Komora.cz: Český export kvete, silná vazba na EU však zůstává rizikem

15. 10. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Českým exportérům se v kontextu globálních ekonomických a politických změn aktuálně daří. Přístup státu k podpoře exportu podnikatelé nyní v zásadě chválí, přesto vidí i určité rezervy a vnímají rizika. Jak stát podporuje české firmy? Jaké jsou v exportu trendy? A co může rozhodnout o exportním úspěchu? Na tyto otázky se zaměřil říjnový časopis Komora.cz.

Česko podporuje export v souladu s exportní strategií pro roky 2012 až 2020, která stojí na třech pilířích: rozvoji zpravodajství pro export, rozvoji exportu a rozvoji obchodních příležitostí. Strategie si přitom v návaznosti na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 – 2020 dala za cíl, aby se Česko stalo do roku 2020 jednou z dvaceti nejvíce konkurenceschopných zemí světa.

Podle výzkumu Světového ekonomického fóra The Global Competitiveness Report 2014 – 2015, který z hlediska konkurenceschopnosti srovnává 144 světových ekonomik, dosud Česko zaujímá 37. místo.

Vede Německo, export do EU je i rizikem

„Českému exportu se daří, což lze vyčíst ze statistik i po očistění od vlivu kurzu eura. Je velmi dobré i očekávatelné, že zájem o české produkty roste. Opakovaně se potvrzuje, že naši průmyslníci patří ke světové špičce. Dlouhodobě směřujeme k návratu mezi absolutní světovou elitu,“ říká optimisticky viceprezident Hospodářské komory České republiky Bořivoj Minář. A zamýšlí se nad důvody, které dobrou kondici českého exportu ovlivňují.

Kromě vlivu kurzu eura upozorňuje na rostoucí prodej automobilů v Evropě i mimo ni. Čeští exportéři jsou podle něj dobří a díky kurzu eura i levní dodavatelé a subdodavatelé produktů i služeb. „Nepochybuji o tom, že si čeští průmyslníci udrží vysoký standard kvality. Paralelně však je třeba se připravit na zreálnění kurzu eura a také na to, že se některým našim odběratelům v zahraničí může přestat dařit, a to může negativně dopadnout na velkou část exportérů,“ upozorňuje však s tím, že rizikovým faktorem je zejména zhruba 83% podíl českého exportu směřujícího do zemí Evropské unie.

„To znamená budoucí ohrožení pro udržení vysokého tempa růstu českého exportu,“ varuje. Vysokou orientaci domácího exportu na trhy Evropské unie a zvyšující se odvětvovou specializaci a nízký objem exportu služeb s vysokou přidanou hodnotou ostatně za potenciální hrozbu české ekonomiky označuje i zmíněná exportní strategie státu.

Rozhodující je pro český export vazba na Německo. „Když se daří německé ekonomice, daří se i českému exportu,“ tvrdí Milan Ráž, ředitel sekce služeb pro exportéry České agentury na podporu obchodu CzechTrade, která vloni zprostředkovala export za rekordních celkem více než 6,8 milionů korun. Připomíná, že do Německa směřuje třetina veškerého českého vývozu (vloni to bylo za více než 42 miliard eur) a objem každý rok roste. Přičemž jen do spolkové země Bavorsko vyveze Česko víc než do Ruska, Spojených států, Indie a Číny dohromady – export do Bavorska vloni přesáhl 10 miliard eur.

Milan Ráž tak poukazuje na základní statistiku českého exportu, kdy se za první pololetí letošního roku nejvíce (více než 90 %) vyvezlo do zemí Evropské unie, do států Evropského sdružení volného obchodu a do USA. Jen necelých 5 % vývozu jde do rozvojových zemí, mezi nimiž rostly Indie a Turecko. Na vývoz do SNS připadá 2,9 %, do Číny 1,2 %. „Důvody jsou zřejmé,“ komentuje Milan Ráž uvedená čísla. Obchod s unijními státy má totiž pro firmy, a to zejména malé a střední, mnoho výhod, například v podobě dlouhodobých obchodních vazeb nebo jednodušší logistiky.

Uplatnit se můžeme všude

A jaké jsou v exportu trendy? České firmy podle Milana Ráže aktuálně aktivně cílí také na asijské země a země Blízkého východu. Zajímavá je pro exportéry oblast SNS, roste zájem i o trhy USA a Latinské Ameriky. „Nedá se říci, že by o české firmy někde nebyl zájem, české produkty a služby jsou uplatnitelné po celém světě, záleží ale vždycky na konkrétní poptávce dané země či oblasti a na schopnosti a ochotě českých výrobců na ni reagovat,“ upozorňuje Milan Ráž.

Mimo jiné v reakci na potřeby českých exportérů posiluje CzechTrade také své zastoupení ve světě. Novou kancelář otevírá v indickém Bangalore i v USA, chystá kancelář v Singapuru i v Íránu, kde se nyní nabízejí pro české firmy velké možnosti spolupráce.

Stát se snaží, ale pohled by měl být jednotný

Jak stát podporuje české firmy v exportních aktivitách? Bořivoj Minář z HK ČR uznává, že snaha státu podporovat export je neoddiskutovatelná. Snahu lze podle něj sledovat na úrovni Úřadu vlády, Kanceláře prezidenta republiky, vedení Poslanecké sněmovny i Senátu, na Ministerstvu zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, zemědělství, financí i dalších.

„Při takovém množství subjektů snažících se o rozvoj ekonomické diplomacie a podpory exportu zároveň existuje riziko vzniku duplicit, nevyužívání synergií, nejednotnost v pohledu na hlavní cíle exportu apod.,“ dodává Bořivoj Minář a upozorňuje také na dokumenty, které vyšly ze společné dílny HK ČR a státní správy. Jedná se například o Mapu oborových příležitostí, která popisuje potenciální exportní destinace nebo snahu sestavit sumáře hlavních exportních položek a oborů českého exportu.

„Třetí oblastí, ve které vidíme největší prostor ke zlepšení, je propagace. Zde mají co zlepšovat nejen exportéři stávající a potenciální, ale především Česká republika. Dlouhodobě chybí materiál, který by pozitivně, zajímavě a jednotně prezentoval Česko jako krásnou zemi se šikovnými, zručnými a pracovitými lidmi,“ vidí další „bílé místo“ domácího exportu Bořivoj Minář.

Čeští exportéři vytvářejí trendy

Vedle tahounů českého exportu, jako je například Škoda Auto, jsou známé příběhy mnoha českých exportérů, kteří si ve světě vybudovali silné postavení v některém velice specializovaném segmentu a stali se v podstatě jeho průkopníky a „trendmakery“. Jako drobný příklad připomeňme úspěšného výrobce zdravotnických lůžek Linet Group nebo sklářskou firmu Preciosa Lighting.

Kus práce má za sebou v oblasti exportu za téměř deset let své existence také firma Lifefood. I ona podniká ve velmi specializovaném segmentu, v raw potravinách (neboli živé stravě). „Jsem přesvědčena, že za naším úspěchem v Česku a na zahraničních trzích, kde i nadále rosteme, stojí nekompromisní dodržování firemní filozofie – tedy že to není jen o tom, co vyrábíme, ale především jak to vyrábíme,“ tvrdí Tereza Havrlandová, zakladatelka a majitelka společnosti.

Dalším klíčem k úspěchu je fakt, že je firma inovativní a stále vyvíjí nové výrobky i celé produktové kategorie. „Nebojíme se jít dosud nevyšlapanými cestičkami, máme odvahu dělat věci jinak. V této souvislosti spíše zaznamenáváme bohatou odezvu ze strany konkurence ve světě, která nás následuje a inspiruje se našimi produkty,“ říká s hrdostí. Poukazuje na to, že firma klade velký důraz na kvalitu, a to nejen při výrobě a balení, ale už při výběru surovin.

„Za nimi jsme ochotni procestovat půlku zeměkoule, jen abychom našli dodavatele, který nabízí suroviny ve 100% raw kvalitě. To v segmentu raw vegan bio produktů rozhodně není standardem,“ vysvětluje a připomíná i to, že se její společnost ve světě opírá o kvalitní obchodní partnery a sází na maximálně personifikovaný přístup k zákazníkům.

Výrobky Lifefood jsou nyní k dostání na většině evropských trhů a během dalších pěti až deseti let se chce firma stát ve svém segmentu první volbou pro spotřebitele. „Naším cílem je postupně expandovat na mimoevropské trhy a stát se firmou s celosvětovým působením,“ odkrývá Tereza Havrlandová své ambiciózní plány.

Autorka článku: Jana Bohutínská

Vazba mezi inovacemi a exportem je v prostředí ČR mimořádně silná

Po období ekonomické transformace v 90. letech se silný český exportní výkon začal po vstupu do EU kloubit i s výrazným přebytkem obchodní bilance. Tuzemští exportéři dokázali využít prostoru evropského Jednotného trhu, na který vstupovali a stále na něm působí s výhodnější nákladovou hladinou v porovnání se západní konkurencí.

Průběh nominální ekonomické konvergence je naplňován v delším časovém horizontu v porovnání s konvergencí reálnou, takže komparativní cenová výhoda na naší straně ještě nějakou dobu potrvá. Leč nároky na kvalitu se neustále zvyšují.

Zkrátka a dobře, přestože český vývozce bude ještě nějakou dobu žít s příznivým nákladovým polštářem (dmýchaným nyní dále též slabším kurzem koruny), aby se na exportním trhu udržel, bude muset více zohledňovat i kvalitu. A té nelze dosahovat jinak, než soustavnou inovační aktivitou.

Je proto dobře, že třeba OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 si velmi všímá přímosti vazby mezi inovativní ekonomikou a její schopností vyvážet. Je ale také potřeba, aby se protiváhou největších exportních fi rem stávaly více malé a střední podniky.

Zřejmě se to nepodaří v úrovni, odpovídající jejich podílu na tuzemské hrubé přidané hodnotě či zaměstnanosti, leč exportní síla malých a zvláště středních podniků by měla být více než čtvrt století po revoluci zřetelnější. Stane-li se tak, zvýší se též jejich podíl na vyvážené fi nální produkci a úměrně tomu poníží výroba součástek a komponent.

Čím blíže se podnik dostane ke konečnému spotřebiteli a uživateli, tím silnější pozici ve vyjednání odpovídajících tržních podmínek, včetně trvalejšího uchycení na exportním trhu, včetně post-prodejních služeb tento má.

A k tomu mu též dopomohou inovace – výrobní, marketingové, procesní, výzkumné a vývojové či obchodní. Vazba mezi inovacemi a exportem je v prostředí ČR mimořádně silná a může být ještě silněji vnímána coby budoucí výzva.

Autor sloupku: Petr Zahradník, Ekonom a poradce prezidenta Hospodářské komory ČR


Převzato z časopisu Komora

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek