Čína: Vztahy země s EU

2. 6. 2017

ZÚ Peking

3.1. Zastoupení EU v zemi

Jako jediný „evropský subjekt“ má EUCCC pobočky po celé Číně a je proto velmi důležitým kontkatním bodem pro české subjekty. Členství v EUCCC je zpoplatněné.

EUCCC má pobočky v Tianjinu, Shanghai, Nanjing, Shenyang, Guangzhou, Shengzhen, Chengdu a Chongqing.

EU SME Center, Peking

IPR SME Helpdesk, Peking

V rámci EUCCC poboček jsou služby IPR kromě Pekingu k dispozici také v následujících městech: Chengdu, Nanjing, Guangzhou, Shenzhen, Shenyang a Tianjin.

EASA, Peking

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Čína a EU v roce 2015 slavila 40. výročí navázání vztahů, které jsou velmi komplexní, zejména v obchodní rovině. Existuje více než 50 vzájemných dialogů a řada společných projektů.

Strategické partnerství (EU-China Comprehensive Strategic Partnership) z roku 2003 zintenzivnilo spolupráci a nová dimenze byla započata o deset let později (v listopadu 2013) přijetím EU-China 2020 Strategic Agenda for Co-operation. Agenda zahrnuje nejen ekonomická, ale také bezpečnostně-politická témata. Základním rámcem vztahů je pak pravidelný dialog – roční summit, Strategický dialog (HLSD), Ekonomický a obchodní dialog (HLTD) a Mezilidský dialog.

K prohloubení spolupráce by měla přispět tzv. Bilateral Investment Agreement, která by měla nahradit investiční dohody na úrovni jednotlivých států. EU-Číny dosáhly v roce 2015 v jednání o dohodě značného pokroku a v roce 2016 by mělo již probíhat jednání o textu. Podle odhadů by měla vzájemná dohada přispět ke zvýšení vzájemného obchodu o 88,3 mld. USD do roku 2030, zároveň by měla vytvořit více než 2,5 mil. pracovních míst.V roce 2014 byla pro vztahy klíčová návštěva prezidenta Xi Jinpinga v EU v březnu, která však zároveň v kombinaci s volbou nového vedení evropských institucí znamenala odložení každoročního summitu na rok 2015. Pravidelná setkání probíhají zejména mezi vedoucími zástupci Evropské komise a členy čínské vlády. V roce 2016 převzala Číny předsednickou roli G20, což je promítlo také do intenzivnější spolupráce s EU.

EU a ČLR provází řada obchodních sporů, z nichž nejviditelnější z posledních dvou let je oblast solárních panelů a telekomunikací. Obě se však podařilo vyřešit a dosáhnout kompromisního řešení přijatelného pro obě strany. Pro rok 2016 bylo důležitým tématem přiznání Číně statutu tržní ekonomiky a s tím spojená antidumpingová opatření EU vůči čínské oceli Status tržní ekonomiky nebyl ČLR v prosinci roku 2016 přiznán, neboť EU i USA se proti jeho udělení vymezily.

ČLR je druhým největším obchodním partnerem EU po USA a tvořila 14,9% celkového obchodu EU v roce 2016. EU je pro ČLR naopak největším partnerem, před USA, s podílem 14,9% v roce 2016. V únoru 2017 zveřejnila Eurostat statistiky obchodu s Čínou za předchozí rok, dle které v roce 2016 dosáhl dovoz zboží z Číny do EU svého vrcholu, resp. 344 mld. EUR (pro srovnání - v roce 2004 činil vzájemný obrat 129,2 mld. EUR). Negativní bilance byla v roce 2016 na hodnotě 174,5 mld. EUR. Tradičně nejužší vztahy má Čína s Německem, které tvoří 45% vývozů z EU do ČLR a 28% dovozů, dále s Nizozemskem a Velkou Británií. V roce 2016 zaznamenal bilaterální obchod růst v rozmezí 3%.

Tradičně nejužší vztahy má Čína s Německem, které tvoří cca 42% vývozů z EU do ČLR a 20% dovozů, dále s Nizozemím a Velkou Británií.

Více informací na stránkách DG Trade.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Ačkoli ČLR díky bezprecedentnímu rozvoji své ekonomiky v posledních dekádách již nenaplňuje předpoklady klasického adepta na rozvojovou pomoc EU, 6% populace stále žije pod hranicí chudoby. Tento fakt se EU snaží zohledňovat při formulování společných projektů. V oblasti rozvojové spolupráce se EU snaží stimulovat správný rozvoj ekonomiky, společnosti a životního prostředí.

Ekonomické projekty zahrnují obchodní spolupráci, podporu rozvoje čínského letectví, finančnictví, sociální péče a politického dialogu. Podpora občanské společnosti představuje projekty na ochranu lidských práv, zlepšení fungování justice, sociální péče i vzdělávání. Ochrana životního prostředí zahrnuje také oblast energetiky a klimatických změn. Spadá sem i dialog na téma udržitelné urbanizace.

Poslední bilaterální program pro klasickou spolupráci v rozvojové oblasti (Multiannual Indicative Program, MIP) vypršel v roce 2013. Některé projekty stanovené MIP jsou však stále ve fázi realizace, nebo dokonce před ní. Členské státy se mohou zapojit na základě průběžně vyhlašovaných grantů.

Konkrétní projekty a další informace ohledně MIP.

Aktuálně vůči Číně vzniká v rámci FPI (Foreign Policy Instrument) např. nový projekt v oblasti civilního letectví (EU-China Aviation Partership Project) a projekt zvaný “Gateway to China”, který bude spočívat v organizaci oborových misí do ČLR (environmentální technologie, služby, zemědělské produkty a potraviny). Oba jsou zaměřeny mj. na podporu malých a středních firem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: