Český export na Ukrajinu opět roste. Oživila ho i dohoda s EU

26. 7. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Přes složitou hospodářskou i politickou situaci na Ukrajině funguje od roku 2016 mezi EU a zemí na východě Evropy alespoň částečně smlouva o zóně volného obchodu (DCFTA). Ta se pozitivně odráží na výsledcích českého exportu, který letos po hubených letech opět roste.

ukrajina-eu-puzzleUkrajina je pro Českou republiku historicky významným obchodním partnerem. Od 90. let se stabilně umísťovala v žebříčku obchodních partnerů ČR kolem dvacátého místa.

Vývoz na Ukrajinu narostl za dvacet let samostatné existence ČR na více než devítinásobek - až k rekordní hodnotě 33,3 miliard korun v roce 2012, import do Česka se pak zvýšil šestinásobně. Od roku 2014 však vzájemný byznys dusila rusko-ukrajinská krize či vojenský konflikt na východě země a vývoz z ČR každoročně klesal zhruba o čtvrtinu.

Tuzemští exportéři měli strach z bezpečnostní situace a báli se vyvážet či přímo investovat na území Ukrajiny. Ekonomická situace dosud není růžová a žádá si politickou a sociální stabilizaci země.

První smlouvu o partnerství a spolupráci (PCA) mezi EU a Ukrajinou podepsaly obě strany už v roce 1994. Od roku 2007 se začalo jednat o nové formě spolupráce a zrodila se myšlenka Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou.Vstup Ukrajiny do WTO v únoru 2008 ji rozšířil o možnost negociace Prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), která se měla stát součástí Asociační dohody.

Holanďané byli v referendu proti

Jednání byla dokončena v prosinci 2011, nicméně trvalo více než dva roky, než mohly být politická a následně i obchodní část dohody podepsány. Toto období bylo ve znamení tlaku Ruska, kterému je sbližování Ukrajiny a EU trnem v oku, úhybných manévrů Janukovyčovy vlády a jejího kolapsu v únoru 2014. Následovala anexe Krymu, začátek válečného konfliktu v Donbasu a zhoršení ekonomické situace v celé zemi.

Politická část Asociační dohody byla podepsána v březnu 2014 a prozatímně vstoupila v platnost v listopadu 2014. Především v reakci na obavy s nesouhlasem Ruska s některými články ekonomické části dohody (DCFTA) byla její platnost odložena do konce roku 2015.

Prozatímní provádění dohody (implementace některých částí) ovšem není totéž jako celkový vstup v platnost po ukončení ratifikačního procesu.

Dodnes byla Asociační dohoda s Ukrajinou ratifikována Evropským parlamentem, ukrajinskou Verchovnou Radou a parlamenty 28 členských států EU. Dohodě se ovšem staví do cesty poradní referendum v Nizozemsku. Plebiscit z dubna 2016 odhalil, že přes 61 % nizozemských voličů je proti Asociační dohodě.

Tento výsledek na určitou dobu odloží finální rozhodnutí nizozemského parlamentu a pozdrží celkový ratifikační proces v Unii. Dle odborníků se jedná především o euroskeptický signál, v praxi by pro Nizozemsko mohl znamenat vyjednání výjimky z Asociační dohody s Ukrajinou.

V současné době tedy prozatímní provádění Asociační dohody s Ukrajinou aktivuje pouze ty části dohody, které kompletně odpovídají kompetencím EU, tj. obchodní a finanční spolupráci. DCFTA, jež prozatímně platí od 1. ledna 2016, přesto představuje důležitý milník v obchodních vztazích evropských zemí a Ukrajiny.

A jak byl za první půlrok platnosti zóny volného obchodu ovlivněn český vývoz na Ukrajinu? Dá se hovořit o pozitivním vlivu ukrajinské DCFTA na český zahraniční obchod? Odpověď je jednoznačně ano.

Export od ledna opět roste

Výsledky Českého statistického úřadu za prvních pět měsíců roku 2016 ukázaly, že se český vývoz za leden až květen 2016 zvýšil o 35,5 procenta na hodnotu přesahující 7,5 miliardy.

Ačkoli se dovoz z Ukrajiny o něco snížil, celkový obrat narostl téměř o pět procent na více než 15 miliard korun. Pasivní saldo zahraničního obchodu je nejnižší od roku 2014 a směřuje k vyrovnané bilanci.

Na více než 57 % tuzemského vývozu na Ukrajinu se podílí stroje a dopravní prostředky (přes 4,3  mld. Kč). Ve významném objemu jde také o chemikálie a výrobky tříděné podle materiálu (oboje okolo 14 %).

Pozitivní vliv na zmíněná čísla má nejen dohoda s EU, ale i jistá stabilizace těžce zkoušené ekonomiky. Ta se vlivem masivních strukturálních reforem prováděných od roku 2014 začíná pomalu odrážet ode dna. Propad ekonomiky se zastavil a podle předpovědí MMF by se Ukrajina v tomto roce měla dostat dokonce do fáze slabého růstu. Ukrajinské HDP se v 1. čtvrtletí 2016 zvýšilo meziročně o 0,1 %. Přílišný optimismus přesto není na místě.

Stroje a dopravní prostředky vlajkovou lodí exportu

Co se týče strojů a dopravních prostředků, největší statistické vývozní hodnoty se uvádí u izolovaných drátů, kabelů či ostatních elektrických vodičů (690 mil. Kč) a telefonních přístrojů a přístrojů k vysílání (668 mil. Kč). O něco méně se vyváží automobilů, karosérií motorových vozidel a jejich příslušenství (celkově 708 mil. Kč). U všech těchto položek byl zaznamenán růst o více než 100 % v porovnání s obdobím leden až květen 2015. Největší růst (až na osmnáctinásobek) byl zaznamenán u motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků. Až třináctkrát vzrostl vývoz přívěsů a návěsů, osmkrát více se vyváží traktorů.

Naopak jsme zaznamenali další výrazný propad ve vývozu kovoobráběcích strojů a příslušenství k nim (až o 98 %). Celková hodnota vyvezených strojů a dopravních prostředků za leden-květen 2016 však vyrostla ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 63,6 %.

Velký růst o 45 % zaznamenaly také nápoje a tabákové výrobky. Nejvíce rostl export vína z čerstvých hroznů (o 300 % na hodnotu 5 mil. Kč). Tahounem této kategorie ovšem zůstávají lihoviny, likéry a ostatní alkoholické nápoje (růst o 63 % na hodnotu přes 15 mil. Kč). Pivo vyrobené ze sladu slabě pokleslo o 8 % a je zatím na hodnotě devět milionů.

 

Pokračující krize či oživení?

Zajímavým fenoménem je drastický propad zájmu o kovoobráběcí a další průmyslové stroje. Ten je dán tím, že významně poklesla průmyslová výkonnost ukrajinské ekonomiky.

Centrum průmyslu se ostatně nacházelo na východě, který je těžce zkoušený válečným konfliktem. Donbas je navíc částečně mimo kontrolu ukrajinské vlády a ze všech oblastí utrpěl zdaleka nejvíce v důsledku ozbrojených střetů.

Odborníci se ptají, zda jsou uvedené změny předzvěstí dlouhodobého růstu vzájemného obchodu mezi ČR a Ukrajinou, nebo jde jen o realizaci odložených potřeb ukrajinského hospodářství po šokovém poklesu v letech 2014 až 2015.

Vzhledem k tomu, že český export je orientován spíše na investice než na spotřebu a spotřební zboží, je pro pokračování růstu vývozu nezbytné, aby se ukrajinská ekonomika zotavila a vygenerovala dostatečné prostředky pro realizaci investic nutných pro modernizaci průmyslu, obnovení infrastruktury atd.

V současné době však stále hovoříme spíše o stabilizaci situace, tedy zastavení propadu, než o pozitivním obratu k solidnímu růstu.

Češi nad Ukrajinou hůl nezlomili

Čeští exportéři nad Ukrajinou „hůl nezlomili“, naopak stále hledají možnosti, jak se na ukrajinském trhu uplatnit a tato snaha se v řadě případů vyplácí. Nicméně země má stále velké rezervy v realizaci reforem a zlepšení podnikatelského a investičního prostředí.

V současné realitě jsou čeští podnikatelé jen zřídka ochotni zakládat společné podniky či realizovat jinou spolupráci vyšší úrovně, neboť vnímají ukrajinské prostředí jako příliš rizikové.

Samostatnou kapitolou je energetika. Ukrajina má tradičně velmi vysoký potenciál v tranzitu elektřiny a energonosičů (především ropy a zemního plynu) a měla by působit jako most mezi Ruskem a dalšími energetickými velmocemi na východě a bohatým evropským trhem na západě.

Současné snahy ukrajinského vedení co nejvíce se zbavit závislosti na Rusku však využití tohoto potenciálu komplikují. Situaci navíc ztěžuje snížení objemu vývozu ruské ropy a plynu do Evropy přes ukrajinskou tranzitní soustavu a tím propad v příjmech z tranzitních poplatků.

Ekonomické problémy Ukrajiny nesouvisejí pouze s válečnými událostmi posledních dvou let, byť je zřejmé, že ty tamní ekonomiku poškodily drasticky.¨Ukrajina od roku 1990 hospodářsky víceméně stagnuje, většina průmyslového zařízení pochází z předchozího období a ekonomika prošla v průběhu posledních dvaceti letech mnoha otřesy spojenými s divokou privatizací, “reprivatizací“, nelítostným soupeřením různých oligarchů, mocenských skupin apod.

Olga Kalinová a Jiří Pytlíček (oddělení zemí SNS a dalších zemí, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek