Cestovní ruch: motor obnovy islandské ekonomiky

15. 6. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Cestovní ruch: motor obnovy islandské ekonomiky Začátkem června 2017 zahájily hned dvě letecké společnosti s bází v Praze nové pravidelné spoje na hlavní islandské letiště Keflavík. Historicky poprvé tak vznikl letecký most mezi ČR a Islandem a doba letů nepřesahuje čtyři hodiny. Linka Českých aerolinií odlétá z Prahy v pondělí a ve čtvrtek pozdě večer, linka Wizz Air Hungary je provozována ve středu a v neděli.

Nabídnutá sedačková kapacita obou dopravců umožňuje na přímých letech mezi ČR a Islandem přepravit během letní sezóny 5,6 tis. cestujících měsíčně. I aerolinie v ČR tedy mají zájem využít strmé křivky turistického zájmu o Island a připomínají, že cestovní ruch se stal hlavním pilířem růstu islandské ekonomiky: růst HDP za r. 2016 činil 7,2 %.

V r. 2017 by na Island mělo zavítat 2,2–2,4 mil. turistů (v r. 2016 to bylo 1,8 mil.), kteří na ostrově utratí 500 mld. ISK. Ještě v r. 2015 se přitom předpokládalo, že Island překročí 2milionovou návštěvnickou hranici teprve v r. 2020.

Pětiletý fiskální plán vlády, který schválil parlament dne 31. 5., převádí od r. 2018 služby cestovního ruchu ze snížené do standardní sazby DPH. Jde o rozporný krok, který vláda předem konzultovala s MMF a OECD. Zvýšení daňové sazby z 11 na 24 % se promítne do koncových cen pro zahraniční návštěvníky a pro část potenciálních cestovatelů se Island stane nedosažitelný. To je však pro vládu záměrným vedlejším účinkem tohoto opatření: dle ministra financí a hospodářství Benedikta Jóhannessona není neřízený příliv turistů ku prospěchu ekonomiky ani rozvoje ostrova.

Před schválením fiskálního plánu islandští poslanci neúspěšně navrhovali alternativy s podobným dopadem, především výběr nové příletové daně (arrival fee). K nejhlasitějším kritikům zvýšení DPH i příletové daně patří v současnosti největší islandská firma, aerolinie Icelandair, kterým menší zájem klientů o Island přinese úbytek přepravených cestujících a nižší tržby.

V důsledku rostoucích cen na Islandu se zkracují doby turistických pobytů. V r. 2015 trval jeden pobyt průměrně 4,5 nocí, kdežto v r. 2016 již jen 3,8 nocí. Ceny turistických balíčků na Islandu během r. 2016 vzrostly o 20–30 % (i když inflace činila 2 %). Prodejci skupinových zájezdů v r. 2017 hlásí islandským partnerům storna kontrahovaných služeb vzhledem ke skokovému růstu nabídkových cen. Nejčastěji jde o cestovní kanceláře ze západoevropských zemí (Německo, Španělsko, Velká Británie). Rodina se dvěma dětmi za cenu 1týdenního pobytu na Islandu může strávit týden na Novém Zélandu nebo dva týdny v USA. Dalším důvodem je posilování kurzu ISK: individuální turisté se zájmem o sever začínají preferovat mírně levnější Norsko, finské Laponsko nebo Skotsko.

K 1. 1. 2017 bylo na Islandu registrováno 344 644 aut, čímž byl poprvé převýšen počet Islanďanů (338 349 osob). Důvodem je růst flotily autopůjčoven, které každoročně nakupují 43 % všech vozů na Islandu.

Celkem se za r. 2016 na Islandu realizovalo 8,8 mil. noclehů, z toho 89 % zahraničními návštěvníky. Ubytovací služby pokryly z 58 % hotely a z 28 % penziony. Zbylý 14% podíl připadá na alternativní služby sdílené ekonomiky typu Airbnb. V exponovaných měsících bývá jiný způsob ubytování, zvlášť na poslední chvíli, nedostupný. U Airbnb byly na jaře 2017 registrovány 4 tis. islandských vlastníků bytů, kteří v r. 2016 ubytovali 380 tis. osob. Nápadný je roční zisk v přepočtu na jednoho ubytovatele: na Islandu činí 1,2 mil. ISK (v Reykjavíku 1,6 mil. ISK), což je nejvíce na světě (následuje londýnský Westminster).

Ministr sociálních věcí a rovných šancí Þorsteinn Víglundsson v rozhovoru 14. 4. uvedl, že by považoval za účelné regulovat počty islandských poskytovatelů služby Airbnb, protože krátkodobá ubytování hotelového typu snižují kapacitu nájemního bydlení. V centru Reykjavíku poklesl počet rezidentů o 10 %: majitelé těchto nemovitostí své byty nabízejí turistům. Ministr zdůraznil, že střed metropole se nesmí stát hotelovým komplexem, ale lokalitou, kde žijí také místní. Jestliže obce regulují počty restaurací, kaváren a barů, měla by existovat i možnost omezit poskytování služby Airbnb.

Podle ředitele vládního Střediska pro řízení cestovního ruchu Óskara Jósefssona je nutno zohlednit i variantu dalšího exponenciálního nárůstu turistů. V tom případě by v r. 2020 na Island mohlo přicestovat 4 mil. turistů a do r. 2030 by se na Island vydalo 5–6 mil. turistů ročně. Již současná situace přesahuje dřívější očekávání: „Došli jsme k bodu, kdy se musíme sami sebe zeptat, zda je tento růst udržitelný. Je důležité pro firmy i pro společnost, aby tomu tak bylo a abychom jednoho dne neměli na Islandu jen bezduchá zařízení, určená jen pro turisty, a veškerá pracovní místa svázaná se službou turistům.“

Z průzkumu z dubna 2017 vyplývá, že 47 % dotázaných Islanďanů by preferovalo zavedení kvóty na maximální počet turistů, kteří by mohli během roku na Island zavítat. Polovina by doporučila zavedení příletové taxy (orientačně 1 000 ISK). Nárůst počtu turistů těší 45 % a mrzí 16 % dotázaných. Hlavním zdrojem neklidu je dopad masové turistiky na tvář přírody i na stav a vytížení silniční infrastruktury, nedostatek hotelového ubytování pro Islanďany, platový dumping, jakož i připravované zvýšení rozlohy a kapacity hlavního islandského letiště Keflavík.

Se zpožděním byla na Islandu medializována informace, že dne 1. 6. 2017 došlo v Moskvě k podpisu nové mezistátní islandsko-ruské dohody o leteckých službách. Dohodou se zvyšuje povolený počet letů mezi oběma zeměmi z 2 na 7 týdně a islandským dopravcům se umožňuje žádat o otevření spojů do destinací Adler/Soči, Kaliningrad a Vladivostok. Dohodu podepsali velvyslanec Islandu v Rusku Stefán Lárus Stefánsson a náměstek ředitele v ruském ministerstvu dopravy Sergej Anatoljevič Seskutov.

Podpisu byli přítomni zástupci všech tří mezinárodních islandských aerolinií (Air Atlanta, Icelandair a WOW Air). Aktualizovaná a rozšířená dohoda nově dovoluje code-sharing všech islandských a ruských dopravců na linkách druhé strany (dosud tak mohly činit jen Icelandair a Aeroflot). Jednání o otevření sibiřského koridoru k přeletům islandských civilních letadel vzdor zájmu islandské strany neproběhla a byla odložena nejdříve na září 2017.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek