Čína chce kvalitní růst

21. 10. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Asijská supervelmoc vystřídá možná ještě letos USA v pozici nejsilnější světové ekonomiky. Ekonomika říše středu rostla v uplynulých letech vysokým tempem, nyní však mírně zpomaluje. Čínská vláda chce ovšem nastartovat trvalý, udržitelný růst tažený spotřebou a založený na vědě, technologiích a inovacích.

Je možné, že se Čína stane největší světovou ekonomikou již v letošním roce. „Většina místních i zahraničních expertů si ale uvědomuje, že se jedná spíše o symboliku, která je dána čistě velikostí Čínské lidové republiky. Při pohledu na hrubý domácím produkt na obyvatele je situace jiná a čínské vedení si je toho vědomo,“ říká vedoucí ekonomického úseku zastupitelského úřadu České republiky v Pekingu Klára Jurčová.

Pokud jde o HDP na hlavu, Čína, země obrovských ekonomických a sociálních rozdílů, za vyspělými státy zaostává. Momentálně je až v deváté desítce na úrovni Albánie, její růst ovšem byl a je podstatně dynamičtější než v případě ekonomik západního střihu.

Nejde o tempo růstu

Navzdory globální krizi se čínské hospodářství v uplynulých letech stále drželo v kladných číslech a pozitivní trend přes určité zpomalení trvá. V prvním pololetí 2014 se HDP zvýšilo o 7,4 procenta, což zhruba odpovídá cílům vlády.

„Čínská ekonomika zažívala v minulých třech dekádách bezprecedentní růst nad osm procent a je jen logické, že v době, kdy usiluje o restrukturalizaci své ekonomiky, bude dosahovat nižších temp. Vedení Číny si je vědomo, že model založený na exportech a investicích není udržitelný, a proto se nyní soustředí na růst kvalitní, který bude primárně tažen růstem domácí spotřeby, v němž bude hrát výraznou úlohu zejména sektor služeb a který bude založen na vědě, technologiích a inovacích,“ prozrazuje Klára Jurčová.

chinaPremiér Li Kche-čchiang se chce soustředit na zaměstnanost a zvyšování kvality života obyvatel. „Jedním z nástrojů je také urbanizace a s ní spojená reforma systému trvalého bydliště. Pokud se Čína spokojí s nižším růstem na úrovni 6,5 až 7,5 procenta, lze pokračovat v reformních krocích a očekávat takzvaný soft landing v rozmezí dvou až tří let. Podle prohlášení a kroků čínské vlády je tento scénář realistický a čínské vedení je s ním smířeno.

Pokud by Čína dala přednost růstu, nezbývaly by zdroje na další ohlášené reformy,“ doplňuje diplomatka. Problémy ekonomiky by pak mohly být zásadní. „Čína se již nemůže spoléhat na roli světové továrny, a tak definovala reformní agendu, které se ujalo nové čínské vedení v roce 2013. Tato agenda bude bezesporu detailně zapracována do nové pětiletky, na období 2016 až 2020, která se právě zpracovává, dodává Jurčová.“

Země se otvírá světu

„V Číně je běžné, že potomci zasloužilých revolucionářů dnes sedí v nejvyšších ekonomických funkcích ve státních i soukromých podnicích,“ řekl nedávno v rozhovoru pro iHNed.cz sinolog Ondřej Klimeš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho slova poměrně přesně charakterizují dnešní Čínu. Lidí, kteří zaslepeně věří komunistické ideologii, ubývá a asijská velmoc se otevírá světu. Přesto je Komunistická strana Číny stále vedoucí silou v zemi a pravděpodobně to tak ještě dlouho zůstane. Hospodářství má pak k běžným standardům tržní ekonomiky daleko.

„Čínská ekonomika stále není některými partnery, včetně EU, uznána jako tržní ekonomika. Aspektů, které podle expertů pořád zcela neodpovídají tržním principům, je několik. Například státem vlastněné podniky a moment nezávislosti rozhodování jejich managementu, subvence a dotace v kontextu plnění pětiletých plánů a prioritních sektorů a třeba účetní standardy,“ připomíná Klára Jurčová.

Čínská vláda ale podle ní hodlá všechny zmíněné oblasti reformovat. Už před rokem rozhodli čínští komunisté o reformě státních podniků a důrazu na tržní principy, které by měly v ekonomice země draka hrát v budoucnu rozhodující roli. Současný vývoj čínské ekonomiky by měl zajistit zdvojnásobení HDP v roce 2020 oproti úrovni z roku 2010.

Číňané budou více utrácet

Díky zvýšení minimální mzdy, nízkým úrokům a slušné dostupnosti úvěrů a půjček bude v zemi pokračovat trend růstu domácí spotřeby. Čínané nebudou mít tak hluboko do peněženky, pro vyvážení s rychlostí růstu HDP bude muset ovšem vláda učinit další reformní kroky a přijmout monetární i fiskální stimuly, jako je podpora investic a snížení daní. Čína nedávno oznámila několik opatření menšího rozsahu jako snížení daní pro malé podniky a urychlení výstavby železnic. Nevyhnutelná bude zřejmě i další reforma sociálního systému a finančnictví.

„Čína v minulých více než 30 letech vybudovala úctyhodnou průmyslovou a výrobní základnu. Ta však s sebou přinesla řadu negativních jevů. Lze zmínit například nadbytečnou kapacitu ve vybraných sektorech, negativní dopady na životní prostředí a zadluženost místních vlád. Již řadu let se také hovoří o nevyváženém vývoji, pokud jde o východní a západní provincie, s čímž souvisí již dlouhodobě deklarovaná strategie Go West,“ říká Jurčová.

Vláda se nyní na všechny tyto problémy zaměřuje. Velkým tématem je nyní podle diplomatky boj proti korupci, který míří do nejvyšších míst, ať už se jedná o ministerské úředníky, šéfy státních podniků či představitele provincií. „Ne náhodou z posledního seznamu nejbohatších lidí Číny vypadla řada slavných. I korupce je vnímána jako jeden z negativních dopadů rapidního ekonomického rozvoje,“ doplňuje.

Čína jako globální hráč

Řada domácích šampionů usiluje o expanzi do světa, a někteří z nich již globálními hráči dokonce jsou. Patří k nim například firma Lenovo, která je jedním z největších světových výrobců elektroniky.

Politika Go Global je podle šéfky ekonomického úseku zastupitelského úřadu v Pekingu také jednou z cest, které mají napomoci čínským firmám etablovat se na světových trzích. K tomu bude sloužit i Shanghai Free Trade Zone založená v roce 2013. „Investice čínských společností v zahraničí v roce 2013 dosáhly rekordních 108 miliard amerických dolarů, což Čínu činí třetím největším světovým investorem. Je pravděpodobné, že v roce 2015 čínské investice v zahraničí převýší přímé zahraniční investice směřující do Číny,“ upozorňuje. Konkurenceschopnost čínských společností je patrná zejména v lehkém průmyslu, strojírenství, výstavbě lodí, chemickém průmyslu a elektronice.

Čína proti protekcionismu

Čína se sice snaží otevírat světu a lákat zahraniční investory, ti se zde ovšem setkávají s poměrně výraznými omezeními. Místní vlády mohou schvalovat zahraniční investice v podporované kategorii nezávisle do 300 milionů dolarů. Zahraniční investice do omezených či zakázaných oborů ovšem musejí získat schválení z ústředí a to není automatické.

V případech, kdy by fúze nebo akvizice vedla k vytvoření podniku ovládajícího 25 a více procent čínského trhu, případně kdy zahraniční investor již ovládá 20 procent čínského trhu nebo vlastní v Číně aktiva přes tři miliardy jüanů, mohou čínské úřady takovou transakci zablokovat.

čína„Jsme zastánci otevřeného a spravedlivého obchodu a jsme proti veškerým formám protekcionismu. Vytrváváme v optimalizaci a standardizaci podnikatelského prostředí a nadále přitahujeme investice zahraničních podniků,“ komentuje přesto současnou čínskou politiku velvyslankyně ČLR v ČR Ma Kche-čching.

„Čína jednoznačně deklaruje trvající zájem o zahraniční investice, bez kterých si nelze představit další rozvoj a reformy, zaměřené primárně na inovace. V souvislosti s antitrustovým vyšetřováním posledních měsíců v ČLR, které se dotýká zahraničních investorů, je otázka současného i budoucího investičního klimatu velmi častá. Premiér nedávno ujistil zahraniční investory, že podobná vyšetřování nejsou namířena proti zahraničním firmám a že Čína plánuje svou ekonomiku naopak zahraničním technologiím ještě více otevírat,“ říká Klára Jurčová.

Diplomatka přesto připouští, že je současná investiční legislativa nepřehledná a stále platí základní rozdělení na podporovaná odvětví pro zahraniční investice, odvětví s omezením a odvětví zakázaná. „Konkrétní investiční pobídky se liší region od regionu, rozdílná je i výše nákladů na zaměstnance.

Platí pravidlo, že východní provincie, zejména okolí velkých měst, jsou pro mnohé nově přicházející investory drahé. Do západních provincií se tak mnohdy přesunují i investoři stávající, pokud nevolí přesun do jiných asijských zemí. Velká většina však z Číny obsluhuje převážně čínský trh,“ dodává diplomatka.

Oživení vzájemné vztahy

Vzájemný obchod mezi Čínou a Českou republikou trvale roste. Pro Česko jde o čtvrtého největšího obchodního partnera po Německu, Slovensku a Polsku. V roce 2013 dosáhl obrat úrovně 340,3 miliardy korun, z toho český vývoz činil 37,6 miliardy. Potenciál vzájemného obchodu má ovšem stále rezervy a táhne jej zatím především čínský vývoz do Česka.

Dlouhodobým problémem je obrovské saldo obchodní bilance, které se pohybuje z pohledu ČR kolem 300 miliard korun ročně. Znamená to, že čeští exportéři vyvážejí do říše středu řádově méně zboží, než kolik je dovezeno na náš trh. „Je otázka, zda to nazývat problémem pro ČR, protože se to týká stejně tak téměř celého světa.

To, že Čína vyrábí pro celý svět, je dlouhodobý fakt. V případě ČR však také platí, že řada položek je dále reexportována. Navíc tento problém vnímá i Čína a aktuálně usiluje o narovnání tohoto stavu podporou dovozů. Uvidíme, jak budou její opatření efektivní,“ komentuje Klára Jurčová.

Podpora českého exportu do Číny byla navíc v uplynulých letech slabá, to by se ovšem nyní mohlo změnit. Po šestileté přestávce bylo letos v létě obnoveno jednání Ekonomického smíšeného výboru vlád České republiky a Číny. Zúčastnili se ho i český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a náměstek čínského ministra obchodu Čung Šan. Další zasedání výboru se bude konat v roce 2015 v Pekingu, v mezidobí by ale mělo docházet k dalším jednáním a konzultacím.

Převzato z časopisu Profit
Autor článku: Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek