Česká hospodářská zvířata zkvalitňují chovy po celém světě

2. 5. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Ve světě je zájem o genetický materiál z českých farem, ať už jde o plemenný skot, či třeba prasata.

Ekonomicky výhodnější a perspektivnější je vyvážet za hranice produkci s vyšší přidanou hodnotou, nikoliv základní suroviny nebo polotovary bez podílu vlastního know-how. Poučka znějící napříč českým průmyslem ale platí nejen tam. Exportovat s vysokou přidanou hodnotou umí i čeští zemědělci.

Ve světě je zájem o genetický materiál z českých farem, ať už jde o plemenný mléčný, či masný skot, prasata, nebo dokonce drůbež. K pozvednutí kvality tamních chovů cestují do okolních zemí živá zvířata a téměř do celého světa inseminační dávky, a v menší míře dokonce i embrya. „Plemenná zvířata jsou výsledkem šlechtění, tedy zlepšování vlastností daného plemene. Takže vlastně vyvážíme know-how. Je to něco jiného, než je vývoz jatečných zvířat nebo zvířat určených k výkrmu a porážce v zahraničí,“ zdůrazňuje Jiří Motyčka, ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu.

„Mezi nejčastěji obchodované komodity patří březí plemenné jalovice, ale také inseminační dávky býků, případně embrya,“ vypočítává Josef Kučera, ředitel Českomoravské společnosti chovatelů, která pomáhá s koordinací exportu genetického materiálu. Podle Kučery patří Česká republika v kvalitě šlechtění hospodářských zvířat ke světové špičce i přes relativně malé počty zvířat.

Unikátní systém sběru dat o zvířatech

Velkou výhodou českých chovatelů je velmi rozsáhlý systém kontroly užitkovosti, díky kterému jsou k dispozici detailní informace o velkém množství produkčních i funkčních znaků zvířat. „Ty potom používáme pro odhad genetické kvality jednotlivých zvířat. V databázi původů krav a býků jsou uloženy historické záznamy o řadě generací předků. To nám umožňuje s poměrně slušnou přesností predikovat a garantovat, jaké vlastnosti bude určité zvíře přenášet na svoje potomstvo.

Díky velké tradici šlechtění mají naše databáze původu a užitkovosti hospodářských zvířat několik desítek milionů záznamů,“ vypočítává Josef Kučera. Každé zvíře z českých plemenných chovů dostane takzvanou plemennou hodnotu, která vypovídá o jeho kvalitě, očekávané produkci a schopnosti tyto vlastnosti přenášet i na potomstvo. V řadě jiných zemí takové systémy zatím buď zcela chybějí, nebo se teprve budují.

Systém šlechtění založený na poctivém sběru a vyhodnocování dat o užitkovosti i stanovení jasných kritérií pro výběr nejlepších zvířat nyní přináší ovoce v podobě rostoucího zájmu o český plemenný materiál, který se vyváží do celého světa. Kvalitní produkční stáda z českých exportů vznikla na Ukrajině, v Moldavsku, Uzbekistánu, Kazachstánu, Rusku či Bosně, v posledních dvou letech patří k těm nejzajímavějším, ale také nejkomplikovanějším trhům Turecko.

Zatímco živá zvířata lze bezpečně a komfortně přepravovat jen na omezenou vzdálenost, inseminační dávky a embrya, které jsou uchovávány a transportovány v tekutém dusíku při teplotě 196°C, mohou klidně obletět celý svět. „Z embryotransferu se narodila česká telata například v Zambii, inseminační dávky jsme úspěšně vyvezli i do Malajsie. V současné chvíli zpracováváme poptávku ze Sýrie,“ vypočítává Josef Kučera. Ročně Česká republika vyváží zhruba 10 až 12 tisíc plemenných zvířat.

Masná plemena na vzestupu

Například masný skot se ještě před pár lety vyvážel v ojedinělých případech, v současnosti se exportují stovky kusů ročně. „Na první pohled se to může zdát jako nízké číslo, ale je nutné si uvědomit, že jako základna slouží pouze zhruba 25 tisíc matek zapsaných v plemenné knize. V Česku se sice chová 210 tisíc krav bez tržní produkce mléka, ovšem drtivá většina z nich jsou komerční, tedy neplemenná zvířata. Navíc systém chovu specializovaných masných plemen u nás odstartoval až po roce 1990,“ vysvětluje Kamil Malát, ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu.

Plemenná živá zvířata masného skotu se nejčastěji vyvážejí do zemí Evropské unie. Tradičně největším trhem je Slovensko, dále pak pobaltské země, Rumunsko, Bulharsko, ale i Německo, mimo unii jsou to země bývalé Jugoslávie, například Bosna a Hercegovina. K největším úspěchům českých chovatelů masného skotu patří vývozy českých plemenných býků, kteří působí na zahraničních inseminačních stanicích. „V inseminaci působí jen ti nejlepší z nejlepších. Pokud si tedy českého býka vyhlédne zahraniční inseminační firma, navíc z chovatelsky vyspělé země, pak je to skutečný vrchol, kterého může plemenařící chovatel dosáhnout,“ zdůrazňuje Kamil Malát.
Vzhledem k mléčné krizi a nízkým cenám mléka se zpomalil vývoz plemenného dojného skotu. „Každoročně vyvážíme zhruba čtyři až pět tisíc březích jalovic holštýnského plemene. Zeměmi dovozu jsou Polsko, Rumunsko, Slovensko, Ukrajina. Významným dovozcem je Turecko a bylo také Rusko,“ vypočítává Jiří Motyčka ze Svazu chovatelů holštýnského skotu. Z 800 českých chovů holštýnského plemene jich je zapsaných v plemenné knize zhruba 85 procent. To představuje zhruba 200 tisíc krav, což je 60 procent celkového stavu dojnic v Česku.

Velkou exportní výhodou českých chovatelů je kromě kvality i velikost stád. Kupující si může vybírat z velkého množství zvířat v jednom chovu. „Malé zahraniční farmy, které každoročně prodají několik jalovic, takové možnosti nemají. Obchod probíhá obvykle po celých kamionech, což je asi 33 až 35 jalovic,“ objasňuje Jiří Motyčka. „Zatímco průměrná rakouská farma chová sedmnáct krav, v Česku je to více než 250 kusů dobytka. Pro kupujícího to znamená, že si kamion zvířat může složit buď z patnácti rakouských farem, nebo ze dvou našich,“ potvrzuje Josef Kučera.

Inseminační dávky do celého světa

Dál od českých hranic se výsledky práce českých plemenářů dostávají díky vývozu inseminačních dávek, které zajišťuje osm inseminačních stanic. Jednu z největších inseminačních stanic se stovkou býků má společnost Natural z Hradištka pod Medníkem, která ročně vyprodukuje zhruba 1,25 milionu inseminačních dávek. Jejich vývoz postupně stoupá, v současnosti už se pohybuje kolem milionu ročně. Firma vyváží dávky všech plemen – dojných i masných. „To je naše velká výhoda. Odběratel od nás dostane v jedné zásilce všechna plemena, a nemusí tedy objednávat z více míst,“ vysvětluje Hana Štáfeldová, vedoucí exportu firmy.

Zájem o inseminační dávky mají zahraniční chovatelé podle ní právě proto, že plemenářská práce je v Česku na západoevropské úrovni. „Například jeden náš polský partner, který dříve distribuoval i dávky z USA, už nakupuje jen od nás poté, co se narodily první dcery našich býků a chovatelé s nimi byli hodně spokojeni. Za významně nižší cenu získali minimálně stejnou kvalitu,“ s hrdostí uvádí Hana Štáfeldová.

Společnost Natural vyváží do všech zemí Evropské unie a dále do Keni, Vietnamu, Ázerbájdžánu, Turecka, inseminační dávky už exportovala i do Brazílie. „Vyvezli jsme i do USA, ale obchod se Spojenými státy není jednoduchý. Ačkoliv se do Česka a Evropské unie valí velké množství dávek z Ameriky, tak obstrukce veterinárních podmínek při vývozu jsou obrovské,“ konstatovala Hana Štáfeldová.

Zájem nejen o skot

Zejména Bělorusko a Ukrajina zušlechťují českým plemenným materiálem také své chovy prasat, zájem byl dříve i v Rusku, kam se ale od ukrajinskoruské krize vývoz zastavil. Jak uvádí ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal, nejvíce se chovná zvířata exportovala v letech 2014 a 2015. Exportní kapacitu mají podle něj v Česku dva velké chovy a plemenný materiál se do zahraničí vesměs dodává zároveň se stavbou celých farem, takže chovatelé fungují v roli subdodavatelů. Zájem je o plemenné kance i prasničky.

„Snažíme se v této oblasti i o určitou koordinaci našich aktivit. Když například dostane firma, která se zabývá výstavbou stájí pro zvířata, takovou zakázku, usilujeme o to, aby budoucí stáj byla také naplněna zvířaty z Česka a aby se tam dále používal náš genetický materiál,“ dodává Josef Kučera.

Za humna se z Česka dostanou i chovní králíci a nutrie. Podle Elišky Stejskalové z Českého svazu chovatelů jde ale vesměs o výměnu mezi českými a slovenskými chovateli. Specifická je situace u drůbeže. „Díky naprosto unikátní šlechtitelské práci je možné českou genetiku najít ve více než šedesáti zemích světa. Firma Dominant CZ, zaměřená právě na šlechtění drůbeže, patří ve svém oboru k naprosté světové špičce,“ připomíná ředitel Kučera.

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Ivana Gračková.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek