím účelem byly přijaty dvě desítky zákonů. Nejvýznamnějšími je Zákon o zahraničních investicích, Zákon o podniku, Zákon o insolventnosti, Zákon o transferu vlastnických práv, Zákon o účetnictví, Zákon o svobodných zónách, Zákoník práce, Zákon o bezpečnosti, Koncesní zákon, Restituční zákon, a balíček zákonů z oblasti daňové politiky.

Zákon o zahraničních investicích sjednocuje proceduru schvalování dohody o zahraniční investici, snižuje minimální podíl účasti zahraničního kapitálu z 51 na 25 %, rozšiřuje aktivity, v nichž může cizinec mít většinový podíl, sjednocuje postavení zahraničního investora s domácím v daňových otázkách, právní ochraně a ochraně majetku. Zaručuje právo transferu na jinou osobu jakož i repatriace zisku, zahraničnímu investorovi poskytuje ochranu před vyvlastněním majetku. V porovnání s předchozím zákonem je kratší a transparentnější.

Legislativní prostředí dále upravuje přes dvacet obchodních zákonů. Nejvýznamnějšími jsou Zákon o obchodních organizacích (zjednodušil proceduru registrace podniků), Zákon o obchodní insolvenci, Zákon o účetnictví a auditu, Zákon o konkurenci, Celní zákon, Zákoník práce, Zákon o Centrální bance, Zákon o příspěvcích, Zákon o stávkách, Zákon o elektronickém podpisu a Zákon a svobodných zónách.

Nově založený výrobní či zpracovatelský podnik v ekonomicky nerozvinutém regionu je osvobozen od placení daní ze zisku v průběhu prvních tří let. Daň ze zisku se při investici do základního jmění snižuje o 25 % této investice (max. však 30 % původně vypočítané daně pro daný rok). Dovozy výrobního zařízení pro zahraniční investice (ne osobní vozy a hrací automaty) jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Suroviny a náhradní díly, které se Černé Hoře nevyrábějí či nejsou vyráběny v dostatečném množství, jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Jsou-li příjemci tohoto zboží výrobní firmy, snižuje se clo na 50 % (toto ustanovení zní poněkud složitě, doporučujeme se v případě potřeby ujistit o přesném výkladu pro řešení konkrétní situace, např. v Montenegro Investment Promotion Agency (MIPA; tel.00382 20 203 140, 203 141, 202 910).

Podrobné informace o investicích.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: