Čína: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

3.1. Zastoupení EU v zemi

Jako jediný „evropský subjekt“ má EUCCC pobočky po celé Číně a je proto velmi důležitým kontkatním bodem pro české subjekty. Členství v EUCCC je zpoplatněné.

EUCCC má pobočky v Tianjinu, Shanghai, Nanjing, Shenyang, Guangzhou, Shengzhen, Chengdu a Chongqing.

EUSME, Peking
e-mail: enquiries@eusmecentre.org.cn
web: www.eusmecentre.org.cn

IPR Helpdesk, Peking
e-mail: questions@china-iprhelpdesk.eu
web: www.china-iprhepldesk.eu

V rámci EUCCC poboček jsou služby IPR kromě Pekingu k dispozici také v následujících městech: Chengdu, Nanjing, Guangzhou, Shnezhen, Shenyang a Tianjin.

EASA, Peking
e-mail: sylvette.chollet@easa.europa.eu
web: http://www.easa.europa.eu/

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Čína a EU v roce 2015 slavila 40. výročí navázání vztahů, které jsou velmi komplexní, zejména v obchodní rovině. Existuje více než 50 vzájemných dialogů a řada společných projektů.

Strategické partnerství (EU-China Comprehensive Strategic Partnership) z roku 2003 zintenzivnilo spolupráci a nová dimenze byla započata o deset let později (v listopadu 2013) přijetím EU-China 2020 Strategic Agenda for Co-operation. Agenda zahrnuje nejen ekonomická, ale také bezpečnostně-politická témata. Základním rámcem vztahů je pak pravidelný dialog – roční summit, Strategický dialog (HLSD), Ekonomický a obchodní dialog (HLTD) a Mezilidský dialog.

EU, stejně jako US, má s Čínou negativní obchodní bilanci a investice jsou na nízké úrovni ve srovnání s možným potenciálem. Aktuálně se vyjednává dohoda o investicích, tzv. Bilateral Investment Agreement, která má nahradit dohody na úrovni jednotlivých členských států.

V roce 2014 byla pro vztahy klíčová návštěva prezidenta Xi Jinpinga v EU v březnu, která však zároveň v kombinaci s volbou nového vedení evropských institucí znamenala odložení každoročního summitu na rok 2015. Pravidelná setkání probíhají zejména mezi vedoucími zástupci Evropské komise a členy čínské vlády. V roce 2016 převzala Číny předsednickou roli G20, což je promítlo také do intenzivnější spolupráce s EU.

EU a ČLR provází řada obchodních sporů, z nichž nejviditelnější z posledních dvou let je oblast solárních panelů a telekomunikací. Obě se však podařilo vyřešit a dosáhnout kompromisního řešení přijatelného pro obě strany.  Pro rok 2016 bude důležitým tématem přiznání Číně statutu tržní ekonomiky a s tím spojená antidumpingová opatření EU vůči čínské oceli.

Čína je druhým největším obchodním partnerem EU po USA a tvořila 9,5 % celkového obchodu EU v roce 2015. EU je pro ČLR naopak největším partnerem, před USA, s podílem 20 % v roce 2015. Celkový obchod v roce 2015 činil 520,75 mld. EUR. Obchodní deficit v roce 2015 činil 179,96 mld. EUR.

Tradičně nejužší vztahy má Čína s Německem, které tvoří cca 42 % vývozů z EU do ČLR a 20 % dovozů, dále s Nizozemím a Velkou Británií.

Více informací na stránkách DG Trade.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Ačkoli ČLR díky bezprecedentnímu rozvoji své ekonomiky v posledních dekádách již nenaplňuje předpoklady klasického adepta na rozvojovou pomoc EU, téměř desetina její populace stále žije pod hranicí bídy. Tento fakt se EU snaží zohledňovat při formulování společných projektů. V oblasti “rozvojové” spolupráce se EU snaží stimulovat správný rozvoj ekonomiky i občanské společnosti a pomoci se zlepšováním životního prostředí.

Ekonomické projekty zahrnují obchodní spolupráci, podporu rozvoje čínského letectví, finančnictví, sociální péče a politického dialogu. Podpora občanské společnosti představuje projekty na ochranu lidských práv, zlepšení fungování justice, sociální péče i vzdělávání. Ochrana životního prostředí zahrnuje také oblast energetiky a klimatických změn. Spadá sem i dialog na téma udržitelné urbanizace.

Poslední bilaterální program pro klasickou spolupráci v rozvojové oblasti (Multiannual indicative Program, MIP) vypršel v roce 2013. Některé projekty stanovené MIP jsou však stále ve fázi realizace, nebo dokonce před ní. Členské státy se mohou zapojit na základě průběžně vyhlašovaných grantů.

Konkrétní projekty a další informace ohledně MIP.

Aktuálně vůči Číně vzniká v rámci FPI (Foreign Policy Instrument) např. nový projekt v oblasti civilního letectví (EU-China Aviation Partership Project) a projekt zvaný “Gateway to China”, který bude spočívat v organizaci oborových misí do ČLR (environmentální technologie, služby, zemědělské produkty a potraviny). Oba jsou zaměřeny mj. na podporu malých a středních firem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: