Češi stále podávají málo patentových přihlášek do zahraničí

10. 12. 2015 | Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví (UPV)

motiv článku - Češi stále podávají málo patentových přihlášek do zahraničí Úřad průmyslového vlastnictví za rok 2014 přijal 910 patentových přihlášek a 1441 přihlášek užitných vzorů od domácích přihlašovatelů, mezinárodních patentových přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci bylo podáno pouze 189. Tento nepoměr nahrává zahraniční konkurenci, které tak může spadnout do klína milionový nápad.

Češi v roce 2013 podali rekordní počet domácích patentových přihlášek, nejvyšší za posledních dvacet let. „Vítáme, že čeští výzkumníci a vývojáři se snaží aktivně využívat možnosti ochrany duševního vlastnictví na území ČR,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví.

Zároveň ale varuje: „Pokud Češi nepřemýšlejí o ochraně svého vynálezu také v zahraničí, hrozí riziko, že přelomové technické řešení využije zahraniční konkurent. Inovativní řešení totiž při podání národní přihlášky může získat ochranu pouze na území České republiky, přitom je na internetu k dispozici celému světu.“

I když se rostoucí trend týká i patentování do zahraničí formou smlouvy o patentové spolupráci (PCT), Češi podle Kratochvíla výhody této ochrany průmyslového vlastnictví ještě plně nedoceňují. Mezinárodní přihláška PCT nabízí možnost ochrany vynálezu v 148 zemích a současně firmám poskytuje strategicky výhodný čas na prozkoumání komerčního potenciálu jejich inovace v různých zemích. „Firmy přihlašující podle PCT získají cenné informace o patentovatelnosti svého vynálezu ve formě mezinárodní rešeršní zprávy a písemného stanoviska orgánu mezinárodní rešerše,“ vysvětluje Kratochvíl. Na jejich základě se mohou rozhodnout, zda a kde požádat o patentovou ochranu.

Zahraniční ochrana není finančně náročná

Podání jedné přihlášky PCT, v jednom jazyce a s jednou sadou poplatků, umožňuje následné podání ve všech smluvních zemích, navíc se tím výrazně snižují počáteční náklady spojené s podáním samostatných přihlášek u jednotlivých patentových úřadů. Mnohé malé a střední firmy přitom pravděpodobně odrazuje mylná představa o celkové finanční náročnosti. Samotné využití systému PCT drahé není, nákladné je až usilování o patenty jako takové.

„Pouhým podáním PCT přihlášky se navíc výrazně zvyšují šance, že vás v třiceti měsíční lhůtě, kterou systém PCT poskytuje, osloví potenciální investor nebo kupec. Firmy jsou často ochotny za nemalé sumy odkoupit řešení již ve fázi PCT přihlášky,“ uvádí Kratochvíl a dodává, že v zahraničí jde o standardní praxi.

Statistické údaje Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) za rok 2014 udávají, že nejvíce zahraničních přihlášek formou PCT se celosvětově podalo v telekomunikačním odvětví. První místo obsadila čínská telekomunikační společnost Huawei Technologies (3 442), následuje americká společnost Qualcomm (2 409). Třetí pozici obsadila čínská ZTE (2 179). Mezi země, které systém PCT využívají nejvíce, se řadí Spojené státy americké na prvním místě, následují Japonsko a Čína.

„Ne pouze počet patentů, ale zejména objem finančních prostředků získaných z licencí je důkazem rozvinuté ekonomiky,“ uzavírá Josef Kratochvíl z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek