Cizí podnikatelé u nás vykazují zisk častěji než Češi

14. 9. 2015 | Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

motiv článku - Cizí podnikatelé u nás vykazují zisk častěji než Češi Drtivá většina zahraničních podnikatelů vykazuje v České republice zisk a cizinci jsou zde v tomto ohledu úspěšnější než Češi. Jejich výdělek je ale současně o čtvrtinu nižší než u českých firem. Každý dvanáctý živnostník má u nás cizí státní příslušnost.

Nová migrační vlna do ČR by mohla mít i zajímavé důsledky pro tuzemské podnikání. Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) zpracovala analýzu aktivit cizích podnikatelů v Česku, ze které vyplývá, že zde cizinci vykazují zisk častěji než naši podnikatelé.

Ze všech zemí Visegrádské čtyřky (Maďarsko, Polsko, Slovensko, ČR) má Česko nejvyšší podíl cizinců (4,01 %). Tři pětiny cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. V Česku působí 8,6 % podnikatelů s cizí státní příslušností.

Podnikatelů po krizi ubývá

VietnamPočet cizích podnikatelů u nás kulminoval v roce 2011, od té doby klesá. Tento trend je ovšem obecný. Ubývá i českých živnostníků  - a to zejména fyzických osob, které mají podnikání jako hlavní činnost.

V současnosti je u nás registrovaných 83 569 cizích podnikatelů, 75 % podnikajících cizinců v ČR opět tvoří občané Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. V poslední době ovšem roste počet podnikajících živnostníků z Německa a dalších západních zemí.

Drtivá většina zahraničních podnikatelů si zařizuje živnosti volné, 13 % z nich živnosti řemeslné. Tomu pak odpovídá skladba odvětví, ve kterých jsou zde cizinci aktivní. Téměř třetina cizinců u nás podniká v oblasti maloobchodu, následuje stavebnictví a vzdělávací činnost, naopak jen 3 % se uplatňují v pohostinství a ubytovacích službách. Zatímco u vietnamských podnikatelů převažuje obchod, u ukrajinských stavebnictví, u ruských je to vzdělávací činnost (především překladatelské služby).

„Velmi pomalu začíná stoupat i počet podnikatelů ze zemí Evropské unie, jakkoli podle oborové struktury stále evidentně nejsme Mekkou přidané hodnoty. Větší uplatnění u nás nacházejí spíše méně kvalifikované profese. Na druhou stranu je právě po nich poptávka a dělají práci, kterou mnoho Čechů odmítá," doplňuje místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková.

Cizí podnikatele láká hlavně Praha

Zhruba třetina cizích podnikatelů má sídlo v Praze, následuje Středočeský a Ústecký kraj. Zajímavé je, že u nás prakticky nepodnikají ti nejmladší kolem dvaceti let, a to například ani v rámci start-upů v nových technologiích. Drtivá většina všech cizích podnikatelů je ve věku od 25 do 54 let.

V průběhu pěti sledovaných kalendářních let dosáhlo zisku 95 % - 98 % cizinců, kteří zde odevzdali daňová přiznání, což je o desetinu více jak u českých podnikatelů. Tato výrazně optimistická čísla mohou být mimo jiné důsledkem snahy vypadat před našimi úřady lépe a neriskovat daňovým prohřeškem ztrátu možnosti u nás podnikat. I přesto, že drtivá většina cizinců dosahuje zisku, jeho výše na jedno daňové přiznání je o čtvrtinu nižší než u našich živnostníků.

„Je patrné, že cizinci u nás podnikatelské prostředí rozhodně neničí. Téměř všichni vykazují zisk a vyplňují mezery na trhu, zejména v maloobchodě nebo překladatelských službách. Diskutabilní může být míra zahraničních podnikatelů ve stavebnictví, kde mnozí mohou pracovat na švarcsystém, ale v celkovém kontextu to zdaleka není nijak závratné číslo," říká předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

„Našim cílem musí být zajistit větší angažmá vysokoškolsky vzdělaných cizích podnikatelů, kteří dokáží v čase zajistit nejen obchodní, ale i investiční aktivitu. Šancí je aktivizace cizích studentů na našich vysokých školách a podpora spin-off a start-up firem založených společně s našimi studenty,“ doplňuje ještě Havlíček.

Redakčně zpracovaná tisková zpráva AMSP ČR

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek