Česko oslaví dvacet let v klubu bohatých

4. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Letos v prosinci 2015 uplyne 20 let od vstupu České republiky do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Co vlastně členství přináší a jak jej nejlépe využít?

Trocha historie, aneb vznik OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vznikla už v roce 1961. Od té doby se tento elitní klub vyspělých zemí výrazně mění. A změnil se také od vstupu České republiky, která se k OECD připojila v prosinci 1995. V současnosti se na akcích OECD scházejí zástupci 34 členských zemí.
Na akcích OECD se v současnosti scházejí zástupci už 34 členských zemí.

Na činnost a produkty organizace zapůsobil zejména zánik bipolárního rozdělení světa, rozpad sovětského impéria s novou hospodářsko-politickou orientací států střední a východní Evropy, rychlý rozmach asijských i dalších zemí a naposledy také hospodářská a finanční krize. Svými aktivitami musí OECD reagovat na rostoucí nároky multilaterálního světa i na závažné globální ekonomické i environmentální výzvy.

Pod vlivem těchto okolností se OECD postupně mění z relativně uzavřené organizace pracující pouze pro své členy ve vysoce otevřenou platformu, šířící v globálním měřítku své ideje, filozofii a produkty vládám, sociálním partnerům a dalším zájemcům z řad organizací, institucí i jednotlivců.

Soudobá OECD je progresivní mezivládní organizací, která podporuje vlády členských zemí v úsilí o hospodářský pokrok a sociální stabilitu prostřednictvím udržitelného ekonomického růstu. Její činnost je financována každoročními příspěvky členských zemí. Organizace pracuje v zásadě na principu konsenzu, výjimečně je uplatněno rozhodování kvalifikovanou většinou.

S hlavním mottem činnosti Lepší politiky pro lepší život, s vysokou odbornou kvalitou svých zaměstnanců a s oporou v unikátních statistických datech a analytických schopnostech je OECD jedinečnou platformou pro tvorbu profilových standardů správného hospodaření.

Vedle hlavních součástí souboru pravidel OECD, zaměřených na investování, obchod a rozvoj, se členské země zabývají podstatnými ekonomicko-společenskými oblastmi, například problematikou daňových systémů, životního prostředí, trhu práce, finančních trhů, podmínkami podnikání, vzděláváním a dovednostmi či zdravotnictvím.

Nejnověji přibyly Chile nebo Izrael

Proměny ekonomicko-politické mapy světa promítá OECD i do své členské základny. Nejnovějšími členy jsou od roku 2010 Estonsko, Chile, Izrael a Slovinsko. Organizace také úzce spolupracuje s klíčovými nečlenskými partnery – Brazílií, Čínou, Jihoafrickou republikou, Indií a Indonésií.

Vstup dalších zemí do OECD však není samozřejmou, krátkodobou a ani snadnou záležitostí. Opticky by s růstem podílu na světovém produktu nebo obchodním obratu měly do OECD patřit například Rusko, Čína nebo Indie. Při sbližování s těmito partnery se OECD bude zajímat především o jejich připravenost sdílet společné hodnoty organizace, což je klíčový předpoklad odpovědné a oboustranně přínosné spolupráce.

Česku OECD pomohla i při vstupu do Evropské unie

Z asistence OECD Česko nesporně těžilo v období hospodářské transformace na počátku 90. let minulého století. Přímé zapojení odborníků do činnosti rozmanitých pracovních skupin a výborů organizace, označované ještě několik let předtím za centrálu světového imperialismu, napomohlo řešení úhelných hospodářských problémů, výstavbě demokratického aparátu země i rozvoji poznání řady pozdějších odborníků a manažerů.

Vpravdě pionýrský vstup České republiky do OECD pak dodal potřebnou sebedůvěru i odborné zázemí pro přípravu země ke vstupním rozhovorům o členství v EU.

Zapojení do činnosti organizace ve společenství největších a nejvyspělejších ekonomik je pro ČR prestižním výdobytkem i závazkem. Česko se členstvím v OECD stalo řádným členem uskupení nejbohatších demokracií světa čítajícího pouhých několik desítek zemí. V pozici středně velké, otevřené a vývozně orientované, průmyslově vyspělé a na tržních základech postavené ekonomiky má ČR zájem na prosazování a dodržování hodnot, které OECD vytváří v souladu se svým mandátem s cílem podpořit fungující a bezpečný globální ekonomický řád.

ČR je v organizaci aktivním zastáncem jednoduchých procesů, zdůrazňujících liberální, tržní filozofii investování, podnikání i obchodu a vytvářejících příznivé prostředí jak pro uplatnění národní ekonomické diplomacie, tak pro fungování národní administrativy jako kvalitní služby občanům země.

ČR rovněž prosazuje efektivnost, průhlednost a hospodárnost fungování organizace. Souběžně má ČR zájem o produkty a služby OECD, které napomáhají k všestrannému rozvoji vlastní ekonomiky, k posilování její konkurenceschopnosti a ke zvyšování odolnosti v soutěžení s evropskými rivaly srovnatelnými velikostí a kapacitou.

Letos v roce 2015 zasedli Češi k předsednickému stolu

Za dobu svého členství v organizaci dosáhla ČR důležitých úspěchů. V prvních letech členství byly české transformační zkušenosti cenným vkladem do spolupráce OECD s nečleny – zeměmi východní Evropy, Kavkazu a Střední Asie. Na počátku tisíciletí se ČR v pozici předsedy Výboru pro politiku životního prostředí podílela na formování Strategie OECD pro životní prostředí v první dekádě 21. století.

V roce 2005 byla zvolena místopředsedou ministerského zasedání Rady OECD. V nedávné době byla ČR spolu s Jižní Koreou a Nizozemskem první zemí, která zpracovala a v praxi uplatnila indikátory „zeleného růstu", jež se staly vzorem například pro spolupracující země Latinské Ameriky.

O modernizaci usiluje od svého nástupu do funkce generálního tajemníka OECD v roce 2006 energický Mexičan Angel Gurría (vpravo).
O modernizaci organizace usiluje od svého nástupu do funkce generálního tajemníka OECD v roce 2006 energický Mexičan Angel Gurría (vpravo).

Místopředsednictví ministerského zasedání Rady OECD získala ČR opět v letošním roce 2015. S podporou klíčových resortů a odborných institucí se české ministerstvo zahraničních věcí, které vztahy s OECD koordinuje, zdárně zhostilo náročné přípravy této obtížné úlohy. ČR tak opětovně prokázala vyzrálost svého členství v OECD.

Výsadní postavení za předsednickým stolem umožnilo Česku prosadit priority pro budoucí činnost OECD. ČR poukázala zejména na potřebu řešení nerovností ohrožujících zdravý ekonomický a sociální vývoj. V naléhavosti této priority nalezla souznění v předsednickém orgánu ministerského zasedání Rady i napříč členskou základnou organizace. S vědomím, že ekonomické a sociální nerovnosti mohou být dále prohlubovány nastupujícími progresivními metodami průmyslové výroby, se ČR zasadila o zevrubnější zkoumání fenoménu příští průmyslové revoluce.

V popisu práce OECD jsou rovněž krátkodobé ekonomické předpovědi a střednědobé predikce. ČR však prosadila do závěrů ministerské konference upozornění na potřebu nastavit receptory ještě dále do budoucnosti, a umožnit tak včas rozpoznat a analyticky zpracovat signály o vývojových trendech, které by mohly v budoucnu významně ovlivnit globální ekonomiku i sociální a environmentální situaci.

ČR na jednání ministrů předsedala také bloku k rozšiřování a vnějším vztahům OECD a dále k otázkám zlepšení vnitřního řízení organizace. Většinu impulzů ČR ke zvýšení přínosů práce OECD pro členské země již organizace testuje za účelem zařazení do programového portfolia.

V nedávné době byla ČR spolu s Jižní Koreou a Nizozemskem první zemí, která zpracovala a v praxi uplatnila indikátory „zeleného růstu", jež se staly vzorem například pro spolupracující země Latinské Ameriky.

Doporučení prospěla zdravotnictví i školství

Spolupráci s OECD hodlá Česká republika dále posílit tak, aby přispěla ke zmenšení či odstranění největších neduhů české ekonomiky. Pozitivních příkladů je v tomto ohledu celá řada. Díky přesným a na faktech založeným formulacím doporučení v pravidelných hospodářských přehledech se OECD daří lépe nasměrovat pozornost politiků na řešení ekonomických a strukturálních problémů, které České republice brání v účinnějším využívání příležitostí k dalšímu rozvoji.

Nezávislá autorita OECD tak umožňuje zahájit debatu i o politicky citlivých problémech – například o podmínkách hospodářské soutěže, provázanosti vzdělávání a trhu práce, nastavení důchodového zabezpečení či daňového systému.

Studie kvality zdravotní péče v ČR v roce 2014 přivedla ke konstruktivním jednáním znesvářené instituce státní správy, zdravotních pojišťoven i poskytovatelů zdravotních služeb. Pravidelné hodnocení výkonnosti patnáctiletých žáků a studentů (program PISA) je respektovaným zrcadlem výkonnosti českého vzdělávacího systému v porovnání se zahraničím.

Hloubková analýza dala České školní inspekci i ministerstvu školství silný impulz k přípravě moderních výukových a inspekčních metod. Expertiza OECD může pomoci i regionům. Například loni zpracovala OECD doporučení, jak lépe využít potenciálu místních univerzit v ekonomickém rozvoji Moravskoslezského kraje.

V loňském roce 2014 zpracovala OECD doporučení, jak lépe využít potenciálu místních univerzit v ekonomickém rozvoji Moravskoslezského kraje.

Zkušenost pro české experty

V součinnosti s našimi tuzemskými partnery chceme nejen pokračovat v dosavadní spolupráci, ale obdobně jako na letošním ministerském zasedání výrazněji ovlivňovat věcné zaměření práce OECD směrem, který bude co nejlépe vyhovovat potřebám naší země. Rádi bychom také získali co nejvíce zkušeností přímo v centrále OECD, a to jak pomocí stáží našich expertů na odborných pracovištích organizace, tak vyšším zastoupením českých občanů v sekretariátu.

Častějším zapojením českých expertů do mezinárodních týmů hodnotících pod hlavičkou OECD klíčové politiky členských a partnerských zemí organizace můžeme získat cenné informace o příkladech dobré praxe v zahraničí, předejít dopadům unáhlených rozhodnutí a v neposlední řadě lépe identifikovat příležitosti pro českou ekonomickou diplomacii.

V postavení dlouhodobého, aktivního člena OECD cítíme právo poukazovat rovněž na nedostatky v řízení organizace, v průhlednosti jejích vnitřních procesů i na možnosti úspor. V období následujícím po dvaceti letech členství České republiky v OECD chceme pokračovat v cílevědomém rozvoji a kultivaci oboustranně prospěšné spolupráce naší země s touto organizací. Využívání nesporného potenciálu OECD se dozajista vyplatí.

Jak OECD vznikla?

V roce 1947 schválily Spojené státy americké program na pomoc válkou zdevastované Evropy. Jeho konstruktér, profesor Harvardu G. C. Marshall, tehdy asi netušil, že na pozadí velmi rychlé a úspěšné realizace tohoto programu byly zároveň položeny základy jedné z nejzajímavějších mezivládních organizací moderní globální institucionální architektury.

Pod taktovkou tehdejší Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) se sídlem v Paříži průmyslová výroba ve Francii, Itálii, Německé spolkové republice a v dalších zemích rychle předstihla předválečnou úroveň.

Rekonstrukcí a modernizací prošla zničená města, infrastruktura i průmyslové aglomerace. Návrat k normálnímu životu, fungující ekonomice a hospodářskému rozmachu dodal obyvatelům demokratické západní Evropy nový životní impulz, možnost zaměřit se na budoucnost a oprostit se od válečných vzpomínek. Tehdejší Československo se – přes projevený zájem – na pokyn Moskvy do programu nezapojilo.

Uskupení OEEC zanedlouho disponovalo unikátními zkušenostmi se správným nastavením programů rozvojové spolupráce pro hospodářství země-příjemce. Na pozadí hospodářského rozmachu v obnovených zemích logicky vznikla myšlenka propojení rozvojových zkušeností s ekonomickou vědou a praktickými hospodářskými opatřeními. Hledala se vhodná synergie zkušeností a kolektivního poznání demokraticky smýšlejících zemí, které dosáhly v poválečném období pokročilého stupně rozvoje a měly zájem o standardizaci společných postupů k prosazování principů tržního hospodářství, k podpoře růstu, životní úrovně a zaměstnanosti.

Podpis zakládací listiny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vznik této instituce v roce 1961 byl praktickým vyústěním tohoto procesu. Přístupem ke konvenci OECD se vlády zavazují ke vzájemné spolupráci na přípravě i aktualizaci standardů a instrumentů v podstatných oblastech hospodářského života a k využívání těchto nástrojů v národních ekonomikách. Dvacítkou zakládajících zemí – „akcionářů organizace" – se tehdy staly Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Německá spolková republika, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie a USA.

Prospěšnost členství v organizaci, která si rychle vydobyla renomé, shledaly vbrzku i další významné země jako Japonsko, Austrálie, Finsko nebo Nový Zéland. Právo účastnit se zasedání OECD, ovšem bez možnosti hlasovat, získala Evropské komise. Postupné rozšiřování o další členy pokračovalo až do poloviny 70. let, kdy se zdálo, že OECD reprezentuje všechny ekonomicky významné a současně demokraticky orientované země.

Dalších změn doznala do té doby stabilní členská základna organizace teprve v souvislosti s odezněním studené války. Po pádu železné opony se v roce 1995 stává novou členskou zemí OECD Česká republika. Do roku 2000 se OECD rozrostla o dalších pět rychle se rozvíjejících ekonomik, jmenovitě o Maďarsko, Mexiko, Polsko, Jižní Koreu a Slovensko.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek