Chorvatsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Přes všechny snahy vlády na zvýšení konkurenceschopnosti je scopnost chorvatských výrobků prosadit se na zahraničních trzích omezená. Schodek obchodní hbilance v roce 2014 dosáhnul mínus 6 951  mil. euro. Nepomáhají ani opatření na zpřísnění kontroly dováženého zboží, od kterých si vláda slibuje snížení objemu dovozu do Chorvatska, zvláště u méně kvalitního zboží. Chorvatsko se vstupem do EU (červenec 2013) se stalo součástí společného trhu EU a musí čelit na trzích těchto zemí tvrdé konkurenci. Také muselo otevřít svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU.

Vstupem Chorvatska do EU došlo také k jeho ukončení členství v tzv. CEFTA, čímž Chorvatsko ztratilo preferenční přístup na trhy okolních nečlenských zemí EU (zejména Srbska a BaH) s nepříznivým dopadem na obchodní bilanci s těmito zeměmi.

Nepříznivý vývoj v obchodu se zbožím je částečně kompenzován službami spojenými s turistickým ruchem. Příjem z těchto služeb byl za rok cca 8 mld. EUR.

Zahraniční investice dosáhly v roce 2014 (poslední dostupný údaj) 750 mil. euro. Díky opožděné privatizaci a celkově neprůhlednému investičnímu prostředí proud zahraničních investic, včetně FDI, slábne. Chorvatská vláda slibuje maximální zjednodušení celého procesu a vytvoření více přátelského investičního prostředí. resp. podmínek pro investory.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz zboží

9 589

9 628

9 589

10 347

11 530

Dovoz zboží

16 281

16 215

16 527

16 692

18 482

Obchodní obrat

25 870

25 834

26 381

27 039

30 012

Saldo

-6 692

-6 587

-6 938

-6 345

- 6 952

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Gospodarska kretanja br.2/2016, str. 5

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Rok 2015 (vybrané země, skupiny zemí)

Export HR (mil. EUR)

Import HR (mil. EUR)

Země EU

7 679

14 418

ČR

150

390

EFTA

185

182

CEFTA

12 069

1 015

Země OPEC

231

300

Ostatní země

1 366

2 565

Celkem (všechny země)

11. 531

18 482

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2016, str.70

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Název skupiny (v tis. HRK) (uvedeno 7 nejvýznamnějších komodit)

Export (dle sekcí NCEA 200)

Import (dle sekcí NCEA 2007)

Potraviny

7 093 997

13 498 531

Ropné produkty

6 015 363

7 232 858

Stroje a strojní zařízení

6 590 533

10 303 009

Výrobky z kovů

5 868 730

4 862 048

Chemické výrobky

 5 377 706

 11 825 962

Elektrotechnické výrobky

5 443 374

6 337 560

Dopravní prostředky

3 707 822

8 276 064

Textilní výrobky

4 771 060

 6 391 755

Celkem vč. neuvedených komodit

87 793 449

140 740 637

Zdroj: Gospodarska kretanja 2016, str. 67 – 69

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Základní legislativní rámec pro založení zón volného obchodu v Chorvatsku upravuje „Zákon o volných zónách“ (Národní Noviny č.44/96). Veškeré AKTUÁLNÍ informace k režimu zón volného obchodu jsou uvedeny na http://www.poslovne-zone.hr/

V Chorvatské republice byly otevřeny například tyto zóny volného obchodu: (Otevítání nových zón pokračuje)

  • Krapinsko-zagorská zóna (předměstí města Krapina v blízkosti Záhřebu)
  • Škrljevo-Kukuljanovo (blízko přístavu Rijeka)
  • Podi (blízko Šibeniku, Dalmácie)
  • Osijek (říční přístav na předměstí města Osijeku)
  • přístav Rijeka (Rijeka)
  • volná zóna Zagreb (Záhřeb)
  • volná zóna Obrovac (Obrovac)
  • volná zóna Split (Split)
  • Splitsko-dalmatinská župní volná zóna
  • volná zóna Ploče (Ploče)
  • volná zóna Pula (Pula)
  • volná zóna Buje (Buje)
  • volná zóna Vukovar
  • volná zóna Slavonski Brod

Dle uvedeného zákona zřizovateli volných zón  nemohou být zahraniční podnikatelské subjekty. Zahraniční fyzické a právnické osoby mohou být pouze uživateli. Zakladateli jsou obecně lokální samosprávy (zároveň vlastníci). Zřizovatelé mohou formou tendru uzavřít dohody s obchodními partnery, investory nebo ostatními subjekty vykonávajícími jiné aktivity. Uživatel, který participuje ve výstavbě infrastruktury v těchto oblastech částkou vyšší než 1 mil. HRK,  je osvobozen od placení daně ze zisku po dobu prvních pěti let činnosti v zóně. Ostatní uživatelé, investoři podílející se částkou menší než 1 mil. HRK platí daň ze zisku do výše 50% předepsané úrovně. Cílem této úpravy (stanovení hranice 1 mil. HRK) je podpora výrobních aktivit a zvýšení zaměstnanosti v těchto oblastech.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice (FDI) v roce 2015 dosáhly částky 2 816,8 mil. euro, což představuje určité zvýšení proti munulému roku. Celkově za období 2010 až  2015 FDI dosáhly částky 9 696 mil. euro.

 

2011

2012

2013

2014

2015

Přímé zahraniční investice FDI (mil. euro)

1 087

1 133

703

2 893

2 816

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2016, str. 5

Odvětvové investice - mezi největší chorvatské investory v Chorvatsku z nových členských zemí EU patří Maďarsko. Jeho postavení z hlediska zahraničních investorů je dáno prodejem podílu chorvatské naftové společnosti INA maďarské společnosti MOL v letech 2003 a 2009. Tento fakt se projevil na téměř dvojnásobném nárůstu FDI v roce 2003 oproti jiným létům. Dlouhodobě patří mezi největší investory v Chorvatsku hospodářsky vyspělé země jako jsou Rakousko, Nizozemsko a Německo. Celkové investice všech sledovaných zemí chorvatskou stranou dosáhly v období 1993 až 2013 částky 27 403 mil. euro. Investují do zpracovatelského průmyslu, potravinářského průmyslu, sektoru obnovitelných energií, energetiky obecně, lodní dopravy, farmaceutického průmyslu a dopravy.

Hlavní investoři do Chorvatska (mil. EUR)

Země

2010 -2015

Z toho 1 až 3/2015 

Rakousko

50

7

Nizozemsko

2840

3,5

Německo

6

5

Itálie

26

50

Maďarsko

34

10

Slovinsko

688

79

Velká Británie

417

7

USA

110

49

Bosna a Hercegovina

974

251

Ruská federace

97

1

Slovensko

19

0,1

Česká republika

35

0,9

Zdroj: HNB - Hrvatska narodna banka

České investice v teritoriu

Zahraniční investice z ČR do Chorvatska jsou  na poměrně nízké úrovni a v oficiálních přehledech se začaly objevovat  až v roce 2006. Čeští občané zakládají v Chorvatsku právní subjekty zejména za účelem nákupu nemovitostí. České firmy rovněž projevují zájem o privatizaci hotelových komplexů. Nově se objevují i investice do obchodních center, apartmánů, wellnesových zařízení, vodních parků apod. V květnu 2014 investovala J&T Banka 270 mil. CZK do nákupu 58% podílu do VABE banky (Varaždinské banky), v květnu 2015 zahájil provoz vodní park u města Poreč na Istrii v hodnotě cca 25 mil. euro, zájem projevuje česká společnost Kofola o investici do divize nápojů firmy Badel a připravují se další investice J&T Banky. Ucelené informace o směrování investic nejsou k dispozici. 

Investování do Chorvatska

Agentury pro podporu investic najdete na: www.hamagbicro.hr, www.aik-invest.hr, www.ajpp.hr.

Z privátní sféry zájemci o investice mohou také kontaktovat chorvatskou pobočku firmy Crowe Horwath (www.crowehowath.hr) s zádostmi o konzultace (email: crowehorwath@crowehorwath.hr).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základní legislativní rámec pro zahraniční investice vymezuje Zákon o podniku (NN 111/93, platný od roku 1995), a Zákon o soudní registraci (NN 1/95), které zahraničním investorům a společnostem garantují stejná práva a závazky (na základě reciprocity stejná práva chorv. občanům v zemi investora), a dále stanoví pravidla pro soudní registraci firem. Zákon o podniku zajišťují též volné převody (pohyb) kapitálu/ investic a zisků.

Ústava Chorvatska zahraničním investorům garantuje:

  • ochranu vloženého kapitálu
  • volný převod zisku do zahraničí
  • volný převod volného investičního kapitálu.

V roce 2012 Chorvatská vláda a parlament schválil novelizovaný zákon stanovující pravidla udělování investičních pobídek. Pobídky jsou zaměřeny na vytváření nových pracovních míst, projekty vysoké přidané hodnoty, inovace a rozvoj. Zvláštní bonusy jsou nabízeny při investicích realizovaných v méně rozvinutých regionech země.

V listopadu 2013 byl přijat zákon o strategických investicích, publikovaný v Narodne Novine pod č. 133/2013.  Na webových stránkách www.zakon.hr nebo na www.nn.hr.

Vstupem Chorvatska do EU došlo k úplnému uvolnění investic do nemovitostí.

Agentury pro podporu investic:

  • malým a  středním investorům poskytuje služby agentura HAMAG, která se specializuje na podporu investic malých a středních podniků. Více informací je nawww.hamagbicro.hr
  • velkým investorům poskytuje služby Agency for Investment and Competitivnes (Agencija za investicije i konkurentnost - AIK), www.aik-invest.hr. Tato agentura se v březnu 2015 spojila s Agency For Public Private Partnership - www.ajpp.hr.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: