Chorvatsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Přes všechny snahy vlády na zvýšení konkurenceschopnosti je schopnost chorvatských výrobků prosadit se na zahraničních trzích stále omezená. Nepomáhají ani opatření na zpřísnění kontroly dováženého zboží, od kterých si vláda slibuje snížení objemu dovozu do Chorvatska, zvláště u méně kvalitního zboží. Chorvatsko se vstupem do EU (červenec 2013) se stalo součástí společného trhu EU a musí čelit na trzích těchto zemí tvrdé konkurenci. Také muselo otevřít svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU.

Vstupem Chorvatska do EU došlo také k jeho ukončení členství v tzv. CEFTA, čímž Chorvatsko ztratilo preferenční přístup na trhy okolních nečlenských zemí EU (zejména Srbska a BaH) s nepříznivým dopadem na obchodní bilanci s těmito zeměmi. Nepříznivý vývoj v obchodu se zbožím je částečně kompenzován službami spojenými s turistickým ruchem. Příjem z těchto služeb byl za rok  2016 cca 8 mld. EUR.

 

Zahraniční obchod: Vývoz Chorvatska vloni činil 12 321 mil. EUR, dovoz 19 987 mil. EUR se schodkem 7 666 mil. EUR. Vývoz do zemí EU činil 66, 4 % a dovoz 77,2 %. Celosvětově největší obchodní partneři  jsou: Itálie, Slovinsko, Německo, BaH, Rakousko, Srbsko, Maďarsko, USA, Nizozensko a Francie

 

Investice (Total Gross Investment): Dosáhly v roce 2015/16 (poslední dostupný údaj) 46,439,6 mil. HRK. Díky opožděné privatizaci a přetrvávajícímu poměrně neprůhlednému investičnímu prostředí se příliv zahraničních investic nezvětšuje. Chorvatská vláda slibuje maximální zjednodušení celého procesu a vytvoření více přátelského investičního prostředí. resp. podmínek pro investory. Například významné zahraniční investice mohou být schvalována ve zrychleném a preferenčním řízení.

 

Zdroj: Gospodarska kretanja 1,2/2017 a tisk

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Vývoz zboží

9 628

9 589

10 347

11 530

12 321 

Dovoz zboží

16 215

16 527

16 692

18 482

19 689 

Obchodní obrat

25 834

26 381

27 039

30 012

32 010 

Saldo

-6 587

-6 938

-6 345

- 6 952

- 7367 

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Gospodarska kretanja br.1/2, 2017, str. 5

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Rok 2016 (vybrané země, skupiny zemí)

Export HR (mil. EUR)

Import HR (mil. EUR)

Země EU

8  189

14 420

ČR

177

413

EFTA

192

188

CEFTA

2 019

1 167

Země OPEC

307

336

Ostatní země

1 614

2 795

Celkem (všechny země)

12 498

19 319

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2, 2017, str.63

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Název skupiny (v tis. HRK) (uvedeno 7 nejvýznamnějších komodit)

Export (dle sekcí NCEA 200)

Import (dle sekcí NCEA 2007)

Potraviny

8 111 300

13 976 983

Ropné produkty

5 410 709

5 647 097

Stroje a strojní zařízení

6 753 756

12 203 324

Výrobky z kovů

7 052 892

5 606 073

Chemické výrobky

 4 848 931

 11 448 152

Elektrotechnické výrobky

6 525 834

6 850 678

Dopravní prostředky

3 412 635

10 269 121

Textilní výrobky

4 839 204

6 920 426

Celkem vč. neuvedených komodit

92 793 259

148 282 053

Zdroj: Gospodarska kretanja 2017, str. 59 - 61

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Základní legislativní rámec pro založení zón volného obchodu v Chorvatsku upravuje „Zákon o volných zónách“ (Národní Noviny č.44/96). Veškeré AKTUÁLNÍ informace k režimu zón volného obchodu jsou uvedeny na http://www.poslovne-zone.hr/

V Chorvatské republice byly otevřeny například tyto zóny volného obchodu: (Otevítání nových zón pokračuje)

  • Krapinsko-zagorská zóna (předměstí města Krapina v blízkosti Záhřebu)
  • Škrljevo-Kukuljanovo (blízko přístavu Rijeka)
  • Podi (blízko Šibeniku, Dalmácie)
  • Osijek (říční přístav na předměstí města Osijeku)
  • přístav Rijeka (Rijeka)
  • volná zóna Zagreb (Záhřeb)
  • volná zóna Obrovac (Obrovac)
  • volná zóna Split (Split)
  • Splitsko-dalmatinská župní volná zóna
  • volná zóna Ploče (Ploče)
  • volná zóna Pula (Pula)
  • volná zóna Buje (Buje)
  • volná zóna Vukovar
  • volná zóna Slavonski Brod

Dle uvedeného zákona zřizovateli volných zón  nemohou být zahraniční podnikatelské subjekty. Zahraniční fyzické a právnické osoby mohou být pouze uživateli. Zakladateli jsou obecně lokální samosprávy (zároveň vlastníci). Zřizovatelé mohou formou tendru uzavřít dohody s obchodními partnery, investory nebo ostatními subjekty vykonávajícími jiné aktivity. Uživatel, který participuje ve výstavbě infrastruktury v těchto oblastech částkou vyšší než 1 mil. HRK,  je osvobozen od placení daně ze zisku po dobu prvních pěti let činnosti v zóně. Ostatní uživatelé, investoři podílející se částkou menší než 1 mil. HRK platí daň ze zisku do výše 50% předepsané úrovně. Cílem této úpravy (stanovení hranice 1 mil. HRK) je podpora výrobních aktivit a zvýšení zaměstnanosti v těchto oblastech.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice (FDI) celkově za období 2010 až  2016 dosáhly částky m 4,4 mld. EUR.

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Přímé zahraniční investice FDI (mil. euro)

1 145

728

2 280

187

82 

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2, 2017, str. 5

 

Odvětvové investice - mezi největší chorvatské investory v Chorvatsku z nových členských zemí EU patří Maďarsko. Jeho postavení z hlediska zahraničních investorů je dáno prodejem podílu chorvatské naftové společnosti INA maďarské společnosti MOL v letech 2003 a 2009. Tento fakt se projevil na téměř dvojnásobném nárůstu FDI v roce 2003 oproti jiným létům. Dlouhodobě patří mezi největší investory v Chorvatsku hospodářsky vyspělé země jako jsou Rakousko, Nizozemsko a Německo.  Investuje se především do služeb pro turistický ruch, zpracovatelského průmyslu, potravinářského průmyslu, sektoru obnovitelných energií, energetiky obecně, lodní dopravy, farmaceutického průmyslu a dopravy a finančního sektoru.

Hlavní investoři do Chorvatska (mil. EUR)

Země

2010 -2016

Z toho 1 až 3/2016 

Rakousko

20,8

1,5

Nizozemsko

2 579 

3,5

Německo

6

5

Itálie

26

50

Maďarsko

34

10

Slovinsko

688

79

Velká Británie

417

7

USA

110

49

Bosna a Hercegovina

974

251

Ruská federace

97

1

Slovensko

19

2

Česká republika

45

5

Zdroj: HNB - Hrvatska narodna banka

České investice v teritoriu

Zahraniční investice z ČR do Chorvatska jsou  na poměrně nízké úrovni a v oficiálních přehledech se začaly objevovat  až v roce 2006. Čeští občané zakládají v Chorvatsku právní subjekty zejména za účelem nákupu nemovitostí. České firmy rovněž projevují zájem o privatizaci hotelových komplexů. Nově se objevují i investice do obchodních center, apartmánů, wellnesových zařízení, vodních parků apod. V květnu 2014 investovala J&T Banka 270 mil. CZK do nákupu 58% podílu do VABE banky (Varaždinské banky), v květnu 2015 zahájil provoz vodní park u města Poreč na Istrii v hodnotě cca 25 mil. euro. V květnu 2017 byl položen základní kámen investice v hodnotě 55 mil. EUR do rekreačního komplexu CostaBella. Česká společnost Kofola uvažuje o investici do divize nápojů firmy Badel a připravují se další investice J&T Banky. Ucelené informace o investičních aktivitách nejsou k dispozici. 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základní legislativní rámec pro zahraniční investice vymezuje Zákon o podniku (NN 111/93, platný od roku 1995), a Zákon o soudní registraci (NN 1/95), které zahraničním investorům a společnostem garantují stejná práva a závazky (na základě reciprocity stejná práva chorv. občanům v zemi investora), a dále stanoví pravidla pro soudní registraci firem. Zákon o podniku zajišťují též volné převody (pohyb) kapitálu/ investic a zisků.

Ústava Chorvatska zahraničním investorům garantuje:

  • ochranu vloženého kapitálu
  • volný převod zisku do zahraničí
  • volný převod volného investičního kapitálu.

V roce 2012 Chorvatská vláda a parlament schválil novelizovaný zákon stanovující pravidla udělování investičních pobídek. Pobídky jsou zaměřeny na vytváření nových pracovních míst, projekty vysoké přidané hodnoty, inovace a rozvoj. Zvláštní bonusy jsou nabízeny při investicích realizovaných v méně rozvinutých regionech země.

V listopadu 2013 (po vstupu do EU) byl přijat zákon o strategických investicích, publikovaný v Narodne Novine pod č. 133/2013, info na webových stránkách www.zakon.hr nebo na www.nn.hr. Vstupem Chorvatska do EU došlo k úplnému uvolnění investic do nemovitostí.

 

Agentury pro podporu investic do Chorvatska:

www.hamagbicro.hr, www.aik-invest.hr, www.ajpp.hr. Z privátní sféry zájemci o investice mohou také kontaktovat chorvatskou pobočku firmy Crowe Horwath (www.crowehowath.hr) s zádostmi o konzultace (email: crowehorwath@crowehorwath.hr).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: