Chorvatské hospodářství roste navzdory politické nestabilitě

10. 6. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Přestože politicky nestabilní situace v Chorvatsku se dále vyhrocuje i dramatizuje a současná vládní koalice je na pokraji rozpadu, tak chorvatské hospodářství za posledních pět měsíců tohoto roku zaznamenalo překvapivě dobré ukazatele.

Průmyslová výroba se zvýšila o 4,9 %, maloobchodní tržby o 3,2 %, platy o 1,9 %, vývoz zboží a služeb o 2,9 % a bylo vytvořeno o 41 tisíc více pracovních míst, čímž došlo ke snížení nezaměstnanost o více jak 2 % na celkových 15,9 %. Příznivé údaje se odrazily v růstu HDP, který vzrostl o 2,7 %, přičemž průměrný HDP za celý rok 2015 dosáhl úrovně 1,5 %.

Z uvedených údajů je zřejmé, že chorvatský soukromý sektor se postupně stabilizuje a je schopen využít příznivé makroekonomické situace zejména v rámci zemí EU. Děje se tak na rozdíl od státního sektoru, jenž stále čeká na provedení základních ekonomických reforem,  shrnutých do Národního programu reforem, jenž na základě požadavku EK představil chorvatský premiér Orešković koncem dubna 2016 (viz starší zpráva). Pozn.: Prioritou vlády v rámci tohoto programu je zlepšení ratingu země. Nicméně v současné politické situaci hrozí Chorvatsku spíše jeho snížení již do spekulativního pásma.

Vláda by také měla začít s realizací privatizace řady státních firem, které byly vyjmuty ze seznamu strategicky důležitých podniků a jejichž akciové podíly jsou tedy na prodej (viz starší zpráva). Zatím byl realizován pouze prodej akciového podílu v energeticko-strojírenském podniku Končar, který koupil Chorvatský penzijní pojišťovací institut (www.mirovinsko.hr) a nikoliv silná mezinárodní firma (např. Siemens, ABB), která by přinesla know how i dostatek financí pro další rozvoj.

Další vrásky způsobily chorvatské vládě nedávno publikované údaje švýcarského institutu IMD (www.imd.org), týkající se žebříčku zemí sestaveného dle konkurenceschopnosti jejich ekonomik. Chorvatská ekonomika byla zařazena na nepříliš lichotivé 58. místo, přičemž se před ní umístily země jako Polsko (33), Slovinsko (43), Maďarsko (46) a dokonce i Rumunsko (49) a Bulharsko (50). Pozn.: ČR si polepšila o dvě místa a skončila na 27. místě.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že před chorvatskou vládou stojí celá řada úkolů v ekonomické oblasti, které by měly směřovat nejen ke splnění Národního programu reforem, ale především zajistit podmínky pro dostatečný a udržitelný rozvoj hospodářství a růst země v příštích letech. Současná politická situace bohužel splnění tohoto úkolu příliš nenapomáhá a chorvatská ekonomika tak nadále čeká na konzistentní hospodářskou politiku vlády.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Záhřebu (Chorvatsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek