Čeští výrobci tramvají či tříkolek porážejí ve veřejných tendrech ve světě i zdatné soupeře

14. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Vedoucí roli ve vývozu dopravních prostředků sice hrají tuzemské automobilky, ale najdou se i jiné firmy se zajímavým výrobním programem pro zahraniční trhy.

Začíná to tříkolkami, pokračuje koly a vrcholí automobily, autobusy, vlaky či letadly. Neexistuje rodina, která by doma neměla nebo nepoužívala hned několik dopravních prostředků, takže logicky jde o velice výhodný vývozní artikl.

„Výroba dopravních prostředků a komponentů se podílí zhruba ze čtvrtiny na naší celkové průmyslové produkci a zrovna tak i na exportu,“ uvádí Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus, která se zabývá investicemi na kapitálových trzích. Podle jeho názoru je pro tuzemskou ekonomiku životně důležité, aby se český průmysl dopravních prostředků dál rozvíjel a neztrácel svou konkurenceschopnost.

Podnikatelské svazy i analytici předpokládají, že český export za rok 2016 překročí rekordní čtyři biliony korun a meziročně vzroste o čtyři až pět procent. Už tradičně byl vývoz mimo jiné tažen právě obchody s dopravními prostředky, a především pak automobilovým průmyslem.

Zájem o vozy z Česka roste hlavně v Evropě

Podle Českého statistického úřadu vyvezly české firmy od ledna do konce listopadu 2016 všech dopravních prostředků za 802 miliardy korun, z toho jenom silniční vozidla na přepravu osob či nákladů, díly a příslušenství, motocykly, kola či přívěsy dělaly 97 procent, o zbývající tři procenta se dělí letadla, železniční vozidla, lodě a ostatní. Tak výrazný je v tuzemsku automobilový průmysl. Ani  hlavní exportní destinace se loni výrazně neměnily. Do 28 zemí Evropské unie činil vývoz dopravních prostředků 685 miliard, což je 85 procent z celkového exportu tohoto segmentu.

Přílišnou provázanost s trhy Evropské unie analytik Šimara nevidí kriticky. „Jde o výsledek přirozeného vývoje, který je odrazem našeho členství v Evropské unii a bohatstvím západoevropských trhů. Naopak je malým zázrakem rychlost, s jakou se naši exportéři dokázali přeorientovat z východních trhů na ty západní,“ tvrdí analytik s tím, že velmi zajímavým počinem z tohoto pohledu bude i případná expanze Škody Auto na trh v USA, kde doposud prakticky není zastoupena.

„Pokud by se management rozhodl k tomuto odvážnému kroku, znamenalo by to další významný milník v historii naší nejúspěšnější automobilky.“ Podle Šimary v současné době ani výhledově není některé z dalších odvětví schopno případný výpadek automobilového sektoru nahradit.

Například ke Škodě Auto už neodmyslitelně patří titul Exportér roku. Automobilka vyváží do více než 100 zemí světa, provozuje tři výrobní závody v Česku, ale vyrábíi v Číně, v Rusku, na Slovensku a v Indii většinou prostřednictvím koncernových partnerství, na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery.

Podle Sdružení automobilového průmyslu rostla automobilová produkce, která je v Česku významným a konkurenceschopným exportérem, loni zhruba dvojnásobným tempem ve srovnání s průmyslem jako celkem. Největší podíl si udržuje právě Škoda Auto, která loni už potřetí dodala zákazníkům celosvětově více než 1 milion vozů. Její export meziročně vzrostl o sedm procent.

Jediný tuzemský výrobce nákladních vozů Tatra Trucks loni dokonce zvýšil výrobu o více než polovinu, což umožnil právě prudký růst vývozu, který meziročně stoupl o 68 procent.

Dopravní prostředky poráží konkurenci

Jan Procházka, generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), přiznává, že orientace českého průmyslu na automobilový sektor je sice velká, ale určitě nemá smysl ji nějak oslabovat. „Důležité je hledat další výrobní programy, které jej budou doplňovat,“ míní Procházka. Podle jeho zkušeností jsou čeští exportéři silní i ve vývozu tramvají, trolejbusů, autobusů, vlaků či letadel. „Objevují se u nás velice často. Pojišťovali jsme v poslední době dodávky do Turecka, Ázerbájdžánu, Lotyšska, Francie a podobně.“

Ačkoli samozřejmě nebezpečí nesplacení pohledávky existuje vždy, v segmentu dopravních prostředků dochází k problémům méně často. Jedná se totiž většinou buď o státní zakázky, nebo o kontrakty hromadné dopravy, které financují města a ta je mnohdy spojují s dotacemi. „V segmentu dopravních prostředků jsme opravdu silní, české firmy ve veřejných tendrech porážejí i zdatné soupeře. A to nejde o kusové zakázky, ale o dodávky třeba 50 tramvají,“ dodává šéf EGAP.

motorky Blata
V dobách před čínskými kopiemi exportovala firma Blata do 40 zemí, aktuálně jsou její speciální závodní motorky k dostání v Německu, Velké Británii, Nizozemsku, Itálii a v menší míře i na trhu řeckém a australském.

Ve světě jsou známé tramvaje i kola

K největším exportérům v sektoru hromadné dopravy patří plzeňská Škoda Transportation, která si uvědomuje, že konkurenceschopnost na zahraničních trzích je podmíněna novými technologiemi. Jen za uplynulé čtyři roky investovala firma čtyři miliardy korun do výzkumu a vývoje nových systémů a postupů. Nové kontrakty jsou pak odrazem těchto inovací.

„Loni jsme například získali zakázky na tramvaje do německého Chemnitzu, tureckého Eskişehiru a lotyšské Rigy. Vítězství v tendru na tramvaje pro nově budovanou trať ve finském městě Tampere je důkazem, že nákup kontrolního podílu ve finské společnosti Transtech lze hodnotit pozitivně. Úspěšně tak pokračuje naše strategie etablovat se i na západních trzích, mezi které náročný skandinávský trh jednoznačně patří,“ říká Tomáš Ignačák, předseda představenstva Škody Transportation. Skupina, jejíž tržby v roce 2015 přesáhly 18 miliard korun, usiluje navíc i o trhy v USA, Izraeli a Číně.

Mezi úspěšnými českými exportéry jsou ovšem i výrobci mnohem menších dopravních prostředků. Dobře se dokázala prosadit třeba kola. Firma Universe Agency pod značkou Author ročně produkuje kolem 100 tisíc kusů bicyklů, z nichž jen 40 procent zůstává v Česku. Zbývající část jde na export, který směřuje na trhy střední a východní Evropy, dále do Číny, Japonska, Thajska a na Filipíny, menší množství také do Skandinávie. Spolumajitel značky i společnosti Martin Havlena tvrdí, že mají s bratrem globální značku, přitom budovat ji začali teprve před čtvrtstoletím.

„V rámci budování značky je to o produktu, ten musí být kvalitní, a mě baví vytvářet kolekci,“ míní spolutvůrce kol Author. Horská, silniční, krosová, cestovní, dětská, dámská či freestylová kola této značky vznikají na Tchaj-wanu, ale v Česku firemní tým jednotlivé kolekce navrhuje, vytváří takzvanou tvarovou studii od technických parametrů až třeba po barevnost jednotlivých dílů.

Rikši do Nizozemska vyrábějí na Moravě

Naopak výroba kdysi proslavených kol Favorit po mnoha peripetiích zkolabovala v roce 2004. O sedm let později značku koupil slovenský podnikatel Richard Galovič a rozhodl se ji restartovat. A to jak v tuzemsku, tak na zahraničních trzích. V současné době se měsíčně vyrobí 20 až 30 favoritů s čekací dobou 12 až 14 týdnů. Jde o zakázková kola, jejichž cena se pohybuje od osmi do 350 tisíc korun. „Zatím jsme měli ze zahraničí jen jednotlivé zákazníky. Kola jsme dělali do Nizozemska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Lucemburska i USA. Ale aktuálně pracujeme na zahraničních zastoupeních, uvažujeme o trzích s rozvinutou cyklistikou, jako jsou Nizozemsko, Velká Británie a USA,“ prozrazuje Galovič.

Úplně novou tradici minibiků založili manželé Blatovi z Blanska v rodinné garáži na jižní Moravě v roce 1991 natolik skvěle, že je nakonec začali masivně kopírovat Číňané. Přes tyto neblahé zkušenosti z exportu se manželé nevzdali. „Mívali jsme obrat 200 milionů korun, teď je to tak tak 30 milionů. Ale jedeme dál, to je hlavní,“ tvrdí Eliška Blatová. V dobách před čínskými kopiemi exportovala firma Blata do 40 zemí, aktuálně jsou její speciální závodní motorky k dostání v Německu, Velké Británii, Nizozemsku, Itálii a v menší míře i na trhu řeckém a australském. Zároveň hledají majitelé i nový výrobní program.

„Nedávno jsme třeba dodali do Nizozemska první zakázku speciálních elektrických tříkolek. Je to něco jako rikša s volným nebo zakrytým nákladním prostorem nad předním kolem. Na vývoji téhle tříkolky jsme se podíleli s nizozemským partnerem,“ uvádí Blatová. Jde o vozítko určené třeba poštovním doručovatelům, prodejcům zmrzliny a párků, na cesty drobných prodejců podél moře nebo do městských ulic, kam je zakázaný vjezd spalovacím motorům.

Aktuálně je společnost Blata zaměřena z jedné třetiny na výrobu dražších závodních minibiků, kterých exportuje tak 70 procent, a zbytek kapacity věnuje přesnému strojírenství, dělá třeba komponenty do letadel.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová, foto: archiv redakce a Jan Symon (HN).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek