Chorvatsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Bilance obchodní výměny ČR a Chorvatska zůstává stabilní s trvalým výrazným českým aktivním saldem. V roce 2015 aktivní saldo dosáhlo 310 mil. euro. Český vývoz, se po překonání krizových let, opět od roku 2013 zvyšuje a v roce 2015 dosáhnul historicky třetí nejvyšší hodnoty za roky 2007 a 2008 , což představovalo český vývoz v hodnotě 436 mil. HRK.

Registrujeme trvalou poptávku chorvatského hospodářství po určitých skupinách výrobků. Díky trvalé propagaci nosných vývozních oborů dle mapy oborových příležitostí je vše nastaveno tak, aby české firmy byly připraveny reagovat na požadavky chorvatských partnerů ve všech nosných oborech (viz plán činnosti ZÚ). Recese, která dle dostupných ekonomických ukazatelů v roce 2015 definitivně končíla potvrdíla skutečnost, že Chorvatsko se stavá vyhladovělým trhem, absorbující zvýšené dodávky zboží i služeb. Země by se tak stává velmi zajímavým a perspektivním trhem. Nakonec i v tomto složitém období patří Chorvatsko mezi významné odběratele českého zboží. Viz český vývoz v 2015 dosáhnul celkových 436 mil. euro. Je třeba zachovat v teritoriu trvalou podporu českým firmám, mít zmapovaný trh a být připraven pohotově reagovat na požadavky chorvatských partnerů, jednoduše řečeno, vědět kam a na koho se obrátit.

Jak uvádíme shora, tak chorvatské firmy projevují stále zvyšující se zájem o dovozy českého zboží. Ekonomická spolupráce ČR s Chorvatskem má předpoklady, aby byla povýšená na vyšší úroveň spolupráce, než jen prostou výměnu služeb a zboží, tj. vstup českého kapitálu do chorvatských podniků, vytváření joint ventures apod. Akvizice, resp. společné podniky se připravují v oblasti cestovního ruchu a potravinářství. Další komentář také pod bodem 5.1.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Chorvatsku je velké množství prostředníků, drobných a středních firem, které se zabývají dovozem, velkoobchodem i maloobchodní činností. Obdobně jako v ČR, kdy začala transformace ekonomiky přestal být zahraniční obchod výsadou pouze několika zahraničních organizací. Zjednodušená procedura a minimálně nízké náklady potřebné k založení obchodní společnosti způsobily nadměrný růst počtu společností v distribuční a prodejní síti. Na domácím trhu působí asi 7000 relativně významných společností, z nichž většina je v soukromém vlastnictví s malým kapitálem a úzkou specializací.

Mezi větší společnosti s rozsáhlou maloobchodní sítí prodejen zaměřenou na potraviny a drobné zboží v Chorvatsku patří KONZUM (SUPER KONZUM), NAMA, GAVRILOVIĆ, PEVEC, apod. V posledních letech dochází k rozšíření o zahraniční obchodní řetězce - BILLA, BAUHAUS, BAUMAX, GETRO a METRO. U velkých obchodních řetězců je vstup na trh téměř výhradně zcela koncetrován do ústředí společnosti, které bývá i mimo Chorvatsko.

 V Chorvatsku se nedoporučuje malým a středním firmám zřizovat vlastní zastoupení. Jako vhodnější se k uskutečnění obchodních transakcí jeví využití místní firmy nebo společníka, kteří jsou seznámeni se specifiky místního trhu. Předem je třeba projednat otázku cen, marže, zastupování sjednávat na procenta ze zisku. Otázku výhradního zastoupení podmínit zkušební dobou a minimálním prodejem. Vhodné je také neformální spojení s místními firmami (např. projekční a inženýringové kanceláře, poradenské a konzultační firmy, marketingoví specialisté). K dovozu potavinářských výrobků je třeba zapojit místního distributora.

Vzhledem k recesi, která ovládala zemi posledních 6 let se mnoho menších firem dostalo do platební neschopnosti, což se projevilo v nárustu pohledávek i českých firem. Důrazně proto doporučujeme ověřit si stav firmy před zahájením obchodní činnosti. Obchodní úsek ZÚ má přístup do databáze místních firem a na požádání může zjistit stav konkrétní firmy. Spojení na obchodní úsek naleznete na www.mzv.cz/zagreb.

Agentury pro podporu obchodu - v současnosti existují tři agentury:

Agentura HAMAG BICRO si klade za cíl poskytovat především malým a středním firmám aktivní podporu ekonomickému rozvoji Chorvatska, vytvářet příznivé podnikatelské prostředí, aktivně podporovat atraktivní lokality pro investice a v neposlední řadě vytvářet pozitivní dojem o Chorvatsku. Více informací o agentuře naleznete na jejích webových stránkách.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. července 2013 kdy se Chorvatsko stalo členem EU nepotřebují  občané ČR pro výkon práce v Chorvatsku pracovní povolení. Podrobné informace v českém jazyce.

Dílčí a doplňující informace spojené s pobytem a zaměstnáním v Chorvatsku poskytne zastupitelský úřad Chorvatska v Praze.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V roce 2002 bylo podepsáno správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života.

Významnou novinkou, která usnadní jednání mezi našimi občany a chorvatskými zdravotnickými zařízeními je možnost používání Evropského průkazu zdravotního pojištění pro občany ČR na území Chorvatské republiky. Evropský průkaz nahradil od 15. 9. 2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a soukromých ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení.

Co se týče rozsahu zdravotní péče od 1. 7. 2000 jsou v platnosti ustanovení Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a CHR, podepsaná 22. ledna 1999, včetně výše uvedeného správního ujednání. Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje (Chorvatský ústav zdravotního pojištění je jediným nositelem veřejného zdravotního pojištění v Chorvatsku). Seznam poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Smluvní lékaři a lékárny Zavodu jsou prakticky v každé větší obci (90% lékařů v Chorvatsku je smluvních) a lze je nalézt podle názvu „Ugovorna zdravstvena ustanova“, nebo „Ugovorni lječnik privatne praxe“, popřípadě „Ugovorni zdravstveni djelatnik“. Všechna zdravotní střediska a všechny nemocnice jsou smluvní. V případě potřeby doporučujeme vyhledat tzv. „Dom zdravlja“(zdravotní středisko), který je v každém větším sídle. V případě stomatologů je situace jiná a většina stomatologů je soukromá. Pokud budete potřeba poskytnout neodkladnou péči u stomatologa bez toho, aby byla hrazena v hotovosti je se opět třeba obrátit na Dom zdravlja, kde je vždy smluvní stomatolog.

Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme občanům ČR, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno.

Pojištění pro případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků pojišťovacích služeb“, které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS).

Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové sporty např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění se na takové pojistné události nevztahuje.

Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.

Od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, je zdravotní péče poskytována na základě stejných pravidel jako v dalších členských zemích EU. Informace získáte na konzulárním úseku ZÚ  na adrese consulate_zagreb@mzv.cz,nebo na telefonu 00385 1 619 21 16.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Chorvatský obchodní režim byl postupně liberalizován od vstupu do WTO v závěru roku 2000. Chorvatsko má podepsánu řadu bilaterálních dohod o volném obchodu v souladu s článkem XXIV GATT.

Pro zahraniční obchod se zeměmi s nimiž Chorvatsko uzavřelo dohodu o volném obchodě, jsou využívány celní sazby ve vzájemné výměně zboží. V níže uvedené tabulce je současný stav podepsaných dohod o volném obchodu.

Se vstupem Chorvatska do EU v roce 2013 se Chorvatsko stalo součástí celní unie zemí EU a dle toho se řídí veškeré náležitosti spojené s pohybem zboží mezi Chorvatskem a dalšímilšími státy EU.

Stav podepsaných dohod o volném obchodu

Země

Datum počátku využívání

Makedonie

1997

Bosna a Hercegovina

2001

EFTA (jak uvedeno   níže)

 

Švýcarsko

2002

Lichtenštejnsko

2002

Norsko

2002

Island

2002

Turecko

2003

Srbsko, Černá Hora

2004

Albánie

2003

Moldavsko

2004

Celní sazby Chorvatska včetně dalších detailních informací týkajících celního postupu, dokumentů je možno vyhledat na web stránkách chorvatské Celní správy- (www.carina.hr)

Zákon o kontrole kvality určitých výrobků při jejich dovozu a vývozu stanoví:

  • postup při stanovení a kontrole kvality výrobků (odpovídající chorvatským normám)
  • deklaraci a potřebné označení výrobků
  • stanovený popis (tech. apod.)
  • označení výrobků dokládající atesty, homologaci a certifikaci výrobků.

Chorvatské Ministerstvo hospodářství zajišťuje inspekci – kontrolu kvality prostřednictvím obchodních inspektorů. Náklady spojené s kontrolou kvality nese vývozce – dovozce. V případě, že kvalita neodpovídá, je dovozce povinen ihned, nejpozději však do 8 dnů od vyhlášení rozhodnutí, zboží odvézt zpět za hranice.

Seznam výrobků, při jejichž dovozu je vyžadován certifikát kvality:

1. Maso a masné výrobky
2. Ryby, raci, mlži, mořští ježci, žáby, želvy, plži a výrobky z nich
3. Mléko, mléčné výrobky, syřidla a čisté kultury 
4. Zmrzliny, směsi pro zmrzliny a mražené dezerty 
5. Vejce a vaječné výrobky 
6. Ovoce, zelenina, houby a výrobky z nich 
7. Káva, výrobky z kávy a kávovinové náhražky 
8. Čaj
9. Koření, extrakty koření a směsi koření
10. Hořčice
11. Kuchyňská sůl 
12. Polévky, polévkové a omáčkové koncentráty a přísady 
13. Pekařské kvasinky, kypřicí prášek do pečiva, pudinkové prášky
14. Obilí, mlýnské pekařské výrobky, těstoviny a mražená těsta
15. Sušenky a podobné výrobky
16. Živočišné a rostlinné oleje a tuky, margariny, majonézy apod.
17. Cukr a ostatní sladidla 
18. Med a jiné včelí výrobky
19. Kakaové výrobky, krémové výrobky, cukrovinky
20. Alkohol a alkoholické nápoje 
21. Pivo
22. Nealkoholické nápoje
23. Ocet a kyselina octová
24. Proteinové výrobky a směsi pro potravinářský průmysl 
25. Krmivo pro dobytek a domácí zvířata 
26. Elektrické spotřebiče pro domácnost 
27. Elektronika pro domácnost
28. Přenosné nářadí s elektromotory
29. Transformátory
30. Elektrické a izolační vodiče a kabely 
31. Objímky pro žárovky
32. Fluorescenční lampy 
33. Spínače
34. Kancelářské psací stroje, počítací stroje, rozmnožovací stroje, registrační pokladny 
35. Plynové spotřebiče pro domácnost 
36. Automobilové pneumatiky
37. Zemědělské nářadí
38. Ruční a přenosné hasicí přístroje
39. Ocelové láhve pro propan-butan s ventilem a láhve pro technické plyny 
40. Fotoaparáty a kamery 
41. Cement 
42. Přídavky k betonu 
43. Frakční kamenný agregát pro beton a asfalt 
44. Cihly 
45. Hydroizolační materiály impregnované bitumenem a bitumenové traky 
46. Betonové kanalizační potrubí delší než 1 metr 
47. Prvky typových stavebních konstrukcí 
48. Dřevotřískové desky 
49. Nábytek 
50. Textil a oděvy
51. Výrobky z přírodní a umělé kůže (obuv a galanterní výrobky)
52. Kapalná naftová paliva 
53. Paliva pro tryskové motory

Ochrana domácího trhu

Jelikož je Chorvatsko členem EU od července 2013, vztahují se na něj pravidla celní unie EU. Proto níže uvedená pravidla se vztahují ke třetím zemím.

Vývoz i dovoz do Chorvatska je silně liberalizován. Většina dovozních přirážek, kvót a ostatních netarifních omezení byla v souvislosti s platností nového Zákona o celních tarifech eliminována (NN č. 61/00 a 117/00, Nařízení o celním tarifu pro rok 2002 č. 113/01 – s platností od 1. 1. 2002). Se vstupem země do WTO došlo ke sjednocení se světovými standardy. Některé druhy zboží, které stanoví Ministerstvo hospodářství a další odpovědné resorty, je však možno dovážet pouze na základě licencí – zvláštního povolení (radioaktivní a chemické látky, zbraně a pyrotechnické materiály, umělecká díla a starožitnosti, drahé kovy, cenné papíry, poštovní známky, léčiva a to i veterinární, drogy, papír a karton, některé zemědělské stroje, a další). 

V zájmu ochrany domácího trhu přijala vláda rozhodnutí o určení výrobků, které podléhají při dovozu kontrole kvality oficiální tržní inspekce na celním úřadě. Zboží musí odpovídat platným chorvatským normám, musí být řádně označeno, zabaleno, musí obsahovat požadované dokumenty a certifikáty jakosti. Této kontrole podléhají převážně potraviny, zemědělské výrobky, auta, nábytek, textilie, cement, elektrotechnická zařízení, výtahy, apod. 

U výrobků, které jsou předmětem jakostních kontrol musí být vyznačen název výrobku, plná adresa výrobce nebo dovozce, čistá váha, objem, informace o přísadách, použití výrobku, skladování a ostatní důležitá upozornění. Technicky náročné výrobky musí obsahovat návod k použití, seznam autorizovaných opravárenských firem, záruky apod. Označení na originálním balení výrobků musí být uvedeno v chorvatštině.

Seznam státních institucí provádějících ověření kvality při dovozu do Chorvatska:

Državni zavod za mjeriteljstvo (atesty průmyslových výrobků)
Ulica grada Vukovara 284
10000 Zagreb
tel.: +385 1 5630000
fax : +385 1 5630001

email: pisarnica@dzm.hr 
web: http://www.dzm.hr/

Zavod za javno zdravstvo grada Zagreba (atesty potravin)
Mirogojska 16, Zagreb
tel. centrála : +385 1 4696 111, 4696169
fax: +385 1 4678 002 

email:jzdravstvo@stampar.hr
atesty potravin: +385 1 4696 233, +385 1 4696 245

Institut građevinarstva Republike Hrvatske (stavební materiály)
Jenka Rakuše 1
10000 Zagreb
tel.: +385 1 6125 125
fax: +385 1 6125401

email:igh@igh.hr
web: http://www.igh.hr/

Agencija za lijekove i medicinske proizvode - HALMED (registrace léků, pharm. index, tvorba cen) 
(spadající pod Ministerstvo zdravotnictví)
Ksaverska cesta 4
10000 Zagreb
tel.: +385 1 4884100
fax: +385 1 4884110

email:halmed@halmed.hr
web: http://www.almp.hr/

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Cizinec může na základě „Zákona o obchodu“ zakládat reprezentaci („predstavništvo“) za účelem průzkumu trhu, vykonávání propagačních a informačních činností a za účelem své prezentace. Reprezentace nemá statut právnické osoby, a tudíž nemá právo uzavírat smlouvy/kontrakty. Činnost může zahájit až na základě zápisu do Registru reprezentací zahraničních osob na Ministerstvu hospodářství Chorvatské republiky a hlavně po obdržení daňového čísla, tzv. OIB. Další podrobné informace na www.hitro.hr

HITRO je nová služba chorvatské vlády pro zrychlenou komunikaci občanů a podnikatelských subjektů se státní správou. HITRO umožňuje  občanům a subjektům jednodušší přístup k informacím a službám na jednom místě, www.hitro.hr.

Konkrétní informace také poskytne obchodně-ekonomický úsek českého velvyslanectví v Záhřebu, na emailové adrese: commerce_zagreb@mzv.cz

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V Chorvatsku jsou k dispozici všechny běžné prostředky reklamy (noviny, časopisy, TV, rozhlasové stanice, billboardy, elektronická média, directmarketing, sociální sítě atp.), které jsou široce využívány. Všemu vládne internet.

Propagační techniky jako sales promotion, public relations a obchodní veletrhy jsou běžné a dosahují dobré úrovně. Vedle dosud státní televize jsou nejvhodnějšími médii pro reklamu deníky a další periodika - jako jsou Večernji list, Jutarnji List, Novi list, Slobodna Dalmacija nebo týdeníky Globus a Poslovni Tjednik. Hlavním hospodářským a obchodním časopisem je Privredni Vjesnik. Měsíčník Banka se věnuje vývoji situace v bankovním sektoru. Stále větší roli hraje v propagaci internet.

Na výrobcích v prodejní síti se požaduje návod a popis v chorvatštině, sděluje se jméno výrobce a importéra, apod. Při prezentaci firmy je vhodné zmínit úspěšnost na západních trzích, získané certifikáty apod. Podmínky reklamy a její využití jsou obdobné jako v dalších státech EU.

Největším inzertním listem je:

OGLASNIK
Oglasno informativni list
Savska cesta 41
10000 Zagreb
tel: +385-1-6102885
fax: +385-1- 6102892

email: oglasavanje@oglasnik.hr
web: www.oglasnik.hr

Informace o veletrzích a termíny konání jsou uvedeny v kapitole 5.2. - Kalendář akcí 

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví a autorských práv je v Chorvatsku řešena zákonnou úpravou, která byla přijata chorvatským parlamentem v říjnu 2003.

Jedná se o zákony:

  • NN167/03 - Zákon o autorskom pravu i srodnim pravima, který nabyl účinnosti v říjnu 2003.
  • NN 173/03 - Zákon o patentu, který nabyl účinnosti v lednu 2004.

Výše uvedené právní normy musí být v souladu s legislativou uplatňovanou v rámci EU, proto i případné další postupy jsou určovány obecnými pravidly EU.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Ministerstva, ostatní státní instituce (vč. státních podniků) a orgány místní samosprávy jsou povinné nakupovat zboží a služby, pokud jsou hrazeny ze státního rozpočtu, v rámci veřejné soutěže („javno nadmetanje / javni natječaj“) v souladu s chorvatským „Zákonem o veřejné soutěži“ (pravidla veřejné soutěže jsou v NN č. 117/2001 - „Zakon o javnoj nabavi“). Zákon definuje jednotlivé kategorie jako zadavatel, zboží, služby, nejpřijatelnější nabídka apod. Veřejná soutěž musí být zadavatelem vyhlášena, jestliže objednávky zadavatelů zboží a služeb přesáhnou v rozpočtovém roce 200 tis. HRK (hodnota bez DPH).

Zadavatel v rozpočtovém roce nesmí své objednávky dělit s cílem vyhnout se veřejné soutěži. Z rozhodnutí ministerstva financí může být z uvedených pravidel udělena výjimka v případě, že jde o veřejnou nebo soukromou pomoc nebo o nákupy dohodnuté dle mezinárodních dohod nebo jde-li o vojensko-strategický nebo státní zájem (tyto výjimky se poměrně široce uplatňují). Veřejné soutěže pro zboží a služby se mohou v Chorvatsku zúčastnit i zahraniční zájemci

Zadavatel je povinen v rámci veřejné soutěže učinit tyto kroky:

  • uveřejnit skutečnosti o veřejné soutěži v domácím denním tisku nebo v oficiálním věstníku Narodne Novine (NN - Národní Noviny) a to v chorvatském jazyce. Při hodnotě zakázky vyšší než 200 tis. EUR i v oficiálním Věstníku EU (v anglickém jazyce).
  • připravit dokumentaci pro veřejnou soutěž i s podmínkami soutěže
  • účastníkům soutěže stanovit termín pro získání nabídky a dokumentace
  • stanovit termín, místo a čas uveřejnění nabídky v rámci veřejné soutěže
  • vytvořit komisi v počtu minimálně tří členů k hodnocení nabídek.

Hodnota nabídky je vyjádřena v HRK a v mezinárodním tisku v USD nebo v EUR. Pokud se do veřejné soutěže nepřihlásí alespoň 3 účastníci, soutěž se opakuje. 

Mezinárodní tendry financované Světovou bankou, EBRD, UNHCR apod. jsou chorvatští zadavatelé (státní instituce, ministerstva, státní společnosti) povinni zveřejnit v domácím tisku a v Národních novinách (NN) v jazyce chorvatském i anglickém.

Informace o veřejných zakázkách je možné získat na webových stránkách Oglasnik javne nabave - http://eojn.nn.hr/oglasnik, www.javnanabava.hr.

Obchodní rada ZÚ pravidelně sleduje vypisování veřejných zakázek a vhodné zskázky jsou zveřejňovány na portálu Businessinfo.cz v sekci Chorvatsku( www.businessinfo.cz).

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Nejlepší je prevence, tedy vyhnout se obchodnímu sporu. Pokud již ke sporu dojde, je nejvhodnější navrhnout mimosoudní vyrovnání. Vlastní soudní řízení je zdlouhavé, nákladné, vyčerpávající (fyzicky i finančně) a mnohdy favorizující domácí subjekt. Zastupitelský úřad může nabídnout spojení na renomované advokátní kanceláře.

Způsoby řešení obchodních sporů

Základy pro řešení obchodních sporů a arbitráže jsou obsaženy ve dvou zákonech (NN - Narodne Novine):

  • Zákon o parničnom postupku (Zákon o procesním, soudním řízení - NN 53/91 a 91/91)
  • Zákon o riješavanju sukoba zakona s propisima drugih zemalja u odredženim pitanjima s drugim zemljama (Zákon o řešení konfliktu zákona s předpisy jiných zemí v určitých otázkách s jinými zeměmi - NN 53/91).

Chorvatsko sukcedovalo do všech bývalou SFRJ přijatých mezinárodních arbitrážních konvencí. Např. přijalo:

  • Newyorskou úmluvu o uznání a výkonu rozhodčích nálezů z r. 1958
  • Ženevskou úmluvu o výkonu zahraničních rozhodčích nálezů z r. 1927
  • Ženevský protokol o arbitrážních klauzulích z r. 1923.

V roce 1993 Chorvatsko podepsalo Úmluvu o vytvoření multilaterální investiční a garanční agentury (MIGA).

Při řešení obchodních sporů a vymáhání pohledávek lze v první fázi doporučit Chorvatskou hospodářskou komoru (www.hgk.hr - úsek právní pomoci), příp. využít zahraničních inkasních kanceláří. V případě neúspěchu je nutné použít soudní cestu (obrátit se na advokáta - seznam advokátů vede Chorvatská HK, seznam advokátů hovořících česky má zastupitelský úřad v Záhřebu). Soudy jsou však zahlceny případy (až 40 000 chorvatských firem řeší své spory prostřednictvím soudů) a nelze očekávat vyřešení v krátké době. Z tohoto důvodu je potřeba výběru obchodního partnera v Chorvatsku věnovat patřičnou pozornost. Další případné dotazy je tako možné směřovat na obchodně-ekonomický úsek českého velvyslanectví.

Rizika místního trhu a investování v teritoriu

Doposud zmíněná daňová a jiná zvýhodnění nebyla dostatečným motivem a nepřitáhla výrobně zahraniční nebo domácí investory a to ani do oblastí zvláštní státní péče (válkou zničených regionů), které mají další daňové úlevy definované zvláštními zákony. Opatrný přístup zahraničních investorů byl spojen zejména s pomalým tempem změn v právním systému.

Komplikací při zahraničních investicích jsou i stále nedostatečně aktualizované pozemkové knihy a katastrální mapy. Investor mívá velmi často problém zjistit skutečné majitele pozemků a jednání se proto velmi často neúměrně protahují. Lákadlem je skutečnost, že k privatizaci je a i bude poměrně dost příležitostí (zejména typu "brown field", protože tzv. velká privatizace ještě neproběhla nebo byla tzv. zpackaná.

Mnohdy problematická platební morálka chorvatských hospodářských subjektů, vysoká vnitřní zadluženost, složité byrokratické postupy spojené s vydáváním nejrůznějších povolení a koncesí a v neposlední řadě i nejasnosti v pozemkových knihách byly zřejmě hlavními důvody, proč nedošlo k zásadnímu obratu v přílivu a struktuře zahraničních investorů, pokud nepočítáme zatím jedinečný prodej podílu výše zmíněné společnosti INA. Ovšem i v tomto případě dochází ke sporu o výkon akcionářských práv mezi chorvatskou vládou a investorem - maďarskou společností MOL.

Dalším problém spočívá ve spolupráci s místními samosprávami, které  někdy apriory negativně a podezíravě pohlíží na zahraniční investory (možná se jedná o pocit, že zahraniční investor místním naruší zavedený řád a místo pomoci a rozvoje přinese neklid a nezaměstnanost). Protože fakticky existuje mnoho povinností případného investora doporučujeme kontaktovat regionální rozvojové agentury v jednotlivých župách úzce spolupracujících s regionálními hospodářskými komorami.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Dle chorvatské legislativy se platební styk se zahraničím uskutečňuje v devizách nebo v domácí valutě (HRK). Všechny pohledávky a závazky vyplývající ze vztahu se zahraničím se vyrovnávají prostřednictvím platebního styku s domácími bankovními institucemi majícími mezinárodní oprávnění.

Platební styk se realizuje obvyklými způsoby mezinárodního platebního styku:

  • dokumentární akreditiv
  • poukázání peněz
  • dokumentární inkaso
  • obchodně úvěrový dopis
  • bankovní šek
  • směnka
  • bankovní garance

Díky drahým úvěrům a nedostatku kapitálu je stále větším problémem platební neschopnost (velká vnitřní zadluženost a nelikvidnost chorvatských subjektů). Proto se doporučuje uzavírat obchody s novými partnery na základě akreditivu. Nejvýhodnější je spolupracovat s Chorvatskou hospodářskou komorou a také s partnerovou místní bankou (prověření základních údajů). Běžná praxe je, že chorvatští odběratelé požadují při standardních platebních podmínkách odklady plateb ve lhůtě 30 až 90 dnů.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti:

Chorvatské běžné obchodní zvyklosti se nikterak neodlišují od standardních jihoevropských obchodních zvyklostí. Podobně jako v jiných jihoevropských zemích hraje významnou úlohu vnější dojem (vzhled, oblečení, automobil, drahé hodinky,  atd.), neformální prostředí pro jednání může být účinnější (restaurace), dochvilnost není dogma (toleruje se 10 min zpoždění). Lze říci, že v čím jižnější části Chorvatska se obchodní jednání odehrává, tím jsou výše zmíněné aspekty výraznější. Posezení v kavárně je prostě nutnost, kde je možné neformálně probrat veškeré záležitosti obchodní spolupráce.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

Úředním jazykem je chorvatština. Podle výsledků sčítání lidu z března 2011 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně :

  • 95,6 % - chorvatština
  • 1,23 % - srbština
  • 0,43 % - italština
  • 0,40 % - albánština
  • 0,39 % - bosenština
  • 0,34 % - rómština
  • 0,24 % - maďarština
  • 0,22 % - slovinština
  • 0,25 % - srbochorvatština
  • 0,15 % - čeština

Dále byly při sčítání lidu deklarovány jako mateřské jazyky rusínský, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a vlaština.

Státní svátky:

  • 1. leden - Nový rok
  • 6. leden - Tři králové
  • březen - duben - Velikonoce (pohyblivé)
  • 1. květen - Svátek práce
  • červen - Boží Tělo (pohyblivé)
  • 22. červen - Den protifašistického boje
  • 25. červen - Den státnosti
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti a Den válečných veteránů
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa
  • 8. říjen - Den nezávislosti
  • 1. listopad - Svátek všech svatých
  • 25. prosinec - Vánoční svátek
  • 26. prosinec - Sv.  Štěpán

Obvyklá pracovní doba:

  • pondělí až pátek - pracovní 8:00 až 16:00, prodejní 9:00 až 21:00 hod.
  • sobota až neděle - 9 až 18:00 v neděli často v menších obchodech zavřeno

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení (platí čl. 21 o fungování EU. Podle něho má každý občan EU právo svobodně se pohybovat na území členských států. Pokud občan hodlá pobývat na území Chorvatska déle než 3 měsíce, má povinnost přihlásit se k pobytu na krajském (župním) policejním ředitelství nebo na policejní stanici nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu. Policie na základě toho vydá potvrzení o přechodném pobytu. Pro výkon práce či zaměstnání v Chorvatsku není pro občany ČR potřeba pracovní povolení. Při výkonu práce či zaměstnání přesahujícím 3 měsíce je třeba si na základě přihlášení na policii obstarat potvrzení o přechodném pobytu za účelem zaměstnání.

Přihlašovací povinnost

V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel do 24 hodin. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci. Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud.

Od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, jsou pravidla pro pobyt a přihlašování státních příslušníků ostatních členských zemí harmonizována s praxí v ostatních zemích EU.

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místních měn, celní předpisy

Dnem vstupu Chorvatska do EU 1. července 2013 byly zrušeny celní kontroly na státních hranicích se sousedními státy EU (Slovinsko, Maďarsko). Na druhé straně zůstávají nebo se zpřísňují celní kontroly na hranicích s nečlenskými státy EU (Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou).

V každém případě je nutno na hraničním přechodu ohlásit dovoz nebo vývoz peněžních prostředků nebo cestovních šeků v hodnotě 10.000,- euro a vyšší.

Zboží, které si cestující přiveze ze států EU (hraniční přechody se Slovinskem a Maďarskem), nepodléhá clu. Výrobky podléhající spotřební dani (pivo, víno, líh, tabákové výrobky a minerální oleje), jsou od spotřební daně osvobozeny jen pokud jejich množství nepřekročí stanovenou hodnotu, kterou najdete na webových stránkách.

Při dovozu zboží ze třetích zemí (hraniční přechody se Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou) u výrobků podléhajících spotřební dani může fyzická osoba (starší 17 let) dovézt bez zaplacení cla, DPH a SPD následující množství:

  • 200 ks cigaret
  • 100 ks doutníčků do 3 gramů
  • 50 ks doutníků nad 3 gramy nebo 250 g tabáku ke kouření
  • 1 litr alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu vyšším než 22 % obj. nebo nedenaturovaného lihu o obsahu nejméně 80 % obj., nebo 2 litry alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu alkoholu nejvýše 22 % obj. (šumivá vína, jemné likéry)
  • 4 litry vína
  • 16 litrů piva

Podrobné informace pro cestující, včetně informací o cestování s domácími zvířaty, jsou uvedeny na stránkách Celní správy Chorvatské republiky.

Do Chorvatska je zakázán dovoz jakéhokoliv množství drog a jiných omamných prostředků, byť i pro osobní potřebu. V tomto ohledu jsou přijíždějící osoby podrobovány častým kontrolám na hranici i ve vnitrozemí.

Dovoz léků je povolen v množství odpovídající osobní potřebě po dobu nejvýše jednoho měsíce. Léky obsahující opojné látky lze dovážet v množství určenému k léčení po dobu nejvýše 5 dnů. Ve všech případech se doporučuje mít u sebe lékařskou dokumentaci, ze které vyplývá potřeba užívání konkrétního léku.

Zvláštnímu dohledu a povolovacímu řízení podléhá vývoz předmětů, které mají nebo mohou mít povahu kulturní či historické památky. To platí zejména pro předměty nacházející se na mořském dně, u kterých lze předpokládat historickou hodnotu (zejména všechny vraky lodí a předměty v nich), jejichž samotný výlov je již sám o sobě zakázán.

Cestování motorovými vozidly

V Chorvatsku je sice zákonem povolena hranice 0,5 ‰ obsahu alkoholu v krvi řidiče, nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Při jízdě je zakázáno používat mobilního telefonu s výjimkou přístrojů hands-free. Během letního času není povinnost používat ve dne tlumená světla, nicméně doporučuje se v zájmu bezpečnosti silničního provozu používat světla během jízdy 24 hodin denně. Pro přepravu dítěte mladšího 5 let je povinné používání dětské autosedačky. Pro cyklisty mladší 16 let platí povinné používání ochranné přilby.

Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená karta).

Nejvyšší povolená rychlost na dálnicích je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod- pokud není místní úpravou stanoveno jinak.

Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní projetý úsek dálnice. Jejich výběr není jednotný, neboť jsou spravovány více organizacemi. Část dálnic je v dlouhodobé koncesi vlastněné mezinárodním konsorciem. Informace o poplatcích je možné nalézt na www.hac.hr, resp. www.arz.hr nebo www.azm.hr.

Závažnější dopravní přestupky řeší v Chorvatsku místně příslušný Přestupkový soud. Účastníci dopravní nehody jsou povinni se na jednání soudu dostavit.

Potápění, rybaření a jiné vodní sporty

Pro výkon řady „rekreačních“ činností je třeba si v Chorvatsku obstarat za poplatek příslušné povolení. To platí zejména pro zájemce o individuální potápění, o sportovní i rekreační rybolov.

Povolení k individuálnímu potápění s potápěčskou výstrojí vydávají Přístavní kapitanáty (Lučka kapetanija) ve větších přístavech nebo jejich pobočky v menších městech na pobřeží. Je striktně zakázáno vyzvedávat z mořského dna jakékoliv předměty mající povahu kulturní památky nebo předměty, o nichž lze byť jen předpokládat, že by takovou povahu mohly mít. Maximální povolená hloubka pro rekreační a sportovní potápění za použití dýchacích přístrojů je 40 m.

Povolení k rekreačnímu rybolovu (tzn. ze břehu, z turistické jachty) vydává Ministerstvo zemědělství, rybolovu a rozvoje venkova prostřednictvím sítě místních poboček nebo zmocněných agentur a prodejen.

Povolenky k výkonu sportovního rybolovu (tzn. podvodního např. s harpunou a obdobnou výbavou) vydává Chorvatský svaz sportovního rybolovu prostřednictvím jednotlivých rybářských spolků a zmocněných prodejen. Při výkonu sportovního rybolovu pod vodou není povoleno používat dýchací kyslíkový přístroj. Lovec se musí pohybovat pouze za použití vlastní síly.

K řízení každého plavidla s motorovým pohonem, včetně vodního skútru, je třeba vlastnit „námořní“ řidičský průkaz (v ČR vydávaný jako „mezinárodní průkaz vůdce rekreačního plavidla“). Člun delší než 2,5m (i gumový) nebo poháněný motorem o výkonu 5kW a větším musí být vybaven lodní vinětou prodávanou Přístavním kapitanátem.

Podrobné informace lze získat na internetové adrese Chorvatského potápěčského svazu www.divinghrs.hr nebo na www.diving.hr.

Oblasti zvýšeného rizika pro cizince v Chorvatsku z politických důvodů v zemi neexistují. Pozornost je nicméně nutné věnovat oblastem, které byly přímo postiženy válkou v první polovině 90. let 20. století a jež jsou často ještě zaminovány. Nedoporučujeme v žádném případě porušovat zákaz vstupu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: