České podniky dobývají „neperspektivní“ trhy

30. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - České podniky dobývají „neperspektivní“ trhy Letos se českým exportérům daří kolem Středozemního moře a překvapivě i na Ukrajině. Celková čísla přesto tak pozitivní nejsou.

Brazílie, Čína, Kazachstán a Rusko. Česká vláda je řadí mezi prioritní trhy a usiluje o posílení obchodních vazeb s nimi. Má to však jeden háček. Hodnota českého vývozu do těchto zemí v lepším případě stagnuje, v horším přímo klesá.

Naopak se exportérům nebývale daří na trzích, které jsou z pohledu vládní ekonomické diplomacie spíše přehlížené. Nejméně o desetinu roste letos v meziročním srovnání objem dodávek do nedávno vysmívaných zemí skupiny PIGS – hlavně do Itálie a Španělska, ale také do Řecka. Skutečným exportním trhákem byl v tomto roce Izrael s meziročním růstem o 50 procent.

Místo opakovaných cest do Ruska a Číny s nejistým výsledkem by tedy neškodilo utužovat vztahy se zeměmi okolo Středozemního moře. A jak ukazuje letošní nárůst dodávek do Albánie, Makedonie a na Ukrajinu, překvapit mohou i země, od kterých by člověk velké zázraky nečekal.

Zpomalený export

Navzdory výše zmíněným pozitivním příkladům však celková čísla tak skvěle nevypadají. Vývoz z Česka za prvních deset měsíců roku vykazuje meziroční růst o 2,3 procenta, což oproti předchozím rokům svědčí o ztrátě dynamiky. Objem dodávek na klíčové trhy střední a západní Evropy letos víceméně stagnuje.

Zklamáním jsou hlavně poslední zveřejněné měsíční statistiky. V říjnu vývoz klesl meziročně o 6,5 procenta. „Výsledky zahraničního obchodu nejsou v kontextu čísel z průmyslu až takovým překvapením. S ohledem na rostoucí poptávku našeho hlavního obchodního partnera – německé ekonomiky – považujeme útlum zahraničního obchodu za dočasný,“ uvedl ke zveřejněným číslům analytik ČSOB Petr Dufek.

Izrael s osmi miliony obyvatel se stal třetím nejvýznamnějším odbytištěm českých produktů mimo Evropu – více vyvážíme už jen do Spojených států a do Číny.

V letošním roce dále roste závislost Česka na produkci osobních aut a autodílů. Zatímco jiné důležité položky českého exportu spíše stagnují, v případě osobních aut došlo v lednu až říjnu k nárůstu hodnoty dodávek do zahraničí o 9,5 procenta a v případě autodílů o sedm procent. Tyto dvě položky dohromady dělají 662 miliard korun, což představuje téměř přesně 20 procent celkového vývozu.

Pozici Česka značně ovlivňuje také „Foxconn efekt“. Díky obřím montovnám tchajwanského Foxconnu v Pardubicích a Kutné Hoře se Česko zařadilo mezi největší evropské producenty a exportéry počítačů. Jen za prvních deset měsíců letošního roku vyvezlo do světa počítače za 152,5 miliardy korun. Hlavně do evropských zemí, ale také do arabského světa, Izraele, Turecka i do řady zemí subsaharské Afriky.

Tady je třeba dodat, že se jedná o výrobu s velmi malou přidanou hodnotou. Ta se v případě podniku Foxconn CZ loni pohybovala na úrovni 2,4 procenta. Prakticky všechny komponenty pro výrobu počítačů totiž Foxconn dováží z Číny a jiných asijských zemí.

Vývozní boom na jih Evropy

Právě auta a počítače se objevují mezi hlavními položkami českého vývozu do jižní Evropy, Turecka a Izraele. Například Škoda Auto hlásí dvojciferný růst prodeje v Itálii a Španělsku. Tureckým zákazníkům v září dodala meziročně o 73 procent více vozů a Izraelcům o 63 procent. Země jižní Evropy patří mezi důležité trhy také pro další v Česku sídlící automobilky Hyundai a TPCA.

„Za posledních deset let narostl český export do Španělska více než čtrnáctkrát, přičemž Česko má s touto zemí dlouhodobě kladnou bilanci. Španělské organizace a státní agentury dělají v propagaci země u nás dobrou práci,“ zdůraznil ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin.

Vedoucí madridské kanceláře agentury CzechTrade Petra Jindrová dodává, že vzájemnému obchodu možná paradoxně pomohla krize. „Španělské firmy musely ve velké míře začít šetřit. Kvůli tomu začaly hledat nové dodavatele, kteří jim dokážou nabídnout produkty s vysokou kvalitou, ale s nižší cenou,“ vysvětluje Petra Jindrová.

Tady je třeba zmínit, že Španělsko se zotavuje z finanční krize a vykazuje jednu z nejvyšších hodnot ekonomického růstu mezi státy Evropské unie. Překvapením tedy může být spíše dynamické tempo růstu vývozu do hospodářsky stagnující Itálie.

Na jihoevropských trzích je zájem o přesné strojírenství, technologie z oboru zelené energetiky a vodárenství, biopotraviny, ale také o tradiční české produkty – sklo, bižuterii a pivo. Vzhledem ke stárnutí populace poroste poptávka po zdravotnických přístrojích a vybavení nemocnic.

Rostoucí Izrael i Ukrajina

Nárůst dodávek za leden až říjen o 50 procent na 19,4 miliardy korun. Nevelký Izrael s osmi miliony obyvatel se stal třetím nejvýznamnějším odbytištěm českých produktů mimo Evropu – více vyvážíme už jen do Spojených států a do Číny.

Na izraelském trhu je zájem mimo jiné o český cukr, mikroskopy a měřicí přístroje. „Největší váhu však mají osobní automobily, které sem dodávají všichni tři čeští výrobci. Škoda je již čtvrtou nejprodávanější značkou aut na trhu a mezi evropskými výrobci jí patří první místo,“ říká vedoucí kanceláře CzechTrade v Tel Avivu Jiří Rak.

Ekonomicky rostoucí Izrael nabízí do příštích let příležitosti k dalšímu růstu vzájemného obchodu, ať už se jedná o zbrojní techniku, vodárenství, IT, dopravní infrastrukturu či aktuální rozmach těžby zemního plynu a budování plynových elektráren.

Překvapením může být 42procentní nárůst českého vývozu na Ukrajinu. Po dvou letech strmého ekonomického propadu zde totiž dochází ke stabilizaci. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu má tamní ekonomika letos posílit o 1,5 procenta, ustálila se též ukrajinská měna na úrovni okolo 28 hřiven za euro.

Současným tahounem ukrajinské ekonomiky je zemědělství, jehož podíl na HDP a vývozu roste. „Na místním trhu se v současné době nejlépe vede firmám, které dodávají pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Tedy například traktory, pluhy, stroje na zpracování obilí a vybavení pro chovy skotu a drůbeže,“ vysvětluje Oksana Antonenková, která zastupuje CzechTrade v Kyjevě. Na ukrajinském trhu jsou aktivní třeba Zetor, Farmet nebo Bioveta.

Jak ukazuje letošní nárůst dodávek do Albánie, Makedonie a na Ukrajinu, překvapit mohou i země, od kterých by člověk velké zázraky nečekal.

Ukrajina se snaží oživit také tamní letecký průmysl a hledá zahraniční partnery, kteří by nahradili dodavatele z Ruska. České firmy se však musejí připravit na řadu úskalí, ať už jde o korupci, časté krachy bank, či nevalnou vymahatelnost práva.

Čína a Rusko s otazníkem

Velkou pozornost dlouhodobě přitahuje ruský a čínský trh. Dodávky do Ruska připomínají jízdu na horské dráze – opakovaně rostou a padají v závislosti na cenách ropy a mezinárodněpolitické situaci. Jednu dobrou zprávu lze uvést: propad, ke kterému docházelo od rekordního roku 2012, se zřejmě již zastavil.

Poslední měsíce ukazují na obrat k lepšímu. Od srpna již nenastává meziroční propad vývozu. Říjnový objem českých dodávek do Ruska přesáhl sedm miliard korun, což představuje nejvyšší hodnotu od loňského dubna. Oživení se týká hlavně dodávek autodílů, letadel a elektrotechniky.

Podobný vývoj lze sledovat také v případě Číny. V prvním pololetí se objem českého exportu do asijské velmoci snižoval, od srpna znovu překonává loňská čísla. Navzdory tomuto zlepšení zůstává objem obchodu s Čínou velmi nevyrovnaný – hodnota dovozu převyšuje vývoz zhruba devítinásobně.

Obrat k lepšímu zatím není znát v obchodě s dalšími státy v postsovětském prostoru. Letos výrazně klesá hodnota dodávek do Běloruska a Kazachstánu. „Kazachstán postihl v druhé polovině loňského roku propad tamní měny až o 40 procent. Z tohoto důvodu opadl zájem tamních subjektů o českou produkci z důvodu vysoké ceny,“ vysvětluje vedoucí kanceláře CzechTrade v Kazachstánu Petr Jurčík.

Výrazný propad lze sledovat u řady zemí, jež jsou závislé na vývozu ropy, plynu a dalších komodit. Letos se tudíž nedaří českým podnikům ani v Alžírsku, Saúdské Arábii, Brazílii či v Austrálii. Vzhledem k ekonomické krizi a klesajícím příjmům z turistického ruchu se nepříznivě vyvíjejí také dodávky na egyptský trh.

Financování s otazníkem

Podle názoru ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina by však byla chyba mimoevropské trhy opouštět jen proto, že se tam nyní českým vývozcům příliš nedaří. Současný stav, kdy 85 procent českého exportu míří do států Evropské unie, není ideální. „Tímto se Česká republika stává závislou na tomto trhu a jakékoli ekonomické zakolísání v regionu může mít pro český stát vážné následky, což se projevilo během světové finanční krize,“ tvrdí Martin.

Sám zmiňuje Írán a Barmu jako příklady rychle rostoucích trhů, na kterých by Češi neměli chybět. Letošní data Českého statistického úřadu ukazují i dynamický růst exportu do některých afrických zemí, jmenovitě do Tuniska, Ugandy, Ghany a Etiopie.

Pronikání na vzdálenější trhy bude jen těžko úspěšné bez podpory ze strany státních proexportních institucí – České exportní banky a pojišťovny EGAP. Obě instituce však utrpěly v posledních letech miliardové ztráty, hlavně v souvislosti s energetickými projekty v Rusku a Turecku, a jejich ochota financovat dodávky do rizikovějších zemí značně klesla.

Převzato z časopisu Euro, autor: David Tramba

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek