Česká TSE vyváží inkubátory do celého světa, jejich vývoj dotuje z autodílů

26. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Českobudějovická společnost TSE vyrábí inkubátory pro novorozence již několik desetiletí. Přestože je produkce zdravotnických přístrojů zisková, vývoj pohltí tolik zdrojů, že jej musejí dotovat tržby z další činnosti. Například z výroby součástek pro luxusní automobily.

Nenápadný průmyslový areál na rohu českobudějovických ulic Mánesova a Novohradská nenapovídá, že skrývá výrobu nejmodernější elektroniky. Rovněž nábytek neznalého návštěvníka spíše ujistí, že se ocitl někde v první polovině devadesátých let. O to větší překvapení pak přijde ve výrobních halách, kde sofistikované stroje chrlí elektronické součástky téměř bez přispění lidské ruky. Majitelé vozů Ford, Volkswagen nebo Aston Martin přitom vesměs netuší, že pod palubní deskou mají elektroniku z Českých Budějovic.

„Veškeré jmění, které firma za léta existence vydělala, je v těchto technologiích. Jinak už bychom tady dávno nebyli,“ ukazuje jednatel TSE Jiří Krubner na bezchybně pracující automaty. Popisuje zároveň, jak složité je proniknout do dodavatelských řetězců velkých automobilek.

Rozsáhlé testování

Tisícové série desek s plošnými spoji však nejsou hlavní atrakcí. Výroba pro automobilový průmysl ostatně není v českých zemích ojedinělá. Zabývá se jí řada nenápadných firem a také v jihočeské metropoli je jich několik. A nutno říci, že v posledních letech odvětví vzkvétá. TSE ale stojí ještě na jedné, i když o poznání slabší noze. Tou je zdravotní technika, především v tuzemsku unikátní kusová výroba novorozeneckých inkubátorů.

„Máme tady malý tankodrom na zkoušky, víme, jak s tím sestry zacházejí,“ vysvětluje Krubner sérii hrbolů na podlaze v další výrobní hale, kam jsme se dostali typickým továrním nadchodem. Drncání přes hrboly je jen malou součástí rozsáhlého testování, kterým inkubátor prochází. Před odesláním do nemocnice musí bezchybně běžet naplno deset dní, zkouší se přitom několikastupňové zabezpečení.

Bezpečnost je tady na prvním místě, o čemž svědčí i složitá procedura předcházející vstupu do dílny.Kromě speciálního pláště a čepice si host musí navléci na boty takzvané podpatěnky a zandat si pásek do ponožek kvůli statické elektřině, jež by mohla poškodit citlivou elektroniku.

Pohrobek Tesly

S výrobou inkubátorů začali v Českých Budějovicích na začátku devadesátých let, kořeny firmy ale sahají do let padesátých. Tehdy v krajském městě vznikla pobočka Tesly Karlín, která vyráběla součástky pro telekomunikace, části telefonních ústředen a desky plošných spojů. Hlavním odbytištěm byl Sovětský svaz.

Po listopadové revoluci se satelity pražské Tesly osamostatnily a budějovický závod s označením 03 se stal příkladem úspěšné manažerské privatizace. Šéfové firmy si založili společnost TSE (písmena údajně nic neznamenají) a v roce 1992 původní továrnu Tesly koupili ve veřejné soutěži. Vzali si na to více než stomilionový úvěr, který se jim podařilo splatit za pět let. Známá značka sice zůstala v Karlíně, čerstvě soukromá firma se nicméně k úspěchu odpíchla od původní specializace.

Základní verze českého inkubátoru vyjde na necelých 200 tisíc korun.
Cena roste s tím, jak se přístroj upravuje podle požadavků
zákazníků. Mohou žádat třeba monitory dechu či tlaku.

První velkou zakázkou byl projekt tarifikace pro Telecom. Staré systémy bylo třeba doplnit zařízením, které počítalo impulzy a tarify dle délky hovoru. TSE se v boji o zakázku poprvé střetla se svou původní matkou a získala část trhu. To už se ale firma zaměřovala i na zdravotní techniku. Vycházela ještě z předrevolučních plánů a zjištění, že v zemích RVHP nikdo inkubátory nevyrábí. Od počátku devadesátých let dodnes je klíčová spolupráce s českobudějovickou nemocnicí, rady lékařů jsou prý k nezaplacení.

„První inkubátor požadovala místní nemocnice na svoz novorozeňat z okolních nemocnic do krajského města, tím jsme začali,“ vzpomíná Krubner. Českobudějovická nemocnice je dodnes největším odběratelem, k dalším tuzemským opěrným bodům patří Hradec Králové, Brno nebo pražská Bulovka.

Švýcarská rána

Za vylepšený typ inkubátoru získala firma v polovině devadesátých let jako jedna z prvních z oboru elektrotechniky označení Czech Made. Vzápětí ale přišla dosud asi nejtvrdší rána. V rámci švýcarské charitativní pomoci přišlo do českých a slovenských nemocnic zdarma 140 inkubátorů konkurenční německé značky.

„Ptali jsme se ministerstva, proč nám to udělali, a oni tvrdili, že nevěděli, že se tu vyrábějí inkubátory. Na nějaké protesty bylo pozdě. I díky tomu má dodnes Dräger větší podíl na trhu,“ vzpomíná Krubner. Při životnosti inkubátorů deset let se trh nadlouho zablokoval a bylo třeba hledat příležitosti jinde.

Drtivá většina českých inkubátorů v současné době končí v zahraničí, směr vývozu přitom z velké části odpovídá plánům z konce osmdesátých let. Nejvíce zákazníků má TSE ve východní Evropě a v Rusku, vyváží i do Vietnamu, Pákistánu, Indonésie, Laosu nebo Egypta. Jeden inkubátor teď věnovala do Mongolska a doufá v průnik do tamního zdravotnictví. První kusy testuje také v Jižní Americe. Certifikace není snadná. „Velmi záleží na firmě, která nám s tím na tom kterém trhu pomáhá. Někdy jsou tam zbytečné překážky a schválení se prodlužuje,“ popisuje Krubner.

200 tisíc v základu

Překážky se však nerodí jen v zahraničí, potíže bývají i s tendry v tuzemských nemocnicích. Z některých zadání je patrné šití zakázky na míru, jindy je cena jediným kritériem. „Tak se sem dostávaly čínské či turecké inkubátory, které nesplňovaly základní podmínky. Jsou tak i nemocnice, které je mají, ale nepoužívají je, protože nevyhovují,“ vysvětluje manažer.

A zmiňuje ještě jednu čistě výrobní potíž. Zatímco technickou část přístroje si firma z oboru bez problémů zajistí vlastními silami, sehnat dodavatele plexisklové kapotáže byl oříšek. Mimochodem firma se chlubí cenou za vynikající design, když vzhled původně „krabicoidních“ přístrojů svěřila studiu Divan. „Potenciální dodavatelé by převážně chtěli, abychom odebírali tisíce kusů, naše stokusové série pro ně nejsou kšeft,“ povzdechne si Krubner.

Základní verze českého inkubátoru vyjde na necelých 200 tisíc korun. Cena roste s tím, jak se přístroj upravuje podle požadavků zákazníků. Ti vedle základních funkcí, kterými jsou teplo, vlhkost a kyslík, mohou požadovat například monitory dechu a tlaku, integrovanou váhu nebo vyšetřovací světlo.

V Českých Budějovicích dosud vyrobili přes tisíc inkubátorů. Samotná výroba je rentabilní, vývoj ale dotuje automobilová větev firmy, která se na tržbách podílí téměř devadesáti procenty. Dlouhodobou vizí společnosti je proto výrazná úprava poměru ve prospěch vlastních výrobků ze zdravotnické větve. Doplňkovým sortimentem pak jsou autobusové zastávky a označníky. Do těch se firma pustila, když přestal být zájem o její telefonní budky.

TSE v číslech

  • tržby 2015 – 532 milionů
  • zisk 2015 – čtyři miliony
  • počet zaměstnanců – 180
  • vlastníci – Karel Fiedler, Jiří Krubner, Zdeněk Pikous a jejich rodiny
  • vznik – 1992


Převzato z deníku E15. Autor: Jan Šindelář. Foto: Michael Tomeš.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek