Češi oslovili Bosnu a Hercegovinu

4. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek přivezl v říjnu 2015 do Sarajeva obchodní misi českých firem. Díky rozvojovým projektům mají Češi na tomto slibném trhu náskok před konkurencí.

Bosna a Hercegovina je asi nejzvláštnější státní útvar v současné Evropě. Po devastující válce v devadesátých letech, kterou doprovázely etnické čistky, se situace stabilizovala. Spíš než centralizovaný stát ale vzniklo podle národnostního principu jakési nepsané soustátí dvou do velké míry oddělených entit. Na východě je to Republika srbská s obyvatelstvem vyznávajícím převážně pravoslaví.

Druhou částí je Federace Bosny a Hercegoviny, v níž převažují katoličtí Chorvaté a Bosňáci vyznávající islám. A zatímco Republika srbská je relativně centralizovaně spravována z města Banja Luka, druhá část země je rozdrobena na deset drobných kantonů.

To vše dohromady znamená, že malý stát, který má pouhé čtyři miliony obyvatel a rozlohu přesně jako Česká republika bez Moravy, řídí na různých úrovních celkem 14 vlád a parlamentů! Navíc voliči obvykle volí strany nikoli podle programu, ale podle toho, kterou národnost ta která politická partaj zastupuje.

Celý stát by mělo teoreticky řídit předsednictvo, v jehož čele se pravidelně střídají představitelé všech tří hlavních národností. Při tak zvláštním uspořádání státu a vzhledem k nedávné krvavé historii je tedy malým zázrakem, že země funguje a že se daří udržovat mezi různými náboženskými a etnickými skupinami smír. Za to zasluhují obyvatelé země i politická reprezentace obdiv.

Na druhé straně složité uspořádání státu znamená, že kýžené hospodářské reformy postupovaly dosud velmi pomalu. Loni v roce 2014 navíc zasáhly hornatou balkánskou zemi katastrofální povodně. Až letos má přijít změna, když předpověď HDP očekává meziroční růst ekonomiky o víc než tři procenta.

Bosně má mimo jiné pomoct export zemědělské produkce. „Očekáváme, že nyní dojde především k velkému nárůstu vývozu našeho mléka,“ říká Ahmet Egrlić, viceprezident komory zahraničního obchodu Bosny a Hercegoviny. Naráží na to, že Evropská komise nedávno povolila čtyřem velkým mlékárnám import na území Evropské unie, čemuž se snažil stůj co stůj zabránit další významný vývozce mléka – Chorvatsko.

dscad

Stále v provozu. Symbolem ulic Sarajeva jsou doposud starší české tramvaje Tatra. Zdroj: Paul Prescott / Shutterstock.com

Exotika za humny

Příležitosti v Bosně a Hercegovině zkusil otestovat český byznys. V říjnu přiletěla do Sarajeva první „otevírací" mise tuctu českých podnikatelů, kterou vedl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Ten připomněl, že české podniky už jsou s Bosnou a Hercegovinou výrazně propojeny přes rozvojové projekty.

„Patří dlouhodobě mezi naše prioritní země a tomu také odpovídá výše naší rozvojové pomoci," řekl Lubomír Zaorálek s tím, že se má brzy otevřít další kanál pro financování spolupráce. „V půli listopadu 2015, doufám, podepíšeme vznik takzvaného Západobalkánského fondu, z něhož budou placeny další projekty."

Se zakázkami rozvojové pomoci v Bosně a Hercegovině má už bohaté zkušenosti například česká společnost GEOtest, která se zaměřuje na problematiku hydrogeologie, ekologických sanací či zelených technologií. „Působíme tu už deset let. Je to sice malý trh, ale pro nás je velmi důležitý jako reference. Bez referencí vám dnes žádná velká mezinárodní organizace zakázku nedá.

My jsme i díky zkušenostem z Bosny a Hercegoviny následně dostali zakázky i na exotičtějších a větších trzích v Asii nebo v Africe – například v Jordánsku, v Tádžikistánu, nebo dokonce v Burkina Fasu,“ uvádí vedoucí oddělení zahraničních projektů GEOtestu Zdeněk Železný.

Výhodou balkánské země je, že jde o jakousi exotiku za humny, vlastně přímo na hranici Evropské unie. Z Prahy je to do Sarajeva autem zhruba 800 kilometrů. Zvláštní uspořádání státu a balkánské pojetí obchodu přitom už zároveň od obchodníků vyžaduje schopnost adaptovat se na trochu jinou atmosféru. Zdeněk Železný k tomu podotýká, že podnikatelé z Česka mají jistou výhodu.

„Mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny uteklo v devadesátých letech před válkou do České republiky. Vystudovali u nás, naučili se česky. Někteří se pak vrátili do Bosny a lze je teď využít jako spolupracovníky. I my máme ve své pobočce v Sarajevu dva takové zaměstnance,“ říká Železný. „Je to navíc celkově příjemná země, počínaje sympatickými lidmi a konče výbornou kuchyní,“ dodává.

Že je země v rozvojové fázi, to lze vnímat jako příležitost, míní Jovan Mitrović, projektový manažer české společnosti Provod. Firma se zajímá o zakázky na modernizaci vodovodní sítě v Sarajevu. „Vodovodní řad je tady zatím ve velmi špatném stavu. Úniky vody dosahují až 70 procent. Část vody se ztrácí děravým potrubím, také tu mají černé odběry. Pro srovnání, v České republice jsou ztráty vody z potrubí jen kolem 15 procent,“ uvádí Jovan Mitrović.

Čtvrtina lidí bez práce, ale s dobrým vzděláním

Samozřejmě že Bosnu a Hercegovinu trápí ještě dost problémů. Mezinárodní měnový fond zemi loni pokáral, že umožňuje velké daňové úniky a špatně dohlíží na banky. Podle metodiky OECD patří Bosna a Hercegovina do sedmé, tedy nejrizikovější skupiny zemí pro vývoz. Hrozivá je nezaměstnanost, která se vyšplhala až na 27 procent. Podle analytiků je ale ve skutečnosti nezaměstnanost poloviční, protože mnoho lidí pracuje v šedé ekonomice.

Podle Jelice Grujićové, ředitelky Agentury pro podporu zahraničních investic v Bosně a Hercegovině, jde navíc velkou nezaměstnanost vnímat jako výhodu: „Máme tu k dispozici značný počet zaměstnanců, kteří mají kvalitní vzdělaní." Jako další výhody jmenuje Jelica Grujićová především ve všech ohledech výrazně nižší náklady, než jaké jsou v Evropské unii. „Zejména se to týká nákladů na energii a vodu, ale i na platy a nákup pozemků a budov.

Máme v současnosti také nejnižší inflaci – zhruba jedno procento – ze všech zemí jižní a jihovýchodní Evropy,“ říká.

Mirko Šarović, ministr zahraničního obchodu a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny, také nabízí využití země jako jakési spojky nebo základny pro obchod s Blízkým východem, s nímž je Balkán historicky spjat. „Máme smlouvu o volném obchodu s Tureckem, kam je díky tomu z naší země možno vyvážet zcela bez cla,“ uvádí Šarović.

Češi jsou rozhodně v Bosně a Hercegovině vítaným hostem i díky politické podpoře, kterou Česká republika balkánské zemi v současnosti dává při integraci do Evropy. „Jsme velkým podporovatelem vstupu Bosny a Hercegoviny do Evropské unie i do Severoatlantické aliance. Rádi bychom nabídli naše zkušenosti, které jsme nasbírali při naší vlastní transformaci a při přístupových jednáních s Evropskou unií,“ řekl při návštěvě Sarajeva Lubomír Zaorálek.

Rozvoj obchodu obou zemí může podle něj dostat další impulz příští rok. „Setkání smíšené vládní komise pro spolupráci obou zemí se konalo naposledy v roce 2012. Stojíme o to, aby se příští rok komise v Sarajevu znovu sešla,“ oznámil Lubomír Zaorálek.

Sarajevo stavěl český architekt Pařík

Ve světě existují dvě hlavní města, jejichž architektonický rozkvět je spojován s českou osobností. Tím prvním je brazilská metropole Brasilia, již nechal v polovině minulého století projít megalomanskou modernizací prezident Juscelino Kubitschek. Ale zatímco tento prezident „českého původu" měl ve skutečnosti spojitost s Českem velmi vágní (z Čech pocházel jeho pradědeček), za někdejším stavebním rozkvětem bosenské metropole Sarajevo stojí skutečně čistokrevný Čech, uznávaný architekt Karel Pařík.

Ten na přelomu 19. a 20. století získal zakázky na projektování mnoha veřejných staveb, které jsou dodnes hlavními ozdobami Sarajeva. Byla to například stavba radnice (v níž dnes sídlí městská knihovna) nebo obchodní dům židovské rodiny Salamonů, který je v současnosti národním muzeem. Pařík také navrhl podobu arcibiskupské katedrály nebo kasáren, v nichž nyní sídlí ministerstvo obrany. Působil i v jiných balkánských městech, je autorem například sídla pravoslavného metropolity ve městě Mostar.

V Sarajevu Pařík dlouhá léta žil a učil tam na technické škole. Dnes nese jeho jméno jedno z centrálních náměstí. Připočtemeli k tomu, že mezi nejviditelnější symboly Sarajeva patří také české tramvaje Tatra K2, které tam dodal někdejší podnik ČKD a které městem stále jezdí, je česká stopa v bosenské metropoli celkově velmi viditelná.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek