České firmy podceňují prověřování obchodních partnerů, mohou na to doplatit

21. 8. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - České firmy podceňují prověřování obchodních partnerů, mohou na to doplatit Informačních zdrojů je dostatek. Podniky je však často nepoužívají. Pokud si partnery prověřují, zapomínají na historii osob, které za firmami stojí.

V České republice fungovalo ke konci loňského roku na 391 tisíc firem. To sice pro podnikatele představuje velké množství potenciálních zákazníků či dodavatelů, zároveň však také riziko, že mezi nimi narazí na podvodné společnosti nebo podniky ve špatné ekonomické kondici.

Podle odborníků se proto firmám vyplatí, aby si před uzavřením kontraktu svého obchodního partnera prověřili. Ne všechny to však dělají. „Podle mých zkušeností si firmy neprověřují obchodní partnery dostatečně, některé to dokonce nedělají vůbec. Často se spoléhají na osobní kontakt, na vystupovaní a dojem z osoby, která zastupuje daného obchodního partnera. Další, důkladné prověřování už nedělají,“ říká Jan Lalka, výkonný ředitel společnosti Surveilligence, která se zaměřuje na vyšetřování a prevenci podvodů. „Ty firmy, které si partnery ověřují, často skončí u základních registrů, jako je obchodní rejstřík nebo webové stránky firmy. Ale nejdou za podstatou - ověřit reference, historii a pozadí osob, které firmu ovládají a kontrolují,“ dodává Jan Lalka.

I když situace v ověřování obchodních partnerů není stále ideální, je lepší než v minulosti. „To odráží zejména stále aktuální problematiku druhotné platební neschopnosti,“ vysvětluje Pavel Mrázek z oddělení legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory České republiky, proč se podniky o své partnery zajímají stále více.

„Základem je vždy prověření existence obchodního partnera – k tomu poslouží zejména administrativní registr ekonomických subjektů ARES, který je napojený na další základní registry, zejména obchodní a živnostenský rejstřík. Dále je vhodné zjistit, zda subjekt není v likvidaci či insolvenci, to lze zjistit z insolvenčního a obchodního rejstříku. Vhodné je rovněž nahlédnout do povinně zveřejňovaných účetních závěrek. Pokud firma vykazuje záporné hospodářské výsledky, popř. nemá výkazy zveřejněny vůbec, může to být pro obchodního partnera varováním,“ dodává Pavel Mrázek.

Kdo neukládá údaje, tomu hrozí pokuta

Jaké informace rejstříky o firmě prozradí? V obchodním rejstříku na portále Ministerstva spravedlnosti ČR www.justice.cz. lze najít v údaje o obchodních společnostech a družstvech. Součástí je také sbírka listin, kam mají firmy povinnost ukládat v elektronické formě řadu dokumentů.  „Z hlediska ekonomických údajů jsou zajímavé především účetní závěrky, které by vždy měly obsahovat minimálně rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu k účetní závěrce, a zprávy o vztazích, jež má povinnost vyhotovit statutární orgán naprosté většiny firem, protože jsou v postavení ovládané osoby. Střední a větší firmy mají navíc povinnost ověřit účetní závěrku auditorem - do sbírky listin se pak povinně ukládá i zpráva auditora o ověření účetní závěrky, případně i výroční zpráva a zpráva auditora k ní,“ vysvětluje Jiří Hlaváč, partner poradenské společnosti TPA Horwath.

Pokud daná firma povinné dokumenty neukládá, vystavuje se tím riziku postihu, například uložení pořádkové pokuty soudem, za určité situace až nařízení likvidace nebo pokutě, kterou může v rámci kontroly uložit správce daně. Existuje i možnost podat podnět na příslušný rejstříkový soud s upozorněním, že daná firma svoji zákonnou povinnost nesplnila.

Ověření, zda je daná osoba plátce DPH, je možné na adrese finanční správy, stejně jako, zda daná osoba nemá status takzvaného nespolehlivého plátce. To je významné z hlediska ručení za odvod DPH správci daně. Je zde rovněž možné ověřit, zda je váš zahraniční obchodní partner registrován jako plátce DPH v jiném členském státě EU.

Zmíněný Administrativní registr ekonomických subjektů (zkráceně ARES), který je dostupný na serveru Ministerstva financí ČR, obsahuje kromě informací z obchodního rejstříku, plátcovství DPH i informace o poskytnutých dotacích a státní podpoře a informace o vydaných živnostenských oprávněních, včetně fyzických osob.

„V neposlední řadě mohou být nápomocny registry dlužníků. Tyto jsou však provozovány soukromými subjekty a vždy je nutné zvážit věrohodnost konkrétního rejstříku a případného záznamu. O zázemí partnera hodně napoví rovněž osobní návštěva v jeho obchodních prostorách. Lze doporučit rovněž nahlédnutí na webové stránky partnera. Pokud jsou profesionálně a kvalitně zpracované a pravidelně aktualizované, svědčí to o profesionalitě firmy. U obchodních společností je vhodné obdobným způsobem rovněž prověřit členy orgánů a společníky. Pokud figurují v jiných společnostech, které jsou například v insolvenci, může to znamenat varovný signál. Vždy je však vhodné si s partnerem tyto informace vyjasnit, neboť se může jednat v některých případech pouze o nedorozumění,“ pokračuje Pavel Mrázek.

Za vším stojí lidé

Právě prověřování osob však zatím v českém prostředí pokulhává. „Často se zapomíná, že obchodní partner, jako právnická osoba, je vždy někým ovládaný, tedy že v pozadí jsou vždy fyzické osoby. České firmy se zaměřují primárně na ověřování obchodního partnera, ale ne už fyzických osob, které ho mají pod kontrolou,“ upozorňuje Jan Lalka a pokračuje: „Firmy se často koncentrují jen na ověřování bonity společností, a to na základě posouzení finančních výkazů. Neřeší ale možné podvodné jednání klíčových osob, statutárních zástupců či vlastníků společnosti v minulosti. Přitom platí, že pokud někdo podváděl v minulosti v předchozí firmě, může to zopakovat znovu v současné společnosti.“

Mezi rizikové faktory patří také možný střet zájmů a existence neohlášených vztahů mezi zaměstnanci firmy a jejími obchodními partnery. Není dobré podceňovat ani riziko politického propojení – pokud jsou osoby figurující ve firmách napojené na politické strany a jen díky tomu dostávají státní zakázky, existuje velké riziko, že nedokáží konkurovat jinde na trhu se svými produkty a službami.

Důležité informace prozradí také vztah k nemovitostem. Informace o tom, kdo je vlastníkem jaké nemovitosti, je možné získat na serveru Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního  nahlizenidokn.cuzk.cz. Kromě vlastnictví je zde možné v podstatě on-line ověření skutečnosti, zda u dané nemovitosti je založeno nějaké změnové řízení, například změna vlastnictví nebo zřízení zástavního práva.

Poměrně zásadní důsledky může mít prohlášení insolvence, se kterým souvisí například povinnost přihlásit vaše nároky v rámci insolvenčního řízení. To, zda daná firma je či není v insolvenci, stejně jako stav insolvenčního řízení, lze on-line ověřit na adrese isir.justice.cz provozované Ministerstvem spravedlnosti ČR. Na serveru Ministerstva spravedlnosti ČR si můžete, pokud znáte údaje o spisové značce určitého soudního řízení či jednání, ověřit jejich stav. Konkrétně jde o adresu infosoud.justice.cz.

Informace je snadné získat, ale těžké zpracovat

Určité informace, i když jich je opravdu jen minimum, musí být k dispozici rovněž na internetových stránkách příslušné firmy. V každém případě vzhled i obsahová náplň webových stránek dané firmy v mnoha oblastech napoví. „Potřebujete-li si tedy zjistit základní a poměrně spolehlivé informace o obchodním partnerovi pár minut před schůzkou, zvládnete to z pohodlí a klidu kanceláře i bez nutnosti dlouze telefonovat nebo zadávat zpracování nákladných analýz. Jiné už je to se „zaručenými“ informacemi, které lze získat třeba od známých a jejich známých, nebo se zprávami založenými na zkušenostech jiných lidí. Tyto informace mohou být někdy také velmi přínosné a inspirativní, jen je těžké ověřit jejich spolehlivost a úplnost,“ shrnuje Jiří Hlaváč.

Dostat se k informacím však v současnosti není to nejpodstatnější. „Dnes není problém data a informace získat, podstatné je jim porozumět, oddělit marketinkový obsah od skutečně hodnotné informace a nalezení indicií, že se s obchodním partnerem děje něco nestandardního,“ uzavírá Jan Lalka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek