Chile: Zahraniční obchod a investice

6. 6. 2017

  2. Zahraniční obchod a investice

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoj obchodní bilance za posledních pět let

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

78,8

77,4

75,7

63,4

59,6

Dovoz

79,3

79,6

72,2

63,0

55,1

Saldo

-0,5

-2,2

3,5

0,4

4,5

Údaje uvedeny v mld. USD, Zdroj: Národní celní úřad Chile

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Hlavní zahraniční obchodní partneři Chile v roce 2016

Export Chile do:

Import Chile z:

Země

Objem v mil. USD

Země

Objem v mil. USD

  1. Čína

17 068

  1. Čína

14 149

  1. USA

8 380

  1. USA

10 233

  1. EU

7 518

  1. EU

9 991

  1. Japonsko

5 156

  1. MERCOSUR

7 917

  1. MERCOSUR

4 395

  1. Tichomořská Aliance

3 785

Zdroj: DIRECON (Ekonomická sekce MZV Chile)

Struktura zahraničního obchodu Chile v roce 2016 potvrdila narůstající vliv Číny, která byla hlavním partnerem v exportu i v importu. Na dalších místech jsou především USA a EU. Za zmínku stojí vzestup exportu Japonska do Chile. Je nutno vidět, že za tímto růstem vývozu stojí systematická práce a investice ze strany japonské vlády (jak přímé investice v klasickém smyslu, tak především investice do vytváření konexí a vlivu a investice do lidských zdrojů v proexportní diplomacii ).

 

Obchod Chile – EU

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Import

mld USD

9,7

8,9

8,6

8,2

7,4

Export

mld USD

8,5

9,3

7,4

8,3

8,6

Saldo

mld USD

-          1,2

0,4

-          1,2

0,1

1,2

 

 

Export Chile 2015 – 2016 (FOB)

podle hlavních obchodních partnerů (miliony USD)

Rok

2015

2016

Změna v %

AMERIKA

20 543

19 848

  • 3,4

ALADI

10 277

9 640

  • 6,2

MERCOSUR

4 516

4 395

  • 3,1

NAFTA

10 737

10 546

  • 1,8

USA

8 155

8 380

2,8

ASIE

30 814

30 274

  • 1,8

Čína

16 340

17 067

4,5

Japonsko

5 308

5 156

  • 2,8

EVROPA

9 734

8 904

  • 8,5

EU

8 216

7 518

  • 8,5

 

 

 

 

Import Chile 2015 – 2016 (FOB)

podle hlavních obchodních partnerů (miliony USD)

Rok

2015

2016

Změna v %

AMERIKA

27 444

24 582

  • 10,4

ALADI

13 738

12 826

  • 6,6

MERCOSUR

8 285

7 917

  • 4,4

NAFTA

14 643

12 872

  • 12,1

USA

11 757

10 232

  • 13,0

ASIE

22 378

21 352

  • 4,6

Čína

14 603

14 148

  • 3,1

Japonsko

2 054

1 978

  • 5,1

EVROPA

10 436

10 797

3,5

EU

9 720

9 991

2,8

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Podle údajů Chilské ústřední banky zaznamenal chilský export v roce 2016 meziroční pokles o 3,7 %. Nejvýznamnější propad nastal v exportu komodit z oblasti důlního průmyslu, kde se jejich vývoz meziročně snížil o 7,2 % (ovšem vzhledem k tomu, že chilský export je téměř z 60 % závislý na mědi a dalších komoditách, byla to nejvíce negativní změna).

 

O 2,0 % se v roce 2016 snížil chilský vývoz průmyslových výrobků.

 

Na druhou stranu čísla o exportu za rok 2016 potvrdila správnost strategie zaměřené na rozvoj zemědělství s cílem vymanit Chile z nadměrné závislosti na exportu komodit. Vývoz zemědělských výrobků se zvýšil o 10,9 %.

 

Chilský import v roce 2016 vykázal pokles o 5,9 % v porovnání s rokem 2015. (Logicky se to promítlo do výsledků exportu ČR a velké většiny dalších zemí.)

 

Největší pokles ze všech dovozních položek zaznamenala ropa, topné oleje a další ropné produkty, kterých Chile v roce 2016 dovezlo o 17 % méně.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Chile existují dvě zóny volného obchodu (ZVO), a to na na severu a jihu země. Na severu se jedná o ZVO v Iquique a na jihu v Punta Arenas. V obou ZVO platí speciální celní a daňový režim pro etablované podnikatelské subjekty.

Zona Franca de Iquique (ZOFRI) byla založena v roce 1975 se dvěma základními cíli – podpořit rozvoj regionu Tarapacá na severu země a přispět k ekonomické integraci se sousedními státy – Peru, Bolívií, Argentinou. Volná zóna je spravována korporací Zona Franca de Iquique S.A., která je ve vlastnictví jak soukromých, tak státních akcionářů. Stát při výkonu vlastnických práv zastupuje CORFO. V ZOFRI působí více než 1 650 společností, které obchodují s více než 80 zeměmi celého světa. Na území zón v Iquique a Arice pracuje v obchodě a výrobě okolo 10 000 pracovníků. Své reprezentace zde otevřela řada obchodních bank, rejdařských a leteckých společností, špeditérských firem, franšízových společností. Objem realizovaných obchodů v ZOFRI se ročně pohybuje mezi 4 a 5 mld. USD. Obchodní společnosti zde působící mohou využívat následujících celních, daňových a dalších finančních výhod:

  • Osvobození od všech druhů cel, celních poplatků a jiných poplatků pro zboží zahraničního původu vstupujícího do volné zóny včetně skladovacích a reexportních služeb
  • Osvobození od daně z přidané hodnoty z prodeje zboží a služeb domácího i cizího původu na území volné zóny
  • Osvobození od daně ze zisku
  • Vstup zboží cizího původu nepodléhá kontrole centrální banky
  • Neexistují žádné restrikce ohledně původu kapitálu, společnosti mohou být zřizovány se 100% podílem zahraničního kapitálu
  • Materiál, zařízení a zboží smí být ve volné zóně skladováno po neomezeně dlouhou dobu
  • Jediným omezením je, že zboží vstupující do ZVO nesmí poškozovat zdraví lidí či zvířat, musí odpovídat zdravotnickým a veterinárním standardům a nesmí ohrožovat národní bezpečnost nebo morálku

ZVO v přístavním městě Punta Arenas na jihu země v XII. regionu funguje na stejných principech jako ZVO v Iquique a poskytuje podobné daňové a celní výhody pro zájemce. Její význam je však oproti zóně Iquique podstatně menší.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok 2016 přinesl další pokles přímých zahraničních investicí (PIZ) do Chile. Z roku 2014 do roku 2015 se snížily PIZ do Chile z 22,342 miliardy USD na 20,457 miliardy USD. V roce 2016 pokles dále pokračoval a „přiteklo“ pouze 11,649 miliardy USD PIZ, což představuje pokles o 43 %. Do značné míry tento propad zavinily ambiciózní avšak nedostatečně uvážené a odborně ne zcela perfektní reformy chilské levicové vládní koalice Nueva Mayoría.

 

 

 

Hlavní oblasti PIZ v Chile v roce 2015 v %

Důlní průmysl

45,4

Služby

14,9

Energetika, plyn, voda

9,1

Zpracovatelský prům.

6,6

Doprava, komunikace

5,1

Obchod

4,8

Stavebnictví

1,1

Zemědělství

0,1

 

Z hlediska teritoriální struktury 2014 (dle Výboru pro zahraniční investice – CIE):

  • 16,7 % - USA
  • 14,8 % - Nizozemsko
  • 10,4 % - Španělsko
  • 5,1 % - Kanada
  • 4,3 % - Velká Británie
  • 3,8 % - Japonsko
  • 2,9 % - Bermudy
  • 2,7 % - Brazílie
  • 2,2 % - Lucembursko
  • 1,8 % - Bahamy
  • 1,7 % - Kolumbie
  • 1,3 % - Belgie
  • 1,2 % - Německo
  • Zbytek připadá na menší zbylé investice

 

Z hlediska teritoriální struktury 2015 v % (dle SANTANDER):

 

Brazílie

  12,7

USA 

  10,5

Bermuda

   8,5

Kolumbie

   6,4

Argentina

   6,0

Peru            

   5,4

 

Údaje o investicích podle zemí původu za rok 2016 zatím nejsou k dispozici.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Chile je podle UNCTAD 17. nejvýznamnějším příjemcem přímých zahraničních investic na světě (mezi Nizozemskem a Indonésií). V rámci Latinské Ameriky Chile dlouhodobě soupeří o druhou příčku jakožto nejvýznamnější příjemce zahraničních investic, v současné době je třetí za Mexikem.

Chile má v rámci Latinské Ameriky poměrně liberální investiční režim. Státním orgánem pověřeným vytvářením podmínek pro zahraniční investice je Agencia de Promoción de la Invwersión Extranjera.

Z hlediska platné chilské legislativy donedávna existovaly dvě základní cesty pro zahraniční investice:

  • (1) podle pravidel zákona č. 600 (tzv. DL 600) z roku 1974 (bude zrušen k 1. 1. 2016 v rámci daňové reformy současné chilské vlády)
  • (2) podle ustanovení článku XIV Dodatku k devizovým předpisům Centrální banky.

Obě právní normy obsahují ustanovení, kde je deklarován zákonnou formou stejný přístup k zahraničnímu investorovi jako k domácím subjektům a vysoce liberální přístup k zahraničním investorům. Platí volná pravidla pro repatriaci kapitálu a zisků. Nekladou se žádná omezení podnikání či vlastnictví s výjimkou některých strategických oblastí, které jsou vyhrazeny státu (např. těžba ropy).

DL 600 na rozdíl od předpisů Centrální banky nabízí jedinečné a zvláštní garance pro zahraniční investory, neboť investice se uskutečňuje na smluvním základě mezi investorem a chilským státem (je třeba podepsat tzv. Investiční kontrakt). Stát je zastoupen CIE a odborem pro mezinárodní obchod na Ministerstvu hospodářství Chile. Již v roce 2010 se vede debata o možných změnách v zákoně č. 600. Současná daňová reforma, která postupně vstupuje v účinnost, tuto normu pro nové investice k 1. 1. 2016 ruší s cílem zvýšení daňových příjmů státu.

V rámci reforem současné chilské vlády bude platnost zákona DL 600 postupně rušena v příštích třech letech, až přestane platit úplně. Argumentem vlády pro tyto změny je, že Chile, stabilní a otevřená ekonomika s velkým množstvím smluv o volném obchodu a bilaterálních investičních smluv, rovněž jako člen OECD, již více nepotřebuje takový zákon pro zatraktivnění zahraničních investic.

Rušení zákona DL 600 nadále zvýšilo výhody zemí, které mají s Chile podepsánu Smlouvu o zamezení dvojího zdanění. (V případě ČR a Chile tato smlouva vstoupila v platnost v prosinci 2016!)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: