Charakteristika Královéhradeckého kraje

30. 5. 2011 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Dokument seznamuje se základními charakteristikami Královéhradeckého kraje, jimiž jsou například poloha a rozloha kraje, počet obyvatel, struktura ekonomických aktivit, sociální a další údaje.

Území a poloha

Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří oblast Severovýchod, která patří mezi tři největší oblasti v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km.

Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry.

Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Cidliny na území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m.

Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy – Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K 1. 1. 2007 došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů.

V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

zpět na začátek

Rozloha

Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy i orné, podíl lesních pozemků je 8. nejvyšší. K 31. 12. 2009 představovala zemědělská půda 59 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40 % a lesy pokrývaly území z 31 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje s více než pětinou okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území se rovnoměrně, zhruba po 18 %, dělí mezi tři zbývající okresy.

Chráněná území tvořila v roce 2009 více než pětinu rozlohy kraje. Na území se nachází Krkonošský národní park v okrese Trutnov (5,2 % rozlohy kraje), tři chráněné krajinné oblasti (14,5 % rozlohy kraje) a 111 maloplošných chráněných oblastí (1,3 % rozlohy kraje). Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko (okres Náchod), Český ráj (okres Jičín a území krajů Středočeského a Libereckého) a Orlické hory (okres Rychnov nad Kněžnou a území kraje Pardubického). V roce 2009 byla vyhlášena k 1. říjnu na území kraje nová národní přírodní památka Polické stěny (okres Náchod).

zpět na začátek

Obyvatelstvo

Ke konci roku 2009 měl Královéhradecký kraj celkem 554 402 obyvatel, což je 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s více než 163 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší s 79 238 obyvateli je okres Rychnov nad Kněžnou.

Hustotou 117 obyvatel na km2 nedosahuje kraj celorepublikového průměru 133 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (183 obyvatel na km2) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (81 obyvatel na km2).

Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k 31. 12. 2009 mělo 48 statut města a 10 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 67,8 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 94 493 obyvateli, druhým největším městem s 31 005 obyvateli je město Trutnov. Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (více než pětina). V kraji činil tento podíl 12,8 % obyvatel.

Průměrná rozloha obce je 1 062 ha a průměrný počet obyvatel v obci dosáhl 1 238 osob. Královéhradecký kraj měl k 31. 12. 2009 stále nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let ze všech krajů (69,5 %) a zároveň měl druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (16,07 %) hned po Hl. m. Praze (16,09 %). Průměrný věk mužů i žen je rovněž nad republikovým průměrem a druhý nejvyšší po Hl. m. Praze. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let byl v okrese Trutnov a ve věkové skupině nad 65 let v okrese Hradec Králové.

zpět na začátek

Ekonomická charakteristika

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku.

Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2009 podílel pouze 4,5 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosáhl 84,3 % republikového průměru a byl mezi kraji až na 6. pozici.

Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2009 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem zhruba 254,7 tisíc osob, z toho 29 % ve zpracovatelském průmyslu, 12 % ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách motorových vozidel, 10 % ve stavebnictví, 8 % v odvětví zdravotní a sociální péče, 7 % ve vzdělávání, 4 % v zemědělství, lesnictví, rabářství a necelá 4 % v ubytování, stravování a pohostinství.

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice, významná je též produkce cukrovky a pěstování ovoce, zejména jablek, rybízu a višní. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak textilní výroba a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2009 činil 3,0 %.

zpět na začátek

Cestovní ruch

V roce 2009 se v kraji v 958 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo přes 810 tisíc hostů, z toho cca 224 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa (polovina), Polska a Nizozemska. Průměrná doba pobytu byla necelých pět dní. Většina těchto zařízení (70 procent) je soustředěna v okrese Trutnov, na jehož území leží Krkonoše.

Při hranicích s Polskem se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl v roce 1995 jako jeden z euroregionů působících na polsko-českém příhraničním území. Velký rozmach také zaznamenaly dobrovolné svazky obcí, v nichž se obce sdružují za účelem rozvoje svých území.

Na závěr několik nej- o Královéhradeckém kraji v mezikrajském srovnání v roce 2009:

  • nejvýše položený bod – 1602 m n.m. (Sněžka – nejvyšší hora České republiky)
  • nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let
  • nejnižší kojenecká úmrtnost
  • nejvyšší sklizeň rybízu
  • druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let po Hl. městě Praze
  • druhý nejvyšší průměrný věk obyvatel po Hl. městě Praze
  • druhá nejvyšší naděje dožití mužů po Hl. městě Praze
  • druhá nejvyšší sklizeň třešní
  • druhý nejnižší objem tržeb z průmyslové činnosti podnicích se 100 a více zaměstnanci
  • druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda na zaměstnance v průmyslových podnicích se 100
  • a více zaměstnanci
  • druhý nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení
  • druhý nejvyšší průměrný počet přenocování a průměrná doba pobytu
  • druhý nejvyšší počet lékařů ambulantní péče na 10 000 obyvatel
  • druhá nejnižší průměrná pracovní neschopnost pro nemoc
  • třetí nejnižší podíl čištěných odpadních vod
  • třetí nejvyšší sklizeň jablek a višní
  • třetí nejvyšší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení: