Česko produkuje lahůdky pro pět kontinentů

31. 3. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Česko stahuje schodek v zahraničním v obchodu s potravinami. Vývoz zamířil i mimo Evropu. Na českých paštikách, sýrech, dortech nebo müsli tyčinkách si začali pochutnávat strávníci od Venezuely až po Čínu.

Firma Orrero vyrábí až tisíc sýrových bochníků denně.Účet za vývoz v loňském roce 2014 českých potravin a zemědělské produkce a potravin přinesl několik dobrých zpráv. Meziročně si export polepšil o deset procent, když dosáhl objemu téměř 179 miliard korun. Také se zmenšilo zaostávání proti dovozu, který byl 197 miliard.

Úspěch v obchodu s potravinami je dvojnásob cenný vzhledem k tomu, že na celosvětové úrovni stíhá tento obor jedna rána za druhou. Jednak je to krize v Rusku a přilehlých státech. V posledních týdnech navíc klesly ceny některých zemědělských komodit na nejnižší úroveň za posledních čtyři a půl roku. Týká se to hlavně obilí, masa a cukru. Propad zapříčinily nízká cena ropy a menší poptávka hlavních konzumentů v čele s Čínou. Zároveň producenti chrlí nadbytek zásob. Na konci letošní sezony 2015 má například po celé planetě zaplnit sklady obilí závratných 630 milionů tun zásob. To by byla nejvyšší úroveň za posledních 15 let.

Naopak ceny mléčných produktů na počátku roku 2015 prudce vzrostly. Nepatrný růst zaznamenaly také ceny olejů.

Pohankové müsli pro Američany

Plných 91,5 procenta českého vývozu potravin zatím směřuje do Evropské unie, hlavně do sousedního Polska, Německa a na Slovensko. Do zemí EU v roce 2014 vzrostl hlavně vývoz pšenice, tabákových výrobků a syrového mléka, kterého má Česká republika velký přebytek.

I v oblasti potravin se ale už některým českým podnikům daří rozšířit svůj vývoz i za hranice Evropské unie. Mezi ně patří třeba společnost Emco. Firma, kterou v roce 1990 založil podnikatel Zdeněk Jahoda, prozíravě vsadila na trend zdravé výživy. Vyrábí hlavně müsli sušenky, kukuřičné a celozrnné lupínky, ovesné kaše nebo cereální výrobky pro děti. Dnes je prodává už do 40 zemí světa a v sezoně 2013 jí export zajistil téměř třetinu z celkového miliardového obratu.

Od roku 2008 firma provozuje vlastní továrnu v ruské Tule, kde vyrábí müsli i pro další ruskojazyčné země. Některé z hlavních trhů Emca leží i na západní polokouli. Patří mezi ně jihoamerická Venezuela, jejíž obyvatelé jsou vyhlášení tím, že velmi rádi neustále mlsají. Kompromis mezi zdravou výživou a sladkou chutí ocenili také strávníci ve Spojených státech, pro něž Emco vyvinulo speciální bezlepkové müsli na bázi pohanky a jáhel.

Se sladkostmi boduje při vývozu také společnost Ruta, která sídlí v pražské Hostivaři. Své oříškové tyčinky a další sladkosti vyváží do osmnácti zemí. Jsou mezi nimi takové cíle jako Jižní Korea, Spojené státy americké nebo Kanada.

Hamé zvedlo navzdory krizi odbyt v Rusku

Společnost Hamé loni utržila 5,5 miliardy korun, dokonce i v Rusku jí vzrostly tržby o 16 procent.Rekordně se v poslední době dařilo společnosti Hamé z Kunovic na Uherskohradišťsku. Ta vyrábí především paštiky, masové konzervy, zeleninové směsi i hotová jídla. Jedním z klíčových trhů je pro ni Rusko, kde má vlastní továrnu v Bogoljubovu. I přes krizi tam ovšem dokázala navyšovat odbyt. Celkové tržby Hamé dosáhly za rok 2014 5,5 miliardy korun, když právě v Rusku vzrostl obrat o plných 16 procent. Mimo EU má firma úspěch například také v Izraeli, v Thajsku či v Libyi. „Troufnu si říci, že kondice Hamé a pozice na trhu jsou nejlepší v historii. Díky růstu na dalších trzích včetně Ruska dokážeme vykompenzovat i problémy na některých trzích, jako je například Ukrajina," říká generální ředitel Hamé Martin Štrupl.

Z Moravy je tradiční arménský medovník...

Opravdu mezinárodní životopis má firma s dívčím jménem Marlenka. Podnik stojící na pomezí Moravy a Slezska ve Frýdku-Místku uspěl na trhu s medovými dorty podle staré arménské receptury, které dnes prodává až do Saúdské Arábie nebo Spojených států. Sám zakladatel a majitel firmy Gevorg Avetisjan je arménského původu.

Firma, která v roce 2003 začínala s jediným zaměstnancem, vyváží dnes už do 35 zemí. V roce 2014 přistavěla ve Frýdku-Místku novou halu, kde vyrábí například napoleonky z listového těsta. V další hale má výrobní linku na tradiční medovníky Marlenka, která chrlí dorty rychlostí tisíc kusů za hodinu. „Klíčové je ukázat náš produkt všude ve světě," uvedl Gevorg Avetisjan, když v roce 2015 stejně jako v tom předcházejícím triumfoval v krajském kole soutěže EY Podnikatel roku.

... i tradiční italská mozzarella

Podobně mezinárodní rodokmen mají také další potravinářské výrobky z Moravy – sýry typu parmezán nebo mozzarella ze společnosti Orrero. Recepturu na tradiční italské sýry přinesla do moravské Litovle italská rodina Brazzale, která spojila síly s podnikatelkou Marií Martinů.

Dnes drží Orrero úctyhodných 2,5 procenta celosvětového trhu s tradičními tvrdými sýry. Stalo se největší českou sýrárnou, když denně vyrobí 700 až tisíc sýrových bochníků. Znamená to 8500 tun ročně, přičemž 95 procent sýrů jde na vývoz a prodává se už ve více než padesáti zemích světa. „Okamžitě jsme vytušili potenciál moravského zemědělství a lidí. Byla to ideální oblast, kterou jsme nenašli v Polsku ani v Maďarsku,“ říká současný šéf firmy Roberto Brazzale.

Firma dosáhla v roce 2013 obratu dvě miliardy korun, z toho 1,6 miliardy zajistil export. Práci dává Orrero 300 zaměstnancům. Firma mimo jiné získala pro své sýry i certifikaci typu halal, díky nímž mohou být sýry nabízeny i v zemích dodržujících tradiční islámské regule.

Mléka je hodně, putuje až do Číny

Sýr vyrobený v České republice podle dovezené receptury a prodaný na exotickém trhu - takový příběh nabízí i jihočeská mlékárna Madeta. Se sýry akawi naloženými v solném láku slaví velké úspěchy v blízkovýchodních zemích, jako je Saúdská Arábie nebo Katar. Recepturu přinesl do Československa v minulém století libanonský podnikatel Amis Tabbara. Tyto sýry jsou v Arábii součástí každodenní kuchyně, ale pouštní oblast neskýtá dostatek mléka potřebného k výrobě. Z toho těží čeští výrobci, protože v Česku je v současnosti naopak zhruba třicetiprocentní převis produkce mléka.

Na vývoz vsadila od svých počátků v roce 1991 také mlékárenská skupina Interlacto. Její současný obrat je asi miliarda korun ročně, přičemž export a import z toho zajišťuje téměř 90 procent. Interlacto vyváží i do vzdálených oblastí, jako je Čína nebo Jižní Amerika.

Velmi aktivní je v exportu i tradiční mlékárenská značka Laktos, jejíž historie sahá až do roku 1936. Dnes má na mapě cílových zemí, do nichž prodává mlékárenské výrobky, mimo jiné vyznačeny i tak exotické země, jako jsou Bangladéš nebo Kuvajt. Od roku 1995 provozuje Laktos dceřinou firmu v Bulharsku, která je ideální základnou pro jeho obchodní expanzi na východě.

Více podpořit vývoz českých potravin a zemědělské produkce do zemí mimo EU se v roce 2015 rozhodla i česká vláda. Ministerstvo zahraničí vyšle do pěti zemí, u nichž cítí velký potenciál pro odbyt potravin, takzvané agrární diplomaty. Ti budou pod křídly ambasád pomáhat českým firmám s průnikem na příslušné trhy. Agrární diplomaté budou pracovat v Saúdské Arábii, Číně, Rusku, v Srbsku a na Ukrajině. České potravinářství tak dostává další impulz pro vývoz na dosud nedobytá teritoria.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Autor článku: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek