Česká stračena je ideální „teréňák“ do Afriky

11. 5. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Drsnější prostředí snese dobře český strakatý skot. Je odolnější než přešlechtěné plemeno holštýn, které ale i v Africe zatím převládá. Je to stejné, jako byste si na rozbitou silnici vybrali místo odolného terénního vozu rychlý sporťák, píše ředitel Chovatelského družstva Impuls Michal Basovník.

Chovatelské družstvo Impuls z Bohdalce se zabývá šlechtěním českého strakatého skotu (označovaného rovněž jako fleckvieh či simentál). Obchodní potenciál tvoří plemeno samotné. V Zambii se pohybujeme od roku 2011. Nejednou jsme byli svědky toho, jak dopadne špičková genetika v podobě nejvýkonnějších plemen skotu v nevyhovujících podmínkách.

Český strakatý skot je naopak univerzální plemeno, které je právě vhodné i do tvrdšího prostředí. Při nedostatku krmiva sníží produkci mléka, ale přežije. Významnou předností českého strakatého skotu je navíc produkce velmi kvalitního masa.

Land Rover mezi skotem

České strakaté plemenoSvětově nejrozšířenější, nejvýkonnější, ale rovněž na podmínky prostředí nejcitlivější plemeno skotu vyšlechtěné pro produkci mléka je holštýn. Produkce mléka je u tohoto plemene již natolik geneticky upevněna, že zvířata produkují mléko i v případě nedostatku krmiva. Výsledkem jsou zubožená zvířata neschopná další reprodukce.

Pokud bych to měl vysvětlit úplným laikům, přirovnal bych plemeno holštýn k automobilu značky Porsche. Můžete jet velmi rychle, ale ne po dálnici D1. Pokud se přesto po D1 proženete rychlostí 200 kilometrů v hodině a budete mít to štěstí, že se auto nerozsype, utratíte dost peněz v servisu. Samozřejmě můžete jet i pomaleji, potom ale nemá význam Porsche kupovat.

Plemeno české strakaté je Land Rover. Porsche nedožene, ale D1 zvládne levou zadní, a když bude nejhůř, vezmete to přes pole. Bonusem je kufr, ve kterém převezete paletu cihel (neboli masná užitkovost českého strakatého skotu).

Je s podivem, že lidé, kteří se pod africkým sluncem prohánějí v terénních automobilech, nabízejí místním farmářům ke zvýšení mléčné užitkovosti plemeno holštýn, jehož potenciál nedokážou plně využít ani někteří chovatelé v České republice. Nevím, proč tomu tak je, ale pokouším se to změnit. Jsem přesvědčen, že má český strakatý skot v Africe budoucnost.

„Při nedostatku krmiva sníží produkci mléka, ale přežije. Předností českého strakatého skotu je navíc produkce velmi kvalitního masa.“

Jak sehnat prasklý řetěz

V případě Zambie nemohu hovořit o konkrétních kontaktech, které nám přinesla nedávná česká obchodní mise. Jak jsem uvedl, pohybujeme se v zemi již od roku 2011. Zcela jiná situace byla v Tanzanii, kde jsme byli poprvé a kde se nám podařilo navázat kontakt na mléčnou farmu s chovem jednoho tisíce krav a s výhledem na dva tisíce dojících krav. Manažer farmy sám projevil zájem o plemeno fleckvieh (české strakaté).

V Zambii jsme doplnili další střípek do mozaiky. Nešlo ani tak o získání nových zákazníků jako o rozšíření portfolia firmy o zemědělskou techniku. Domníváme se, že má Česká republika v tomto směru co nabídnout a byla by škoda nevyužít zázemí a dobrých obchodních vztahů, které Chovatelské družstvo Impuls v Zambii vybudovalo. Přestože je naší hlavní náplní šlechtění, řešíme chov skotu s našimi zákazníky vždy komplexně. Bez adekvátní krmivové základny nemá příliš velký význam investovat do kvalitní genetiky.

Produkce odpovídajícího množství krmiva v požadované kvalitě se neobejde bez zemědělské techniky. Nabídka služeb je v Africe přece jenom na hony vzdálena Evropě. Nezřídka sklouzne hovor při návštěvě farmy od šlechtění k prasklému řetězu lisu, na který již farmář čeká pět týdnů. A vy máte dvě možnosti – buď dopijete pivo, pokýváte hlavou a odjedete, nebo začnete přemýšlet nad tím, kde ten řetěz sehnat.

Býčí „brýle“ proti slunci

Při výběru býků do Afriky je nutné zohlednit i pro Evropu naprosto nepodstatnou drobnost. Tou je zbarvení kolem očí, které významně snižuje výskyt rakoviny rohovky.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku, foto: Michal Basovník, ředitel Chovatelského družstva Impuls.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek