České strojírenství přibrzdí, robotika by měla pokles zpomalit

22. 9. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nové technologie Průmyslu 4.0. nahradí chybějící zaměstnance. Zvýší obraty firem a s nimi i mzdy

České strojírenství patří ke klíčovým oborům tuzemské ekonomiky. Jeho kondice je proto důležitá nejen pro firmy a zaměstnance, kteří v tomto odvětví působí, ale pro celé hospodářství. Podle odborníků by přitom letošní rok měl pro strojaře skončit dobře. Výkon českého strojírenství poroste v roce 2017 v průměru o 3,7 procenta. „V roce 2017 strojírenství dále poroste. Jeho hlavním tahounem bude opět automobilový průmysl. Vzhledem ke zpomalování poptávky na některých evropských trzích se však dá očekávat spíše mírnější růst,“ předpovídá Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu a člen představenstva společnosti Škoda Auto.

Aby české firmy udržely růst, musejí i tradiční výrobci zvládnout změnu zaměření podle aktuálních trendů. Některé klasické obory, ve kterých tuzemské firmy vynikaly ještě za éry někdejšího Československa, totiž procházejí v posledních letech útlumem a jejich vyhlídky jsou ještě temnější.

Soumrak tradičních oborů

„Klasické energetické strojírenství stagnuje již několik let, rozvoj strojírenského segmentu kromě automobilového průmyslu bude především v oblasti obnovitelných zdrojů a dále hlavně u speciálních programů, jako je zbrojní průmysl,“ konstatuje Lukáš Chmel, obchodní ředitel společnosti Žďas. „České strojírenství se bude v následujících obdobích odvíjet především od naší konkurenceschopnosti v zahraničí a výše přidané hodnoty našich produktů,“ dodává.

Udržení konkurenceschopnosti spojují čeští strojaři především se zachycením nástupu Průmyslu 4.0 souvisejícího s digitalizací a automatizací výroby. Stát slibuje, že tuto oblast bude podporovat. „Čtvrtá průmyslová revoluce je jedinečnou příležitostí k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky v globálním prostředí. Ze strany státu se proto snažíme podporovat zejména realizaci inovativních nápadů firem a jednotlivců. A využít pro to stávající nabídku nástrojů podpory, která bude specificky uzpůsobená pro potřeby Průmyslu 4.0,“ popisuje aktuální kroky vlády Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu ČR.

Klasické energetické strojírenství stagnuje již několik let, rozvoj strojírenského segmentu
kromě automobilového průmyslu bude především v oblasti obnovitelných zdrojů
a dále hlavně u speciálních programů, jako je zbrojní průmysl.

Firmy se tak připravují na rozsáhlý nástup robotizace, ale i takzvaný internet věcí. Pomocí něj mají být prostřednictvím datových sítí navzájem propojené nejen jednotlivé výrobky, ale dokonce i jednotlivé součástky. To bude klást velké nároky na rychlý internet a jeho budování. „S tím souvisí finanční i technická podpora rozvoje rychlých datových sítí spolu s opatřeními k zajištění bezpečnosti dat, což bude perspektivně naprosto klíčový problém,“ popisuje Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie, kam by měl stát směrovat podporu Průmyslu 4.0.

Méně lidí, vyšší platy

Jak vypadá efekt zapojování moderních výrobních postupů v praxi, ukazují zkušenosti z koncernu ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. Ve firmě zavádění nových technologií umožňuje snižovat počty zaměstnanců a zvyšovat platy těm zbývajícím. „Za posledních dvanáct měsíců jsme snížili počet zaměstnanců o zhruba 150 při mírném růstu výroby a prodeje. Zároveň jsme zvýšili mzdy zaměstnanců až o 12 procent a intenzivně pracujeme na jejich stabilizaci,“ upozorňuje generální ředitel koncernu Jiří Prášil. Letos ZKL navýší svoje tržby o osm procent na téměř 1,16 miliardy korun. Objem tržeb by měl být vyšší než v loňském roce především díky zvýšení dávek ložisek do větrných elektráren a válečkových ložisek pro železnice. Společnost zároveň pro letošní rok očekává navýšení zisku, a to na více než 27 milionů korun.

Za letošními dobrými výsledky stojí i rostoucí tržby z exportu. Zatímco letos by se měly zvýšit o 6,9 procenta, příští rok o dalších 5,8 procenta. „Naši exportéři prokázali v posledních letech schopnost navázat zakázky a mají předpoklady překonat rekordní čísla z roku 2016. Na druhé straně můžeme očekávat, že český export bude ovlivněný ukončením intervencí a návratem k volnému režimu kurzu koruny vůči euru. Případné vyšší posílení koruny by mohlo v korunovém vyjádření vývoz zbrzdit,“ popisuje situaci českého exportu Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příští rok nevidí zástupci českých strojírenských firem tak optimisticky jako letošek.
Očekávají zabrzdění růstu na úroveň 1,5 procenta.

Mezi exportní premianty v Česku patří tradičně výrobci dopravních prostředků. Například plzeňská společnost Škoda Electric vyrobí padesát trolejbusů pro hlavní město Lotyšska Rigu. Jedná se o součást většího kontraktu. „V roce 2013 jsme uzavřeli smlouvu na dodávku celkem 125 trolejbusů pro Rigu. Podle ní Škodovka dodá do lotyšské metropole nízkopodlažní kloubové trolejbusy typu 27Tr v celkové hodnotě až 2,6 miliardy korun. Součástí kontraktu je též možnost uplatnění opce na dalších 38 trolejbusů,“ uvedl Petr Kasenčák, vedoucí obchodního útvaru plzeňské firmy.

Příští rok nevidí zástupci českých strojírenských firem tak optimisticky jako letošek. Očekávají zpomalení růstu na úroveň 1,5 procenta, velké strojírenské společnosti dokonce na 1,1 procenta, přičemž třetina z nich předpokládá až pokles výkonu sektoru.

Zpomalení nebo pokles

„Očekávám velmi výrazné zpomalení růstu. V roce 2018 dokonce stagnaci. Bude to způsobeno zaprvé omezením z důvodu nedostatku pracovních sil a zadruhé poklesem konkurenceschopnosti. To je vlivem posílení koruny a zvýšení mzdových nákladů,“ odhaduje Petar P. Stanchev, ředitel společnosti Aplis CZ.

Firmy se připravují na rozsáhlý nástup robotizace, ale i takzvaný internet věcí.
Pomocí něj mají být prostřednictvím datových sítí navzájem propojené nejen výrobky,
ale dokonce i jednotlivé součástky. To bude klást velké nároky na rychlý internet a jeho budování.

Ne podle všech manažerů však bude zpomalení dáno růstem mezd a vývojem kurzu koruny. Oboru se zkrátka již příliš dlouho dobře daří. „V příštím roce, vzhledem k několikaleté konjunktuře, pravděpodobně nastane pokles,“ předpovídá René Hilscher, generální ředitel společnosti Cromodora Wheels.

Stroj sám opraví vadný výrobek

Kromě teorie a plánování budoucího vývoje vznikají v Česku i konkrétní projekty. Centrum výzkumu Intemac v Kuřimi letos představilo výrobní buňku, která umí sama i zkontrolovat a opravit své výrobky. V budoucnu mají být funkce rozšiřovány a má se s nimi experimentovat. Cílem je pomoci českým podnikům být efektivnější a konkurenceschopnější.

„České výrobní podniky většinou netuší, co čekat od přechodu na chytrou výrobu. Rozhodli jsme se proto na laboratorním modelu reálného provozu ukázat, jak prvky tohoto konceptu aplikovat na stávající výrobní zařízení, aby podniky mohly čerpat výhody, které Průmysl 4.0 přináší,“ uvádí Radomír Zbožínek, ředitel centra výzkumu Intemac . Výsledkem je Výrobní buňka 4.0 neboli vzájemně propojená zařízení, která se podílejí na dílčích krocích výroby kovových obrobků. Tvoří ji platforma propojující obráběcí stroj s robotem a měřicí stanicí. V aktuální podobě umožňuje buňka takzvaný adaptivní proces výroby – měřicí stanice umí po dokončení obrábění vyhodnotit kvalitu obrobku a při nalezení nedokonalosti poslat informace do stroje, který výrobek opraví.

Kromě toho například ukazuje možnosti takzvané prediktivní údržby, prostřednictvím které lze sledovat technický stav zařízení a na základě dat z vibrací stroje včas odhalit případnou poruchu. K buňce se dají připojit také další zařízení a tím chytrý výrobní proces rozšířit. „Používat ve výrobě roboty i měřicí stanice je běžné. Přínos Výrobní buňky 4.0 je v tom, že prostřednictvím otevřené integrační platformy lze do buňky připojit různá zařízení od jiných výrobců a jako celek ji začlenit do chytrých továren,“ uvádí Jan Ohřál, český ředitel společnosti B + R automatizace, je tuto platformu vyvinula.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: archiv, Anna Vacková.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek