Čínská města zažívají boom sdílené ekonomiky, ta má růst až o 40 % ročně

27. 3. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Čínská města zažívají boom sdílené ekonomiky, ta má růst až o 40 % ročně Když se loni v šanghajských ulicích objevila první oranžová kola společnosti Mobike, jen málokdo očekával, že ze sdílení jízdních kol bude v krátké době takový fenomén, který brzy přitáhne i do dalších čínských měst desítku konkurentů. Bicyklový byznys zároveň nabral jinou podobu, než je běžné v západních zemích.

Čínskou sdílenou ekonomiku živí paradoxně to, co jinde obchodu nesvědčí. Nedostatek konkurenčního prostředí na čínském internetu dal vzniknout univerzální aplikaci na všechno – WeChat. Přes ni jsou realizovány platby za výpůjčky kol anebo další nákupy služeb i zboží.

Společnosti jako Mobike, Ofo a desítka jejích konkurentů, které vyrostly v posledních měsících v Šanghaji jako houby po dešti, nabízejí pronájem kol jinak, než je ve světě běžné. Nemají žádné fixní půjčovny nebo automatické stanice, kde se kola půjčují a vracejí. Oranžová, modrá či žlutá jízdní nebo dokonce elektrická kola jsou zaparkovaná volně po městě a jsou tak vždy po ruce. Kdo by náhodou nemohl najít volné bicykly, může využít aplikaci, která přes GPS sleduje jejich pozici.

Naskenováním QR kódu přes messengerovou aplikaci WeChat se kolo odblokuje. Platí se také přes WeChat, jedna jízda vychází na 1 RMB, tedy méně než 4 Kč. Ti, kteří jezdí do Číny pravidelně, vědí, že bez WeChatu se zde neobejdou. Samotná aplikace již dávno není pouhým „čínským Facebookem“ a hlavním místním telekomunikačním kanálem, je i jednou z nejdůležitějších bran pro čínské mikro platby.

Velmi jednoduchá konstrukce a odolné materiály kol odrazují zloděje a vandaly. Pro společnosti, které kola pronajímají, však není nebezpečím ani tak vandalismus, jako spíš přístup místních radnic. Tak jako jinde ve světě i zde vyvolává sdílená ekonomika kontroverze. Volně dostupná kola totiž často zabírají prostory na chodnících nebo místech, kde je zakázáno parkovat. I přes snahu tento byznys nově regulovat, je však na fenomén nahlíženo pozitivně.

Ještě v roce 1980 se jen v Pekingu podílela cyklistika na 2/3 veškeré městské přepravy. Masivní nástup Číny do světové ekonomiky znamenal prudký pokles cyklistiky. V roce 2009, kdy Čína předstihla USA s největším automobilovým trhem na světě, již jízdní kolo nezapadalo do představy o „čínském snu“ a úspěchu. O sedm let později je situace jiná. Čínská města bojují se smogem a dopravními zácpami. Země tak znovu objevuje způsob dopravy, který byl pro ni po dlouhá desetiletí typický.

Čínský kolový byznys podpořený mobilními platbami je zajímavý i z jiného pohledu. U služeb sdílené ekonomiky Čína většinou přijala západní model, který následně uzpůsobila svým potřebám. Vznikly tak identicky fungující aplikace na pronájmy taxi anebo spolujízdu. Společnostem jako je Uber se podařilo na čínský trh přímo dostat, jejich čínská konkurence však byla úspěšnější. Nově se v Číně pokouší prosadit i americký Airbnb s krátkodobými pronájmy nemovitostí. Je však otázkou, jestli Čínu tento model zaujme natolik jako v zahraničí. Jeho čínský název Aibiying („爱彼迎, vzájemně se vítat s láskou“) na místních sociálních sítích zatím vyvolal spíše posměšky.

Půjčování kol, které se objevilo v čínských městech v roce 2016, je však čínským nápadem. Nutno dodat, že natolik úspěšným, že čínští provozovatelé této služby již pomýšlejí na zahraniční expanzi. Dvě nejúspěšnější čínské společnosti v tomto segmentu – Ofo a Mobike plánují nabídnout obdobné služby v USA, Singapuru a Velké Británii. Pekingský start-up Bluegogo nyní testuje pronájem 200 kol v San Franciscu.

Podle odhadů, které zveřejnil v březnu 2017 deník China Daily, se v roce 2020 bude sdílená ekonomika podílet 10 % na celkovém HDP země. V roce 2025, který Čína spojuje s ambiciózním plánem modernizace průmyslu „Made In China 2025“, tj. obdobou evropského „Průmysl 4.0“, má sdílená ekonomika představovat dokonce celou jednu pětinu domácího HDP. Meziročně má celý sektor růst až o 40 %.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Šanghaji (Čína). Autor: Štěpán Vojnár, konzul pro obchod, ekonomiku, kulturu a školství.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek