Češi jsou inovativní konzervy říká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl

29. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Lidé v tuzemsku jsou mimořádně zajímavou kombinací opravdu velkého finančního konzervatismu a rychlého přijímání technických novinek, říká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl » Tahle ekonomika se jen tak tak vyškrábala na hranici svých produkčních možností, a nemáme tudíž pocit, že by se v ní teď přifukovala bublina. Aspoň o tom nevíme, říká viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Představují technologické novinky, jako například peer-to-peer půjčky, kdy si lidé půjčují mezi sebou bez bank, pro finanční instituce hrozbu?
To je jako s bitcoinem. Přemýšlíte o dopadech, o tom, co to vlastně znamená a může znamenat. Vůči bitcoinu jsem vzhledem k vysoké volatilitě, neschopnosti zachovat stabilitu kupní síly, docela skeptický.

Mojmír HamplNa druhé straně si zase člověk po prostudování toho, co může znamenat „blockchain“ pro snížení transakčních nákladů, uvědomí velký potenciál. Přiznám se, že jsem ho v peer-to-peer platformách, tedy v půjčování peněz mezi lidmi bez bankovního zprostředkování, zatím nenašel, ale co já vím, jsem jen prostý státní úředník.

Z regulačního hlediska je podstatné říct, že banky regulujeme kvůli přijímání vkladů, nikoli půjčování peněz. V českém prostředí, které je nesmírně finančně konzervativní, Němci hadr, se nechám překvapit, jak se tyhle inovace ujmou, ale jsem trochu skeptický.

Také vnímám v EU snahy o kontrolu v souvislosti s financováním terorismu, to je velká agenda, hlavně Francouzi jsou na to pochopitelně velmi citliví a je možné, že to zasáhne mnohé inovace ve finančnictví.

Co má v Česku naději na úspěch?
Češi jsou dneska úplně na špici v elektronických penězích či bezkontaktních platbách a řekl bych, že všechno, co je založeno na naší zálibě v technologiích (ukazuje smartphone – pozn. red.), by mohlo být úspěšné.

Jsme mimořádně zajímavou kombinací opravdu velkého finančního konzervatismu, pokud jde třeba o vztah k umísťování finančních úspor, a rychlého přijímání technických novinek, třeba v platebním styku.

Když máme tak rádi elektronické platby, jaký smysl pak má to urputné úsilí zavést elektronickou evidenci tržeb? K elektronické stopě peněz se přece finanční úřady mohou dostat nenásilně, když budou sledovat elektronické platby?
Mojmír HamplDobrá otázka, směrujte ji prosím na ministra financí…

Opravdu hodně lidí z českého byznysu je skálopevně přesvědčeno o tom, že koruna po opuštění „kurzového závazku“ velmi výrazně zpevní. Zároveň, když se jich ptám, zda jsou ochotni se zadlužit v eurech, mají-li tu jistotu, že zaplatí díky zpevnění koruny méně, řeknou mi, že to neudělají. Jak to jde dohromady?
Řeči se vedou, chléb se jí a o českém konzervatismu jsme už mluvili. Mně na tutéž otázku odpovídají, že nejsou finanční spekulanti.

Byznysmeni si sice pochvalují, že jsou peníze levné a zakázková kniha dobrá, ale stěžují si, že nejsou lidi, takže jejich expanze naráží na úzké hrdlo. Akvizice jsou strašně drahé a nemovitosti jakbysmet. V zásadě nevědí, kam investovat. Co jim poradíte?
Chraň pánbůh, aby centrální bankéř radil. Jedna věc je ovšem patrná: prožili jsme velkou ekonomickou krizi, která do Česka přišla zvenčí a velmi se projevila na zkrácení finančního horizontu, v němž rozhodujeme.

Bilance firem jsou báječné, nikdy nebyly lepší, rentabilita je solidní, peníze nikdy nebyly tak levné, banky jsou ochotné půjčovat. Když se ptám, proč se například nepřidává na mzdách, je reakce velmi opatrná: sotva jsme se zotavili. Nikdo se nechce spálit, horizont se opravdu zkrátil a potrvá, než se důvěra v dlouhé investiční sázky obnoví.

Jinak ještě dodám, že podnikatelům vždy něco nutně chybí: buď zakázky, nebo financování, nebo lidi. To je ekonomie, zdroje v žádném okamžiku nejsou neomezené.

Nepřifukuje právě tato kombinace averze k riziku a levných peněz bublinu v realitách? Ve všech konzervativních zemích je investoři berou jako sázku na jistotu.
Určité zpřísnění u systémového rizika bank od roku 2017 chystáme, oznámili jsme ho předem, ale opravdu nemáme signály o tom, že by k tomu teď docházelo. Lokální boomy mohou nastat, ale to není systémové přestřelení, o tom nemáme žádné náznaky.

Uvědomte si, že tahle ekonomika se jen tak tak vyškrábala na hranici svých produkčních možností, a nemáme tudíž pocit, že by se v ní teď přifukovala bublina. Aspoň o tom nevíme.

100 mld. Kč
Zhruba tolik kapitálu by v případě špatně navržené regulace musely získat tuzemské banky.


Čím se vlastně takový viceguvernér ČNB baví zkraje ledna roku 2016?
Říká vám něco zkratka MREL? Pod ní se ukrývá docela závažná problematika kapitálové vybavenosti bank, která by měla vést k tomu, aby se daňoví poplatníci v budoucnu nemuseli podílet na nákladech případné sanace bank.

Smysl vydání podřízených dluhopisů či nějaké formy kvazikapitálu komerčními bankami, které by posílily jejich kapitálový polštář pro zlé časy, je zjevný, ale je v tom háček. Špatná varianta – přeneseno do českých poměrů – by znamenala nutnost emise těchto instrumentů v rozsahu zhruba 100 miliard korun.

Banky by je navíc musely umístit mimo sektor, aby si dodatečný kapitál nepůjčovaly „křížem“, což by pochopitelně popíralo smysl celého cvičení. Nebo by musely jinou cestou hodně dramaticky zvyšovat běžný kapitál.

Přitom v Česku působící banky jsou velmi dobře kapitálově vybavené, navíc se primárně financují z vkladů a poměr úvěrů ke vkladům (tzv. loan to deposit ratio) je u nás jeden z nejnižších v rámci EU. Podobné nápady tu vůbec nejsou potřebné.

Plošné regulace nám tedy spíš škodí?
V našem případě představují zcela zbytečnou zátěž, která by byla přenesena na klienty, ačkoli pro bezpečnost bankovního systému by to nemělo žádný přínos. Takže tímhle se bavíme, neboť vyjednávání o MREL jde do posledního stadia, ale naštěstí jsme měli a máme partnery, kteří si lokální poměry nechají vysvětlit.

Další regulatorní chuťovka je spojená s přiřazováním rizika vládním cenným papírům v aktivech komerčních bank. Má to sice také racionální základ, ale u nás docela závažné dopady, ne?
Hrozí tady zase přebíhání z extrému do extrému. Doteď se nulové riziko přiřazovalo v řadě zemí nejen vládním cenným papírům, ale třeba i dluhopisům municipalit nebo územních správních celků. Všichni přitom tušíme, že neexistuje žádné bezrizikové aktivum.

Teď hrozí druhý extrém, že by se vládní dluh v rozvahách bank posuzoval stejně jako expozice vůči nejposlednějšímu komerčnímu subjektu, se stejnými limity v poměru ke kapitálu.

Třeba ve Španělsku vyšlo daňové poplatníky dost draho to, že tamní cajas vlastnily místní samosprávy. Co omezení držby vládních cenných papírů znamená pro nás?
Při špatné volbě metody jsou dopady na nás horší než u MREL. Kdybychom tenhle záměr převedli do české praxe otrocky, zase by to mělo kontraproduktivní a fatální důsledky pro stabilitu bank, rizikovost jejich portfolií, trh s vládním dluhem a odvozeně pro celý komerční sektor.

Všichni víme, že extremismus finančnímu trhu vždy působí šoky a škodí.

České banky by musely nakupovat dluhopisy jiných vlád a totálně obměnit portfolio vládních dluhopisů – k tomu by přibylo kurzové riziko – jenom aby téhle regulaci vyhověly?
Přesně tak. Česko je „outlier“, výjimka, vzdálená tomu, proč se tyhle regulace stanovují, a proto nám také nemusejí vyhovovat, ba dokonce mohou působit na stabilitu bankovního sektoru opačně, než byl původní záměr.

Mimochodem jsme jednou ze šesti evropských zemí, které nemusely své banky zachraňovat. A navíc rozdíly v rozvahách, struktuře aktiv a pasiv, v kapitálové přiměřenosti bank jsou natolik zásadní, že se tvrdé a zcela mechanické interpretaci pravidel musíme bránit.

Mojmír Hampl (40)

  • Členem bankovní rady ČNB je od prosince 2006, od března 2008 je viceguvernérem ČNB.
  • Absolvent Národohospodářské fakulty na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde získal též doktorát.
  • Ekonomii studoval rovněž na University of Surrey ve Velké Británii.
  • V letech 2002 až 2004 pracoval jako analytik v České spořitelně.
  • V téže době působil také jako externí poradce ministra financí.
  • V letech 2004 až 2006 byl členem představenstva a vrchním ředitelem České konsolidační agentury.
  • Je členem například Akademické rady Škoda Auto Vysoké školy v Mladé Boleslavi.
  • Publikoval více než sto padesát populárních a odborných článků a studií.
  • ČNB od roku 2008 zastupuje v Hospodářském a finančním výboru EU a od roku 2011 v Regionální konzultační skupině Financial Stability Board.
  • Je ženatý a má dvě děti.


Převzato z týdeníku Euro
Autor článku: Miroslav Zámečník

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek