Čína: Vztahy země s EU

18. 5. 2018

3.1. Zastoupení EU v zemi

Jako jediný „evropský subjekt“ má EUCCC pobočky po celé Číně a je proto velmi důležitým kontaktním bodem pro české subjekty. Členství v EUCCC je zpoplatněné.

EUCCC má pobočky v Tianjinu, Shanghai, Nanjing, Shenyang, Guangzhou, Shengzhen, Chengdu a Chongqing.

EU SME Center, Peking

IPR SME Helpdesk, Peking

V rámci EUCCC poboček jsou služby IPR kromě Pekingu k dispozici také v následujících městech: Chengdu, Nanjing, Guangzhou, Shenzhen, Shenyang a Tianjin. 

EASA, Peking

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Čína a EU v roce 2015 slavila 40. výročí navázání vztahů, které jsou velmi komplexní, zejména v obchodní rovině. Existuje více než 50 vzájemných dialogů a řada společných projektů.

Strategické partnerství (EU-China Comprehensive Strategic Partnership) z roku 2003 zintenzivnilo spolupráci a nová dimenze byla započata o deset let později (v listopadu 2013) přijetím EU-China 2020 Strategic Agenda for Co-operation. Agenda zahrnuje nejen ekonomická, ale také bezpečnostně-politická témata. Základním rámcem vztahů je pak pravidelný dialog – roční summit, Strategický dialog (HLSD), Ekonomický a obchodní dialog (HLTD) a Mezilidský dialog.

K prohloubení spolupráce by měla přispět tzv. Bilateral Investment Agreement, která by měla nahradit investiční dohody na úrovni jednotlivých států. V průběhu r. 2017 dospěla jednání o dohodě ke klíčovým otázkám, kde je však problém nalézt kompromisy a posunout se dále. V některých oblastech jsou pozice EU a Číny velmi vzdálené. Více než rok trvalo jednání o rozsahu dohody. Posun v jednáních se v r. 2017 podařil u transparentnosti či u regulatorní části. Dohoda by měla přispět ke zvýšení vzájemného obchodu a vytvoření nových pracovních míst.

V roce 2014 byla pro vztahy klíčová návštěva prezidenta Xi Jinpinga v EU v březnu, která však zároveň v kombinaci s volbou nového vedení evropských institucí znamenala odložení každoročního summitu na rok 2015. Pravidelná setkání probíhají zejména mezi vedoucími zástupci Evropské komise a členy čínské vlády. V roce 2016 převzala Číny předsednickou roli G20, což je promítlo také do intenzivnější spolupráce s EU.

EU a ČLR provází řada obchodních sporů, z nichž nejviditelnější z posledních dvou let je oblast solárních panelů a telekomunikací. Obě se však podařilo vyřešit a dosáhnout kompromisního řešení. V r. 2016-2017 bylo důležitým tématem přiznání Číně statutu tržní ekonomiky a s tím spojená antidumpingová opatření EU vůči čínské oceli Status tržní ekonomiky nebyl ČLR v prosinci roku 2016 přiznán, neboť EU i USA se proti jeho udělení vymezily. V roce 2017 je summit EU-Čína plánován na červenec. Rok 2017 je rokem spolupráce v oblasti cestovního ruchu EU-Čína. 

EU je pro ČLR největším obchodním partnerem, před USA. Dle údajů čínského ministerstva obchodu činil vzájemný obchod EU – Čína v loňském roce 505,3 miliardy eur. Evropský vývoz do Číny v roce 2017 meziročně vzrostl o 17,7% na 200,6 miliardy eur. Čínský vývoz do EU se zvýšil o 9,7% na 304,7 miliardy eur. Tradičně nejužší vztahy má Čína s Německem, které tvoří více než třetinu vývozů z EU do ČLR, dále s Francií, Nizozemskem a Velkou Británií.

Více informací na stránkách DG Trade.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Ačkoli ČLR díky bezprecedentnímu rozvoji své ekonomiky v posledních dekádách již nenaplňuje předpoklady klasického adepta na rozvojovou pomoc EU, 6% populace stále žije pod hranicí chudoby. Tento fakt se EU snaží zohledňovat při formulování společných projektů. V oblasti rozvojové spolupráce se EU snaží stimulovat správný rozvoj ekonomiky, společnosti a životního prostředí.

Ekonomické projekty zahrnují obchodní spolupráci, podporu rozvoje čínského letectví, finančnictví, sociální péče a politického dialogu. Podpora občanské společnosti představuje projekty na ochranu lidských práv, zlepšení fungování justice, sociální péče i vzdělávání. Ochrana životního prostředí zahrnuje také oblast energetiky a klimatických změn. Spadá sem i dialog na téma udržitelné urbanizace.

Bilaterální program pro klasickou spolupráci v rozvojové oblasti (Multiannual Indicative Program, MIP) vypršel v roce 2013. Některé projekty stanovené MIP jsou však stále ve fázi realizace, nebo dokonce před ní. Členské státy se mohou zapojit na základě průběžně vyhlašovaných grantů.

Konkrétní projekty a další informace ohledně MIP.

Aktuálně vůči Číně vznikl v rámci FPI (Foreign Policy Instrument) např. nový projekt v oblasti civilního letectví (EU-China Aviation Partership Project) a projekt zvaný “Gateway to China”, který spočívá v organizaci oborových misí do ČLR (environmentální technologie, služby, zemědělské produkty a potraviny). Oba jsou zaměřeny mj. na podporu malých a středních firem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: