Charakteristika kraje Vysočina

29. 12. 2017 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Dokument seznamuje se základními charakteristikami kraje Vysočina, jimiž jsou například poloha a rozloha kraje, počet obyvatel, struktura ekonomických aktivit, sociální a další údaje.

Poloha

Kraj Vysočina v rámci České republiky zaujímá centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Je pro něj charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Rozdrobená sídelní struktura přispívá v některých případech k vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel.

Území Kraje Vysočina se sice státní hranice České republiky přímo nedotýká, jižní část kraje však zasahuje do její těsné blízkosti, a díky tomu se Vysočina společně s krajem Jihočeským a Jihomoravským zapojuje do řady aktivit v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší a relativně zdravými lesy, nacházejí se v něm též vodohospodářsky významné vodní plochy a zdroje vody. Územím kraje prochází od jihozápadu na severovýchod hlavní evropské rozvodí a rovněž historická zemská hranice Čech a Moravy.

Rozloha

Rozlohou (téměř 6 800 km2) se Vysočina řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze čtyři kraje jsou rozlehlejší. Nejvýše položeným bodem je vrchol Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava, nejnižší bod se nachází v místě, kde na jihovýchodě okresu Třebíč opouští území kraje řeka Jihlava (239 m n. m.). Na území kraje se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti – Žďárské vrchy a Železné hory. Vrch Melechov v havlíčkobrodském okrese je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy.

Území

Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav od 1. ledna 2005). Obec na Vysočině má v průměru 731 obyvatel, tedy nejméně ze všech krajů České republiky. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s méně než 500 obyvateli. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje, což je v rámci České republiky vzhledem k velikosti regionu mírně podprůměrné.

Obyvatelstvo

K 1. lednu 2017 žilo na Vysočině téměř 509 tisíc obyvatel, což mezi kraji České republiky představuje třetí nejnižší lidnatost. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2016 bezmála 57 %. V roce 2016 mírně poklesl počet narozených dětí, přibylo sňatků a ubylo rozvodů. Podíl dětí narozených mimo manželství je dlouhodobě nižší než v ostatních regionech České republiky s výjimkou Zlínského, Jihomoravského kraje a Prahy, ale má také vzestupnou tendenci, v roce 2016 dosáhl hranici 43,8 %.

zpět na začátek

Ekonomické údaje

Ke konci roku 2016 bylo vkraji ve statistickém registru ekonomických subjektů, vněmž jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, podchyceno 111,8 tisíc subjektů. V rámci České republiky se tak Vysočina zařadila na předposlední místo před Karlovarský kraj, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o nižším stupni podnikatelské aktivity. Nejvíce ekonomických subjektů v kraji vykázal okres Žďár nad Sázavou (25,5 tisíc), nejméně okres Pelhřimov (17,2 tisíc).

Ekonomická výkonnost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Jeho podíl na hrubém domácím produktu České republiky se v posledních letech pohybuje kolem 4 %. V roce 2016 činil hrubý domácí produkt na 1 obyvatele kraje více než 373 tisíc Kč, tj. kolem 83 % průměru České republiky.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kraji Vysočina v roce 2016 činila 24 534 Kč (fyzické osoby), pod celorepublikovým průměrem zaostala o více než 2 tisíce korun.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let dosáhl koncem roku 2016 hodnoty 5,17 % a byl osmý nejnižší v celé České republice. V kraji byl nejvyšší v okrese Třebíč (6,77 %), naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (3,28 %). Počet neumístěných uchazečů o práci v kraji oproti roku 2015 poklesl o 17 %. Na jedno volné pracovní místo koncem roku 2016 připadali na Vysočině 3 uchazeči. Nabídka míst pro kvalifikovanou pracovní sílu není vysoká, ale mírně se zlepšuje.

zpět na začátek

Zemědělství a průmysl

Tradičně významné postavení má v Kraji Vysočina zemědělství. Zdejší přírodní podmínky jsou sice podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je však přesto území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu).

Pro zemědělství kraje je i nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u menších výrobních jednotek samostatně hospodařících rolníků.

Celková plocha obilovin v roce 2016 činila téměř 132 tisíc hektarů, sklizeň dosáhla 748 tisíc tun při nárůstu průměrného hektarového výnosu na 5,68 tun. Celková sklizeň brambor v kraji činila 258 tisíc tun a představuje více než třetinu produkce brambor v České republice. Plocha brambor zůstala přibližně na úrovni předchozího roku, ale hektarový výnos se zvýšil téměř o polovinu, takže celková sklizeň byla výrazně vyšší.

Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy dosáhla v roce 2016 hodnoty 62 kusů a byla nejvyšší z krajů České republiky. Průměrná roční dojivost jedné krávy dosáhla 8 383 litrů. Produkcí masa v množství 38,3 tisíc tun (bez drůbeže) se kraj zařadil na druhé místo v České republice.

Průmyslové podniky utržily v roce 2016 za vlastní výrobky a služby téměř 152 miliard Kč, což je o 4,9 % více než vroce 2015. Údaje se týkají 139 společností se 100 a více zaměstnanci. Z průmyslové výroby mají v kraji význam zvláště odvětví strojírenské a kovodělné, dřevozpracující, potravinářské a energetika. Průmyslovými centry jsou zejména bývalá okresní města, vedle nich ale i další města s dobrou dopravní dostupností.

zpět na začátek

Výstavba a doprava

V Kraji Vysočina bylo v roce 2016 vydáno 4 556 stavebních povolení na všechny typy objektů, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 10,5 %. Počtem zahájených bytů (1 154) se Vysočina řadí na 11. místo mezi čtrnácti kraji České republiky. Dokončeno bylo v kraji 969 bytů, což představuje meziroční pokles o 3 %.

Silniční a železniční síť Vysočiny má strategický význam z pohledu vnitrostátního i celoevropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť). Dálnice D1 (v síti evropských silnic označení E50 a E65) tak slouží dopravě národní i evropské. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněž výzkum a vývoj.

Sociální údaje

Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a dostatečnou kapacitu škol středních. V kraji působí jedna vysoká škola – Vysoká škola polytechnická vJihlavě, kterou v akademickém roce 2016/2017 navštěvovalo 2,2 tis. studentů.

Zdravotnická péče je koncentrována především v 6 nemocnicích s 2,7 tis. lůžky. Ambulantní péči pak zajišťuje (včetně detašovaných pracovišť) 240 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 98 ordinací dětského lékaře a 250 ordinací stomatologa.

K pozitivům kraje patří nízká kriminalita a malá sebevražednost ve vztahu k počtu obyvatel.

zpět na začátek

Kultura a cestovní ruch

Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní i mezinárodní charakter. Dlouholetou tradici má Podzimní knižní veletrh pořádaný v Havlíčkově Brodě. V Jihlavě se pravidelně koná setkání a soutěž smíšených komorních sborů – Mezinárodní festival sborového umění či Mezinárodní festival dokumentárního filmu. Město Telč pravidelně pořádá festival Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklórních souborů. V Náměšti nad Oslavou se uskutečňují tradiční Folkové prázdniny a Náměšťská placka. Státní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou hostí Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Příznivci country hudby mohou v obci Štoky každoročně navštívit festival nazvaný Trampský širák. V oblasti sportu je velice známý sportovní areál v Novém Městě na Moravě, kde jsou úspěšně pořádány závody světového významu.

Ubytovací zařízení v kraji navštívilo v roce 2016 více než 520 tisíc hostů. Kraj Vysočina nabízí dobré příležitosti pro letní i zimní pobytovou turistiku i možnost návštěvy řady cenných historických a kulturních památek. Nejlepší sněhové podmínky na Vysočině najdou milovníci zimních sportů ve Žďárských vrších, které umožňují lyžování v nadmořské výšce až 700-800 m. V této oblasti se také nachází podstatná část kapacity hromadných ubytovacích zařízení. Vysokých poloh přes 700 m nadmořské výšky dosahují i Jihlavské vrchy a Svratecká hornatina. Z řady vodních ploch v kraji můžeme uvést Velké Dářko (největší rybník na Vysočině), či vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě, jejíž 100 m vysoká sypaná hráz je nejvyšší svého druhu v České republice.

Na území Kraje Vysočina se nacházejí tři památky zapsané do seznamu UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Unikátní je i Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Přírodní bohatství kraje tvoří dvě chráněné krajinné oblasti a četné přírodní rezervace. Budoucnost cestovního ruchu na Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu podporuje hustá síť turisticky značených cest (asi 2 900 km) a rozvoj cyklotras (asi 2 500 km). 

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení: