České firmy dávají přednost autům na naftu. Aféra dieselgate to nezměnila

6. 1. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle odborníků je preference vozů s naftovým pohonem z větší části pozůstatkem časů, kdy byla nafta výrazně levnější než benzin. V posledních letech se však poměr opakovaně otočil a v současnosti je nafta levnější jen nepatrně.

České firmy ve svých autoparcích preferují i nadále zejména naftové pohony. Tento trend pokračuje i přes loňskou aféru dieselgate, která po skandálu koncernu Volkswagen zasáhla světový trh. Zatímco firmy ve vyspělých zemích západní Evropy na kampaň související s vyšším obsahem škodlivin v naftových motorech reagovaly snižování podílu těchto vozů ve své výbavě, v tuzemsku má jejich podíl naopak růst.

Vyplývá to z průzkumu jedné z největších tuzemských leasingových společností Arval CZ. Příčinou je i to, že v tuzemsku v současnosti stále jezdí méně dieselových aut než v Evropské unii. Zatímco země EU mají průměr 82 procent, v tuzemsku je pouze 65 procent firemních aut, které jezdí na naftu.

Průzkum ukázal, že zatímco v Evropě se podíl aut jezdících na naftu v souvislosti s dieselgate patrně mírně sníží, tuzemští manažeři v naftovém pohonu problém nevidí. „Předpokládáme, že ani po započtení očekávaného poklesu v Evropě a nárůstu počtu aut na naftu u nás, se v příštích třech letech poměry nevyrovnají a skóre EU vůči ČR bude 79 ku 68 procentům. Zůstává ovšem otázkou, zda redukce počtu dieselových aut v Evropě nebude o něco rychlejší, než dotazovaní manažeři v současné chvíli předpokládají,“ odhaduje obchodní ředitel společnosti Arval CZ Jiří Solucev.

Výhody a nevýhody dieselů

Proč jsou dieselové motory u firem tak populární? „Mezi jejich výhody patří nízká spotřeba paliva a velký dojezd vozidla na plnou nádrž. Rovněž vyšší životnost motorové jednotky v porovnání s přeplňovanými benzínovými motory za předpokladu dodržování servisních úkonů nařízených výrobcem vozidla i po uplynutí záruční doby,“ vysvětluje Jaroslav Pospíšil, manažer Divize garážového vybavení a služeb Auto Kelly.

Tyto motory mají ovšem i řadu nevýhod. „Je to například náchylnost vstřikovacích systémů na nečistoty a špatnou kvalitu paliva, například u novodobého systému commonrail se bavíme o nečistotách 2 mikrometry a více. Dále přibývající počet turbodmychadel a přítomnost DPF filtrů. Navíc složitost celého systému ovládajícího dieselový motor vyžadující odborné znalosti na velmi vysoké úrovni,“ pokračuje Jaroslav Pospíšil.

Více než technické rozdíly mezi naftovým a benzinovým motorem však byla podle odborníků hlavním důvodem preference dieselů výrazná finanční výhodnost jejich provozu. „Obliba naftových motorů ve firemních flotilách vychází pravděpodobně z dřívějších dob, kdy byla nafta výrazně levnější než benzín a návratnost investice do dražšího dieslového motoru byla relativně rychlá vzhledem k velkým kilometrovým nájezdům firemních aut,“ konstatuje Petr Vaněček, provozní ředitel AAA AUTO.

„Dieslové motory mají u laické veřejnosti také pověst nerozbitného pracanta s nízkou spotřebou, což v minulosti potvrzovaly zejména dieslové agregáty z koncernu VW. V dnešní době se rozdíl mezi naftou a benzínem trochu stírá vzhledem k vyšším cenám nafty a zároveň díky úspornosti současných benzínových motorů,“ dodává Petr Vaněček.

Například v letech 1995 až 2004 byl na českém trhu litr nafty zhruba o 4 koruny levnější než cena benzinu. Poté však nastalo období, kdy byla nafta dražší než benzin. V současnosti je nafta v průměru jen asi o korunu levnější než benzin.

Ekonomické důvody uvádějí většinou také firmy, které vozy s naftovým motorem používají. Například České radiokomunikace mají autopark ze 70 procent na naftu, zbytek vozů jezdí na plyn. „Hlavním důvodem preference vozidel s těmito motory je úspora provozních nákladů. Aféru dieselgate jsme samozřejmě sledovali, naši strategii jsme přesto v této souvislosti nijak neměnili. Nevidíme pro to žádný podstatný důvod,“ uvedl Tomáš Sova z vedení společnosti. Firma má nyní 190 vozů pro 340 zaměstnanců.

Firmy: nemáme důvod měnit

Dieselové motory preferuje též společnost JCDecaux - Městský mobiliář. Podle jejího technického ředitele Jakuba Belfína se preference dieselů vztahuje pouze na vozy s nájezdem do 25 000 kilometrů. „Například u vozidel, která máme pro údržbu, preferujeme benzínové motory. Najedou ročně pouze okolo 10 000 kilometrů, takže vyšší pořizovací náklady dieselového motoru by se nevyplatily. Navíc tyto vozy nejsou náchylné na problémy spojené se studeným startováním v zimě, což je pro nás podstatné, protože je parkujeme venku,“ doplnil Jakub Belfín.

Ve vyspělých zemích nevedou firmy ke snižování podílu dieselů ekonomické důvody, ale vyšší míra společenské odpovědnosti. Poté, co aféra dieselgate ukázala vyšší emise škodlivin u naftových motorů, a tím i horší dopady na životní prostředí a zdraví veřejnosti, je omezování dieselů součástí snah podniků snižovat negativních dopady související s provozem autoparků.   

K dalšímu snížení obliby naftových motorů by podle Jiřího Soluceva z Arvalu mohl napomoci například uvažovaný zákaz vjezdu naftových vozidel do center měst.

Průzkum společnosti Arval nazvaný Corporate Vehicle Observatory (CVO) se v České republice provádí od roku 2007, kromě zahraničních podniků se do něj zapojilo i 200 tuzemských společností. Z výsledků například vyplývá, že české firmy mají ve srovnání s většinou vyspělých evropských zemí ještě stále poměrně malé vozové parky. Aktuální průzkum ukázal, že medián českých autoparků činí pouze 25 vozidel na firmu. V Německu, Španělsku, Itálii nebo Portugalsku je ale tato střední hodnota výrazně vyšší, činí 40 vozidel. Například ve Francii nebo Belgii je to pak ještě více.

V odhadech budoucího vývoje velikosti autoparku jsou čeští manažeři opatrnější než jejich kolegové z ostatních evropských zemí. Růst počtu vozů očekává zhruba čtvrtina z nich. Naproti tomu v ostatních zemích EU budoucí růst předpokládá 30 procent manažerů.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek