České firmy by se mohly podílet na modernizaci veřejné infrastruktury v Peru

25. 1. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - České firmy by se mohly podílet na modernizaci veřejné infrastruktury v Peru Poté co se peruánský ekonomický růst v loňském roce díky důlnímu průmyslu zrychlil, hlavní výzvou pro rok 2017 je (znovu)nastartování infrastrukturních projektů ve strategických sektorech, které se letos mají stát hlavním tahounem růstu HDP.

Pro české firmy může být zvlášť zajímavé posilování elektrické přenosové soustavy, plynofikace a rozvoj vodohospodářství vzhledem k současnému mimořádnému suchu, které poukázalo na nutnost investic do přehrad, vodních nádrží, efektivnějších zavlažovacích technologií a čerpadel pro zemědělství.

Vývoj peruánské ekonomiky, pozitivní a negativní vlivy v roce 2016

Ekonomika Peru vzrostla v roce 2016 o 3,8 %. Tempo růstu se tak v posledních třech letech zrychlovalo. Peru se v tomto ohledu stalo lídrem v Tichomořské Alianci a zároveň patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám regionu. Přesto zatím nebylo dosaženo dynamiky před rokem 2014, která byla dána tehdejším komoditním boomem. 

Odhaduje se, že 3,8% růst v roce 2016 byl z podstatné části (2,2 p.b.) dán investicemi do důlních projektů, zejména se jednalo o dokončení megaprojektu těžby Las Bambas, díky kterému vzrostla produkce mědi o 70 %. Soukromé a veřejné investice do infrastruktury jinak dále procházely krizovým obdobím (2016: pokles veřejných investic o -10,3 % na nejnižší úroveň za poslední 4 roky, zejména na centrální úrovni; pokles soukromých investic o -5,5 %).

Smluvní časový rámec a finanční schémata řady projektů (metro, letiště v Cuscu, vodohospodářské projekty, tzv. jižní plynovod apod.), kterými mají být překonány tíživé infrastrukturní mezery, byly (a stále jsou) předmětem mnoha změn a diskuzí. Vládě se nedařilo efektivně vyvlastňovat pozemky pro dané stavební práce, zdlouhavý byl nastavený proces kontrol a vyšetřovaly se korupční skandály.

Na dynamice v této oblasti se též projevil odprodej podílů brazilské firmy Odebrecht, nejistoty vzhledem k volebnímu kontextu a vládní úspory v závěru roku za účelem snížení deficitu státního rozpočtu z -3,6 % pod -3 %. To se nakonec podařilo, deficit státního rozpočtu dosáhl za rok 2016 jen -2,7 %, což je z hlediska důvěryhodnosti Peru ve světové ekonomice pozitivní, nicméně za cenu dalšího poklesu spotřeby a stavebnictví.

Politika nové vlády na podporu investic

V roce 2017 by se měl deficit státního rozpočtu dále snížit na -2,5 %. Zároveň byl přehodnocen původní plán nové vlády, snížit v letošním roce daň z přidané hodnoty o jeden procentní bod (z 18 % na 17 %) ve smyslu podmínění této změny získáním dostatečných fiskálních příjmů v prvním pololetí roku 2017 (vybrané prostředky z titulu daně z přidané hodnoty musí dosáhnout minimálně 7,2 % HDP).

Od nástupu nové vlády uplynulo nyní přesně půl roku. Vláda považuje obnovení investiční aktivity a zlepšení institucionálního rámce za svoji hlavní prioritu. Pro letošní rok mají být nejdříve odblokovány projekty v hodnotě 18 mld. USD a v některých oblastech lze pozorovat náznaky zlepšení. Při splnění vytyčených cílů by mohly v roce 2017 veřejné investice růst o více než 7 %, soukromé o 5 % (využívání modelů partnerství veřejného a soukromého sektoru) a peruánská ekonomika jako celek o 4,2 %. Světová banka odhaduje pro Peru nejvyšší růst v jižní Americe a 3. nejvyšší růst v regionu Latinské Ameriky (po Panamě a Dominikánské republice).

Zdroje růstu HDP v roce 2017

Zatímco k loňskému pozitivnímu výsledku z převážné části přispěl sektor důlního průmyslu díky konečným fázím velkých projektů, v roce 2017 se předpokládá, že hlavním zdrojem růstu se stanou investice do klíčové infrastruktury. Důlní průmysl a růst jeho produkce a exportu však budou nadále k celkovému růstu významně přispívat (minimálně 1 p.b.).

Z infrastruktury se bude nejvíce jednat o výstavbu 2. linky metra, dálnic, rozšiřování mezinárodního letiště v Limě, nové letiště pro Cusco (Chinchero), modernizace rafinérie a přístavů, přenosové soustavy v energetice, dostavbu plynovodu a proces plynofikace, rozšiřování mobilní sítě 4G apod. Kromě odblokování infrastrukturních projektů bude vláda v kontextu současného vývoje a konkurenceschopnosti nucena věnovat větší pozornost industrializaci ve smyslu modernizace výrobních kapacit a inovací.

Nové výzvy pro peruánský agrární export a vodohospodářství

S velkými riziky je spojen vývoj peruánského exportu, kterému se dařilo mírně se zotavit z několikaleté krize. Obchodní bilance skončila s přebytkem (+667 mil. USD), zatímco v roce 2015 byla pasivní (-3,2 mld. USD). Mezi hlavní exportní komodity patřily agrární produkty, závislé na počasí a změnách klimatu. Od loňského listopadu se Peru potýká s extrémním suchem, které způsobuje v klíčových zemědělských regionech neúrodu, vytváří tlak na inflaci, zdražuje exportní peruánské exportní komodity a činí je nekonkurenceschopnými.

Zahraniční obchod také ohrožují sesuvy půdy na klíčové pozemní komunikaci z horské oblasti do Limy (resp. přístavu Callao), která musí být nezřídka i na téměř celý den uzavřena. Hladina vody ve vodních nádržích pro zásobování velkých měst (včetně Limy) pitnou vodou je na rekordně nízkých úrovních. Národní vodohospodářský ústav vyzývá k investicím do dalších 10 přehrad a uplatňování úsporných zavlažovacích technologií v zemědělství. Vláda je nucena na tuto nepříznivou situaci reagovat a investice do kvalitní vodohospodářské infrastruktury se ukazují jako nevyhnutelné.

Lze tak očekávat zájem na urychlené realizaci vodohospodářských megaprojektů (Chavimochic, Majes-Siguas apod.), které systémem tunelů a potrubí získají vodu z východního svahu velehor And do všeobecně suché pobřežní oblasti nebo systémem kanálů odvádí vodu z řek na delší vzdálenosti. Stejně tak jsou stále více aktuální úvahy o alternativních způsobech získávání pitné vody.

Příležitosti pro české firmy z nejnovějšího vývoje

Uvedený vývoj představuje pro ČR a české firmy příležitost export do Peru více diverzifikovat v reakci na rýsující se příležitosti. Sektor obranného, bezpečnostního průmyslu a civilní ochrany zůstává tradičním perspektivním sektorem ve vztahu k Peru a bude mu věnována samostatná proexportní akce. V rámci tohoto sektoru budou mít významnou pozici (a jsou součástí profilu akce) právě technologie pro krizové řízení v souvislosti s přírodními katastrofami.

Důlní průmysl bude nadále pro české firmy důležitým cílovým sektorem vzhledem k postupnému oživení cen některých komodit a relativní konkurenceschopnosti provozování peruánských dolů ve světovém měřítku. Rostoucí export kovů bude klást nároky na vyšší produkci a pořizování dodatečné důlní techniky či náhrady zastaralých technologií za modernější systémy.

V energetice i stavebnictví by se mohly uplatnit komponenty české výroby pro přenosové soustavy (např. transformační stanice) i komponenty pro rozvod plynu. Vodohospodářství se vzhledem k výše uvedenému tíživému vývoji profiluje jako nový perspektivní obor, což vytváří podmínky pro uplatnění českých technologií pro úpravu vody, zavlažování, přenosných nádrží apod.

Takto se na začátku roku 2017 jeví perspektivy v Peru pro české firmy, i když s přípravou nových vládních strategií mohou příležitosti vzniknout též v dalších průmyslových odvětvích (potravinářství, kovozpracující, dřevozpracující průmysl, výroba plastů apod.), v zemědělské technice nebo v chladírenských technologiích (přeprava a skladování zemědělských produktů).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Limě (Peru). Autor: Ing. Jan Vejmelka, tajemník pro ekonomickou, rozvojovou a kulturní spolupráci.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek