Česká střívka pro masné, drůbeží a mlékárenské výrobky zaplavují svět

2. 6. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Firmy Viscofan a Devro se prosazují na zahraničních trzích nejenom kvůli známým značkám svých mateřských společností, ale i díky vlastnímu vývoji.

Každoroční stomilionové zisky a úspěch na zahraničních trzích jsou svázány s odvětvím, které stojí tak trochu stranou známých exportních komodit. Jde o umělá střívka pro potravinářský průmysl, která z tuzemska míří opravdu do celého světa. Zásluhu na tom mají hlavně dvě firmy – Viscofan a Devro, jejichž vlastníky jsou nadnárodní společnosti. Platí tedy, že na zahraničních trzích si v sortimentu umělých střev pro výrobu párků či salámů konkurují především čeští výrobci?

„Je pravda, že kdybychom se sečetli dohromady, Viscofan a Devro, tak jsme z hlediska výroby v tomto segmentu největší. Nikde se toho víc nedělá. Ale na zahraničních trzích se střetáváme jako standardní korporace, takže tam si nekonkurují dvě české společnosti, ale dvě nadnárodní firmy,“ vysvětluje Miloslav Kamiš, generální ředitel Viscofanu v Českých Budějovicích.

Českobudějovický závod je největší z celé španělské skupiny Viscofan Group. Jeho tržby loni dosáhly 6,5 miliardy korun, zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) činil 1,28 miliardy. Firma exportuje 98 procent produkce do 130 zemí světa.

Její „konkurent“ Devro, které vlastní Devro New Holdings ve Skotsku, zaměstnává ve dvou tuzemských výrobních závodech v Jilemnici a ve Slavkově u Brna přes tisícovku lidí. Podle hospodářského výsledku z roku 2015 míří na vývoz 94 procent produkce, tržby předloni dosáhly tří miliard a zisk 1,2 miliardy korun. K takovému výsledku pomohl růst odbytu v Severní a Jižní Americe a v Asii.

V obou případech jde tedy o velice úspěšné české exportéry. Například celá skupina Viscofan obhospodařuje 28 procent světového trhu umělých střívek a největšího obratu dosahuje v Německu, Polsku a Jižní Africe.

Halal a košer střívka na přání odběratelů

„Každý trh má samozřejmě své specifikum. Zvyklosti, národnostní odlišnosti, to vše je jiné, včetně legislativy. Ale principy jsou stejné. Vždy záleží na lidech, se kterými se potkáváme u jednotlivých odběratelů. Nemám rád rozdělování v globálním světě na různé národnosti,“ uvádí Kamiš.

Jeho zkušenosti jsou takové, že když se byznys jednání dostanou na dřeň, tak jsou si hodně podobná v jakékoli zemi. Maximálně se liší kvůli různé kultuře. Proto třeba v českobudějovickém Viscofanu umějí dokonce vyrobit pro židovské odběratele košer a pro muslimské halal střívka.

Podle šéfa Viscofanu chce každý zákazník dobrou cenu, servis, garanci jistoty a certifikáty, které ho zabezpečí. Za perspektivní exportní teritoria Kamiš považuje celou Asii, ne pouze Čínu, ale třeba také Vietnam, Thajsko, Filipíny. „Tam se nám rozvíjí byznys velice intenzivně. Jsem tam překvapen standardy, které jsem ani nečekal. Pak je velice zajímavá Latinská Amerika a dál mezi zajímavá teritoria patří i Afrika,“ míní Kamiš. Českému Viscofanu se nadprůměrně daří na trzích Polska, Ukrajiny, Slovenska, Německa, USA, Francie, Nizozemska a Skandinávie.

Viscofan vyvíjí i technologii na výrobu střívek

Foto plastových střívek, která vyrábí společnost ViscofanPro laiky zjednodušeně řečeno existují dva základní druhy střívek – přírodní, přímo ze zvířat, a umělá, která jsou doménou právě Viscofanu i Devra. Umělá střeva se pak dělí na čtyři typy – kolagenová, která se vyrábějí z kolagenu z hovězí kůže – do nich se balí klasické jedlé párky. Pak jsou to střívka celulózová pro takzvané svlékací párky, třetím typem jsou fibrousové obaly například pro uherské salámy a čtvrté jsou plastové obaly pro paštiky, měkké salámy a podobně.

Ve Viscofanu i Devru vyrábějí všechny čtyři typy umělých střívek, ale v Devru se specializují na kolagenová střeva, zatímco ve Viscofanu na ta plastová. V těch je český závod dokonce lídrem celé skupiny. A to jak ve vývoji samotných střev, tak i ve výrobní technologii. Tu poskytuje samozřejmě jen závodům Viscofan po celém světě, nikoli konkurenci kvůli know-how.

Česku vyprojektované výrobní linky zaměstnanci českobudějovického Viscofanu instalovali už v Mexiku, Číně, Brazílii, Srbsku a v nejbližší době zamíří do Ameriky. „Například v Mexiku je naše podpora dlouhodobější. Naši lidé tam zůstávají, dokud celá linka neběží a tamní zaměstnanci nejsou zaučení,“ uvádí šéf Viscofanu, který Mexiko v poslední době také sám navštívil. „Na každém kroku je tam vidět, že do země přicházejí světoví investoři. Průmyslové objekty, které jsem viděl, jsou nové a ve velmi slušném stavu.“

Velké české producenty střev pojí historie

Fakt, že Česko je významným exportérem umělých střívek pro potravinářský průmysl, má své opodstatnění a začíná v éře první republiky. Německá firma Naturin (později Cutisin) zahájila v létě 1933 v Kořenově poblíž Jilemnice výrobu jedlých kolagenních střev, v roce 1962 byla odsud výroba přemístěna do Jilemnice. A tam je doposud. Od roku 1941 byl v provozu také závod ve Slavkově u Brna, který byl připojen ke kořenovskému podniku. V roce 1994 obě fabriky získala americká společnost Teepak, kterou o dva roky později koupila skotská skupina Devro.

A zápletka na závěr – německou firmu, která de facto položila základy dnešního Devra, v současné době vlastní španělská skupina Viscofan Group. Pro úplnost je třeba dodat, že v českobudějovickém Viscofanu se do privatizace pod hlavičkou Gamex vyráběla pravítka, kopíráky a pásky do psacích strojů.

I přesto, že na malém tuzemském trhu působí dvě takto velké firmy, zdá se být nemožné, že se na něm najdou i menší výrobci umělých střívek, kteří si také dobře vedou v zahraničí. Třeba v Ostravě působí společnost Proficasing, která střívka sice nevyrábí, ale upravuje jejich délku nebo barvu, potiskuje je a dál distribuuje. Jde o malou českou firmu s osmi zaměstnanci a tržbami v roce 2015 ve výši 27 milionů korun. Odhadem tak pětina její produkce, hlavně střívek na párky, míří přímo na export. Orientace na kolagenní střeva je způsobena i tím, že Proficasing spolupracuje se společností Devro.

„Na zahraniční trhy se dostáváme hlavně díky osobním kontaktům. Pomohlo nám také to, že máme webové stránky v angličtině. Třeba do USA už exportujeme šest let. Aktuálně jednáme s partnerem v Bolívii, pro kterého jsme už sortiment vyvzorovali, odzkoušeli a nyní chystáme první zásilku. Je třeba hledat odběratele mimo Česko a Evropu. Jsme otevřeni všem trhům,“ vysvětluje Jan Leibner, obchodní manažer Proficasing.

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autorka článku: Marcela Honsová. Fotografie salámů: společnost Viscofan.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek