Chceme větší podporu, žádají družstva. I proto, že lépe chrání pracovní místa

25. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

K podpoře zakládání družstev vyzval také Evropský parlament. I během krize totiž vykázaly nižší počty krachů a méně propouštěly. Navíc se pracovní místa v družstvech vyznačují dlouhodobými smlouvami.

Česká družstva chtějí větší podporu od státu. „Potřebu podpory výrobních družstev jasně ukázala analýza výboru pro průmysl vědu a techniku parlamentu Evropské unie a z ní pramenící usnesení Evropského parlamentu k zajištění rozvoje a podpory družstev v hospodářské struktuře členských zemí,“ říká Rostislav Dvořák, předseda představenstva Družstevní Asociace ČR.

Evropský parlament podle něj uznal potenciál družstevních podniků při vytváření pracovních míst. „Družstva jsou stabilizátorem zaměstnanosti a výkonnosti úspěšných ekonomik. V tomto duchu vyzněly i závěry z mezinárodní konference, která proběhla v listopadu 2015 v Praze k aktuální situaci v českém a evropském družstevnictví,“ doplňuje Rostislav Dvořák.

Odkazuje přitom na zprávu europarlamentu nazvanou „Jak nejlépe využít potenciálu malých a středních podniků při vytváření pracovních míst?“, která je zaměřena na podporu malých a středních podniků, jež hrají klíčovou roli při tvorbě a zachování pracovních míst v zemích Evropské unie.

Kvalitní pracovní místa

„Zpráva vyzdvihuje především skutečnost, že se družstevní podniky v době ekonomické krize ukázaly jako odolnější než jiné podniky, které působí ve stejných odvětvích. Odolnost družstev vůči hospodářským výkyvům byla prokázána nižším počtem zavřených podniků, nižším počtem zrušených pracovních míst a nižší mírou zadluženosti. Evropský parlament z těchto důvodů vyzývá členské státy, aby podporovaly vznik a rozvoj družstevních podniků, jež jsou schopny vytvářet kvalitní pracovní místa,“ navazuje Rodan Svoboda ze sekretariátu Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD).

Evropský parlament zároveň vyzval k udržení stávajících pracovních míst prostřednictvím podporování převodů podniků na družstevní formu. „Některým družstevním podnikům se dokonce i v krizových letech podařilo rozšířit své aktivity a zvýšit počet pracovních míst, což dokazuje úspěšnost převodů na družstevní formu. Pro družstevní podniky působící v průmyslu a službách je charakteristické vlastnictví zaměstnanci, tvorba nových pracovních míst a zachovávání kvalitní zaměstnanosti,“ podotýká Rodan Svoboda.

Pracovní místa v družstvech se podle něj vyznačují dlouhodobými smlouvami, vysokou mobilitou uvnitř podniku nebo přístupem zaměstnanců k informacím a školením. Na manažerských pozicích v družstvech působí vysoký podíl žen a mladých lidí.

Podobným směrem jako rozhodnutí Evropského parlamentu jde i analýza připravená SČMVD v roce 2013 pod názvem „Projekt restrukturalizace hospodářství České republiky“. Ta navrhuje významně posílit postavení středních firem v hospodářské struktuře České republiky. Projekt restrukturalizace byl z většiny zahrnut do Akčního plánu podpory malých a středních podnikatelů na rok 2016, který byl schválen všemi sociálními partnery.

SČMVD patří mezi největší a nejvýznamnější svazy zaměstnavatelů v České republice. Členskou základnu svazu tvoří přes 200 výrobních družstev z celé České republiky, jejichž činnost zahrnuje obory ve stavebnictví, strojírenství, automobilovém průmyslu, chemickém a kosmetickém průmyslu, výrobu automatizovaných pracovišť, nábytku, skla, plastů, obalů, oděvů nebo hraček.

Přestože jsou družstva významným producentem i zaměstnavatelem, povědomí o jejich činnosti není u veřejnosti stále vysoké.

Zkreslené vnímání družstev

„Družstva v České republice se bohužel ještě pětadvacet let po pádu totalitního režimu musí neustále potýkat se zkresleným vnímáním jejich postavení ve společnosti. Přitom patří mezi historicky nejosvědčenější obchodní společnosti, protože na území České republiky existují už od poloviny 19. století,“ zdůrazňuje Rostislav Dvořák.

„Družstevní forma podnikání se v minulosti plně osvědčila a i v současném světě prokazuje svoji konkurenceschopnost a dokazuje, že je vhodnou a nezastupitelnou formou podnikání. Výrobní podniky družstev a s nimi družstva bytová, zemědělská, nebo spotřební v době hospodářské krize jednoznačně prokázala stabilitu jak ve výkonech, tak v zajištění zaměstnanosti na rozdíl od konvenčních evropských podniků,“ konstatuje Rostislav Dvořák.

Pro stabilizaci struktury českého hospodářství je podle něj nezbytné, aby stát akceptoval nutnost podpory středních firem, mezi něž družstva patří, a začal intenzivně vytvářet podmínky pro jejich rozvoj.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v Akčním plánu podpory malých a středních podnikatelů na rok 2016 uvádí například zjednodušení zakládání nových firem přímým zápisem nové společnosti do Obchodního rejstříku notáři a snížení poplatků za zápis.

Resort připomíná také úpravu kvalifikačních kritérií pro specializované řemeslné profese a na stanovení hodnotících a kvalifikačních standardů pro profesní kvalifikace. V rámci tohoto záměru MPO ve spolupráci s ministerstvem školství připraví novelu živnostenského zákona s ohledem na aktuální potřeby a požadavky podnikatelské sféry.

Nicméně systémové kroky vedoucí k převodu firem na družstevní formu, jak doporučuje Evropský parlament, ministerstvo nechystá.

Dalibor Dostál

Proč družstva lépe zvládají krizi?

I když má kolektivní vlastnictví kvůli čtyřicetileté socialistické éře v tuzemsku poněkud negativní nádech, celosvětový úspěch družstev ukazuje, že tento model dokázal v krizích obstát. Na rozdíl od některých jiných podnikatelských forem neupřednostňují družstva krátkodobý zisk. Díky tomu rostou organicky a jejich zaměstnanci, družstevníci, jsou dobře zainteresování na ekonomických výsledcích firmy. V případě recese pak družstvo obvykle hledá jiné formy překonání hospodářských těžkostí, než je propouštění a snižování početních stavů zaměstnanců.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek