Česká exportní banka v roce 2016

12. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Česká exportní banka v roce 2016 Technologie a produkty českých menších a středně velkých firem mají v Evropě i ve světě skvělé jméno. To si velice dobře uvědomuje i vedení České exportní banky (ČEB), která se bude na podporu právě tohoto segmentu soustředit i v roce 2016. V čem bude tento rok pro ČEB český export vůbec jiný a jaké přinese trendy? Na otázky HKbČR odpovídal generální ředitel ČEB Karel Bureš.

Jak byste z pozice České exportní banky shrnul rok 2015?
V loňském roce jsme se soustředili především na ozdravení banky. Reorganizovali jsme vnitřní procesy, podepsali jsme přes čtyřicet nových smluv a intenzivně jsme se věnovali segmentu malých a středních podniků.

Úspěšně jsme nastavili novou strategii pro obchodní případy ovlivněné změnou kurzu rublu – jako příklad mohu uvést restrukturalizaci projektu výstavby výrobního závodu a dodávky technologie na produkci OSB desek v Kalevale nebo projektu paroplynové elektrárny Kurganskaja v Ruské federaci.

S jakým cílem vstupujete do roku 2016?
Chceme pokračovat v procesu, který jsme započali před necelými dvěma roky – tedy v transformaci ČEB do podoby moderní a transparentní instituce, která má pevné a nezastupitelné místo ve státním systému podpory exportu.

To v praxi znamená, že i nadále půjdeme cestou podpory malých a středních podniků a samozřejmě se budeme muset také co nejefektivněji vypořádat s problémy, které jsme zdědili z minulosti – tedy s problematickými úvěry z let 2007 až 2011.

Proč právě střední a malé podniky?
Dříve se ČEB soustředila spíše na velké investiční projekty v řádech miliard korun… Úvěry na velké investiční projekty měly zelenou převážně v době finanční krize, kdy v Česku převládl pocit, že je možné se z problémů „vyexportovat“.

Tato strategie byla do značné míry úspěšná, prokazatelně se v českém průmyslu podařilo udržet řadu pracovních míst, ale „odložené“ náklady za období krize dnes nese především právě ČEB. V současnosti vidíme naopak veliký potenciál v tom, kolik firem je v ČR schopno exportovat dílčí technologie nebo produkty v rámci projektů, které svým rozsahem sice nedosáhnou k miliardám, skvěle ale fungují a mají opravdu smysl.

Byla by škoda takové projekty nepodpořit. Vedle tradičních strojírenských odvětví tak chceme více podporovat i české firmy působící v perspektivních oborech s vysokým potenciálem růstu, jako jsou technologie pro výrobu potravin, kvalifikovaná chemie, optika, zdravotnictví nebo farmacie.

Jaké konkrétní možnosti tedy firmám nabízíte?
Českým exportérům nabízíme nejširší paletu produktů exportního financování na trhu – od úvěrů na financování výroby pro export přes přímé a nepřímé dodavatelské a odběratelské úvěry až po záruky nebo odkupy pohledávek. Umíme nabídnout i financování akvizičních záměrů českých firem do zahraničí.

Umíme profinancovat náklady na nákup surovin, materiálu a ostatních komponentů určených k výrobě pro export (tzv. předexportní úvěr) nebo zajistit českému investorovi dlouhodobé úvěrové zdroje pro realizaci investice v zahraničí. Jsme též schopni profinancovat české výrobce, kteří jsou subdodavateli exportních dodávek, nebo půjčit komerční bance v zahraničí, která následně půjčí zahraničnímu odběrateli na nákup českého exportu a omezí tak riziko nesplácení.

Nabízíme také širokou škálu bankovních záruk, od záruky za nabídku až po záruky šité na míru potřebám malých a středních podniků. Stejně tak nabízíme odkupy pohledávek. Výhodou ČEB je její úzká produktová specializace a řada zkušených profesionálů v oboru.

Která z exportních destinací je podle vás pro české exportéry momentálně nejzajímavější?
I přes sankce přetrvává zájem exportérů o Rusko. Vývozci se však stále častěji zajímají i o jiná teritoria, kterými by nahradili výpadek na ruském trhu. Hodně se v poslední době mluví o Íránu. V návaznosti na uvolnění sankcí jsme připraveni pomoci českým firmám znovu se na tomto trhu prosadit.

Současně je velmi perspektivním trhem Kuba, kde je řada starých technologií z bývalého Československa, které bude třeba repasovat. Díváme se i na řadu objemově menších, ale velice zajímavých obchodních příležitostí s tradičními českými vývozci v energetice, potravinářství, pivovarnictví či v oblasti zemědělských technologií. Pro exportéry jsou samozřejmě tradičně zajímavé i státy SNS.

Jak vidíte pozici ČEB a její fungování v blízké budoucnosti?
Jak už jsem zmínil na začátku, současná ČEB je v podstatě novou institucí, za poslední tři roky se zde odvedlo hodně práce. Vytvořili jsme banku fungující na standardních a moderních bankovních procesech, můžeme se opřít o kvalifikované experty a jasnou vizi.

Troufám si říct, že se dnes můžeme srovnávat s obdobnými institucemi na podporu exportu v zahraničí. Nadále se budeme muset vypořádávat s několika kostlivci z minulosti, jsem ale přesvědčen, že nově nastavené procesy zabrání tomu, aby se podobné chyby opakovaly.

V čem se tedy ČEB vlastně liší od běžné komerční banky?
Z pohledu exportéra jsou rozdíly minimální, dalo by se říci, že zanedbatelné. Ten zásadní rozdíl vidím v diametrálně odlišné misi. Klasická banka má jeden cíl – zhodnocovat peníze svých akcionářů a vlastníků. U ČEB je ale hlavním cílem podpora českého exportu a pracovních míst, a to i v době, kdy se ekonomice třeba úplně nedaří. 

V době ekonomického růstu a dostatku likvidity na bankovním trhu je naší rolí především doplňovat nabídku komerčních bank o specializované produkty a pomáhat českým vývozcům exportovat i do rizikovějších teritorií.

Malá a na exportu závislá země jako Česká republika však potřebuje i v době krize co nejvíce vyrábět, vytvářet pracovní místa a exportovat. Komerční banky, které mají své „matky“ v zahraničí, mohou v době krize kapitál z Česka naopak stáhnout a úvěrování omezit.

Proto je důležité, aby Česká republika měla vlastní nástroj, kterým může české firmy podpořit. A právě v tom vidím smysl a největší přínos ČEB.

Převzato z časopisu Komora

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek