Chile: Zahraniční obchod a investice

29. 5. 2016

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2010

2011

2012

2013

2014

 2015

Vývoz

6 966

9 146

11 815

12 208

12 856

 8 302

Dovoz

5 597

7 928

8 582

9 346

10 486

9 687

Obrat

12 563

17 074

20 397

21 554

23 342

17 989

Saldo

1 369

1 218

3 233

2 862

2 370

-          1,385

Údaje v mil. USD
Zdroj: Instituto Boliviano de Comercio Exterior (zpráva za rok 2014)

Od roku 2009, kdy bolívijský export zažil poslední velký propad, byl zaznamenáván kontinuální narůst jak celkového objemu obchodní výměny, tak především bolivijského exportu. Rok 2014 pak znamenal rekord jak v dovozu, tak ve vývozu. Rok 2015 přinesl výsledek, který do značné míry předpokládali nezávislí ekonomičtí analytici. V Bolívii se začal zvýšenou měrou projevovat nedostatek nezávislosti a kvality politických institucí, či spíše se tento akumulovaný deficit kvality a důvěryhodnosti institucí více promítl do stavu ekonomiky a obchodu. Bylo nutno uspokojit vnitřní spotřebu, což se projevilo nárůstem importu. Vzhledem k celkovému stavu bolivijské ekonomiky však export nedokázal doprovázet nárůst importu.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

 

Vývoz

Dovoz

 

2014

2015

2014

2015

USA

2 011,7

874,1

1 230,5

774,4

Japonsko

432,0

344,0

508,6

353,4

Jižní Korea

496,2

263,8

-

154,0

Čína

434,5

354,2

1 811,0

1 258,6

Brazílie

3 818,4

1 948,6

1 653,5

1 175,0

Argentina

2 539,0

1 204,0

1 136,5

757,7

MERCOSUR celkem

6 532,5

3 230,9

2 939,5

2 017,9

EU celkem

783,1

561,7

1 350,5

843,5

Údaje jsou v mil. USD
Zdroj: Banco Central de Bolivia, Instituto Boliviano de Comercio Exterior (V době aktualizace k dispozivi pouze údaje leden-září 2015))

Hlavními obchodními partnery jsou země uskupení MERCOSUR, z nichž největší (a to i celkově) je sousední Brazílie, pro kterou Bolívie představuje zdroj základních surovin. Tři největší exportní země (Argentina, Brazílie, USA) představují nadpoloviční většinu celkového bolivijského exportu, tři největší importní země (Brazílie, Čína, USA) pak představují téměř polovinu celkového bolivijského importu.

Z jednotlivých departamentů pak největší podíl exportu připadá na Tariju (36 %; export spojen s těžbou zemního plynu) a importu na Santa Cruz (46 %; průmyslové centrum Bolívie). Největší negativní saldo zahraničního obchodu má Bolívie s Čínou.

 

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

K datu povinné aktualizace nebyly ještě k dispozici údaje za rok 2015.

Složení bolivijského exportu v prvních 3 kvartálech 2013–2014 (v mil. USD)

 

2013

2014

podíl (2014)

Minerály

2 322,0

3 008,2

30%

Zlato

455,0

1 103,5

11%

Zinek

565,0

718,3

7%

Stříbro

769,8

645,8

6%

Cín

260,4

276,0

3%

Olovo

122,3

120,6

1%

Fosilní paliva

4 983,4

5 123,4

51%

Zemní plyn

4 601,0

4 661,8

46%

Ropa

381,4

461,0

5%

Netradiční exportní komodity

1 725,3

1 735,2

17%

Sójová moučka

458,5

547,6

5%

Sójový olej

209,3

234,8

2%

Merlík chilský (quinua)

100,0

157,0

2%

Kaštan

89,2

126,9

1%

Sója

214,2

85,8

1%

Zdroj: Banco Central de Bolivia

Hlavní exportní surovinou je zemní plyn, který je odebírán především Brazílií a Argentinou. Další důležité exportní položky pak představují minerály (především zlato a zinek). Ze zemědělských produktů pak dominuje sója a produkty z ní. Bolivijská ekonomika tudíž závisí na cenách základních surovin na světových trzích. Tato závislost pak s sebou nese značná rizika v případě propadu cen těchto komodit.

Složení bolivijského importu v prvních 3 kvartálech 2013–2014 (v mil. USD)

 

9/2013

9/2014

podíl (2014)

Spotřební zboží

1 410,8

1 560,0

20,5 %

Krátkodobá spotřeba

767,4

822,3

10,8 %

Dlouhodobá spotřeba

643,3

737,7

9,7 %

Meziprodukty

3 188,8

3 460,2

45,5 %

Pohonné hmoty

897,2

850,6

11,2 %

Zemědělství

239,0

240,4

3,2 %

Průmysl

1 520,60

1 657,30

21,8 %

Stavebnictví

354,8

463,6

6,1 %

Dopravní infrastruktura

177,2

248,3

3,3 %

Kapitálové zboží

1 993,7

2 546,8

33,5 %

Zemědělství

129,3

153,1

2 %

Průmysl

1 434,6

1 863,7

24,5 %

Dopravní infrastruktura

429,7

530,0

7 %

Další

40,3

37,0

0,5 %

Celkem

6 633,6

7 604,0

100 %

Zdroj: Banco Central de Bolivia

Hlavní dovozní produkty v roce 2014 (v mil. USD)

Komodita

Hodnota

Nafta

828,1

Železo, ocel

245,3

Benzín

204,2

Nákladní automobily do 4,5 t.

185,1

Stroje s vlastními funkcemi

156,1

Zdroj: Instituto Boliviano de Comercio Exterior

V importu převládají produkty s vyšší přidanou hodnotou. Především se pak jedná o motorová vozidla a stroje. Dále jsou importována paliva a výrobky chemického průmyslu. U paliv se jedná především o dovoz z Argentiny, která je sama jedním z hlavních dovozců surové bolivijské ropy. Vláda prezidenta Moralese v roce 2014 představila plán modernizace a zvýšení kapacit v ropném průmyslu s cílem dosáhnout v roce 2016 soběstačnosti v produkci paliv. Jak z výše uvedené tabulky vyplývá, tato meta nebude pravděpodobně dosažena i přes stoupající trend v produkci paliv a vládní investice do ropného průmyslu.

Vzhledem k absenci kompletních údajů o struktuře zahraničního obchodu Bolívie za rok 2015 uvádíme dílčí údaje podle Instituto Boliviano de Comercio Exterior (IBCE).  Podle IBCE v roce 2015 připadalo 45,56 % exportu Bolívie na uhlovodíky (především zemní plyn). Důlní průmysl přispěl k exportu podílem 1,9 %. Na zpracovatelský průmysl připadlo 29,09 %. Podílem 5,45 % přispělo zemědělství, lesní hospodářství a rybolov.

Podle údajů IBCE suroviny rovněž byly největší součástí importu Bolívie v roce 2015. Na suroviny a polotovary připadlo 44,17 % dovozu. Následovaly kapitálové prostředky s podílem 32,54 % a spotřební zboží 22,71 %. 0,57 % bez specifikace.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bolivijský stát vytvořil volné průmyslové a obchodní zóny s cílem umožnit příliv kapitálu a zboží, které je po zpracování určeno k reexportu. Během tohoto procesu je v důsledku působení místního faktoru zvýšena hodnota zpracovávaných produktů.

Právní rámec pro vznik volných zón stanovuje Zákon č. 22410 „O režimu v průmyslových, obchodních, skladovacích a překládacích volných zónách“. Instituce, která řídí jejich zakládání, kontroluje činnost a dodržování právních norem, je Národní rada pro zóny volného obchodu (CONZOF).

V současné době existuje v Bolívii přibližně 13 volných průmyslových a obchodních zón, z nich nejdůležitější jsou následující zóny: GIT v La Pazu (El Alto) a v Santa Cruz, ZOFRACO v Cochabambě, Volná zóna přístavu Aguirre, ZOFRO v Oruru a ZOFRADESA v Desaguaderu. Za rok 2014 zaznamenaly obchodní výměny skrze tyto zóny výrazného propadu (řádově na 1/3 objemu z roku 2013). V roce 2015 tento sestupný trend pokračoval. Nejsou však k dispozici důvěryhodné údaje ke kvantifikaci tohoto vývoje.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

 Rok

2011

2012

2013

2014

2015

PZI

1 033

1 505

2 030

2 113

1 339

Údaje jsou v mil. USD

V roce 2015 poklesly přímé zahraniční investice do Bolívie o 36,3 %.

PZI do oblasti průmyslu poklesly o 34,1 %. Do oblasti obchodu přiteklo dokonce o 42,3 % méně investicí. Jediným sektorem, který neztratil zahraniční investice, byl důlní průmysl, který získal v roce 2015 ze zahraniční o 26,8 % PZI.

Důvodem poklesu PZI do Bolívie je především klesající důvěryhodnost vlády prezidenta E. Moralese a nedůvěra v kvalitu a stabilitu politických institucí v Bolívii. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je v Bolívii v procesu transformace. Regulaci investiční činnosti zajišťuje zákon č. 1182 ze 17. 9. 1990 („Zákon o investicích“). V únoru 2009 vládní strana MAS prosadila změnu ústavy, která podporuje státem vlastněné firmy a společnosti, zesiluje kontrolu státu nad přírodními zdroji a přikládá větší význam právům zaměstnanců. Z pohledu investiční činnosti jsou nejdůležitější následující ustanovení ústavy:

  • národní investice mají přednost před zahraničními investicemi (článek 320)
  • ekonomické aktivity nesmí poškodit kolektivní zájmy (článek 47)
  • právo soukromého vlastnictví musí sloužit sociálním cílům a nesmí jít proti kolektivním zájmům (článek 56)
  • zneužívání přírodních zdrojů ve prospěch osob, firem, cizího státu atd. je považováno za zradu (článek 124)
  • ústava má právní převahu nad mezinárodními dohodami a smlouvami (článek 410)

Bolívie neposkytuje zahraničním investorům žádné speciální pobídky. Na úrovni centrální vlády nejsou poskytovány žádné daňové úlevy, nicméně na úrovni některých místních vlád existují vlastní daňová osvobození. Dle ústavy je však nutné zisky z investiční činnosti, využívající přírodní zdroje, reinvestovat na území Bolívie.

Podle bolivijské strany jsou výhody investování v Bolívii založeny na následujících faktorech:

  • příhodné klima pro investice a obchod
  • geografické umístění Bolívie (ovšem nemá přístup k moři)
  • dobrý přístup na mezinárodní trhy
  • slušné zacházení se zahraničními investory
  • dobrá infrastruktura a možnost exportu
  • dostupné přírodní zdroje

Tyto body je však třeba vnímat kriticky. Infrastruktura v zemi i přes značné investice v posledních letech dosud nesplňuje standardy rozvinutých zemí. Geografické uspořádání země lze vnímat i jako překážku, neboť země je rozdělená vysokohorským pásmem And, jehož prostupnost může působit značné problémy. Samozřejmě velkou nevýhodou je absence přístupu k moři. Dále například pozemní spojení s Paraguayí není bezproblémové a v případě nepřízně počasí je velmi komplikované. Podle Indexu ekonomické svobody za rok 2015 se Bolívie nachází na 163. místě a v regionu Latinské Ameriky se umístily hůře pouze Argentina, Venezuela a Kuba. Za posledních 5 let docházelo podle metodiky tohoto indexu ke každoročnímu zhoršení ekonomické svobody v Bolívii. Na vině jsou podle všeho socialistické reformy vlády E. Moralese.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: