English version
Nevhodné nebo dokonce nebezpečné jsou mnohdy pracovní pomůcky používané v českých firmách. Je to výsledek přístupu značné části tuzemských podniků, které kvůli úspoře nákladů plní předpisy z oblasti bezpečnosti práce jen formálně. Povinné pomůcky, které zaměstnancům poskytují, jsou však mnohdy tak nekvalitní, že mohou způsobit více škody než užitku.
Týká se to především stavebnictví, které v Česku patří dlouhodobě mezi nejrizikovější segmenty z hlediska pracovní úrazovosti i vzniku nemocí z povolání. Podle odborníků by firmám z oboru prospěla revize současného systému bezpečnosti práce, který sice formálně odpovídá předpisům, ale ve skutečnosti není plně funkční, protože neodpovídá skutečným podmínkám na staveništi.
Dobře nastavený systém bezpečnosti práce nemá být souborem nezáživných předpisů, které otravují život podnikatelům i zaměstnancům. Naopak má fungovat jako nástroj, který šetří peníze i čas při realizaci zakázek, redukuje počet neschopenek a zvyšuje produktivitu práce.
Ochranné pomůcky mohou škodit zdraví
„Výsledkem našich bezpečnostních auditů jsou konkrétní doporučení na úrovni technických změn či použití vhodnějších osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Jako typický příklad z praxe lze uvést prosté nahrazení zdravotně závadných kožených rukavic technologicky vyspělejšími typy s lepším poměrem cena/výkon. To vše s ohledem na různá zadání firem, většinou s důrazem na snížení nákladů na OOPP, zvýšení produktivity pracovníků a minimalizaci až úplnou eliminaci rizikových zdravotních faktorů ovlivňující stavební dělníky,“ přibližuje bezpečnostní konzultant Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety.
Právě ve stavebnictví se často používají pomůcky, které mohou být zdraví škodlivé. Týká se to například kožených rukavic, které jsou ve stavebnictví stále populární, a to navzdory rizikům, která s sebou přinášejí. Jejich největších neduhem je obsah šestimocnému chromu, což je karcinogenní látka limitovaná v rámci evropské normy EN 420 na 3,00mg/kg a mj. figuruje na seznamu škodlivin SVHC (Substances of very High Concern) evropské směrnice REACH.
„Jak ukazují výsledky testů, kožené rukavice běžně dostupné na trhu tento limit nezřídka překračují. Jejich dlouhodobé používání je škodlivé, asi podobně jako u cigaret s obsahem škodlivin v rámci norem. Šestimocný chrom může vyvolat zarudnutí, popraskání kůže, boláky nebo otoky. Pro dělníky s alergií může být rizikové i jeho stopové množství. Dle našeho odhadu firmy měsíčně spotřebují statisíce párů kožených rukavic. Šance na nadlimitní obsah chromu je tedy v takovém objemu vysoká,“ upozorňuje Lubomír Winkler.
Podle Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) by se závadné rukavice vůbec neměly objevit na trhu. „Základní požadavky na osobní ochranné pracovní prostředky stanoví § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých musí zaměstnavatel vybavit zaměstnance OOPP. Také je zde uvedena důležitá skutečnost, že tyto OOPP musí zaměstnavatel poskytnout bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce,“ upozornil Richard Kolibač, mluvčí SÚIP.
Nebezpečné látky odporují předpisům
Rukavice s obsahem rakovinotvorných látek by podle něj měli řešit nejen inspektoři bezpečnosti práce. „Tyto výrobky by v žádném případě nemohly být výrobky stanovenými z hlediska jejich uvádění na trh v souladu s výše uvedenými skutečnostmi a takový zaměstnavatel by nesplnil již základní ustanovení § 104 odst. 1 výše zmíněného zákoníku práce. Kromě orgánů inspekce práce jsou tuto problematiku oprávněny kontrolovat i krajské hygienické stanice, a to v případech neudržování OOPP v použivatelném stavu, neposkytnutí OOPP či poskytnutí OOPP, který ale nesplňuje stanovený požadavek,“ pokračuje Richard Kolibač.
Pokud mají firmy nebo zaměstnanci informace, že k takovému jednání dochází, neměli by podle něj váhat a obrátit se na SÚIP, případně na místně příslušné oblastní inspektoráty práce či krajské hygienické stanice.
Kožené rukavice mají navíc velmi kolísavou hodnotu i z hlediska užitných vlastností. „Nejlevnější a při výrobě nejčastěji používaná štípenková kůže po prvním namočení ve vodě nebo propocení tvrdne a přestává být použitelná. Navíc se tyto rukavice velice rychle prodřou a asi nejhůře ze všech ostatních sedí na rukou. Naproti tomu máčené rukavice vydrží déle, voda jim neškodí a hlavně neobsahují rizikové látky. Mají mnohem lepší vlastnosti,“ popisuje své zkušenosti Josef Hulín ze stavební firmy Redom.CZ, která se zabývá vysoušením domů.
Kvůli ceně kupují šmejdy
Nákup vhodnějších rukavic často blokují nákupčí jednotlivých stavebních podniků, pro které je hlavním parametrem cena. „Z mého pohledu spolu nákupčí a bezpečáci málo komunikují. Nákupčí často porovnávají jablka s hruškami, zejména když srovnávají produkty dle specifikace či ceny a ne dle funkčnosti. My chceme nahradit cestu domněle snižovaných nákladů reálnými úsporami. Revize systému bezpečnosti práce pomocí auditů má firmám ukázat, jak přestat topit vlastními bankovkami a využít oblast BOZP ke zvýšení konkurenceschopnosti,“ podotýká Lubomír Winkler.
To potvrzují i stavbaři. „Nízká cena ale často odpovídá slabé kvalitě a musí proto rukavice další pomůcky nakupovat mnohem častěji. Navíc riskují zdraví a bezpečí dělníků. Pak je tu další věc – zedníků a dalších řemeslníků na trhu práce ubývá a firmy by si měly vážit těch, které ještě mají. Občas si na stavbě připadám jak v Trhanově, když vidím, v jakém oblečení lidé pracují. Je to vizitka každé firmy i jednotlivého řemeslníka,“ říká Josef Hulín.
Vyšší náklady na pracovní pomůcky se podle odborníků firmám vrátí například v nižším počtu pracovních úrazů a snížené nemocnosti. „V řadě firem vůbec nevědí například o existenci tenkých neprořezných rukavic s velmi citlivým úchopem pro jemnou práci, které jsou určeny do prostředí, kde se lze snadno říznout. Rozdíl mezi obyčejnou a neprořeznou rukavicí je mírně vyšší cena, která ale nemusí znamenat přímo úměrné vyšší náklady,“ upozorňuje Petr Kaňka ze společnosti Bureau Veritas, lektor a konzultant BOZP.
„Je totiž rozdíl, zda k prořezu dojde hned napoprvé, což rukavici okamžitě znehodnotí a vyvolá potřebu pořídit nové balení, nebo když se tak stane až po osmdesátém pokusu o průnik na jednom místě. Životnost rukavic je pak samozřejmě výrazně delší,“ dodává Petr Kaňka.
Nevhodná obuv deformuje chodidla
Pracovní rukavice nejsou jediným problémem tuzemských stavbařů. Desítky tisíc dělníků na stavbách si ničí nohy, protože musí nosit nevhodné typy pracovních bot. Taková obuv sice formálně vyhovuje limitním předpisům BOZP a chrání před pracovními úrazy, ale současně je nepohodlná a zhoršuje pohodlí nohou. Podle expertů má každá pátá bota na globálním trhu neergonomický banánový tvar, který neumožňuje přirozený pohyb a rotaci chodidla. Špatná pracovní obuv má rovněž vysoký vliv na problémy týkající se chodidel a kolen.
Nevhodné jsou také materiály, ale i výběr takzvaných „kopyt“, která jsou jiná například pro Evropany nebo Asiaty. „Ortopedicky správná obuv má chodidlo chránit a dávat mu zároveň pasivní podporu. Stélka by měla být tvarovaná, nejlépe z přírodních materiálů, podešev má mít přiměřenou pružnost, nesmí být prkenně tuhá ani měkká, nesmí se ‚zlomit, ani vyždímat‘“ Nedílnou součástí správné boty je pevný opatek, který má bránit patologickému postavení paty,“ varuje ortoped Pavel Smetana.
Nevhodná obuv podle něj může zaměstnancům způsobit zdravotní potíže. „Již několik hodin chůze ve špatné obuvi může vést k rozvoji deformity chodidla a špatným pohybovým stereotypům, které se odrazí ve vyšších etážích nad chodidlem a samozřejmě i obráceně,“ dodává Pavel Smetana.
Chybějící ochranné prvky zase zvyšují riziko úrazů. „Pravděpodobnost uklouznutí se zvyšuje, pokud zaměstnanci nosí boty, které nejsou označeny zkratkou SRC, což znamená, že nemají certifikovanou protiskluzovou ochranu. Rizikové jsou i boty většího čísla, než potřebuje chodidlo,“ upozorňuje Petr Kaňka.
Pokuty za čtvrt miliardy
O tom, že zaměstnavatelé řadu rizik podceňují, svědčí i výsledky kontrol inspektorů. V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 24 945 kontrol. Z tohoto počtu se 8623 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, a 6158 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek.
Kromě kontrol v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce 832 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů.
„Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 35 777 nedostatků, přičemž 19 098 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, 9160 nedostatků bylo zjištěno při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek,“ upozornil Richard Kolibač. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Loni uložily oblastní inspektoráty práce zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3516 pokut v souhrnné výši přesahující 218 milionů korun.
Dalibor Dostál
