Chile: Zahraniční obchod a investice

29. 9. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Santiagu de Chile (Chile)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoj obchodní bilance za posledních pět let

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

80,5

78,8

77,4

75,7

63,4

Dovoz

74,2

79,3

79,6

72,2

63,0

Saldo

6,3

-0,5

-2,2

3,5

0,4

Údaje uvedeny v mld. USD, Zdroj: Národní celní úřad Chile

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Hlavní zahraniční obchodní partneři Chile v roce 2015

Export Chile do:

Import Chile z:

Země

Objem v mil. USD

Země

Objem v mil. USD

1. Čína

16 671

1. Čína

14 799

2. EU

8 373

2. USA

11 763

3. USA

8 195

3. EU

9 641

4. Japonsko

5 458

4. MERCOSUR

8 282

5. MERCOSUR

4 664

5. Mexiko

2 039

Zdroj: DIRECON (Ekonomická sekce MZV Chile)

Struktura zahraničního obchodu Chile v roce 2015 potvrdila narůstající vliv Číny, která byla hlavním partnerem v exportu i v importu. Na dalších místech jsou především USA a EU. Nicméně vývoz EU do Chile poklesl v roce 2015 o 8,0 % (Národní celní úřad Chile). To staví do nového a ještě zajímavějšího kontextu skutečnost, že export ČR do Chile vzrostl v roce 2015 o 73,3%.

Obchod Chile – EU

V době konečné lhůty dokončení této aktualizace neposkytla EU bližší údaje o obchodu s Chile. Dostupné jsou pouze údaje z chilských zdrojů. Ze zdrojů EU lze připomenout, že za 10 let platnosti Asociační dohody EU- Chile se vzájemný obchod zvýšil 3krát. V současné době téměř 100% vzájemného obchodu probíhá bezcelně, určité kvóty jsou uplatňovány na dovoz masa do EU.

   

Obchod zemí EU s Chile v roce 2015 (v mil. USD) –

10 hlavních partnerů

 

Země

Export do Chile 2015

Rozdíl vůči 2014 v %

Země

Import z Chile 2015

Rozdíl vůči 204 v %

DEU

2 343 576

- 9

 

NLD

1 641 149

- 26

ESP

1 506 775

6

ESP

1 242 414

- 14

ITA

1 162 465

- 8

ITA

1 150 617

- 30

FRA

1 014 481

- 6

DEU

874 181

- 10

GBR

538 727

- 36

FRA

794 521

- 42

SWE

371 351

- 13

BEL

742 267

- 33

BEL

365 393

- 6

GBR

682 213

- 7

NLD

362 896

- 16

BGR

334 806

- 18

FIN

293 642

2

SWE

143 615

- 35

AUT

290 745

21

DNK

136 508

- 16

               

Tabulka chilského Národního celního úřadu zachycuje vývoj obchodu Chile s 10 hlavními evropskými partnery. V oblasti vývozu se významně propadly Velká Británie, Holandsko a Švédsko. Naopak Rakousko a Španělsko dokázaly vývozy zvýšit.

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Podle údajů Ekonomické sekce MZV Chile (DIRECON) byl celkový objem obchodní výměny Chile se světem v roce 2015 126.401 milionu USD. To znamená, že celkový obchod Chile se světem zaznamenal v porovnání s rokem 2014 pokles o 14 %.

Vývoz FOB se snížil v roce 2015 o 16 % a dosáhl objemu 63.362 milionu USD.

Dovoz Chile FOB se v roce 2016 snížil o 13 % a dosáhl objemu 59.220 milionu USD, což byl pokles o 13 % v porovnání s rokem 2014.

V kontextu celkového poklesu chilského importu o 13 % v roce 2015 nabývá ještě zajímavějšího kontextu výsledek vývozu České republiky do Chile v roce 2015, který se zvýšil o 73,3 %.

Z hlediska komoditního byl v roce 2015 nejvíce postižen chilský export rud, minerálů a dalších produktů důlního průmyslu. Tento segment exportu zaznamenal pokles o 18 %. Podle Ekonomické sekce MZV Chile (DIRECON) bylo hlavním důvodem ekonomické ochlazení v Číně, v Brazílii a dalších zemích. Pro Chile je pokles exportu komodit vážným problémem, protože představuje 15 % příjmů státního rozpočtu.

Chilský export ne-komoditní byl postižen méně a zaznamenal pokles jen o 14 %.

Export zemědělských výrobků zaznamenal jen mírný pokles a některé jeho části dokonce rostly. Například export hrušek vzrostl o 18 % a export semen o 5,8 %. Zmrazeného masa Chile vyvezlo v roce 2015 o 35 % více a zmrazeného ovoce o 7,2 % více.

Chilský vývoz průmyslových výrobků se v roce 2015 snížil o 15 %.

Významný růst zaznamenal import polotovarů do Chile, který meziročně vzrostl 17 %.

Dovoz ropy a fosilních paliv do Chile se snížil o 53 %.

Import spotřebního zboží poklesl o 8,3 %.

Import kapitálových prostředků se snížil o 5,0 %.

Import motorových vozidel vzrostl v roce 2015 o 16 %.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Chile existují dvě zóny volného obchodu (ZVO), a to na na severu a jihu země. Na severu se jedná o ZVO v Iquique a na jihu v Punta Arenas. V obou ZVO platí speciální celní a daňový režim pro etablované podnikatelské subjekty.

Zona Franca de Iquique (ZOFRI) byla založena v roce 1975 se dvěma základními cíli – podpořit rozvoj regionu Tarapacá na severu země a přispět k ekonomické integraci se sousedními státy – Peru, Bolívií, Argentinou. Volná zóna je spravována korporací Zona Franca de Iquique S.A., která je ve vlastnictví jak soukromých, tak státních akcionářů. Stát při výkonu vlastnických práv zastupuje CORFO. V ZOFRI působí více než 1 650 společností, které obchodují s více než 80 zeměmi celého světa. Na území zón v Iquique a Arice pracuje v obchodě a výrobě okolo 10 000 pracovníků. Své reprezentace zde otevřela řada obchodních bank, rejdařských a leteckých společností, špeditérských firem, franšízových společností. Objem realizovaných obchodů v ZOFRI se ročně pohybuje mezi 4 a 5 mld. USD. Obchodní společnosti zde působící mohou využívat následujících celních, daňových a dalších finančních výhod:

  • Osvobození od všech druhů cel, celních poplatků a jiných poplatků pro zboží zahraničního původu vstupujícího do volné zóny včetně skladovacích a reexportních služeb
  • Osvobození od daně z přidané hodnoty z prodeje zboží a služeb domácího i cizího původu na území volné zóny
  • Osvobození od daně ze zisku
  • Vstup zboží cizího původu nepodléhá kontrole centrální banky
  • Neexistují žádné restrikce ohledně původu kapitálu, společnosti mohou být zřizovány se 100% podílem zahraničního kapitálu
  • Materiál, zařízení a zboží smí být ve volné zóně skladováno po neomezeně dlouhou dobu
  • Jediným omezením je, že zboží vstupující do ZVO nesmí poškozovat zdraví lidí či zvířat, musí odpovídat zdravotnickým a veterinárním standardům a nesmí ohrožovat národní bezpečnost nebo morálku

ZVO v přístavním městě Punta Arenas na jihu země v XII. regionu funguje na stejných principech jako ZVO v Iquique a poskytuje podobné daňové a celní výhody pro zájemce. Její význam je však oproti zóně Iquique podstatně menší.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V době aktualizace této STI nebyly v Chile k dispozici oficiální údaje o vývoji zahraničních investicí v roce 2015. Podle neoficiálních zdrojů byla liknavost Výboru pro zahraniční investice (CIE) a dalších státních orgánů ve zveřejnění údajů za rok 2015 způsobena nepříznivým vývojem v této oblasti. Podle nezávislých zdrojů (např. Consensus Forecast) získalo Chile v roce 2015 okolo 17.500 milionů USD přímých zahraničních investicí, což je zjevný pokles ve srovnání s rokem 2014.

Pro evropské post-komunistické země je důležitým příkladem velká investice Polska do těžebního průmyslu v Chile. Polská část společnosti KGHM koupila 55 % projektu Sierra Gorda poblíž města Antofagasta na severu Chile. Od roku 2017 má tento důl dosáhnout plné kapacity produkce, což podle odhadů chilského tisku bude činit 220 000 tun mědi, 11 000 tun molybdenu a 64 000 uncí zlata za rok. Podle vedení dolu lze předpokládat, že zásoby umožní tuto nebo vyšší úroveň těžby po příštích 23 let.

Odvětvová struktura těchto investicí je následující (dle Výboru pro zahraniční investice – CIE):

  • 44,9 % - Důlní průmysl
  • 17,6 % - Služby
  • 10,2 % - Energetika
  • 4,7 % - Zpracovatelský průmysl
  • 3,4 % - Komunikace a doprava
  • 1,2 % - Obchod
  • 1,0 % - Stavebnictví
  • 0,2 % - Zemědělství a rybné hospodářství
  • 16,9 % - Ostatní

 

Z hlediska teritoriální struktury (dle Výboru pro zahraniční investice – CIE):

  • 16,7 % - USA
  • 14,8 % - Nizozemsko
  • 10,4 % - Španělsko
  • 5,1 % - Kanada
  • 4,3 % - Velká Británie
  • 3,8 % - Japonsko
  • 2,9 % - Bermudy
  • 2,7 % - Brazílie
  • 2,2 % - Lucembursko
  • 1,8 % - Bahamy
  • 1,7 % - Kolumbie
  • 1,3 % - Belgie
  • 1,2 % - Německo
  • Zbytek připadá na menší zbylé investice

Teritoriální struktura investicí v Chile nepřekvapuje velkým podílem USA a Španělska. Významná úloha Nizozemska se odvíjí od skutečnosti, že přes něj přicházejí rovněž investice dalších zemí (podobně jako v případě Baham a Bermud). Poněkud překvapující je nízký podíl Německa, které je naopak velmi úspěšné v exportu do Chile.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Chile je podle UNCTAD 17. nejvýznamnějším příjemcem přímých zahraničních investic na světě (mezi Nizozemskem a Indonésií). V rámci Latinské Ameriky Chile dlouhodobě soupeří o druhou příčku jakožto nejvýznamnější příjemce zahraničních investic, v současné době je třetí za Mexikem.

Chile má v rámci Latinské Ameriky poměrně liberální investiční režim. Státním orgánem pověřeným vytvářením podmínek pro zahraniční investice je Agencia de Promoción de la Invwersión Extranjera.

Z hlediska platné chilské legislativy donedávna existovaly dvě základní cesty pro zahraniční investice:

  • (1) podle pravidel zákona č. 600 (tzv. DL 600) z roku 1974 (bude zrušen k 1. 1. 2016 v rámci daňové reformy současné chilské vlády)
  • (2) podle ustanovení článku XIV Dodatku k devizovým předpisům Centrální banky.

Obě právní normy obsahují ustanovení, kde je deklarován zákonnou formou stejný přístup k zahraničnímu investorovi jako k domácím subjektům a vysoce liberální přístup k zahraničním investorům. Platí volná pravidla pro repatriaci kapitálu a zisků. Nekladou se žádná omezení podnikání či vlastnictví s výjimkou některých strategických oblastí, které jsou vyhrazeny státu (např. těžba ropy).

DL 600 na rozdíl od předpisů Centrální banky nabízí jedinečné a zvláštní garance pro zahraniční investory, neboť investice se uskutečňuje na smluvním základě mezi investorem a chilským státem (je třeba podepsat tzv. Investiční kontrakt). Stát je zastoupen CIE a odborem pro mezinárodní obchod na Ministerstvu hospodářství Chile. Již v roce 2010 se vede debata o možných změnách v zákoně č. 600. Současná daňová reforma, která postupně vstupuje v účinnost, tuto normu pro nové investice k 1. 1. 2016 ruší s cílem zvýšení daňových příjmů státu.

V rámci reforem současné chilské vlády bude platnost zákona DL 600 postupně rušena v příštích třech letech, až přestane platit úplně. Argumentem vlády pro tyto změny je, že Chile, stabilní a otevřená ekonomika s velkým množstvím smluv o volném obchodu a bilaterálních investičních smluv, rovněž jako člen OECD, již více nepotřebuje takový zákon pro zatraktivnění zahraničních investic.

Rušení zákona DL 600 nadále zvýšilo výhody zemí, které mají s Chile podepsánu Smlouvu o zamezení dvojího zdanění. (V případě ČR a Chile by tato smlouva měla vstoupit v platnost během roku 2016.)

Stanovisko Ekonomické sekce DEU v Chile je následující:

  • Nový zákon o pravidlech zahraničních investic vstoupil do chilského kongresu 2. února. Text je založen na návrhu Prezidentského poradního výboru, který úzce spolupracuje s experty z OECD, a který doručil svou konečnou zprávu 13. ledna tohoto roku. Nový zákon by měl být přijat tento rok a měl by nahradit DL 600, který bude zrušen s účinkem od 1. ledna roku 2016, jako část daňové reformy prezidentky M. Bacheletové. Tato historická reforma byla schválena v roce 2014 jako jedna z priorit této středo-levicové vlády, s hlavním cílem financování reformy školství.
  • DL 600 zahrnuje mechanismus pro vstup kapitálu do Chile, reguluje podmínky, za kterých zahraniční investoři přinášejí kapitál, fyzické zboží a další formy investic do Chile. Zákon byl představen v roce 1974; rok po vojenském puči, aby se znovu zatraktivnily investice po tom, co Allendeho vláda znárodnila měďný průmysl a vyvlastnila rozsáhlé farmy.
  • Důvodem reformy je, že dnešní Chile má vysokou míru stability, díky jeho stabilnímu domácímu politickému prostředí a díky síti smluv o volném obchodu a bilaterálním smlouvám na ochranu investicí. Je také členem OECD. To vše přitahuje mnohem více zahraničních investic a činí DL 600 zastaralým Nicméně, návrh zákona počítá s přechodovou fází čtyř let, během níž budou mít zahraniční investoři možnost podepsat zvláštní smlouvu, a zaplatí pevnou daňovou sazbu 44,45%.
  • Nový rámec bude stále zahrnovat předchozí opatření garance přístupu do oficiálního burzovního a směnného trhu a také garantuje ochranu před svévolnou diskriminací.
  • Nový zákon také zahrnuje přeměnu Chilského výboru pro zahraniční investice (CIE) na plnohodnotnou agenturu na podporu investic, v souladu se standardy OECD na podporu chybějících strategických a sektorových investicí.
  • Podle vlády, toky zahraničních investicí, které přicházely do země v průběhu roku 2014, potvrdily „dlouhodobou vizi zahraničních investorů a důvěru v podmínky, které Chile nabízí“.

Chilská legislativa stanoví následující základní pravidla investování:

  • Poměr zahraničního a místního kapitálu v základním jmění není stanoven, může se pohybovat v rozmezí 0–100 %. Zákon č. 600 stanoví minimální výši investice 5 mil. USD.
  • Korporátní daň, která před zemětřesením 2010 byla 17 %, byla zvýšena na 20 %.
  • Daňové zatížení převodu zisku zahraničních investorů je ve výši 30 %.
  • Za předem dohodnutých podmínek mezi investorem a státem v investiční dohodě dle zákona č. 600 je možné získat až dva roky osvobození od daně z příjmu.
  • Společný podnik může v Chile založit jak fyzická, tak právnická osoba, ať Chilan či cizinec, sídlo společnosti může být v Chile i v cizině.
  • Kapitál lze do země přivést buď přes oficiální devizový trh se svolením CB, nebo formou nemovitostí či investičních technologií (případ montoven, investiční výstavba)
  • V případě společnosti do 25 zaměstnanců není firma povinna zaměstnávat chilské státní příslušníky, u firmy nad 25 zaměstnanců musí být minimálně 80 % Chilanů.
  • Repatriace kapitálu a zisků je možná dle Zákona č. 600 nejdříve 12 měsíců po upsání kapitálu, a to až po splnění všech daňových povinností.
  • Na dovoz technologického zařízení se aplikuje jednotná daň 6 % (od roku 2003 se při dovozu z EU snižuje) a DPH ve výši 19 %. Stejně jako u daně z příjmu lze při podpisu kontraktu dle zákona č. 600 dohodnout výjimku na dovoz strojů a zařízení bez cla
  • Práva k průmyslovému vlastnictví garantuje zákon č. 17.336, odpovědným orgánem je odbor průmyslových práv na ministerstvu hospodářství.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: