České a moravské lázně si už nestěžují. Nastaly dobré roky

1. 9. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V srpnových dnech roku 1996 nic nenasvědčovalo, že pád je tak blízko. Alespoň zvenku ne. Všech 68 lůžek běloveských lázní u Náchoda bylo plných a šedesátka zaměstnanců si nemohla stěžovat na nedostatek práce.

Když ale sezona s příchodem podzimu opadla, ředitel Ludvík Kulhavý prohlásil, že kvůli rekonstrukci a hygienickým a technickým závadám lázně dočasně přeruší provoz. Od té doby už se neotevřely a z budov jsou promáčené ruiny.

„I když jsem vnitřně věděl, že to není pravda, musel jsem říkat, že nezavíráme definitivně,“ prohlásil loni Kulhavý v rozhovoru pro týdeník Euro. Vlastníci stále doufali, že přijde někdo, kdo do nevyhovujících staveb nalije peníze. „Prováděl jsem tam asi deset potenciálních investorů. Když to viděli, utekli,“ dodal.

Přestože původní areál je v rozkladu a ani dnes nic nenasvědčuje tomu, že by tu někdo mohl v nejbližší době obnovit lázeňské provozy, optimismus je na místě. Iniciativy se chopilo samo město Náchod. S pomocí evropské dotace chce vybudovat mnohem menší lázně poblíž polské hranice na opačné straně řeky.

Na tříhektarovém pozemku, vzdáleném od chátrajících lázní několik stovek metrů proti proudu Metuje, od loňského podzimu hledali inženýři nový podzemní zdroj věhlasné kyselky Ida. „Chceme mít to nejcennější, co v Náchodě je,“ popsal náchodský starosta Jan Birke. Průzkum vyšel město na 4,5 milionu korun. A už se ukazuje, že investice se jednou zřejmě vrátí.

Lidé v českém lázeňství

(duben až červen 2017)

Lázeňská ubytovací zařízení navštívilo během druhého čtvrtletí celkem 233 tisíc hostů, tedy o 19,4 procenta více než ve stejném období loni
Počet přenocování se zvýšil o 8,3 procenta, zejména vlivem zahraniční klientely. Počet lázeňských hostů ze zahraničí totiž vzrostl o 35,4 procenta a počet jejich přenocování o 21,7 procenta
Zájem domácích hostů o ubytování v lázeňských domech se zvyšoval pomalejším tempem. Do českých a moravských lázní přijelo o 8,8 procenta více domácích hostů a ti zde strávili o 1,5 procenta více nocí než v loňském druhém čtvrtletí
Zdroj: ČSÚ

Díky sondám experti určili dvě místa, odkud se bude čerpat minerálka. Teď se řeší jen to, jestli je voda tak kvalitní, aby ji mohli hosté i pít, nebo poslouží k ozdravným koupelím.

Město chce během dvou let za výstavbu startovacího lázeňského provozu s chodníky a odpočinkovými zónami utratit dvacet milionů korun. Dalších necelých patnáct milionů by mohlo získat z evropských fondů. Projekt rozvoje lázeňství v česko-polském pohraničí, kam kromě Náchoda patří i Hronov, Kudowa-Zdrój a Duszniki-Zdrój, totiž získal celkovou podporu ve výši 58 milionů.

Za peníze se u Metuje obnoví areál starých lázní a historická vila Komenský. Objeví se i nová kolonáda s prameníkem. Běloveské lázně tak chystají velký comeback.

O třetinu cizinců víc

I optimistická budoucnost areálu na Metuji dokresluje, že české lázeňství právě prožívá jednu ze svých lepších period. Po minulých letech, kdy se léčebné provozy spíše zavíraly a složitě hledaly klientelu, nastává doba, kdy je volných kapacit opět nedostatek.

Svědčí o tom i data Českého statistického úřadu za druhé čtvrtletí letošního roku. Lázeňská zařízení navštívilo od dubna do června celkem 233 tisíc hostů, tedy téměř o pětinu více než ve stejném období loňského roku. Největší zásluhu na tom mají cizinci, jejich počet meziročně nabobtnal o 35,4 procenta. Českých klientů přibylo o necelých devět procent.

Zástupci lázeňského průmyslu nárůst vysvětlují dvěma důvody. Jednak se celoevropsky zlepšuje ekonomická situace a lidé začínají více investovat do svého zdraví a wellness pobytů. Druhým faktem, důležitějším z českého pohledu, je, že pojišťovny proplácejí ozdravné pobyty stále většímu počtu klientů a pravidla jsou o něco volnější než dřív.

Majitelům lázní se proto zvyšují příjmy a rozbíhají se potřebné a dlouho oddalované investice. Tou zdaleka největší je v České republice výstavba termálního parku ve Velkých Losinách. Za 150 milionů korun se tu loni otevřel velký areál čítající několik bazénů plněných místními prameny.

Jaké onemocnění Češi v lázních nejčastěji léčí
1. Pohybové
2. Nervové
3. Oběhové
4. Dýchací
5. Onkologické
6. Duševní

A obrovskou investici plánují i Luhačovice, jedny z nejznámějších a nejmalebnějších moravských lázní. Celkový účet prací, které by se měly rozběhnout příští rok, činí 110 milionů korun.

Nejviditelnější bude rekonstrukce Malé a Velké kolonády, které bez větších oprav fungují několik desítek let. A modernizace se nevyhne ani velké prosklené hale, kde pramení léčivá Vincentka.

Staromilce a fanoušky architektury Dušana Jurkoviče zase potěší obnova slunečních lázní, kde se naposledy rekonstruovalo v roce 1999. Pitoreskní areál s jedinečnou atmosférou je ve špatném stavu, po opravě z něho může vzniknout jedno z nejspecifičtějších míst v Luhačovicích.

První pacient

O železniční trati z Jeseníku přes Ramzovou do Hanušovic se říká, že je jednou z nejkrásnějších v Česku. Díky razantnímu převýšení i ostrým obloukům. Dojet se tu dá i do stanice Lipová-lázně. A právě tady současné zlaté časy léčeben rezonují možná nejvíc.

Zdejší lázně v roce 2013 zavřely, topily se v dluzích a skončily v konkurzu. Většina lidí to tehdy brala jako definitivní ortel. Jeseníky přišly o další lákadlo.

Jenže černé obavy se nevyplnily. Schrothovy lázně, které svou historii píší od roku 1829, se znovu otevřely letos v květnu. To proběhlo slavnostní zahájení sezony. A v neděli 18. června pak k léčení nastoupil první pacient. Přesně 180 let poté, co zde Johann Schroth kurýroval prvního člověka.

Provoz proslul hlavně léčbou obezity a kožních onemocnění, obnovu řídí společnost Lázně Lipová.

A ještě větší sci-fi probíhá v západních Čechách. Co před několika lety vypadalo neskutečně, se mění v realitu. Rozpadlá Kyselka u Karlových Varů vstává z ruin.

Do obce na Ohři navíc začali opět ve velkém přijíždět návštěvníci. České dráhy totiž v průběhu prázdnin obnovily osobní provoz na zdejší vlečce.

Vlakové spojení je dalším krokem k oživení lázní, které ještě nedávno působily jako strašidelný hrad. Většina staveb padala, stěny hnily, všude byla cítit celková devastace. Před několika lety tam začala společnost Karlovarské minerální vody opravovat nemovitosti ve svém majetku, loni například zpřístupnila Muzeum Mattoni v Löschnerově vile.

Na obnově lokality se podílí i obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. „Už teď Kyselka vypadá mnohem líp než před několika lety, čistí se celý lesopark, funguje umělý vodopád. I samotný vlak bude velká atrakce, lidé, kteří přijedou, uvidí, jak postupuje záchrana lázní,“ těší se Vladimír Lažanský, šéf obecně prospěšné společnosti.

V Kyselce ovšem zatím chybí servis pro turisty. Začíná se pracovat na projektu obnovy lázeňské restaurace. „Aby měli návštěvníci k dispozici alespoň něco, otevíráme přes sezonu altánek s občerstvením,“ doplňuje Lažanský.

Jen společně

Nejen Kyselka, ale i v úvodu zmíněný Náchod jsou asi nejsrozumitelnějšími příklady, jež ukazují, jak jednoduše můžou lázně s dlouhou historií zaniknout. V obou místech došlo k podobné situaci. Minulí vlastníci se s vidinou velkých zisků rozhodli oddělit vodu od nemovitostí. Narušili tak organismus, který fungoval po desetiletí. Voda z pramenů proudila do léčebných pavilonů. Prodej lahvované kyselky zase vylepšoval hospodaření, když nebyli pacienti.

V okamžiku, kdy se ke zdrojům minerálky dostal jiný majitel a lázně neměly vlastní zřídlo, zadělalo se na velkou potíž. Toto se dělo v 90. letech. Teď už je snad mentalita provozovatelů léčebných provozů jiná.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Ondřej Stratilík.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek